James Corbett: Není to legrační, jak mainstreamové „zpravodajství“ dává svému publiku pocit, že je informované, i když je děsivě nevědomé? Stane se událost jako 7. října pod falešnou vlajkou a najednou jsou ti samí lidé, kteří nedokázali najít Izrael na mapě, nyní samozvanými odborníky na tento region a poslušně opakují všechna slova o izraelsko-palestinském konfliktu, která slyšeli ve večerních zprávách.
Když se s těmito lidmi pokusíte proniknout do podrobností, samozřejmě rychle narazíte na hranice jejich znalostí.
Zeptejte se jich například na Hamás a pravděpodobně uslyšíte, že Hamás:
- je označen za teroristickou skupinu;
- přísahal, že zničí Izrael;
- kdysi vyhrál volby a nyní řídí Gazu jako teokratický teroristický stát; a
- se skládá ze zbabělců, kteří odpalují rakety na Izrael a používají ženy a děti jako lidské štíty.
Jak už to tak bývá, na těchto mediálních hláškách je něco pravdy. Chyby a opomenutí v tomto sionistům nakloněném mainstreamovém narativu však stačí k tomu, aby se ti, kdo mu bezmyšlenkovitě věří a opakují ho, nejen mýlili, ale nebezpečně mýlili.
Ano, nemyslící masy, které této propagandě věří, se v Izraeli mýlí. Není to chudý, demokraticky zvolený outsider Blízkého východu, ale darebácká jaderná mocnost a stát apartheidu, který má na svět obrovský vliv díky špionáži (skutečné i virtuální), lsti, lobbingu a vydírání. Byl oficiálně pokárán za etnické čistky Palestinců a je obviněn z masakrů, zvěrstev, válečných zločinů a genocidy v posledním konfliktu.
Tito propagandističtí papoušci se však nemýlí jen v Izraeli. Mýlí se i v případě Hamásu.
Nebo přinejmenším neznají skutečnou historii Hamásu.
Co je tedy Hamás? Odkud se vzal? Jaké jsou jeho cíle? A hlavně, jak se dostal k moci v pásmu Gazy?
Dnes si na tyto otázky odpovíme a jednou provždy rozptýlíme mrak nevědomosti, který se nad tímto konfliktem vznáší.
Příběh Hamásu
Pokud vás zajímá historie Hamásu a jste obyčejný člověk (tj. blaženě netušíte o informační válce páté generace, která zuří všude kolem vás), můžete začít hledat odpovědi tam, kde strážci informačních bran chtějí, abyste začali hledat: Google.
A pokud do této babylonské knihovny zabloudíte, nepochybně kliknete na první výsledek: příspěvek o Hamásu na Wikipedii. Odtud se dozvíte několik základních informací o této organizaci, například:
- Hamás je „palestinské sunnitské islamistické politické a vojenské hnutí, které vládne v části Izraelem okupovaného pásma Gazy“.
- Jeho název pochází z HMS, což je akronym arabské fráze Ḥarakah al-Muqāwamah al-ʾIslāmiyyah („Islámské hnutí odporu“), která je glosována arabským slovem ḥamās (což znamená „horlivost“, „poctivost“ a/nebo „statečnost“).
- Od roku 1989 vede bojové operace proti Izraeli, aby dosáhl svého cíle, kterým je vytvoření islámského chalífátu v Palestině; atd.
Pokud budete mít trpělivost a vytrvalost, můžete v poznámkách a odkazech článku na Wiki objevit další zajímavé informace o historii Hamásu. (Příklad: vzpomínáte si, jak irská vláda vyhostila izraelského diplomata za padělání irských pasů během operace Mossadu, jejímž cílem bylo zavraždit hlavního logistického důstojníka Hamásu?)
. . . Ale ať jste sebevíc trpěliví, rychle zjistíte, že odpovědi na nejdůležitější otázky o Hamásu nenajdete na Wikipedii – platformě, která je, jak přiznávají, manipulována sionistickými agenty, aby odstranila všechny informace, které jsou kritické vůči Izraeli.
Pokud tedy hledáte nefalšovanou pravdu o Hamásu, kam se obrátit?
<sarkasmus>Samozřejmě na Izraelské obranné síly (IDF)!</sarkasmus>.
Přesně tak, IDF mají šikovné šestiminutové vysvětlující video, které vám údajně řekne „Úplnou historii Hamásu“ a ve kterém se dozvíte (SPOILERY!), že Hamás:
- je „teroristická organizace, která vládne Gaze“;
- používá „sebevražedné bombové útoky, nájezdy auty, únosy a odpalování raket na Izrael“ v rámci své kampaně za „zabití Židů“; a
- získal moc poté, co nezištná izraelská vláda v roce 2006 statečně stáhla své nelegální osady z Gazy.
Dozvíte se také, že Hamás dostává od Íránu ročně 100 milionů dolarů, které využívá na výrobu „raket, bezpilotních letounů a 500 kilometrů dlouhé sítě podzemních tunelů“.
Nakonec se dozvíte, že konečně někdo přikročil k tomu, aby se jednou provždy postaral o problém Hamásu – a budete šokováni (ŠOKOVÁNI! říkám vám!), když zjistíte, že tím „někým“ jsou IDF!
. . . Ale protože jste skeptičtí, můžete si položit otázku, zda je dobrý nápad brát propagandu izraelské armády o vlastních nepřátelích za bernou minci. A tak se ve snaze vyvážit zjevně zaujatý pohled IDF stejně zaujatým pohledem druhé strany konfliktu můžete obrátit na knihu Syn Hamásu, která se tváří jako popis vzniku Hamásu a jeho následných aktivit z vlastních úst.
Autobiografii napsal Mosab Hasan Júsuf, syn spoluzakladatele Hamásu Hasana Júsufa. Obsahuje informace z první ruky, které zpochybňují oficiální historii Hamásu. Yousef například tvrdí, že Hamás nebyl založen v roce 1987, jak tvrdí Wikipedie, ale na tajném setkání palestinských duchovních autorit a vůdců hnutí odporu, které se konalo v Hebronu v roce 1986.
Kniha obsahuje také zajímavé informace o Júsufově životě, který prožil, když vyrůstal v Ramalláhu ve stínu izraelské vojenské okupace, a líčí, jak se palestinský hněv kvůli špatnému zacházení ze strany Izraele přenesl do první intifády a vzniku Hamásu.
. . . Když však budete pokračovat ve čtení, zjistíte, že Yousef byl naverbován izraelskou bezpečnostní agenturou Šin Bet, když si v 90. letech odpykával trest v izraelském vězení. Pak se dozvíte, že aktivně spolupracoval s Izraelci při pronásledování, zatýkání a maření svých palestinských spoluobčanů (včetně svého vlastního otce, šejka Hasana Júsefa). Nakonec si uvědomíte, že vůbec nečtete Hamásovu verzi příběhu. Čtete prostě jen jinou příchuť izraelské propagandy.
Pokud tedy začínáte znovu, můžete se rozhodnout, že se obrátíte na primární zdroje. Vyhrabete původní chartu Hamásu z roku 1988 a přečtete si, že „Hnutí islámského odporu“ (tj. Hamás):
- je „jedním z křídel Muslimského bratrstva v Palestině“;
- usiluje o „vztyčení Alláhova praporu nad každým kouskem Palestiny“:
- zastává názor, že Palestina je „islámský waqf zasvěcený budoucím muslimským generacím až do soudného dne“, a proto „zákonem, kterým se řídí palestinská země, je islámské právo šaría“;
- definuje nacionalismus jako „součást náboženské víry“, což znamená, že „bránit se a potlačovat nepřítele se stává individuální povinností každého muslima, muže či ženy“;
- odmítá „takzvaná mírová řešení a mezinárodní konference“ jako rozpor se svými zásadami a
- věří, že „tváří v tvář židovské uzurpaci Palestiny je nutné pozvednout prapor džihádu“.
. . . Ale protože jste pilný badatel, který se vždy snaží ověřit si informace (dokonce i „primární zdroje“, jako je charta Hamásu), možná budete pátrat dál a narazíte na Hamás: A Beginner’s Guide od Khaleda al-Hrouba, profesora blízkovýchodních studií na Northwestern University v Kataru, který tvrdí, že charta Hamásu vůbec není oficiálním dokumentem Hamásu.
Charta byla sepsána počátkem roku 1988 jedním člověkem a k lítosti vůdců Hamásu byla v pozdějších letech zveřejněna bez příslušné všeobecné konzultace, revize nebo konsensu. Autor Charty patřil ke „staré gardě“ Muslimského bratrstva v pásmu Gazy, která byla zcela odříznuta od okolního světa. [. . .] Vedoucí představitelé a mluvčí Hamásu se na Chartu odvolávali jen zřídka nebo z ní citovali, což je důkazem toho, že ji začali považovat spíše za přítěž než za intelektuální platformu, která by zahrnovala zásady hnutí.
https://otevrisvoumysl.cz/corbettuv-report-tajna-historie-hamasu/
