riginál článku publikován ZDE: 19. července 2027
Pro ty, kdo situaci pozorně sledovali, byl ohromující kolaps klimatického podvodu v uplynulém roce opravdu pozoruhodnou událostí.
Nejprve tu byl neúspěch konference COP.
Poté se USA stáhly z Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Následně Judith Curry ukončila provoz svého blogu s tím, že „je čas vyhlásit vítězství nad klimatickou hloupostí a jít dál“.
Poté The Guardian zveřejnil článek, v němž litoval, že méně než 5 % britských médií využilo nedávnou evropskou vlnu veder jako záminku k propagaci „Net Zero“ (uhlíkové neutrality).
A nyní dokonce i The New York Times vzdává boj ohledně příběhu o klimatickém Armagedonu… no, tak nějak.
Co se to tedy proboha děje? Jak jsme se dostali ze světa, kde byla klimatická apokalypsa prezentována jako existenční hrozba pro život na Zemi a každý den se o ní hlasitě mluvilo ve zprávách, do světa, kde už změna klimatu ani není na radaru?
Pojďme to zjistit.
Nevyřešená věda: Konec scénáře RCP 8.5
Ti, kdo se zabývají klimatickým podvodem, již znají dlouhý seznam vědeckých podvodů, klamů a manipulací, na nichž byla postavena údajně „nevyvratitelná věda“ o katastrofickém antropogenním globálním oteplování.
Víte například, že teplotní záznamy byly systematicky manipulovány tak, aby minulost vypadala chladnější a současnost teplejší, čímž vznikl falešný dojem rychle stoupajících teplot.
A budete znát různé techniky statistických triků, které se používají k tomu, aby důvěřivá veřejnost věřila falešnému příběhu o blížící se klimatické katastrofě.
A budete vědět, že aféra Climategate poskytla velmi odhalující pohled na to, jak klimatologové ve skutečnosti pracují, a ukázala, do jaké míry jsou ochotni lhát, podvádět a pomlouvat, aby z vědeckých záznamů vyloučili protichůdné důkazy – navzdory snahám kritiků aféry Climategate tento skandál zamést pod koberec.
A dozvíte se, že „globální průměrná teplota“ není skutečná, naměřená teplota, ale vypočítaná hodnota sestavená z různých datových sad pochybné kvality.
Co však možná nevíte, pokud jste pečlivě nesledovali nejnovější vývoj v oblasti klimatických podvodů, je to, že IPCC oficiálně upustilo od scénáře RCP 8.5.
Pro ty, kteří se v těchto záležitostech dobře vyznají, není třeba dodávat nic dalšího. Většina lidí však nebude mít ani ponětí, co to všechno znamená. Dovolte mi to vysvětlit.
IPCC je samozřejmě Mezivládní panel pro změnu klimatu, orgán OSN, jehož úkolem je „poskytovat vládám na všech úrovních vědecké informace, které mohou využít k vypracování klimatických politik“. Každých šest či sedm let vydává „hodnotící zprávu“, která shrnuje klíčové poznatky z publikované klimatologické literatury. Tato hodnotící zpráva jsou samozřejmě mainstreamovými médii brána velmi vážně a politici je využívají k ospravedlnění nejrůznějších drakonických opatření v rámci iniciativy „Net Zero“ a tyranie „Green New Deal“.
Posluchači pořadu The Corbett Report vědí, že IPCC je podvod, že jeho hodnotící zprávy jsou jen prázdná slova a že celý proces IPCC byl od samého začátku zmanipulován.
Víte například, že jeho „Shrnutí pro tvůrce politik“ – výslovně politický dokument určený k ospravedlnění různých klimatických opatření – je vyjednaný dokument, nikoli vědecké hodnocení. Ve skutečnosti je vědecká zpráva přepisována až poté, co bylo vyjednáno Shrnutí pro tvůrce politik, aby se zajistilo, že vědecké závěry jsou v souladu s tím, co rozhodli diplomaté.
Jedním z klíčových prvků katastrofických předpovědí IPCC ohledně klimatu jsou scénáře tzv. reprezentativních koncentračních trajektorií (RCP) – série modelů předpovídajících, jak by se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře mohly zvýšit v průběhu příštího století. Tyto „trajektorie“ představují různé scénáře v závislosti na tom, do jaké míry země omezí své emise skleníkových plynů a přijmou opatření k zavedení obnovitelných zdrojů a takzvané „zelené“ energie. Rozsah sahá od RCP 1,9 – scénáře, který „se zaměřuje na omezení oteplení pod 1,5 °C, což je ambiciózní cíl Pařížské dohody“ – až po RCP 8,5 – scénář, který předpovídá „téměř monotónní nárůst emisí až do roku 2100“. RCP 8,5 se často používá jako „nejhorší možný scénář“ a má představovat to, co se stane, pokud lidstvo bude pokračovat „jako dosud“ – tj. co se stane, pokud nezačneme obětovat celou civilizaci rozhněvaným bohům počasí. Tyto odhadované hodnoty se pak používají k předpovědi budoucích globálních povrchových teplot. Jinými slovy, RCP 8.5 je model, který strašitelé vytáhnou pokaždé, když chtějí vykreslit budoucí teplotní mapu v ohnivě červené barvě.
Samozřejmě, proces, kterým se tyto modely proměňují v teplotní prognózy, je sám o sobě kouzelnickým trikem. Opírá se o číslo zvané „rovnovážná klimatická citlivost“ (ECS), které odhaduje dlouhodobou odezvu oteplování na zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře. Ale i samotný IPCC připouští, že ECS je zcela arbitrární: „V současné době nelze uvést žádný nejlepší odhad rovnovážné klimatické citlivosti kvůli neshodě ohledně hodnot napříč posuzovanými důkazními řadami a studiemi.“ Takže: co je špatný vstup (ECS), to je i špatný výstup (teplotní předpovědi).
Ale nechme stranou, jak se z těchto modelů odvozují odhady budoucích teplot. I samotné modely jsou vysoce pochybné!
O modelu „nejhoršího scénáře“ RCP 8.5 se diskutuje již léta, přičemž kritici poukazují na to, že tento nereálný fantazijní scénář zahrnuje zcela nepravděpodobné předpoklady. Předpovídá dokonce, že lidé v průběhu příštího století spálí pětkrát více uhlí, než kolik je známo, že na celé planetě existuje.
No, nyní se kritici tohoto strašidelného scénáře RCP 8.5 dočkali ospravedlnění!
V dubnu časopis Geoscientific Model Development publikoval článek „The Scenario Model Intercomparison Project for CMIP7 (ScenarioMIP-CMIP7)“, který se zabývá modelovými experimenty a informuje o vývoji takzvaného Coupled Model Intercomparison Project (CMIP). Tento společný projekt se již více než tři desetiletí zabývá srovnáváním klimatických modelů a jeho práce tvoří základ pro klimatické prognózy IPCC. Tento nový článek pojednává o práci prováděné v rámci CMIP7, nejnovější fáze tohoto pokračujícího projektu, a co je zásadní, dospěl k závěru, že scénář RCP 8.5 se stal „nepravděpodobným“ v důsledku změn v klimatické politice a nedávných trendů v emisích.
Nyní je k dispozici mnohem podrobnější analýza této studie a jejích důsledků (a CERES-Science tuto analýzu poskytuje zde), ale zkrátka a dobře: RCP 8.5 – model, který byl citován v tisících klimatických studií jako nejrealističtější prognóza toho, co se stane se zemským klimatem, pokud neprohltneme bláznivou pilulku „Net Zero“ – nebude zahrnut do příští hodnotící zprávy IPCC.
Význam tohoto vývoje nelze přecenit. IPCC a jeho spolupoutníci šířící strach již nebudou moci používat svůj model „business-as-usual“ k „prognózování“ naprosto nepravděpodobných scénářů klimatické apokalypsy a k oklamávání veřejnosti, aby přijímala stále drakoničtější opatření brzdící civilizaci ve jménu odvrácení zcela imaginární katastrofy.
Propagandisté klimatického kultu se samozřejmě vrhli do akce, aby v této záležitosti zmírnili škody.
The New York Times například chce, abyste věděli, že „globální oteplování je stále hrozbou“, přičemž zároveň uznává, že „rozhodnutí upustit od nejhoršího možného scénáře vyvolává otázky, zda některá rizika nebyla zveličena“.
A na webu Vox se Bryan Walsh téměř dostává k okamžiku sebereflexe, když přiznává: „Ne vždy jsem věděl – a ne vždy jsem to sděloval –, že scénář stojící za těmi nejapokalyptičtějšími a nejvíce pozornost přitahujícími zjištěními byl z velké části pokusem představit si, jak špatné by to mohlo být, a ne skutečnou předpovědí.“ Pomineme-li však jeho naprostou neznalost vlastní odborné oblasti, Walsh pečlivě ujišťuje své čtenáře, že „i když jsme odvrátili zkázu, čeká nás ještě spousta práce, abychom zajistili bezpečnější budoucnost.“ (Zdroj: Věř mi, kámo!)
Ale tady je ten skutečný bod – ten, který si Walsh ve chvíli svého prozření téměř uvědomil: nikdy tu nešlo o vědu. Ani klimatologičtí novináři, jejichž celá práce spočívala v tom, že se snažili tuto vědu vysvětlit veřejnosti, ve skutečnosti neznali základní vědecké principy, o nichž psali. A kdybyste udělali rozhovor s tisíci klimatickými aktivisty, měli byste štěstí, kdybyste našli alespoň jednoho, který by vám dokázal vysvětlit, co je ECS nebo co představuje RCP 8.5.
Ne, tady nejde o vědu. Jde o narativ.
A právě na narativní frontě dochází k nejvýraznější změně.
Zlomový bod ducha doby
Éra přehnaného šíření paniky ohledně klimatu začala naplno na Den Země v roce 1990, tedy při 20. výročí akce „Den Země“ z roku 1970, kterou sponzorovala OSN. Původně navržen v roce 1969 jako „den na počest Země a myšlenky míru“, se Den Země do roku 1990 stal záminkou pro hollywoodské hvězdy jako Robin Williams, Christopher Lloyd, Bill Cosby, Candace Bergenové a žabáka Kermita, aby moderovaly hodinové propagandistické speciály určené pro televizi, v nichž poučovaly neofeudální nevolníky o tom, jak vytápění jejich domovů a dojíždění autem do práce znečišťuje Zemi a rozhněvává bohy počasí.
Tato propagandistická kampaň byla součástí příprav na Světový summit o Zemi z roku 1992, který zorganizoval Maurice Strong a který, jak vědí reportéři Corbett Report, dal vzniknout Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a celé klimatické agendě vedené OSN. UNFCCC se pro stoupence klimatického kultu stala samonaplňujícím se koláčem, který jim poskytuje prostor, kde se mohou scházet, trápit se nad nejnovějšími zlověstnými prohlášeními IPCC a vydávat stále závažnější varování před úplným vyhynutím planety, pokud politici nepředají veškerou moc OSN a nepřijmou agendu „Net Zero“ (nebo je to snad Absolute Zero?).
Jinými slovy, každý, komu je méně než 50 let, strávil celý svůj vědomý život ve stínu této propagandistické kampaně. Tak dlouho už poslouchají tyto jeremiády o zkáze a zničení, že si jen těžko dokážou představit, že by je nějaká rozmazlená hollywoodská celebrita nebo od reality odtržený kariérní politik nepokárala za používání klimatizace nebo jim nevyhrožovala za to, že letí komerčním letem na rodinnou dovolenou.
Ale pokud jste si toho nevšimli, veřejnost postupně přestává vnímat neustálé kázání těch, kteří jako „Chicken Little“ varují před „klimatickou nouzí“. Místo toho konečně začala zpochybňovat údajně „nezpochybnitelnou vědu“, která jim tvrdí, že domácí mazlíčci a děti škodí planetě.
Jedním z prvních náznaků odmítnutí klimatické hysterie byla situace po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy se konec německého dvacetiletého plánu na postupné ukončení jaderné energie časově shodoval s vážným narušením dodávek LNG z Ruska, což vyvolalo energetickou krizi. Lidé po celé Evropě i po celém světě sledovali německou situaci a viděli skutečné důsledky „zelené energetické“ politiky, která má jen uklidňovat svědomí: energetickou chudobu.
Od té chvíle vedou rádoby zastánci „Net Zero“ těžký boj proti stále skeptičtější veřejnosti. V loňském roce jsme byli svědky ohromujícího kolapsu Net-Zero Banking Alliance tváří v tvář masivnímu odporu veřejnosti, strategického ústupu společnosti BlackRock od investic do ESG a počátku rozpadu UNFCCC a IPCC.
A nyní, jak jsem zmínil v úvodu dnešního úvodníku, i ti nejzarytější obhájci klimatického podvodu v mainstreamových médiích – The New York Times a The Guardian – se obávají konce svého podvodu založeného na klimatické hysterii.
V článku „Demokraté kdysi slibovali, že zastaví těžbu ropy a plynu. teď si už nejsou tak jisti“ informují mluvčí establishmentu v The NYT, že i mainstreamoví demokratičtí politici v USA se nyní distancují od politiky éry Clintonové, Obamy a Bidena, jejímž cílem bylo zastavit nové projekty vrtů a plynovodů pro ropný a plynárenský průmysl.
Po celém severovýchodě začali demokratičtí guvernéři zvažovat rozšíření plynovodů, což bylo kdysi v nejklimaticky uvědomělejších státech země nemyslitelné. Dokonce i zastánci tvrdého přístupu ke klimatu v Kongresu změnili svou taktiku, uvedli zákonodárci v nedávných rozhovorech. A ačkoli spolupředkladatelé Zelené nové dohody z roku 2019, senátor Ed Markey z Massachusetts a poslankyně Alexandria Ocasio-Cortezová z New Yorku, stále ostře kritizují průmysl fosilních paliv, jen zřídka zdůrazňují svůj kdysi vlivný plán na mobilizaci americké ekonomiky v boji proti klimatickým změnám.
A v článku „Většina britských mediálních zpráv o červnové vlně veder nezmínila klimatickou krizi“ si stále více blouzniví „presstituti“ z The Guardian naříkají, že jejich vlastní snahy o změnu narativu kolem „klimatické nouze“ vyšly naprázdno. Přestože citují svého vlastního mluvčího, který vychvaluje „průkopnické“ novinářské snahy deníku The Guardian – včetně „aktualizace našeho stylového průvodce za účelem přijetí pojmů jako ‚klimatická nouze‘ a ‚globální oteplování‘“ –, litují, že „většina britských mediálních reportáží o rekordní vlně veder, která zasáhla v červnu, nezmínila klimatickou krizi.“
Možná se šílenství éry globálního oteplovacího šílenství nejvýrazněji projevilo během nedávné evropské vlny veder, kdy francouzští politici se pokusili za rostoucí teploty vinit americké klimatizace… než francouzští občané začali instalovat klimatizace v rekordním počtu ve snaze porazit vedro.
Lidé už mají dost toho, jak jim bohatí politici říkají, že musí žít v předindustriální bídě, aby usmířili rozhněvané bohy počasí. I když neví absolutně nic o scénáři RCP 8.5 nebo o falešné vědě, na které byl klimatický podvod postaven, průměrný člověk je dost chytrý na to, aby věděl, že „uznaná věda“ není vůbec žádná věda a že „odborníci“, kteří s jistotou prohlašují, že auta, domácí mazlíčci a klimatizace způsobují tepelnou smrt planety, jsou stejný typ „odborníků“, kteří nám říkali, že lidstvo bude zdecimováno, pokud nebudeme nosit roušky, dodržovat odstup šest stop a vyhrnout si rukávy pro experimentální genetický zásah.
Vzhledem k tomu, že kouzlo klimatických šamanů nad veřejností bylo konečně zlomeno, je tedy na čase jít cestou Judith Curryové? Měli bychom všichni zavřít své klimatické blogy, vyhlásit vítězství a jít dál? Nebo se z této pozoruhodné kulturní změny, která se kolem nás odehrává, dá vyvodit hlubší ponaučení?
Naše názory mají význam
Za prvé, pro ty, kteří by mi rádi řekli „No, vlastně…“ a poukázali na to, jak naivní jsem, když věřím, že klimatický podvod je opravdu u konce: prosím, nebuďte ke mně povýšeně. Provozuji The Corbett Report už téměř dvacet let a vím přesně, jak fungují psychologické operace.
Samozřejmě, že Mark Carney a jeho spolupachatelé využijí každou příležitost – jako třeba pokračující kanadské lesní požáry – k tomu, aby se pokusili vyděsit veřejnost, aby znovu uvěřila v apokalypsu a přijala stále přísnější klimatické cíle ve jménu usmíření boha ohně.
Samozřejmě, že OSN se pokusí získat právní pravomoc k zahájení stíhání států, které nesplňují své klimatické cíle.
Samozřejmě určité prvky oligarchické třídy (například Bill Gates) opouštějí klimatickou hysterii nikoli kvůli náhlému prozření ohledně svých omylů, ale proto, že touží poskytnout více energie svým bestiím v datových centrech s umělou inteligencí.
A samozřejmě se zastánci Zeleného nového údělu prostě vrátí k rýsovacím prknům a přeformulují svůj plán na zastavení průmyslové civilizace v duchu nejnovějšího politického narativu – tj. problému datových center s umělou inteligencí.
Ne, samozřejmě že klimatická agenda ještě neskončila.
Bylo by však stejně naivní si myslet, že tato zásadní změna veřejného mínění nemá vůbec žádné důsledky. Ti, kteří by neměli být u moci, neutratili miliardy dolarů a nespočet pracovních hodin za to, aby pilně propagovali mezi veřejností ManBearPig, protože na jejich názoru nezáleží. Nevybudovali celou nadnárodní, multimilionovou zelenou ekonomiku závislou na klimatických změnách a s ní spojené akademické instituce, média a nevládní organizace proto, že by plánovali v roce 2026 celý klimatický narativ prostě opustit.
Ne, vybudovali ji, protože potřebují podporu veřejnosti, aby tyto neofeudální politiky typu „jezte hmyz“, „nevlastněte nic a buďte šťastní“ měly šanci na úspěch. Lidé nebudou jen tiše sedět a umírat ve svých chatrčích s čím dál tím větším nedostatkem energie, pokud jim nebude vštěpován příběh o tom, proč umírání pro planetu není jen morálně ctnostné, ale nezbytné pro samotný život.
A jak dokazují Francouzi, jakmile veřejnost přestane tomuto příběhu věřit, prostě slezou ze svých morálních koní a začnou si instalovat klimatizace, aby mohli žít svůj život s trochou pohodlí – a politici ať jdou k čertu.
Takže ne, samozřejmě že klimatický podvod není mrtvý a pohřbený. V posledních letech však utrpěl značnou ránu. A vzhledem k tomu, že se již téměř dvě desetiletí usilovně snažím informovat veřejnost o tomto podvodu, snad mi odpustíte, že si dovolím na chvíli poukázat na tento pozitivní vývoj a podpořit jeho šíření.
Nyní musíme vynaložit stejné úsilí, jaké jsme věnovali odhalování klimatického podvodu, na odhalování všech ostatníchfalešných narativů, které se používají k manipulaci veřejnosti.
Lidstvo si začíná uvědomovat podvody, které ho udržují v otroctví. Pomozme mu v tom!
https://otevrisvoumysl.cz/corbettuv-report-ohromujici-kolaps-klimatickeho-podvodu-zdokumentovano/
Finančním darem pomůžete s náklady na provoz a údržbu webu, zároveň ohodnotíte naši práci se zpracováváním informací, které pravidelně přinášíme bez reklam. Děkujeme
Účet CZK- 2596759016/3030. CZ24 3030 0000 0025 9675 9016
Účet EUR – CZ02 3030 0000 0025 9675 9024. BIC – SWIFT AIRACZPP
