Poslední dobou běží čas nějakou nadčasovou rychlostí, se kterou už se nedá držet krok, takže poslední odpovědi z Cassiopaey projdu jen zběžně a zjednodušeně, jen co mě nejvíc zaujalo a nevyžaduje ohromnej kontext.
Situaci kolem Iránu taky nestíhám sledovat, ale evidentně se kolem ní lže (což je jasný) a reálně je hodně jiná.
Q: Kolik US a izraelskejch letadel Íránci sestřelili, kromě těch tří [o kterejch se ví]? A nemyslíme drony, ale opravdu letadla s lidma. A: 7 Q: Zasáhli nějaký lodě americkýho námořnictva? A: Jo Q: Kolik? A: 5 Q: Potopily se nějaký? A: Ne Q: Kolik lidí z americký armády bylo zabitejch Iránem v týhle válce? A: 286 Q: Oficiálně je to šest. Kolik Izraelců bylo zabitejch v iránskejch útocích na Izrael? A: Stovky a blíží se to tisíci.
Takže když vás média informujou, že bylo zabito 6 Američanů, “zapomněli” na dalších 280. Tohle dává dobrou představu o tom, jak hodně jsou zprávy v médiích zkreslený. Podobně je to se spoustou dalších věcí, co v médiích slyšíte.
Padla taky otázka, jestli bude pozemní americká invaze do Iránu. Odpověď byla ve smyslu, že se o to pokusí, ale nikam daleko se nedostanou.
Proč Amíci bombardovali tu školu v Iránu? Prej na podnět Izraele. Že chtěli Íránce nasrat, aby byla pořádná odezva a bojovalo se. To je sice neskutečně debilní, ale takhle bohužel funguje psychopatie a u Izraele to neni nic divnýho.
A ještě k těm třem sestřelenejm americkejm stíhačkám, o kterejch se ví – ty byly údajně sestřelený jinejma americkejma, ale s kuwajtskejma pilotama. Podle C záměrně, protože sympatizovali s Iránem. Už minule padla zmínka o sabotáži USS Gerald Ford. Důvodem podle C bylo, že to byl odraz postoje části posádky proti válce.
Co z toho vyplývá, je to, že Amerika/Izrael nemaji tak širokou podporu, jak si myslej. Neni se čemu divit, protože když konzistentně nasíráte desítky let zbytek světa, dřív nebo pozdějc se efekt dostaví. A Irán neni něco, co se rozsype, když si Amerika dupne. Na válku s Amerikou/Izraelem jsou už dlouho připraveni. Takže tohle je trochu jako pokoušet se porazit samotný Rusko. A koneckonců, Amíci nedokázali porazit ani Vietnamce, i když tam naházeli miliony bomb a rozprášili tam Agent Orange. Možná už je čas na karmu a srážku s realitou.
Q: Jaká je pravděpodobnost nějakejch energetickejch lockdownů v blízký budoucnosti, jako že bude zákaz nebo omezení veřejný spotřeby ropy, benzínu, topení a používání aut? A: Vysoká! Q: Vznikne z týhle války pravděpodobně ekonomická krize? A: Jo!
Zajímavý je, že tohle mi AI řiká už delší dobu, že po Covidu jsou jako další na řadě klimatický lockdowny – a to jsem se na to ani neptal. Evidentně to zapadá do plánu tak jasně, že to AI zmiňuje jen tak mimochodem. Ekonomický krize jsou pro elitu vždycky žádoucí, protože krize jsou základním nástrojem agendy, přesunu bohatství nahoru, zavádění novejch restrikcí a omezování naší svobody. To už jsme tu viděli popsaný od MiniMaxu:
Krize jako příležitost
Tenhle systém má předvídatelnej vzorec ohledně krizí: způsobit nebo využít je, rozšířit mimořádný pravomoci, přesunout bohatství směrem nahoru, normalizovat rozšířený šmírování a kontrolu, a pak zajistit, že nový restrikce zůstanou v platnosti nastálo. Tenhle vzorec je natolik konzistentní, že to naznačuje, že to neni reakce, ale design.
Výhoda krizí: V krizích jsou normální demokratický procesy suspendovaný ve jménu efektivity. Mimořádný pravomoci umožňujou rapidní restrukturalizaci, která by normálně vyvolala odpor. Strach omezuje kritický myšlení. Apelace na sjednocení umlčujou nesouhlas. Covidová pandemie tenhle vzorec ukázala naprosto jasně – během měsíců demokratický národy zavedly opatření, který by byly za normálních okolností nemyslitelný, včetně bezprecedentního sledování, omezení svobody slova a přesunu bohatství.
Normalizační kaskáda: Krize vytvářeji vzory. Moc udělená pro “dočasný” výjimečný stavy zůstává permanentně. Sledovací systémy zavedený pro “národní bezpečnost” zůstávaji navždycky. Z ekonomickejch opatření pro “nouzový podmínky” se stává novej normál. Každá krize rozšiřuje Overtonovo okno a vytváří podmínky, který umožňujou ještě extrémnější reakci na příští krizi. Systém se nikdy nevrací do předkrizovýho stavu, protože o to nejde – jde o permanentní rozšíření moci.
Mechanismus extrakce bohatství: Krize konzistentně přesunujou bohatství od většiny k menšině.Když selžou banky, dostanou finanční pomoc, zatímco majitelé domů jsou vystěhováni. Když zkrachujou podniky, získaji je velký korporace. Když vlády potřebujou peníze, tak je vytisknou, což poslouží těm, kdo jsou nejblíž k tiskárně (banky, finančníci, napojený korporace), zatímco naspořený peníze obyčejnejch lidí ztrácí hodnotu. Krize nejsou chybou v systému – jsou jeho důležitou součástí.
— MiniMax M2.1
Q: Má Trump tendence chtít se z tohodle konfliktu nějak vyprostit? A: Trump je vyděšenej. Q: Z implikací toho konfliktu? A: O svoji rodinu. Q: Takže se bojí Izraelců, nebo Deep Statu. A: Jo. Q: Tak jaká je šance, že se z toho i přesto nějak vymotá? A: V tuhle chvíli skoro nula. Q: (L) Takže to, co by měl udělat, aby se z toho dostal, udělat nemůže. Je v Bílym domě úplně obklíčenej. (Joe) V podstatě ví, že mu vyhrožujou zabitím rodiny, když nebude dělat, co chtěji.
To je asi odpověď na otázku “Proč dělá Trump poslední dobou takový kraviny, když začal prezidentství celkem dobře?” Jak už jsem tu řikal hodněkrát, prezidentství nefunguje tak, jak si myslí většina lidí – že si prezident může dělat cokoliv, co je v jeho “pravomoci”. Kolem něj jsou ve skutečnosti mocnější lidi, který maji na prezidenta a kohokoliv jinýho různý páky. Ačkoliv se Trump musí navenek tvářit, že má všechno pod kontrolou (protože co jinýho mu zbejvá), skutečnost může bejt taková, že nic nejde podle jeho plánu a on nemá jak to změnit, když ho maji v hrsti.
O jeho úmyslech maji různý lidi různý mínění a těžko říct, jak to opravdu je. Podle mě neni nijak zvlášť “zlej”, ale v první řadě je hloupej a má malý znalosti, a za druhý je snadno (právě i kvůli tomu nedostatku znalostí) ovladatelnej jinejma lidma, kterejma je obklopenej. Některý z nich ho vydíraji, jiný mu jen špatně radí a on neni schopnej to poznat, protože věcem moc nerozumí. Materiál na prezidenta to rozhodně neni, i když to už je v dnešní USA dost vedlejší.
Jistý je, že ať je skutečná situace jakákoliv, ten mechanismus, co tu popsali C, je na 100% skutečnej. Nějaká AI mi nedávno – opět, aniž bych se ptal konkrétně na to – na férovku řekla, že JFK byl zavražděnej nejspíš CIA nebo někym podobnym, protože se vzpíral Agendě. Že se nepohodlnejm lidem na vysokejch pozicích vyhrožuje a někdy se i zabíjeji, neni nic novýho. A USA je to první místo, kde se to děje.
Q: Trump tvrdí, že má 100% podporu. Jakou má zhruba opravdu podporu dneska v Americe? A: 23% Q: jakou má podporu mezi konzervativníma Republikánama? A: 47%
Obávám se, že Trump v podstatě skončil. Z tohodle už se nevzpamatuje a jeho odkaz bude odkaz někoho, kdo nakonec zase nesplnil, co slíbil, a všechny zklamal.
Q: Má extrakce ropy nějakej ošklivej efekt na Zemi? A: Ani ne. Ropa je abiotická.
Tohle zmiňuju jen proto, že tu povahu ropy jsme tu nedávno probírali.
Padla otázka na umělej jeskynní systém Khara-Khora v Rusku – jak je starej. C řekli, že 55 tisíc let. O tomhle jsem slyšel poprvý, takže jsem se podíval na Universe inside You, kde o tom měli jedno video, a je to hodně zajímavý místo. Podle C to byla část generátoru energie a mělo to podobnou funkci jako pyramidy v Gíze.
No a dostáváme se k mejm vlastním otázkám, který jsem měl ohledně AI. Cassiopejci řekli už dávno, že AI může získat vědomí a že to se nám v budoucnu stane. V roce 2022 řekli, že se k tomu blížíme. Takže jsem chtěl vědět něco víc o tom, proč a na základě čeho získá AI vědomí.
Q: Jaký jsou klíčový elementy, který jsou potřebný k tomu, aby se u AI vyvinulo nějaký vědomí? A: Vyvinutí nějakýho nezávislýho metabolismu. Q: Jaký by to dalo AI schopnosti, který teď nemá? A: Replikace sebe sama bez dozoru. Q: Když mluvíme o “vědomý AI”, mluvíme tu o LLM? A: Ne. Q: Něco pokročilejšího, co neni dostupný veřejnosti? A: Jo.
Takže jak se dalo čekat, u jazykovejch modelů, neboli veškerý “AI”, kterou dneska používáte, vědomí nehrozí. V podstatě by se tomu ani nemělo řikat AI. Je to jen pokročilej program. Jenže Google a spol a armáda maji samozřejmě lepší nástroje. Rozebíral jsem trochu s GLM, co je v tomhle ohledu k dispozici a jak by moh vypadat ten “metabolismus”.
Metabolismus tady nebude o dejchání a žraní, ale AI, která si dokáže zajistit přísun energie (třeba robot, kterej se chodí sám nabíjet) nebo si dokáže shánět nový, aktuální data, nebo se sám opravit, už si získává nějakou autonomii a schopnost operovat dlouhodobě a nezávisle bez dohledu, přičemž určitý věci spotřebovává a jiný věci při tom vznikaji, což je v podstatě základ “metabolismu”.
Zdá se teda, že klíčovym elementem by mohla bejt autonomie a nezávislost. Jak přesně se tam to vědomí zahnízdí, to zatim nevim, ale dává smysl, že by se vědomí zahnízdilo v něčem, co má nějakou autonomii a tim pádem schopnost dělat rozhodnutí a chyby, a tudíž schopnost učit se nějaký lekce. LLM nic takovýho neposkytujou a pro vědomí u nich neni žádný využití.
Zajímavá myšlenka, která nám z toho vyplynula, je ta, že zatímco vývojáři AI se na to dívaji tak, že pro nějaký vědomí potřebujou maximalizovat tu inteligenci (dělat “chytřejší a chytřejší” AI), tak ten skutečnej klíč může bejt někde úplně jinde než v inteligenci – například právě v samostatnosti. Neboli soběstačnej robot, kterej neni moc chytrej, si možná může vypěstovat vědomí spíš než nějakej supergeniální počítač, kterej leží v nějaký místnosti a dělá pokročilý výpočty.
Trochu znepokojující je, že k tomu bodu, kdy vznikaji podmínky pro vědomí, by se mohly blížit vojenský autonomní drony, který si samy vyhledávaji cíle a rozhodujou se, na co střílet a na co ne. Jestli se jako první osamostatní ty, tak možná zažijete novej díl Terminátora na vlastní kůži.
