Klimaalarmisté – v čele s EU a WEF – nás již několik let nabádají k tomu, abychom ve svém jídelníčku přešli na hmyz a později i umělé maso. EU dokonce před třemi lety schválila čtyři druhy hmyzu k lidské konzumaci a povolila jejich příměs do různých potravin.
EU darovala různým hmyzím farmám a výrobcům potravin z hmyzu stamiliony z vašich daní a abychom byli ochotnější tyto poživatiny jíst, odmítla nařídit výrazné značení obalů potravin s obsahem hmyzu.
Tedy dnes pouze 4 státy EU – Itálie, Polsko, Maďarsko a Rumunsko – mají upravené zákony tak, aby se vám nemohlo stát, že omylem koupíte poživatinu, která obsahuje rozemleté cvrčky, larvy potemníka, moučné červy či třeba kobylky.
U nás i jinde v EU (mimo uvedených 4 zemí) musíme sledovat složení psané drobným písmem s tím, že je třeba znát i latinské názvy hmyzu, neboť právě tak je ve složení zpravidla uváděn.
Žádné viditelné značení, žádné speciální regály.
Přitom již v době, kdy EU hmyz schvalovala, se objevilo bezpočet varování odborníků. Hmyz není pro Středoevropany vhodný, neboť nejsme na hmyz stavěni, nekonzumovali jej dokonce ani naši předci.
A především může hmyz přenášet různé parazity, v některých případech nebezpečné i pro člověka. Nemluvě také o alergiích, které jsou v případě hmyzu u lidí poměrně časté (zejména v případě alergií na korýše platí totéž i pro hmyz).
I přes snahy EU o zavedení hmyzu coby běžné potraviny Evropanů, jej většina lidí odmítá. A dokonce i výrobci nakonec příliš často nepřidávají hmyz do výrobků, u kterých je doporučován.
Výsledkem tak byl krach některých evropských hmyzích farem, včetně té největší.
Sdružení společností, které vyrábějí potravinářské výrobky na bázi hmyzu, jež veřejnost často odmítá, proto v současné době požaduje, aby Evropská komise zachránila hmyzí průmysl zavedením povinné nákupní kvóty.
Tedy hmyz by nám byl do jídelníčku přímo vnucen!
To by eurokratům umožnilo nařídit nákup hmyzích bílkovin pro veřejné instituce a zavést brouky a červy do jídelníčku. Nedávný francouzský dokument mezitím odhalil, jak odporné a škodlivé ve skutečnosti jsou výrobní podmínky této „zelené“ alternativy.
Neochota veřejnosti jíst hmyz staví toto odvětví do svízelné situace. Nedávno jste si zde mohli přečíst o tom, že hmyzí startup Ynsect, který kdysi velkolepým způsobem oslavovaly i hollywoodské hvězdy, zkrachoval – a to i přes finanční injekce z kapes daňových poplatníků.
Skandál ale sahá mnohem hlouběji. Nejenže nikdo nechce tyto produkty jíst, ale i výrobní a pracovní podmínky na těchto hmyzích farmách se zdají být otřesné.
France3 informuje o „fiasku s Ynsect“: Záběry z tzv. vertikální hmyzí farmy v Poulainville a prohlášení zaměstnanců vykreslují šokující obraz. France3 píše:
Dokumenty odhalují továrnu (40 000 m² a 35 m vysokou) pokrytou pavučinami, znečištěnou exkrementy, zamořenou mouchami a potkany a – co je nejdůležitější – plnou strukturálních vad.
Byli svědky opakovaných a přetrvávajících úniků. Ať už jde o larvy z množírny, jejich kutikuly (extrémně jemnou druhou kůži) nebo bentonit, který jim sloužil jako potrava: vše uniká ze systémů, padá na stroje a proniká do podlah vertikální farmy.
Ale je to ještě horší:
Záznamy také odhalují nespolehlivost čističů používaných personálem. Místo je někdy čištěno velkým množstvím vody a pěnovým dělem.
Pro zachycení materiálu a uniklého hmyzu se pod stroje umisťují plachty a krabice, což vrcholí vytvořením odpadní tekutiny: Zaměstnanec popisuje, jak larvy hnijí v pytli zavěšeném nad místností, než se hniloba na stěnách objeví jako černé potůčky.
Celá věc je vizuálně hmatatelná; France 3 zveřejnila video na Instagramu. Je založeno na výzkumu „Vakity“ (environmentálního média). Video ukazuje špínu, všudypřítomnou havěť, odpadní tekutinu z rozkládajících se larev a dokonce i mrtvého potkana.
Vakita se ptá: „Jak mohla společnost, která vydělala přes 600 milionů eur a byla podporována nejvyššími úrovněmi vlády, skončit takto?“
A zřejmě nepůjde o ojedinělý incident.
Jde o to, že nikoho, kdo má nějaké zkušenosti s chovem hmyzu (například jako chovatel plazů), tyto obrázky nijak zvlášť nepřekvapí.
Hromadný chov těchto malých živočichů pro potravinářské účely vyžaduje výrobní zařízení takového rozsahu, že udržování hygieny je vzhledem k obrovskému množství produkovaného odpadu prakticky nemožné.
Žádná společnost nechce – a ani nemůže – zaměstnávat tolik zaměstnanců, aby byla schopna pořádek udržet.
Když se objeví politici a prohlásí hmyz za nový trend a náhražku masa, průmysl propukne v jásot a stále zvyšuje produkci, protože jsou nabízeny dotace.
Francouzské zprávy dokonce uvádějí: „Slyšel jsem, že ani v jiných továrnách v tomto odvětví to nebylo zrovna čisté.“ Toto prohlášení pochází od prezidenta Národní observatoře pro chov hmyzu.
Mouka, o které eurokraté tvrdí, že má skončit v našem pečivu údajně ekologicky šetrným způsobem, je sama o sobě nechutná už jen proto, že se skládá pouze z hmyzu.
Avšak vzhledem k obrázkům z továrny Ynsect se zdá až velmi pravděpodobné, že spolu s hmyzí moučkou jsou konzumovány i zvířecí exkrementy, spolu s napůl rozloženými hmyzími těly, hnijícími zbytky larev a dalšími nečistotami, v závislosti na tom, jak dobře funguje filtrace a jak čisté jsou stroje.
Je v tomto případě na místě důvěra? Sotva. A jíst tohle má být zdravé? Rozhodně ne.
Tyto podmínky představují také zdravotní riziko pro zaměstnance. Problémy s alergiemi u zaměstnanců byly údajně známy již v prvním závodě v Dole. Společnost Vakita získala přístup k lékařským záznamům několika zaměstnanců.
„Někteří si po vystavení prachu a exkrementům larev vyvinuli těžké astma a stále spí vedle inhalačních komor,“ uvádí se ve zprávě.
A nyní se k věci vyjádřila Mezinárodní platforma hmyzu pro potraviny a krmiva (IPIFF): sdružení 79 členů, převážně evropských producentů hmyzu.
Ve svém prohlášení mimo jiné vyzývají EU k zavedení povinností nákupu: „dobrých, zelených produktů, které musí být uváděny na trh prostřednictvím závazných minimálních kvót. Prohlášení zní takto:
3.1. Závazek k dodržování kritérií bioproduktů oběhového hospodářství v kategoriích strategických zakázek
Doporučení: Zavedení závazných minimálních kvót pro nákup bioproduktů oběhového hospodářství v určitých kategoriích s vysokým strategickým významem, počínaje službami veřejného stravování, krmivem pro veřejné zemědělské podniky a organickými hnojivy pro hospodaření s půdou, jak je zdůrazněno ve strategii biohospodářství.
Plánovaná (oběhová) ekonomika a nátlak, tedy. To je údajně „jediné nejúčinnější opatření k vytvoření okamžité poptávky na trhu a zajištění stávajících pracovních míst v hmyzím průmyslu.“
Pokud by s tím Evropská komise souhlasila a zavedla takové kvóty veřejným institucím, tak například vaše děti a vnoučata v mateřské školce a škole nebo pacienti v nemocnicích, by brzy mohli najít hmyz ve svém jídle, aniž by však tušili, že jí hmyz, který by byl „zakamuflován“ v příslušném pokrmu.
Jedli by hmyz a veškerou další špínu, která končí v „mouce“ ve výrobních zařízeních. Euractiv nastiňuje potenciální důsledky takového požadavku takto:
V rámci takového systému by EU umožnila veřejným zadavatelům upřednostňovat produkty podle kritérií udržitelnosti, což znamená, že Brusel by teoreticky mohl nařídit nákup hmyzího proteinu pro veřejné instituce, včetně nemocničních jídelen nebo školních jídelen.
Selský rozum nám říká: Nechceme v jídle rozemletý hmyz. I to je důvod proč se hmyzím potravinám nedařilo: lidé je jednoduše odmítli. Pokud se skutečně přes EU stanoví povinné kvóty na jeho odběr, pak bude lepší se vyvarovat potravin, které si sami neuvaříte.
Ale pokud jej nařídí povinně i supermarketům, pak bude nezbytně nutné přijmout stejné zákony, jaké mají ve výše zmíněných 4 evropských státech, kde musí být jakákoli potravina s obsahem hmyzu viditelně označena velkou ikonkou brouka a prodávána v oddělených „hmyzích“ regálech.
V Itálii a Maďarsku v rámci zákona, který má chránit spotřebitele před hmyzem v potravinách, zašli dokonce ještě dál: je zakázáno jej přimíchávat do tradičních domácích pokrmů, takže v nich se tam zřejmě neobjeví ani v případě, že EU zavede přimíchávání hmyzu povinně.
Zde je tedy nutný tlak i na naši vládu, aby zákon zavedla. Pak by totiž platila povinnost hlásit obsah hmyzu v pokrmech i ve veřejných jídelnách, které možná EU donutí jej do jídel přimíchávat.
A pokud by byl zákon přísný stejně jako v Itálii a Maďarsku, pak by ani veřejné jídelny nesměly hmyz přimíchat k žádným tradičním pokrmům, přesně specifikovaným zákonem.
Pište tedy poslancům a tlačte na ně, ať zákon schválí ještě letos, neboť Evropská komise je schopná vydat nařízení ještě během tohoto roku tak, aby platilo již od roku příštího.
Chcete snad, aby vás či vaše děti nebo vnoučata bez vašeho vědomí krmili v nemocnicích či školách cvrčky, moučnými červy či larvami potemníka?
Navíc možná s příměsí potkaních exkrementů, špíny a hnijících larev….
