Beztrestnost politiků musí skončit

  Podobné je to s podnikateli. Ve chvíli, kdy se stanete nezávislými na výplatě od státních úřadů, a podniků, případně od soukromých subjektů, dostáváte se do hledáčku řady státních institucí. Zdravotní pojišťovny, sociální úřad, Finanční správa roztočí svůj kolotoč požadavků a plateb jim zasílaných. Nikoho nezajímá Vaše prosperita, ševče plať. Navíc se v očích státních zaměstnanců, a dokonce i těch pracujících u soukromých subjektů, je jedno jaké velikosti, stává takový ,,podnikatel“ potenciálním podvodníkem. Přitom při podnikání se díky státním supům stáváte obětí papírování, hlídání a kontrolování. Říká se, že vstup na tenký podnikatelský led znamená být stále jednou nohou v kriminálu, což není daleko od pravdy. V rámci své činnosti totiž spolupracujete často s mnoha jinými firmami i jednotlivci, o jejichž serióznosti se můžete pouze domnívat, protože mít jistotu nelze. Což nijak nebrání finančním úřadům v represi vedoucí až k likvidaci podnikání, případně ještě dále. A to dokonce do takové míry, že Vás činí zodpovědným za něco, co jste nikdy nemohli ovlivnit. Povinností podnikatelů je mnohem více, než mají práv. Na jedné straně legislativa doslova řádí, na druhé najdete tenký svazek, jehož obsah je výsměchem a plno lidí od podnikání odrazuje. A to je třeba připomenout, že právě soukromý sektor je hlavním ekonomickým motorem státu.

Jak už jsme několikrát zmínili, daně jsou obrovská krádež. Systém okrádaní občanů je nesmírně propracovaný a čistý zůstatek peněz, který Vám po odečtení všeho, co je přívěškem na každém Vašem nákupu či odvodu, je skutečně směšný. Několikanásobné zdanění všeho je trestuhodné. Mohli bychom uvádět příklady pohonných hmot, alkoholu, tabákových výrobků a mnoha jiných produktů, ale zastavme se u nemovitostí. Pracujete a odvádíte daně ze svého platu. Z toho, jak už jsme si řekli, moc nezbývá, je to cca 22% čistých peněz po sečtení všech daní. Z toho mála ušetříte a koupíte pozemek. I s další daní, která připadne státu. Nakoupíte materiál, samozřejmě s dph, postavíte svépomocně dům, přičemž opět hradíte různé poplatky, kolky, povolení. Po dokončení, které provází dodržování desítek různých nařízení a omezení, ho zkolaudujete a stanete se plátcem dalšího nesmyslu, tedy daně z nemovitosti.

Stát Vám sebral už na vstupu téměř 80% peněz z toho, co jste prací vydělali a Vy z toho zbytku něco vybudujete a opět z toho zaplatíte další daně, samozřejmě navýšené o ty, které stát získá z následného provozu nemovitosti (tedy voda, elektřina, topení). A to se ještě musíte bát, aby stát nenapadlo sáhnout po dalších Vašich penězích, což se právě děje. Nejjednodušší příjem do státní pokladny je totiž navýšení jakýchkoliv daní, přičemž u těch za nemovitosti je v případu jejich neplacení na co sáhnout. Amen.

Proč to však vše píšeme? Na straně občanů je neustálá hrozba finanční nedostatečnosti, která může znamenat zásadní problém v uspokojování základních životních potřeb jednotlivce i rodiny. U státu, který obsluhují správci z politické sféry, je to jinak. Jakýkoliv státní schodek rozpočtu se netýká nikoho z těch, kdo ho způsobil. Politická rozhodnutí jsou často prodělečná, neekonomická, navíc předsedou vlády či ministrem financí může být i naprostý diletant, což se ostatně děje právě nyní. Vynikající ekonomické vzdělání by mělo být základním požadavkem u ministra financí. My tam máme elektrikáře. To je extrém dokazující, že politika vítězí nad zdravým rozumem a odborností. Je to jen špička ledovce. Ptáme se, to při vnímání pohledu na povinnosti podnikatelských subjektů, kdy bude politikům předloženo vyúčtování jejich hospodaření a dolehne na ně hmotná zodpovědnost za to, jak pracují. Uvědomte si, že sledování činnosti politiků jde odspoda nahoru. Udělá li přehmat starosta či jeho podřízený při manipulaci s veřejnou zakázkou, může být snadno potrestán, ovšem za loupeže na ministerstvech a potažmo v celé vládě už nikdy nikdo potrestán nebyl. Jestliže podnikatelé jsou trestáni za tisíce, komunální politici občas za desetitisíce, pak lumpové z horních pater politiky běžně prošustrují miliardy a nic se jim nestane. Kolikrát NKÚ našel manka v hospodaření státních institucí a ministerstev, o nichž jste aspoň zaslechli, ale ministr nebyl zavřen nikdy.

Momentálně se nacházíme v období, kdy roste státní dluh. Starší vlády rozprodaly státní majetek hluboko pod cenou a často za evidentně výhodných podmínek pro kupující a zkorumpované zástupce státu, nikoliv pro stát samotný. Přestože se to časem zjistilo (mnozí to věděli při prodeji), nikdy za to nebyl nikdo potrestán. Podobné je to s mnoha investičními akcemi velkého rozsahu, ve kterých stát utopil mnoho prostředků. Babišova vláda se podílela na podvodech s pseudovakcínami a zdravotnickým materiálem, upsala se k obrovským úhradám nepotřebných chemikálií, postavila nikdy nepoužitou polní nemocnici, vyházela mnoho peněz za prokazatelně lživé PCR testy. Jak je možné, že to nikdo nikdy nekontroloval a nebyly vyvozeny žádné následky vedoucí k osobní zodpovědnosti?

Fialova vláda posílá mnoho miliard na Ukrajinu, do Bruselu a na jiná místa, o nichž se dozvídáme náhodou, živí neziskový sektor, ale opět se nemusí ničeho bát. Jakým právem jsou ti nejvýše postavení správci majetku beztrestní, zatímco prostí občané jsou popotahováni exekutory, finančními úřady i dalšími státními institucemi za každou korunu, kterou neuhradili či na kterou si stát z různých, a často neoprávněných důvodů, dělá nárok? A proč mají vlastně poslanci a senátoři imunitu, když jsou navíc vzhledem k výsledkům jejich práce přepláceni? Hledáme li ty největší zločince, tedy zahleďme se na jejich schůzky ve Strakově vile. A ptejme se, kdy budou osobně hmotně zodpovědní za škody, které ve velkém neustále páchají? Navíc jde o další důkaz toho, že Policie a justice pouze slouží vrcholným politikům a ne nám, tedy prostým občanům.

Jindřich Kulhavý