Ne za dva roky, ale za půl roku. „Lidi nám marodí, ministře Válku. Jdou k doktorskýmu, nechají si napsat neschopenku a s nohama na stole pak berou nemocenskou. Nic nedělají, válí se po pohovkách a ten náš válečný mír nám hatí svou sabotáží. Co s tím?“ zamumlal do ministerského ouška fiktivní ouřada. Ministr Válek se zadumal a vyšla z něho perla.

„Uzákoníme lékaře ve firmách,“ pronesl citlivě ministr Válek. A tak se nově do firem mají nastěhovat firemní lékaři. A to i když v republice lékaři až hříšně chybí a české zdravotnictví začíná vykazovat příznaky mrtvičky. Dobrá, přiznejme barvu, místo firemního lékaře to může být i firemní zdravotní sestřička, fyzioterapeut, hygienik, někdo se zdravotnickým minimem, kdo bude pozitivně působit na chození do práce. Takový ten motivační pracovník, který bude řešit prevenci.

Třeba zubní hygieničku, jak vyznívá z předběžného přístupu k návrhu změny zákona. A zubní hygienička, to víme, je zdravotnický rutinér. Když vám je schopná ukázat, jak se drží kartáček, určitě dokáže diagnostikovat i hrozící vyhřeznutí plotýnky.

Stejně blbý nápad, jako když ta naše potřeštěná éra ze Strakovky přišla s tím, že v každé škole by měl být školní psycholog, přičemž v českém zdravotnictví je hned po zubařích nejvíc nedostatkový materiál dětský psycholog a psychiatr.

Zažil jsem firemního lékaře. Paní si zašla stěžovat na bolavá záda. Z práce, zvedali jsme nemohoucí lidi, pořád. Lékař řekl jediné – zatni zuby a táhni – no protože byl zaměstnanecký podstav a poslat paní na delší nemocenskou, aby se vykurýrovala, na to nebyla firma připravená, tak paní zvedala dál a dál, až za rok a půl skončila na vrátnici s částečným invalidním důchodem. Holt zaměstnanecký podstav, o kterém lékař věděl. Jede se až na hranici možného.

Nebude přesně tohle přístup „lékaře ve firmě“? Je klid, žádný nával práce, zaměstnanec půjde na nemocenskou i když mu nic není. Když je sezóna a nával práce, zaměstnanec se přivalí s horečkami před oči doktora a on ho z práce nepustí, protože by prostě chyběl ve výrobě. Že to lékaři nedělají? No, zpravidla ne, když nejsou firemní. Jenže firemní lékař ví, co firma potřebuje. Ale ta vládní ztráta kontaktu s realitou, to je požitek.

Je to vlastně nádherná ukázka dnešní doby. Aby se ušetřilo, budou se utrácet nejen peníze, které nemáme, ale plánovat věci a procesy, které nejsme schopní naplnit. Do firem lékaři nebo zdravotnický personál, který chybí v nemocnicích i ordinacích. Do škol psychologové a psychiatři, kteří chybí v ordinacích. Teď jsem četl, že v nemocnicích mají rušit dětská lůžka i oddělení, protože pediatři chybí v ordinacích. Nemohl by na to konto konečně někdo navrhnout, že by každá škola měla mít svého pediatra? Na Karlovarsku už zřídili tzv. očkovací centrum pro děti. 5 tisíc dětí tam nemá pediatra. Princip přesně takhle funguje, nebo ne?

Už jste si našli ve svém okolí nějakou šikovnou bábu kořenářku? Nejspíš byste měli. České zdravotnictví kolabuje, padá. Ministr zdravotnictví jeho zoufalou situaci neřeší (je z TOP 09, a ti by zdravotnictví rádi privatizovali), hraje tankové hry a vkládá do společnosti šém, že si za to může sama, že zásadní je prevence. Což je přímá cesta k tomu, že do budoucna řekne – když si za to můžete sami, no tak si připlaťte. Ten s nadváhou bude platit, kuřák bude platit, lenoch bude platit, nesportovec bude platit, příliš starý si zaplatí, promiskuitní si zaplatí, všichni si zaplatí. Tam směřujeme, tam jdeme, ve vleku za Válkem, kterému je, jsem o tom přesvědčen, české zdravotnictví buřt. Cíl je privatizovat. A těžko se privatizuje něco, co funguje. Lidé by se vzduli. Když to začne kolabovat a lidé nebudou mít, co se zdravotnictví týká, zastání, nakonec sami začnou volat po privatizaci.

Pak celé zdravotnictví bude jako zubařská péče. Hypotéku na zákrok a bezzubí (mrtví) chudí.

AUTOR: Štěpán Cháb

ZDROJ