Náboženství převlečený za vědu je pořád náboženství

Náboženství je dogmatismus a důvěra v autority, ať už ty božský nebo církevní. Víra je povinná. Pochyby nebo nesouhlas se trestaji. Věda by naproti tomu měla bejt o nezávislym myšlení, zpochybňování všeho a otevřený debatě. Víra tu nemá co dělat. Pochybám a nesouhlasu se naslouchá a teorie se přezkoumávaji. Takhle to aspoň ve vědě má fungovat.

Náboženství je dogmatismus a důvěra v autority, ať už ty božský nebo církevní. Víra je povinná. Pochyby nebo nesouhlas se trestaji. Věda by naproti tomu měla bejt o nezávislym myšlení, zpochybňování všeho a otevřený debatě. Víra tu nemá co dělat. Pochybám a nesouhlasu se naslouchá a teorie se přezkoumávaji. Takhle to aspoň ve vědě má fungovat.

V předchozích stoletích jsme přešli od náboženství k vědě jakožto hlavnímu zdroji informací o tom, “jak se věci maji”. To je převážně pozitivní změna – vědeckej přístup je založenej na faktech, objektivitě a tom, co pozorujeme vlastníma očima, zatímco náboženství je založený na něčem, co nám někdo nakukal bez důkazu. Věda je v mnoha ohledech protiklad náboženství.

V posledních desetiletích, a hlavně posledních 5 letech, se ale stalo něco zvláštního:

• “Důvěřujte odborníkům”
• “Vědci se shodujou”
• “Zpochybňuješ vědu?!”
• “S vědou se nemůžeš hádat!”

Tohle slyšíme na každym kroku. V čem je problém? Všechny tyhle výroky jsou antitezí vědeckýho přístupua opakem vědecký metody. Zpochybňování je věda. Důvěřování odborníkům neni věda.

Náboženství vyžaduje poslušnost a učí vás autoritářství. Věda autoritářství (původně) odhodila a vydala se cestou samostatnýho myšlení. Pravdu hledá tam, kam vedou vodítka – ne tam, kde někdo tvrdí, že je. Jenže někde cestou, aniž by si toho většina lidí všimla, se autoritářství vrátilo a začala se místo myšelní opět vyžadovat poslušnost. Věda přestala bejt vědou.

Z vědy se stal systém ovládání lidí přesně stejnym způsobem, jako je to s náboženstvím. Místo vědeckýho “zpochybňujte všechno” máme “věřte odborníkům”, čimž vzniká náboženská pseudověda. Je evidentní, že vládnoucí vrstva preferuje autoritářství a poslušnost. Věda jim tohle hodně kazila. Takže jim nezbylo než vědecký principy překroutit k obrazu svýmu.

To, co dneska vidíme kolem sebe, je zneužití reputace vědy k nábožensko-autoritářskýmu vymáhání poslušnosti, přičemž centrální principy vědy jsou pošlapávaný. Desítky let si lidi navykali na to, že věda je něco, čemu se dá opravdu věřit. Pak lháři přišli na to, že když budou tvrdit, že jejich lži “podporuje věda”, tak tomu většina lidí automaticky uvěří a skoro nikdo to nebude přezkoumávat. A kdo bude, toho lháři zcenzurujou, pomluví a deplatformujou. Funguje to dokonale.

Ruku v ruce s tim jde korupce vědy:

• studie jsou často financovaný tim průmyslem, jehož kvalitu a bezpečnost ta studie zkoumá
• financování a dotace jsou jen pro ty vědce, kteří prezentujou závěry v souladu s Agendou
• Systémem prokádrovaní vědci rozhodujou o tom, co se dostane do peer review a co ne

Média si zvou do svejch studií a k rozhovorům jen vybraný vědce, o kterejch se ví, že neřeknou nic, co by zpochybňovalo “jedinou schválenou pravdu”, a vytváří tak falešnej dojem, že opozice, pokud vůbec existuje, je jen malá skupinka bláznů. Opozice se v médiích pomluví, aniž by dostala slovo a šanci se hájit. To je samo o sobě jasná známka toho, že se nehledá pravda, ale propaguje určitej pohled na věc.

Většina lidí neni schopná rozlišit, co opravdu řiká věda, od toho, co nám někdo v televizi tvrdí, že řiká věda. Většina lidí nepřezkoumává, co opravdu řikaji nějaký anonymní vědci, natož kolik jinejch vědců s tim souhlasí a kolik ne. A když v televizi 2-3 “vědci” (který v daný oblasti často maji masivní konflikt zájmů) řeknou to samý, většina lidí to přijme jako “konsensus” a neví, že třeba stovky jinejch vědců, včetně těch s Nobelovkama a těch, co vynalezli tu věc, o který se mluví, s timhle vůbec nesouhlasí.

Lidi si vůbec neuvědomujou, že se tohle děje a že je někdo takhle manipuluje. K tomu se samozřejmě přidávaji všechny obvyklý triky jako emocionální manipulace ve stylu “kdo nám nevěří, je špatnej člověk” (třeba “vrah babiček” nebo co se zrovna hodí), přičemž se míchá “co řikáme my” a “co řiká věda”. Jakmile se argumentace posune do roviny emocionálního vydírání, můžeme si bejt jisti, že jsme opustili sféru vědy.

Někteří vědci s desítkama let historie korupce nám dokonce na obrazovkách tvrdí, že “oni reprezentujou vědu” a že jakejkoliv útok na jejich osobu je “útok na vědu”. Tohle už je naprosto brutální náboženskej trik typu “kdo zpochybňuje církev/papeže/kněze, ten popírá Boha”. Těch náboženskejch postupů dnešní “vědy” ale vidíme mnohem víc.

Náboženství má svoje “svatý písma”, ať už je to bible, korán, nebo hinduistický texty. Co je v nich, to je “pravda”. Věda má svoji “peer review”, se kterou se zachází úplně stejně – co tam je, to je “pravda”, a co tam neni, to “neplatí”.

Církev netrpěla, když někdo zpochybňoval její doktrínu. Takovejm lidem řikala kacíři a ti bejvali běžně exkomunikováni nebo i popraveni. Stejně tak dnešní “věda” netrpí, když někdo zpochybňuje její doktrínu. Takovejm lidem řikaji “pseudovědci” a “dezinformátoři”, místo odpovídání na jejich argumenty je obviňujou moralistickejma řečma a exkomunikujou je z peer review a vědeckejch kruhů. Za vědecký názory, který se příčí “konsensu”, se dneska přichází o práci, což je na 100% v rozporu s celou pointou vědy.

Stejně jako kněží mívali vysoký postavení a všichni je museli poslouchat, tak dneska prominentní vědci a vedoucí představitelé vědeckejch institucí maji podobně vysoký postavení a všichni je musej poslouchat. Zkuste nesouhlasit s něčim, co vydá americká CDC jako “doporučenej” postup, a uvidíte, jak se vám povede. Velice rychle zjistíte, že tohle “doporučení” má v praxi k jakýkoliv dobrovolnosti hodně daleko. A nebudete čelit vědě, ale ideologii.

Náboženský prohlášení, že určitý chování je to jediný, co nás “spasí”, a že jinak budeme “zatraceni”, se dneska zrcadlí v podobnejch prohlášeních, který vychází z údajně “vědeckejch” kruhů – “jedině fuckcína nás spasí”, “když neposlechnete naše nařízení, budeme umírat po miliónech” a podobně. Vize “apokalypsy” dneska vychází z “vědeckejch” kruhů stejně jako dřív vycházela z těch náboženskejch. Vyhrožování nějakým “nebezpečím”, když se nepodřídíte, je ale s vědeckejma postupama neslučitelný.

V čem je rozdíl? Podle všeho se úplně stejný zastrašování, vyhrožování a vymáhání poslušnosti jen oblíklo do bílýho pláště a dalo si na zeď diplom. “Fact-checkeři” jsou úplně stejně “nestranní”, jako byla inkvizice. “Odborníci” jsou úplně stejně “neomylní” jako kněží. Cíl všeho tohodle počínání je pořád stejnej – vyžaduje se totální poslušnost a podřízenost a nesouhlas se trestá.

Tohle nejsou vědecký postupy – jsou to postupy na 100% náboženský. Vynucování víry (“věřte v Boha”/”důvěřujte vědě”) a trestání za nesouhlas nemaj ve vědě co dělat. Cokoliv skutečně vědeckýho tu poslední dobou naprosto chybí.

To, co vidíme v posledních letech, je odmítání zabejvat se důkazama, ignorování a očerňování opozice, přehlížení varovnejch signálů a neochotu cokoliv přezkoumávat. Místo vědecký metody se opakujou propagandistický mantry (“bezpečná a efektivní”, “vědci se shodujou”).

Lidi můžou mít různý názory na politiku a na spoustě věcí se neshodnout, ale tohle by měl pochopit téměř každej – rozdíl mezi vírou a faktama, mezi nekritickým přijímáním a kritickým zkoumáním.

Součástí vědy by měl bejt zdravej skepticismus, tj. opak “víry v odborníky”. Skepticismus je někdy vyzdvihovanej, ale kdo dává pozor, všimne si, že se to děje naprosto selektivně. Autority vám řikaji, že máte mít skepticismus vůči těm, kdo s těma autoritama nesouhlasí, ale že máte věřit těm, kdo s nima souhlasí.

Tohle je naprostá perverze vědy. Buď je skepticismus dobrej přístup a měl by se aplikovat vždycky, nebo neni. Jakmile vám někdo řiká, že byste měli určitý postupy aplikovat podle toho, jak se mu to zrovna hodí, je zjevný, že vám v něčem lže a něco před váma skrejvá.

Tenhle rozpor je snadno sledovatelnej – rétorika se nemění podle toho, co řiká opravdová věda, ale podle toho, co zrovna ohrožuje korporace. Když je třeba veřejnosti něco vnutit, říká se “věda mluví jasně”. Když to začíná vypadat, že věda zpochybňuje propagandu korporací a ohrožuje jejich zisky, přijde na řadu “tabáková věda” a říká se “potřebujeme víc výzkumu”.

Když začalo vyplouvat na povrch, že by cigarety mohly škodit zdraví, tabákový korporace se desítky let bránily tim, že to “neni jasně prokázaný”, i když už dávno věděly, že to tak je. Mantra “potřebujeme víc výzkumu” se opakovala ad nauseam. Když ale vy požadujete “víc výzkumu” pro bezpečnost fuckcín, tak to najednou neni třeba a “věda mluví jasně”. Tohle je opravdová tvář pseudovědy – kroutí se a mění podle situace.

V posledních letech jsme viděli, jak Věda™ opakovaně převlíkala kabát, ale vždycky byla prezentovaná jako jasná a nezpochybnitelná. Na základě Vědy™ se najednou dělaly věci, který nikdy předtim věda netvrdila a nebyly ničim podložený. Stejně tak se na základě Vědy™ najednou popíraly věci, který byly do předchozího dne vědecký fakta.

Když může “věda” otočit o 180° podle politický situace, očividně to neni skutečná věda. Je to narativ podpořenej pouhým slovem “věda” – jako magickým zaklínadlem. Tohle zaklínadlo umožňuje politickejm vůdcům ignorovat argumenty kritiků, protože když se dneska řekne “Věda™”, je to jako když se dřív řikalo “Tak pravil Bůh!”, čimž veškerá debata automaticky končí, protože jen hlupáci, kacíři a dezinformátoři můžou oponovat Bohu nebo Vědě™.

Když Vědu™ kritizuje laik, je napadanej slovy “a ty jsi snad vědec?”, jako kdyby status vědce bylo to, co určuje pravdu. Vymytý mozky vůbec nezajímá, co ten člověk vlastně povídá. Když oponuje Bohu – sorry, Vědě™, neni přece třeba poslouchat, co řiká, ne? A když Vědu™ kritizuje opravdovej vědec, útočí se na jeho důvěryhodnost, historii nebo osobní život – ne na jeho argumenty. Fakta se nenápadně ignorujou.

Skutečná věda – ta, která zpochybňuje, testuje, dává těžký otázky a následuje důkazy i tam, kde je to nepříjemný – je ohromnou hrozbou pro vládnoucí struktury. To je ten důvod, proč dneska vidíme její nahrazování touhle náboženskou parodií.

Ironií je, že se jako zástěrka pro slepý vyžadování poslušnosti používá přesně to, co nás před tim mělo chránit. Protože věda dlouhou dobu fungovala, posloužila pozdějc jako past – lidi byli nalákaný “vědou”, aby opět přijali náboženský myšlení. O vědu tu vůbec nejde. Jde tu o poslušnost.

Triky jsou pořád stejný. Nálepky jako “dezinformátor” nebo “popírač vědy” jsou jen nový slova pro starý pojmy jako “kacíř” nebo “rouhač”. Pointou je morální odsouzení, ne intelektuální nesouhlas.

Celej postup manipulace veřejnýho mínění pak vypadá zhruba takhle:

1. Identifikuje se, čeho chce vládnoucí vrstva ve společnosti dosáhnout
2. Financuje se výzkum, kterej podporuje takový výsledky
3. Propagujou se studie v souladu s politikou a potlačujou se ty opačný
4. Vybraný autority veřejnejma prohlášeníma vytváří dojem “konsensu”
5. Média šíří žádoucí verzi jako “prokázanou vědu”
6. Kritici jsou napadáni jako “pseudovědci” a “dezinformátoři”
7. Otevřená debata je nepřípustná
8. Prosazuje se předem stanovená politika pod rouškou “následování vědy”

Věda je dneska prostoupená politikou do takový míry, že je často prakticky nemožný rozlišit mezi skutečným vědeckým chápáním a vykonstruovanejma stanoviskama, který slouží ekonomickejm a politickejm zájmům těch u moci.

Mistrovským kouskem sociálního inženýrství bylo přesvědčení lidí, že “konsensus” (ať už skutečnej nebo vymyšlenej) má stejnou váhu jako fakta. Ve skutečnosti nic nemůže bejt vzdálenější pravdě. Konsensus nemá s pravdou absolutně nic společnýho. Jestli je něco pravda, nepotřebujete konsensus – můžete demonstrovat, že je to pravda. Vytahovat konsensus je zapotřebí jen tehdy, když jsou důkazy hodně pochybný, nebo když někdo chce odvýst pozornost od nehodících se faktů.

V různejch dobách byl “vědeckej konsensus” plochá Země, Země jako střed vesmíru, teorie miasmatu, flogistonová teorie, lobotomie a pouštění žilou jako léčebný metody, a všeobecná shoda panovala i o tom, že mytí rukou před operacema v nemocnici je kravina. Věda neni statická sbírka pravd; je to neustále se vyvíjející pokus o chápání světa.

Nežijeme bohužel v době, kdy střízlivost vědy zvítězila nad zaslepeností náboženství. Žijeme v době, kdy pořád ty samý vládnoucí struktury transformovaly vědu na novou verzi náboženství, s novejma svatejma textama, novejma kněžíma, novejma kacířema a novou inkvizicí. Jsme svědky korupce nástrojů, který měly výst k objevování pravdy, a jejich zneužívání k ovládání lidí.

Skutečná věda objevuje a osvobozuje. Dnešní pavěda mlží a slouží k ovládání populace.

“Důvěřujte vědě” je náboženský vyžadování poslušnosti.

“Věda se nemýlí” je bohapustá lež.

Kdo se nechá přesvědčit, že má “věřit odborníkům”, nechal se přesvědčit, že je hloupej, nekompetentní a na jeho názoru a vlastních vědomostech ani trochu nezáleží. Inteligentní člověk nedůvěřuje odborníkům. Inteligentní člověk myslí samostatně a ověřuje si fakta sám.

Návrat ke skutečný vědě by vyžadoval vyslechnutí všech názorů, neustálý přezkoumávání předchozích poznatků, nedůvěru k institucím, který maji investice v určitý “verzi pravdy”, a chápání, že věda je metoda a ne autorita.

A co že to řek jeden z nejslavnějších vědců všech dob?

Na závěr přidám pár citátů od různejch AI:

Teď už zbejvá jen vysvětlit to, co chápe každej pitomej stroj, většině lidí.

https://antivirus.22web.org/av/260128-nabozenstvi-prevleceny-za-vedu-je-porad-nabozenstvi.htm