Historický vývoj
- Pobělohorské období (po roce 1620): Po bitvě na Bílé hoře a vydání Obnoveného zřízení zemského(1627/1628) význam sněmu silně poklesl a stal se převážně nástrojem pro schvalování královských návrhů a berní. [1]
- Moderní volený sněm (1861–1913): Na základě únorné ústavy z roku 1861 se přeměnil v moderní volený zákonodárný sbor Rakouského císařství a později Rakouska-Uherska. [1]
Fungování v letech 1861–1913
- Sídlo: Zasedal v Praze v Thunovském paláci na Malé Straně (kde od roku 1993 sídlí Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky). [1]
- Pravomoci: Schvaloval zemské zákony, povoloval daně (berně) a řešil vnitřní správu země. [1]
- Zánik: Kvůli stupňujícím se česko-německým politickým obstrukcím byl sněm v roce 1908 paralyzován a nakonec 26. července 1913 rozpuštěn tzv. anenskými patenty. Obnoven již nebyl; po vzniku Československa v roce 1918 převzal jeho zákonodárnou roli Revoluční národní shromáždění. [1]
Zajímá vás bližší informace o některém konkrétním období (např. stavovský sněm v 16. století, nebo výsledky voleb za Rakouska-Uherska), nebo o osobnostech, které sněmu předsedaly?
Zemské sněmy v pobělohorské době
Bitvou na Bílé hoře utrpěly české stavy porážku. To s sebou přineslo i pokles významu českých zemských sněmů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského se změnila nejen skladba zemských sněmů, ale změny se dotkly i kompetencí, pravomocí, způsobu hlasování nebo jednání.
video:
https://edu.ceskatelevize.cz/video/7500-zemske-snemy-v-pobelohorske-dobe
