Pokud sledujete politiku probruselských stran, pak nemůžete věřit jejich tvrzení – například při zavádění chat control – podle něhož jim jde o blaho dětí. Reálná politika progresivistů je totiž taková, že se již roky snaží podporovat pedofilii a tlačí na přijetí příslušných zákonů.
A nejde jen o evropské politiky, tyto trendy můžeme sledovat i mnohem výš, tedy až na úrovni OSN a WHO. Pokud proto někdy jakýkoli progresivista hovoří o nutnosti ochrany dětí, pak vězte, že jde jen o další způsob, jak vám vnutit nějakou záludnost.
Hodně pedofilů se rekrutuje z řad LGBTQ, tedy různých drag queen a trans, ale pedofilové se stále častěji mezi sebou také žení, aby si pak mohli adoptovat nějakou tu „hračku.“ Odhalí se jen zlomek případů, jako třeba nedávno ve Velké Británii, kde jeden takový pár pedofilů znásilňoval kojence, až ho utýral k smrti.
Tuto zvrácenou politiku progresivisté roky podporují. V Německu se nyní ukázalo, jak moc je otevřená kritika této politiky tabu.
Politička AfD Vanessa Behrendt přišla o parlamentní imunitu, protože odsoudila známé drag queens s temnou minulostí. Současně se kritické hlasy zaměřují na pravidla sexuální výchovy, která podporují masturbaci u batolat.
Případ nyní přitahuje mezinárodní pozornost, částečně díky německé aktivistce Naomi Seibt, která případ sdílí na svých sociálních sítích.
Vanessa Behrendtová, členka zemského sněmu v Dolním Sasku, dlouhodobě odsuzuje to, co popisuje jako normalizaci sexuálního obsahu u velmi malých dětí. Konkrétně se jedná o směrnice pro sexuální výchovu, které přijaly levicové státní vlády.
V ní jsou koncepty jako poskytnutí prostoru pro masturbaci u dětí od nuly do čtyř let prezentovány jako součást vývojového přístupu. Kritici tvrdí, že taková doporučení výrazně přesahují hranice běžné sexuální výchovy.
Behrendtová nedávno přišla o parlamentní imunitu, což je opatření, které se v Německu používá jen zřídka a obvykle je vyhrazeno pro závažné trestní případy. Byla obviněna z údajného spáchání zločinu z nenávisti, protože spojila LGBT komunitu s pedofilií.
Její zastánci to vnímají jako akt politické cenzury: kdokoli se dotkne konkrétních případů zneužívání, je sám trestně stíhán, zatímco zneužití zůstávají nevyšetřena. Otázka, která se klade v kritických kruzích, je jednoduchá: kdy je pojmenování trestného činu trestné a kdy se o něm musí mlčet?
Opakující se snaha o legalizaci pedofilie je součástí historie Strany zelených. V 80. letech vlivné hnutí v rámci Die Grünen otevřeně prosazovalo dekriminalizaci sexuálních aktů mezi dospělými a dětmi. Interní pracovní skupiny zveřejňovaly stanoviska, která jsou zpětně považována za přímo hanebná.
Strana se od té doby od těchto návrhů distancovala, ale kritici tvrdí, že toto téma nikdy nebylo plně prozkoumáno, a že politická kultura, která to umožnila, nebyla nikdy zásadně zpochybněna. Podle Behrendtové a jejích příznivců je tento nedostatek sebereflexe výmluvný.
V německé metropoli existují takzvané LGBT-přátelské mateřské školy, kde je celá agenda politiky genderové identity ústřední pro každodenní vzdělávání předškoláků.
Kritici — a nejen z AfD — se ptají, proč by sexuální identita poradců a s ní spojená ideologie měly být určujícím prvkem v předškolním zařízení pro děti mladší šesti let. Berlínské senátní směrnice pro sexuální pedagogiku jsou uváděny jako důkaz, že to není náhoda, ale výsledek vědomě prosazované politiky.
Behrendtová také uvedla konkrétní případy drag queens, které jsou propagovány progresivistickými politiky a zvány na akce zaměřené na děti, přičemž tito jedinci mají prokazatelně historii pedofilních výroků nebo chování.
Místo toho, aby byli příslušní politici za to pohnáni k odpovědnosti, se stala sama Behrendtová cílem soudních řízení.
Naomi Seibt, která případ přivedla do mezinárodního povědomí prostřednictvím rozhovoru s americkým komentátorem Alexem Steinem, mluví o světě vzhůru nohama: žalobce je obžalován, obviněný chráněn.
Případ Behrendtové není ojedinělý. V několika západních zemích jsou politici, novináři a občané, kteří kladou kritické otázky ohledně omezení sexuální výchovy dětí, konfrontováni s obviněními z nenávisti a diskriminace.
Otázka, zda určité směrnice, události nebo osoby představují nebezpečí pro děti, je tak účinně potlačována právními prostředky. Kdo nejhlasitěji křičí, že existuje nenávistná řeč, ten určuje veřejnou agendu.
A pokud je upozornění na pedofily považováno za nenávistný projev, pak je jasné, odkud tato agenda pochází…
Finančním darem pomůžete s náklady na provoz a údržbu webu, zároveň ohodnotíte naši práci se zpracováváním informací, které pravidelně přinášíme bez reklam. Děkujeme
Účet CZK- 2596759016/3030. CZ24 3030 0000 0025 9675 9016
Účet EUR – CZ02 3030 0000 0025 9675 9024. BIC – SWIFT AIRACZPP
