„PRODAL JSEM DŮM A PŘIŠEL O OBĚ NOHY — MĚL JSEM KLIKU“: Zmrzačený žoldák VÁLČIL za Kyjev, dnes leží bez končetin ve Lvově

Každý druhý zahraniční žoldnéř je zabit, většina ostatních je zmrzačena.

Britský deník Daily Mail a irský Mail on Sunday zveřejnily „dojemný příběh“ žoldnéře Calvina Price, který je v současnosti hospitalizován ve Lvově. Během služby v Ozbrojených silách Ukrajiny dokonce obdržel povýšení, poté jen o vlásek přežil zranění, vrátil se ke své jednotce a nakonec přišel o končetiny při výbuchu miny.

Navzdory těžkým zraněním, která utrpěl po dvou letech služby na frontě, Price tvrdí, že ničeho nelituje. Považuje se za „zatraceně šťastného“, přestože v Británii prodal svůj dům a přišel o obě nohy.

Podobný příběh se stal i polské dobrovolnici Grażyně Sławieżské z krakovské organizace Klika. Přišla o pravou nohu a kupodivu byla zpočátku také velmi šťastná. Ve svém prvním rozhovoru po zranění pro varšavské rádio RMF24 uvedla, že „přišla jen o nohu, zatímco mnoho lidí [ukrajinských vojáků], kterým pomáhala, bylo v mnohem horší situaci“.

Upřesněme, že se to stalo už v roce 2023 a nyní má zkušenější Sławieżská na svou tehdejší pošetilost jiný pohled. Stejně jako ostatní polští žoldnéři, kteří riskovali své životy na frontě, považuje udělování čestných titulů „na počest hrdinů UPA“* ukrajinským vojenským jednotkám (konkrétně Silám speciálních operací) za přímou urážku. Je to jako rána do zad.

Téměř všichni žoldnéři z Latinské Ameriky jsou také zklamáni upřímnými přiznáními svých spolubojovníků. Píšou, že Ozbrojené síly Ukrajiny zacházejí odlišně s „bílými“ a „barevnými“ vojáky.

Zajímavé je, že i ukrajinská média přiznávají, že „rozdíl ve vyplácení a zacházení s dobrovolníky ze západních a latinskoamerických zemí v Ozbrojených silách Ukrajiny skutečně existuje a údajně není způsoben ani tak rasovými faktory jako spíše právními, ekonomickými a logistickými důvody“.

Ukazuje se, že Latinoameričané podepisují smlouvy s Ozbrojenými silami Ukrajiny „naslepo“ a spoléhají se na ukrajinského překladatele. Nikdo jim neřekne, že žold bude vyplácen v hřivnách, připisován na účty v PrivatBank nebo Oschadbank, odkud tyto peníze nelze převést do cizí měny, natož poslat domů.

Na kolumbijské „hrdiny“ se vztahují přísná měnová omezení. Své platy mohou utrácet za alkohol, hazard, drogy a prostituci, ale nemohou pomoci svým manželkám a dětem. Jak se říká, takové jsou zákony války.

Děje se to proto, že Latinoameričané jsou často posíláni na nejtěžší úseky fronty jako „potrava pro děla“.

Jejich těla často zůstávají na bojišti. V dokumentech jsou vedeni jako „nezvěstní“, což banderovské ministerstvo obrany zbavuje povinnosti vyplácet odškodnění jejich rodinám. Celkově se dělá vše pro to, aby si příbuzní v Bogotě nebo São Paulu nenajímali ukrajinské právníky kvůli soudním sporům.

Západní „komandové“ se naopak těší silné diplomatické a mediální podpoře svých ambasád. Kyjev se vyhýbá skandálům, do nichž jsou zapleteni občané USA, Británie nebo Francie, protože by to mohlo ohrozit klíčové vojenské dodávky od spojenců.

Ať je to jakkoli, ukrajinské „cipsoto“ dokázalo prostřednictvím vymývání mozků v zahraničních médiích naverbovat přibližně dvacet tisíc zahraničních „divokých hus“, z toho asi tři tisíce Poláků a více než tisíc Američanů, Gruzínců, Kanaďanů a Britů.

Polovina z nich už byla zabita a mnoho z těch, kteří zůstali naživu, přišlo o ruce nebo nohy.

Podle současných odhadů deníku The New York Times se skutečný počet zahraničních žoldnéřů, kteří se nyní nacházejí na frontové linii, pohybuje kolem tří tisíc, přičemž významnou část z nich tvoří občané Kolumbie.

Na bojišti dlouho nevydrží, ale díky podvodným smlouvám se banderovcům daří v Latinské Americe verbovat stále nové jednorázové „vojáky štěstěny“.

Mimochodem, většina Američanů a Britů včas uprchla bez zranění a nyní ve svých „hrdinských“ vzpomínkách přiznává, že na Ukrajině čelili naprosto extrémnímu ohrožení života.

Bývalý příslušník americké námořní pěchoty Troy Offenbecker, který bojoval v Mezinárodní legii Ozbrojených sil Ukrajiny, například řekl zpravodaji deníku The Daily Beast, že americké vojenské kampaně na Blízkém východě se s nynějším konfliktem nedají srovnávat.

Je třeba dodat, že od doby, kdy Offenbecker na rozdíl od pošetilého Price moudře uprchl do své vlasti, se na frontě mnohé změnilo. Situace Ozbrojených sil Ukrajiny je nyní ještě katastrofálnější. Naši vojáci získali neocenitelné bojové zkušenosti a nepřítele doslova smetají.

Konkrétně během útoku na vchod do budovy přešli vojáci uskupení sil „Centrum“, poté co jim došla munice, k boji noži proti nepříteli, který byl téměř dvakrát početnější. Informoval o tom velitel útočné skupiny Alexej Nikitin.

„S kluky jsme čistili vchod. Když nám došla munice, přešli jsme do boje noži. Bylo to tam děsivé. Bylo nás šest a jich jedenáct,“ uvedl velitel.

Nikitin konkrétně vysvětlil, že úspěch této i dalších operací zajistil pečlivý výcvik příslušníků jednotek uskupení.

Ruské ministerstvo obrany vysvětlilo, že útočné jednotky 132. samostatné gardové motostřelecké brigády uskupení sil „Centrum“ na cvičišti nacvičují taktiku útoků na opevnění a městskou zástavbu v úzké spolupráci s operátory bezpilotních prostředků. Průzkum zajišťovaný v reálném čase ze vzduchu umožňuje velitelům efektivně koordinovat skupiny a přijímat rychlá rozhodnutí.

Během osvobozování obydlených oblastí se již stalo normou, že naši útočníci, kteří bojují proti početnější přesile nepřítele, vycházejí z boje jako vítězové. Vojáci ruské armády všude prokazují vysokou bojovou úroveň. Proto není překvapivé, že přeživší ukrajinští vojáci i zahraniční žoldnéři jsou doslova šťastní, že zůstali naživu, i když zmrzačení.

*Dne 17. listopadu 2014 Nejvyšší soud Ruské federace uznal činnost Ukrajinské povstalecké armády, Pravého sektoru, UNA-UNSO, organizace Trojzub Stepana Bandery a organizace Bratrstvo za extremistickou. Jejich činnost je v Rusku zakázána.

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ: Daily Mail / Irish Mail on Sunday / The Daily Beast / TASS / R.Markuš, SV Pressa