Anthony Fauci: 40 let korupce

Když se rozjela operace Covid, jednou z hlavních veřejnejch tváří vládních opatření v Americe se stal Dr. Anthony Fauci. Médiama byl prezentovanej jako zkušená a důvěryhodná autorita s nádechem hodnýho dědečka, kterýmu jde o dobro všech a na kterýho se můžeme spolehnout.

Otázkou je, kde tuhle reputaci sebral a jestli byla něčim opodstatněná, protože jak se rychle ukázalo, tak běžně tvrdil opak toho, co tvrdil o tejden dřív, mnohokrát byl přistiženej při lži, a jeho důvěryhodnost se postupně vypařila. Média ho prezentovaly klasickym stylem pro lidi s pamětí 30 sekund – je to autorita, takže po ničem nepátrejte a věřte mu, protože jinak jste vrazi a nenávidíte vědu.

Abysme mohli posoudit, jestli důvěryhodnost opravdu ztratil až za Covidu nebo už dávno žádnou neměl, musíme se samozřejmě podívat na jeho historii. Ta je opravdu hodně zajímavá a řiká nám hodně nejen o něm, ale hlavně opět o tom, jak funguje celej náš Systém, ve kterym měl Fauci důležitou roli.

Fauci, přezdívanej Doktor Smrt, byl ředitelem Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci (National Institute of Allergy and Infectious Diseases – NIAID), od roku 1984 do roku 2022, neboli 38 let. Tohle je zásadní, protože tenhle člověk řídil čtyři desítky let, pod sedmi prezidentama, velkou zdravotní instituci a s ní spojenej rozpočet, což má ohromnej dopad na výzkum a zacházení s infekčníma nemocema obecně.

Prezident je volenej na 4 roky a může tam bejt dvakrát. Fauciho nikdo nevolil, strávil na svym postu ekvivalent deseti volebních období, a měl ve svym oboru větší moc než prezidenti. Prezidenti mu neřikali, co by měl jak dělat. On řikal jim, co by se jak mělo dělat a na co musej schválit peníze, jinak bude podle jeho kvalifikovanýho názoru zle a oni se z toho budou muset zodpovídat.

Je teda poměrně zásadní mít jasno v tom, co je takovej člověk zač, jaký hájí zájmy, jak je důvěryhodnej a čeho vlastně za těch 40 let dosáh. Covid nebyla první pandemie, ve který dostal významnou roli. Velkej vliv měl za svoji kariéru i na spoustu jinejch věcí. Takže se podíváme, čeho dosáh, a jak důvěryhodnej opravdu byl v roce 2020, když mu byla svěřená hlavní role v řízení pandemie s největším PR v historii.

Objev HIV a Robert Gallo

V době Fauciho nástupu na místo šéfa NIAID se odehrávala kontroverze kolem objevu viru HIV. (Budeme teď ignorovat otázku, co přesně bylo objevený, když žádnej virus nikdy nikdo neizoloval.) HIV objevil ve Francii Luc Montagnier. Ve stejnou dobu se ale v Americe hlásil k objevu toho samýho viru Robert Gallo. Otázka byla, kdo byl první.

Uvádí se, že když dva vědci objeví stejnej virus nezávisle na sobě, ty sekvence jsou trochu odlišný kvůli mutacím. V tomhle případě byly ale prakticky identický, což bylo podezřelý. Trvalo roky, než se tenhle spor vyřešil, ale nakonec vyšetřování ukázalo, že původ Gallova vzorku byl z francouzský laboratoře, odkud Montagnier zasílal nějaký vzorky do Ameriky.

Úřad pro vědeckou integritu rozhodnul, že se Gallo dopustil vědeckýho podvodu a vědomě a záměrně překrucoval fakta. Jinými slovy, Gallo vzal vzorek Montagniera a prezentoval ho jako vlastní objev. Nobelovku sice dostal Montagnier, ale problém byl, že k takovýmu objevu se váže patent a Američani jsou na tohle hákliví.

Řešilo se to roky a nakonec se v týhle kontroverzi rozhodlo, že práva na patent se rozdělí mezi obě strany. V tomhle dlouhym sporu sehrál roli právě Fauci, kterej nekompromisně bránil Galloa a pomoh vyjednat to sdílení patentu. Bez něj to mohlo skončit výhrou Francouzů, což by bylo logický, protože proč se dělit s podvodníkem?

Fauciho kariéra teda začala tim, že se cílevědomě zastával někoho, kdo se oficiálně – a to konkrétně v tom případě, o kterej se jednalo – dopustil podvodu a lhaní.

Zajímavostí je, že když Montagnier zveřejnil svůj objev, řek, že role HIV ve vzniku AIDS je nejistá. Byl to právě Gallo, komu byl pozdějc uznanej kredit za objev, že “HIV způsobuje AIDS”. Jenže tohle samotný je zatraceně problematický a zpochybňovaný mnoha odborníkama.

Když Kary Mullis, vynálezce PCR testu, hledal pro nějakou svoji práci referenci, která by dokazovala, že HIV opravdu způsobuje AIDS, nemoh nic najít. Několik let hledání a dotazování se všech možnejch odborníků nedokázalo najít vědeckej zdroj tohodle tvrzení. Všichni věřili, že HIV=AIDS proto, že to tvrdil Gallo, prokázanej podvodník a lhář. Mullis nebyl jedinej, kdo měl pochyby, ale Fauci nikdy nepovolil a nekompromisně stál za touhle velmi pochybnou teorií.

AIDS a AZT

Fauci měl k AIDS blízkej vztah i v mnoha jinejch ohledech. V době, kdy se AIDS řešil jako obrovská hrozba (která byla samozřejmě patřičně zveličená a překroucená), byl Fauci v pozici hlavního výzkumníka kolem týhle nemoci a rozhodoval o financování výzkumu. Jak se bude AIDS léčit, záviselo velkou mírou na Fauciho rozhodnutích.

Jeho strategie byla v tomhle ohledu jednoznačná – propagoval AZT (azidothymidine/zidovudine) jakožto jedinou volbu a pomlouval cokoliv jinýho. On byl ten, kdo zajistil, že se AZT zaved jako jediná léčba a ostatní možnosti na spoustu let nedostaly šanci a neměly financování.

AZT se původně používal na chemoterapii, ale odstoupilo se od toho, protože tohle svinstvo bylo moc toxický. Fauci teda vzal něco, co bylo “moc jedovatý” pro chemoterapii (což už musí bejt fakt hodně špatný) a doporučil to jako léčbu AIDS. AZT způsobuje chudokrevnost, atrofii svalů a potlačení imunitního systému – přesně ty věci, kterejma lidi s AIDS trpěli. Taková volba byla naprosto šílená.

Tahle “léčba” tudíž nebyla bez kritiků. Mezi těma hlavníma byl prominentní biolog Peter Duesberg, kterej poukazoval mimo jiné právě na to, že AZT má větší pravděpodobnost, že AIDS způsobí než vyléčí. Fauci byl ale neoblomnej, nikoho neposlouchal a kritiky odsuzoval a pomlouval, a jelikož měl tu moc, zajišťoval, aby nedostali žádný granty.

Výsledky používání AZT byly mezitim katastrofální. Lidi umírali rychlejc a trpěli spoustou nežádoucích účinků. Tahle droga, předepisovaná ve značně vysokejch dávkách (= větší zisky), ničila kostní dřeň, způsobovala anémii, a podle mnoha odborníků zabila víc lidí, než kolika pomohla, hlavně totálním zničením už tak oslabenýho imunitního systému.

Zatímco lidi trpěli a umírali, Burroughs Wellcome (dneska GlaxoSmithKline) vydělalo díky Faucimu miliardy. Tenhle vzorec se opakoval celou jeho kariéru. Fauci vždycky nahrával farmaceutickejm korporacím, ne nemocnejm lidem. Aktivně blokoval výzkum bezpečnějších a levnějších alternativ. Například oponoval testování netoxickejch látek jako Stavudine (d4T) nebo přístupům založenejm na výživě, který mohly pacientům pomoct bez destrukce jejich kostí.

Fauci navíc sponzoroval klinický testy na vězních, hemofilicích a dalších zranitelnejch skupinách, přičemž procedury informovanýho souhlasu byly neadekvátní a účastníci často pořádně nerozuměli rizikům, který podstupovali. V týhle době se objevovala spousta stížností od AIDS aktivistů ohledně špatnýho zacházení s účastníkama výzkumu a procesů s tim spojenejch.

Etika nikdy nepatřila mezi Fauciho silný stránky. Jeho názor byl, že tihle lidi “stejně umírali” a riskantní experimentální léčba byla opodstatněná, což ukazuje jeho postoj k hodnotě lidskejch životů.

Kary Mullis Fauciho veřejně kritizoval jako byrokrata, kterej o ničem nic neví. Argumentoval, že teorie, že HIV způsobuje AIDS neni podložená důkazama a že korelace je zaměňovaná za kauzalitu. Poukazoval na to, že v mnoha pacientech s AIDS se nedaly detekovat žádný známky HIV. (Koho tohle téma zajímá, tak u nás se tim zabejval David Šubík a něco o tom napsal.)

Fauci se Mullisovi vyhybal a nikdy ho veřejně nekonfrontoval. Prostě ho ignoroval a dělal, že neexistuje. Mullis měl kredibilitu (včetně Nobelovky) a dostatečný znalosti na to, aby vynes na světlo zásadní nedostatky v diagnostice HIV a celym tom přístupu, na kterym Fauci postavil svoje impérium.

Remdesivir

Za Covidu Fauci zaved jako léčbu Remdesivir, kterej dřív selhal proti hepatitidě C, RSV a Ebole. Ačkoliv studie neukazovaly prakticky žádnou efektivitu (žádný snížení úmrtnosti) a ukazovaly závažný nežádoucí účinky jako selhání ledvin, Fauci z něj udělal standardní léčbu Covidu v Americe, zatímco potlačoval levnější a bezpečnější alternativy jako ivermektin a hydroxychloroquin.

Fauci měl blízkej vztah s výrobcem Remdesiviru, Gilead Sciences, se kterym už spolupracoval na výzkumu HIV. Tenhle vzorec je prakticky AZT přes kopírák – selhalo to na jednu nemoc (nebo dvě až tři), tak to použil na další, kde to páchalo víc škody než užitku, ale vyneslo to prachy kámošům z Pharmafie. Když s touhle blbostí přišel za Covidu, měl už teda za sebou jedno ohromný selhání stejnýho druhu.

Gain-of-Function

Jak už dneska všichni víme, Fauci jednak financoval výzkum “gain-of-function” (GoF) a jednak lhal, že to nedělá. Tenhle typ výzkumu se pokouší modifikovat patogeny na nakažlivější nebo smrtelnější, protože to dává dokonalej smysl – pokud jste psychopati. Fauci byl jeho hlavní sponzor v USA. Tenhle výzkum je ale tak kontroverzní, že ho i v tý Americe, kde je možný skoro všechno, hlavně když je to pořádně vražedný, zakázali.

Faushit se ale nenechal odradit a řek si, že když nemůže vyrábět smrtící patogeny pro svoje potěšení v Americe, tak to určitě půjde v Číně. Takže nalifroval milióny dolarů (z daní, samozřejmě, ne svoje) do EcoHealth Alliance a skrz ní financoval ten výzkum… kde že to bylo? Jo, ve Wuhanu. Aby tam zkoumali koronaviry a udělali je nebezpečnějšíma.

Samozřejmě to, že zrovna tam se objevil údajně novej a nebezpečnej koronavirus, nemělo s Fauciho výzkumem absolutně nic společnýho. Můžou za to Číňani, co žerou netopýry. Nedávno jsem mimochodem někde čet reportáž, kde někdo jel na ten trh v Číně a ptal se tam, kde se tam daji sehnat ty netopýři. Všichni se smáli, že se tam nic takovýho neprodává. Abyste to správně pochopili – postavit pandemii na jedný lži je pro amatéry. Profíci naskládaji několik vrstev lží na sebe a pak se můžou potrhat smíchy, že jim to 90% lidí sežralo.

No ale zpátky k GoF. Řekněme si upřímně, že tenhle typ výzkumu dává smysl jen když chcete někomu ublížit. Vyrábět nebezpečnější patogeny pod záminkou “ochrany” je psychopatickej argument. V reálnym světě je to kravina. Užitečný je to jen pro lidi, který dělaji experimenty na lidech (MKULTRA, Tuskegee, Plutonium Files) a používaji Agent Orange na Vietnamce.

Zároveň je ale výroba takovejch věcí dobrá pro výrobce fuckcín. Takový patogeny vytvářeji trh pro jejich produkty, a když se vytvoří dostatečně velká hysterie (což, jak víme, dokážou média a politici bravurně), tak toho prodáte klidně 10x víc, než má daná země lidí, protože nějakej Babiš to všechno zaplatí ze státní kasičky a ještě zbaví výrobce jakýkoliv zodpovědnosti za škody.

Takže GoF je sice čirá psychopatie, jenže psychopatů je tu dost a pro ně je to zatraceně výnosný.

Fauci samozřejmě všechno popíral a lhal o tom, i oficiálně před Kongresem. Nakonec se objevily emaily a dokumenty, který to dokazovaly, ale to už nikdo nedával pozor, protože jako vždy, když začnou vyplouvat na povrch ty podvody, tak média přepnou na jinou krizi (sláma u kravína!), lidi s 30-vteřinovou pozorností rychle přeorientujou svůj fanatismus na novej kanál, a psychopatům jako vždy všechno projde.

Výzkum na zvířatech

Faushit má taky na svědomí pokusy na zvířatech, včetně studií, který infikovaly primáty patogenama, protože dávat zvířátkům nemoci je skoro taková sranda jako dávat je lidem. Kdybyste se ho zeptali, proč to kurva dělal, určitě by vám s úsměvem pověděl nějakou pohádku o tom, jak to bylo pro vaše dobro. Například to za Covidu zajistilo, že jste měli možnost píchnout si čtyři dávky neznámý příčiny a svojí smrtí nebo zmrzačením zachránit nějakou tu babičku a prodloužit jí o tři tejdny život. Jestli se vám to nezdá, tak prostě jen nechápete ty správný hodnoty, protože jste podlehli Putinově propagandě.

Jak to souvisí s Putinem, ptáte se? Jak to mám kurva asi vědět.

Antraxoví bubáci

V tejdnech po 9/11 byly v Americe rozeslaný poštou obálky s antraxem. Obdrželo je několik politiků a lidí z médií. Pět lidí umřelo a 17 onemocnělo. Tohle byl určitě vítanej bonus pro všechny, kdo plánovali “válku proti teroru”, protože s takovouhle reklamou se to mnohem líp prodává, zvlášť když v médiích roztroubíte, bez sebemenšího důkazu, že to má možná na svědomí Irák. (Pozdějc se samozřejmě ukázalo, že tenhle kmen antraxu byl vyrobenej ve Fort Detrick.) Dneska už si ale málokdo pamatuje, že se to vůbec stalo.

Pro nás je důležitý, že vrchním expertem na tohle téma v médiích se stal doktor Faushit. Jeho kecy byly klasicky nekonzistentní – jednou ujišťoval lidi, že americká pošta je bezpečná, jindy, že antrax byl “vysoký kvality” a uzpůsobenej pro válečný účely, což naznačovalo nějakej nepřátelskej stát. (Tohle je jasný – poštu máte používat, protože prachy, takže ta je bezpečná, ale teroristů se máte bát, takže bububu.)

Fauci v médiích nebezpečí přeceňoval nebo podceňoval podle toho, čeho zrovna potřeboval dosáhnout. Na jednu stranu klasicky naváděl lidi, aby věřili autoritám (jedna z nejnebezpečnějších činností na světě), a na druhou stranu jakožto jedna z těch “autorit” lidem zdaleka neřikal všechno, co věděl. A rozhodně se mu nehodilo, aby někdo přemejšlel o tom, že právě on má na starosti biolaboratoře toho typu, ze kterýho ten antrax moh vzejít. Bylo to takový “Věřte nám, že víme, co děláme, na nic se neptejte, ale bojte se.”

Podstatný je, že se touhle antraxovou bubákovinou hodně zviditelnil a v myslích lidí si vytvořil image “nezbytnýho odborníka” na nakažlivý nemoci. Získal relevanci a udělalo mu to obrovskou reklamu.

Faucimu tohle nahrálo i v tom, že tuhle událost využil pro masivní zvýšení financování výzkumu biologický obrany, což zahrnovalo i ten GoF výzkum koronavirů a vedlo až do Wuhanu. Dělal teda chytrýho v televizi manipulativníma řečma a získal tak prachy na svoje neetický projekty a dlouhodobě tak svázal “národní bezpečnost” s politikou veřejnýho zdraví, který šéfoval.

Máme tady konzistentní vzorec: krize → Faushit jako odporník → šíření strachu → prachy se sypou do expanze moci vládních institucí a partnerství s korporacema (čemuž se odborně řiká Fa[u]šismus). AIDS, antrax nebo Covid – vždycky je to stejný. Ať je krize skutečná nebo přikrášlená, výsledkem je vždycky víc peněz a moci pro aparát veřejnýho zdraví a jeho farmakumpány.

V tomhle případě se utratil majland za Cipro (100 miliónů dávek) od naší oblíbený firmy Bayer, který nebyly použitý a expirovaly – klasickej přesun peněz od daňovejch poplatníků ke korporacím na základně záměrně šířenýho strachu, bez jakýhokoliv užitku pro veřejnost.

(FBI ty útoky po sedmi letech hodila na chlápka, kterej se příhodně zasebevraždil, aby se obvinění nemoh bránit. Sice prakticky nikdo kromě FBI tomuhle závěru nevěřil, ale případ tim byl oficiálně uzavřenej.)

Chřipka jako prase

V roce 2009 se objevilo pár případů prasečí chřipky. Stejně jako s antraxem, Faushit dostal prostor v televizi, aby moh strašit lidi, čehož využil k velkýmu přehánění o vepřový apokalypse. Prezentoval to jako existenční hrozbu, která vyvraždí velkou část populace, pokud ho neposlechneme a nezajistíme si jedinou spásu – fuckcínu™.

WHO vyhlásila pandemii z velký části na základě Fauciho bubákování. Tohle byla ta doba, kdy změnili definici slova “pandemie”, aby nemusela zahrnovat “hodně mrtvejch a nemocnejch”. Když potřebujete lidem něco vnutit, je otravný čekat, až hodně lidí umře, takže si prostě musíte změnit pravidla, aby to šlo i bez toho.

Samozřejmě “strašlivá pandemie” se zase nematerializovala – úmrtnost byla nižší než při sezónní chřipce. Spousta lidí šla do vězení za šíření poplašný zprávy… ne, počkat… jo, sorry, nikdo nešel do vězení. Celá hrozivost pandemie byla vymyšlená a postavená na naprosto falešnejch modelech, ale nikdo za to nenes žádnou zodpovědnost. Připomíná vám to něco?

Faushit klasicky propagoval, že jediná spása je Ježíš fuckcína, a minimalizoval roli přirozený imunity a preventivních opatření. Stal se maskotem vládní fuckcinační kampaně za zapíchání všeho, co se hejbe. Ačkoliv symptomy byly mírný a nic moc se nedělo, pan Fau se dál oháněl stříkačkama s narychlo vyrobenym obsahem a protlačoval je za každou cenu, jako by mu za patama… stála pharmafie.

Podpořil i používání antivirotika Tamiflu. Vláda toho nakoupila za 1.5 miliardy dolarů. Pozdějc se ukázalo, že tahle droga nemá prakticky žádnej pozitivní efekt, ale jsou s ní spojený problémy jako psychóza nebo sebevraždy. Byl to totální podvod.

Výsledkem týhle pandemie, jejímž hlavním propagátorem byl Faushit, byly milióny zapíchání fuckcínama, z nichž některý způsobovaly například narkolepsii u dětí. Faushit samozřejmě tvrdil, že jsou “bezpečný”, a samozřejmě se nemusel zodpovídat ani z toho, že nebyly, ani z toho, že ta “děsivá pandemie” se vlastně nekonala. Spousta fuckcín musela bejt zničená, protože se nepoužily.

Celá tahle “pandemie” jako by byla nácvikem na Covid, podle šablony:

• Vytvořit pandemii skoro z ničeho
• Šířit paniku v médiích s pomocí expertů jako Faushit
• Prodat milióny narychlo vyrobenejch fuckcín a patentovanejch drog, který nefungujou a nejsou nutný
• Zajistit víc financování pro vládní instituce
• Vyhnout se jakýkoliv zodpovědnosti, když se ukáže, že je všechno jinak a byly napáchaný škody

Fauciho role ukázala, že kdo má vysoký postavení, na toho žádný důsledky nedopadnou, ať toho zvorá, kolik chce. Ve skutečnosti měl jeho výkon zajistit, že už mu nikdy nikdo nebude věřit, ale v roce 2020 dostal tu samou roli, ve který předvídatelně dělal to, co vždycky – lhal a měnil pravidla podle potřeby tak, aby se prachy hrnuly pharmafii, vládě a jemu.

Ebola 2014

Epidemie Eboly v roce 2014 v Africe byla geograficky omezená a šířila se přímym kontaktem s tělesnejma tekutinama nakaženýho. V Americe a Evropě se nijak nerozšířila. Když ji dva Američani dostali v Libérii, Fauciho NIAID narychlo splácal experimentální koktejl protilátek, ZMapp.

Tohle nebyla žádná osvědčená léčba, ale něco, co nebylo na lidech nikdy dřív testovaný. Média to oslavovaly jako “zázrak” (myslim, že začíná bejt velice evidentní, že správnej překlad slova “média” je “lidi, který ničemu, ale fakt ničemu nerozumí”), ale tenhle pokus se vyhnul všem bezpečnostním protokolům.

Podle studií ZMapp minul práh potřebnej k tomu, aby se droga dala považovat za efektivní, ale Faushit prosadil jeho “nouzový použití” (opět vzorec, kterej se věčně opakuje). Epidemie v Americe se nedostavila, ale Fauciho instituce potichu shrábla miliardu v nouzovejch financích.

Judy Mikovits

Judy Mikovits, kterou si asi mnozí z vás pamatujou z doby Covidu, pracovala v 80.-90. letech v NCI (National Cancer Institute) pod Frankem Ruscettim a často se vyskytovala v okruhu lidí z Fauciho sféry. Svoje zkušenosti z tý doby popsala v knížce Plague of Corruption (Mor korupce). Ve svym výzkumu přišla na několik problémů, jako kontaminace vzorků v laboratořích, který se používaly ve výrobě fuckcín.

Popisuje kulturu korupce, v níž byli výzkumníci často pod tlakem, aby změnili výsledky výzkumu, kdykoliv ohrožovaly pharmafii. Jelikož Mikovits se nenechala zastrašit a nelibý fakta i přesto zveřejnila, byla proti ní zahájená kampaň, ve který hrál hlavní roli bubák Fauci. Byla vyhozená z práce, její výzkum zabavenej, donucená stáhnout, co publikovala, zatčená a křivě obviněná z věcí, který jí nikdo nikdy nedokázal a žaloba byla po letech stažená.

Faushit zničil její kariéru, tak jako to udělal s mnoha dalšíma, kdo se opovážili zveřejnit něco, co se mu nelíbilo. Mikovits popisuje situaci v NIAID, kde je určitej výzkum prakticky zakázanej. Jakmile někdo ohrozil mainstreamovej narativ nebo profit korporací, Faushit se postaral o to, aby takovej vědec byl maximálně znemožněnej.

O tom, co je to za “vědu”, ve který se vědci zatýkaji (ještě na základě falešnejch obvinění bez důkazů) a jejich kariéra se ničí, když publikujou něco, co se nehodí do zavedenýho narativu, si může každej popřemejšlet sám.

Za Covidu byla Mikovits tou hlavní, která Fauciho dobře znala a varovala nás všechny, co je zač. Proto dneska 90% toho, co o ní najdete na internetu, jsou nadávky, pomluvy, lži, obvinění a nepostradatelný bláboly o “konspiračních teoriích”. (Tohle už je fakt trapas, ale na zombíky to asi pořád funguje.)

Stačí se ale podívat na pár minut rozhovoru s ní a na pár minut rozhovoru s Faucim, a každýmu, kdo neni psychopat nebo idiot, je jasný, kdo je lhář.

Robert F. Kennedy, Jr.

RFK je možná nejvejš postavená osoba, která má vážný pochyby o fuckcínách. Obvykle se vyjadřuje dost opatrně, což se dá pochopit, protože v prostředí, kde se pohybuje, je vysokej výskyt agresivních retardů (stačí se podívat, jak naše místní vládní opičky reagujou na cokoliv ostřejšího, co řekne Okamura – normální psychóza). Proto mě jeho knížka The Real Anthony Fauci docela překvapila.

Podle mě je totiž ještě ostřejší než Plague of Corruption. Kennedy si tady vůbec nebral servítky a Fauciho rozmontoval fakt pořádně. Má taky všechno mnohem důslednějc doložený než Mikovits a je dost těžký se s jeho knížkou nějak hádat, proto mainstreamový opice tenhle bestseller pokud možno ignorujou, případně ho odbydou nějakou rychlou vágní nadávkou, aby se nemusely zabejvat faktama.

V knížce najdete spoustu těch věcí, o kterejch je tenhle článek, stejně jako velký množství informací o Covidu obecně. Pokud jde o Fauciho, tak je to naprosto zásadní čtení.

National Childhood Vaccine Injury Act – 1986

V roce 1986 v Americe vydali zákon, podle kterýho výrobci fuckcín nenesou žádnou zodpovědnost za poškození jima způsobený. Tohle je samozřejmě naprosto kriminální a žádnej jinej průmysl takovou výsadu nemá. Pharmafii to odebírá veškerou motivaci snažit se vyrábět bezpečný produkty. Proč by měli, když tu škodu neplatí oni?

Zaved se speciální program pro posuzování škod vzniklejch z fuckcín, ve kterym musí rodiny dokázat, že škoda vznikla opravdu z fuckcíny. Jak je dobře známo, tohle je extrémně těžký a normální člověk téměř nemá šanci něco takovýho dokázat. Měřítka důkazu, že “fuckcíny fungujou”, jsou úplně jiný než měřítka důkazu, že někomu ublížily. Případný odškodnění jde navíc zase z daní, takže si to vlastně lidi platí sami.

Fuckcíny byly navíc spojený se školní docházkou, čimž v podstatě vznikla jejich povinnost a záruka masivních výdělků. Faushit v tomhle nebyl nějakej kolemjdoucí – aktivně se podílel na tom, že tenhle zákon byl schválenej a z výroby fuckcín se stal výnosnej byznys bez rizika. Sehrál roli “vědecký autority”, která tuhle úchylnost plně podpořila, a celej život nahrával ve všech ohledech výrobcům fuckcín a podporoval jejich legální nenapadnutelnost.

Fauciho role

Agent Pharmafie ve vládě

Takhle by se dala popsat velká část toho, co Faushit reprezentoval ve vládě těch 40 let, co tam hnil. Vždycky zajišťoval, že:

• Pro každou nemoc/pandemii se preferovalo patentovatelný, výnosný řešení, který sypalo prachy jeho kontaktům ve Pharmafii a často i přímo NIAID a jemu
• Jakýkoliv alternativní přístupy, hlavně přírodní řešení, životospráva nebo levný, snadno dostupný léky byly potlačovaný
• Financování šlo jen na patentovatelný drogy a výzkum, jehož výsledky přinášely vysoký zisky
• Jakákoliv opozice byla efektivně umlčená a často úplně zlikvidovaná

Fauci vždycky propagoval úzkej, redukcionistickej přístup ke komplexním nemocem, zaměřenej na jedno jediný řešení. Jakejkoliv holistickej pohled na věc byl u něj kacířství. Z jeho rozhodnutí vždycky těžily farmaceutický korporace a málokdy normální lidi.

Tahle zaujatost se vztahovala i na samotnej výzkum, kterej NIAID financoval. Alternativní léčba nejen že se nikdy nemohla prosadit, ale často nemohla ani vzniknout. Faushit alternativní medicínu aktivně a cíleně potlačoval, přesně podle Rockefellerova modelu.

Faushit vždycky podporoval jakoukoliv fuckcínu, bez ohledu na to, co řikaly data, a nikdy se neštítil protlačovat ji na trh bez dostatečnýho testování a potlačovat při tom jakýkoliv alternativy.

Potlačování odlišnejch názorů

Fauci nikdy s nikym veřejně nedebatoval. Jeho odpověď na nesouhlas nebyla debata, ale destrukce.Vědce, který nesouhlasili s jeho metodama a teoriema, napadal, očerňoval, odepíral jim financování, a když to šlo, ničil jim kariéru. A jelikož byl jedním z nejvejš postavenejch lidí v americkym zdravotnictví, obvykle se mu to dařilo.

Jeho odpovědi na otázky (když se náhodou někomu podařilo mu veřejně položit nějakou podstatnou) byly plný vykrucování se, odvádění pozornosti jinam, a používání termínů jako “popírači”, “dezinformátoři” “anti-vaxeři”, a podobně. To všechno zvládal se samolibym úsměvem, profesionální arogancí a lhaním bez mrknutí oka.

Tohle neni postoj někoho, kdo má důvěru ve vlastní názory a vědu, kterou se navenek ohání – je to postoj někoho, kdo chrání impérium, ve kterym se točí miliardy dolarů.

Když Peter Duesberg, uznávanej virolog, vznes pochyby o Fauciho teoriích o HIV a poukazoval na životní styl většiny lidí s AIDS (drogy atd.), byl umlčenej. Fauci použil svýho vlivu, aby Duesbergovi odříznul zdroj financí a nekompromisně ho veřejně kritizoval. Kdokoliv měl na AIDS jinej názor než Faushit, brzo zjistil, že nikdo nechce publikovat jeho studie, a jeho kariéra najednou “zamrzla”.

Střet zájmů

Je až neuvěřitelný, jaká míra konfliktu zájmů je v takovymhle postavení možná, bez jakejchkoliv následků. Fauci rozhodoval o preferovanejch léčbách a přitom vlastnil patenty na spoustu technologií a terapií vztahujících se k HIV. Byl regulátorem toho, jaká léčba bude na co schválená, a zároveň sklízel finanční zisky z tý léčby, kterou schválil.

Jsou zdokumentovaný případy, kdy Faushit “zapomněl” zveřejnit svoje finanční vazby na farmaceutický společnosti. Jeho žena měla investice ve společnostech, který přímo těžily z jeho rozhodnutí. Jeho nákup a prodej akcií koreloval s jeho veřejnejma prohlášeníma o zdraví.

Jeho kolegové a asistenti se běžně přesouvali mezi NIAID, FDA a farmaceutickejma společnostma. Za 40 let takový kontakty a konexe značně narostou a s nima jde ruku v ruce korupce. Faushit dostával ohromný prachy od pharmafie za “konzultace” – přes 700 000 dolarů mezi 2009 a 2019.

Média samozřejmě nikdy neplnily svoji veřejně deklarovanou roli vyšetřovatele a nedávaly Faucimu žádný nepohodlný otázky. Plnily svoji skutečnou roli odvaděčů pozornosti, který krejou systémový hráče.

Faushit a gAIDS

Fauciho “kámošem” byl mimo jiné i deBill gAIDS (což je jasný, když byl Faushit expert na AIDS). Fauci seděl v radách různejch iniciativ Gatesovy nadace, která financovala spoustu projektů NIAID pod Fauciho vedením. Gatesovy prachy podporovaly globální zdravotnický iniciativy, který Fauciho NIAID pomoh vytvořit. Fauci byl tak hluboko zapletenej v privátních společnostech jako Gatesova nadace, že u něj bylo nemožný rozeznat hranici mezi veřejným zdravím a osobním ziskem.

Lži

Mezi Fauciho prominentní lži patří opakovaný tvrzení, že nefinancuje a niky nefinancoval gain-of-function výzkum ve Wuhanu. Tohle neni jen tak ledajaká lež, když si uvědomíme, že zatimco popíral něco, co mohlo docela dobře bejt původem Covid pandemie a vzejít z jeho projektů, tak byl zároveň hlavní tváří reakce na tu samou pandemii v Americe.

Fauci od začátku Covidu vehementně popíral, že C moh uniknout z laboratoře. Bez ohledu na to, odkud se Covid opravdu vzal (nebo co to vůbec bylo), se musí logicky uvažující člověk pozastavit nad tim, jak moh někdo hned na začátku týhle chaotický pandemie, ve který všichni zdánlivě tápali, vědět, z čeho naprosto určitě nevznikla.

Jak všichni víme, pohádka o původu Covidu se postupně přehazovala ze zvířete na zvíře a nakonec se připustilo, že opravdu moh uniknout z laboratoře. S ohledem na Fauciho GoF výzkum je teď jasný, že jeho kategorický tvrzení nemělo nic společnýho s faktama, ale se zahlazováním stop, který mohly výst k němu samotnýmu. Prostě lhal, protože se mu to hodilo. Mnohý se vyjasnilo až se zveřejněnejch emailů.

Jasnou červenou vlajkou bylo, když Faushit veřejně tvrdil v únoru 2020, že roušky na virus nefungujou, protože neposkytujou potřebnou ochranu, a neni třeba je nosit, jen aby otočil o 180° o pár tejdnů pozdějc a začal tvrdit, že všichni musíme nosit roušky.

Tohle nebylo provázený žádnou novou studií nebo důkazama. Kromě toho pak ještě lhal, že nikdy neřek, že roušky nefungujou. Gaslighting mu jde taky dobře. Psychopat se nezapře.

Faushit za Covidu snižoval nebo popíral význam přirozený imunity (v protikladu k veškerejm tehdejším virologickejm poznatkům). Jeho emaily odhalily, že si byl dobře vědomej, že přirozená imunita je silná, a řek o ní, že je “působivá”. Veřejně se ale pokoušel v podstatě popírat dlouholetý základy imunologie.

Lhaní byla za Covidu zřejmě hlavní náplň Fauciho práce a jen o tom by se dala napsat celá knížka, ale nebyla to žádná novinka nebo změna. Bylo to vyvrcholení jeho dlouholetý kariéry plný lhaní, zatajování, klamání, vykrucování se a útoků na ty, kdo řikali pravdu.

Fauciho hodnoty

Když se podíváme na celou jeho kariéru, můžeme si načrtnout obrázek toho, kdo před náma stál na začátku roku 2020. Fauciho základní hodnoty vždycky byly:

• Loajalita k moci a institucím má přednost před veřejným zdravím
• Profit pharmafie má přednost před jinejma řešeníma
• Zachovat si svoji pozici má přednost před pravdou
• Politickej prospěch má přednost před vědeckou přesností
• Moc a vliv maji přednost před odpovědností

Fauciho základní vlastnosti:

• Manipulace: lhal Kongresu, veřejnosti a kolegům
• Absence empatie: jeho rozhodnutí stály život spoustu lidí (AZT, Remdesivir, fuckcíny)
• Autoritářství: nařizování, cenzura, ovládání lidí, kontrola narativu
• Žádná lítost: nikdy se neomluvil za AZT, GoF, nebo Covidový selhání; nikdy nepřiznal vinu
• Dvojí metr: kritizuje jiný za věci, který sám dělá; lže jako když tiskne, ale viní jiný z “dezinformací”

Fauci byl už před Covidem psychopatickej byrokrat, kterej vždycky sloužil korporacím a lidi za to platili jak penězma, tak zdravím. Ve chvíli, kdy se objevil před lidma jakožto veřejná tvář Covidovejch opatření, neměl už dávno mít žádnou kredibilitu a nikdo ho neměl brát vážně. Naopak, všichni měli čekat, že právě tenhle člověk nám bude lhát, manipulovat nás, a se 100% jistotou propagovat fuckcíny a drahý pochybný léčby na úkor čehokoliv šetrnějšího, bezpečnějšího a levnějšího.

Integrace v Systému

Tenhle článek neni ale jen o Faucim jako člověku. Je to taky ukázka toho, jak funguje celej Systém, protože ten operuje z velký části právě skrz lidi jako Faushit. Tihle lidi maji ve skutečnosti větší moc rozhodovat o skutečný politice než prezidenti, protože za sebou maji desítky let pěstování kontaktů a vazeb s dalšíma významnejma článkama Deep Statu.

Fauci 40 let zajišťoval, že velká část americkýho zdravotnictví jednala ve prospěch ne veřejnýho zdraví, ale farmaceutickejch firem. Zároveň byl ale důležitym článkem v síti, která zahrnuje WHO, WEF, Gatesovu nadaci a další nástroje globalistickejch agend.

Když Klaus Schwab šíří svoje vize v Davosu a skrz WEF, míří nejen na ty nejvyšší posty jako prezidenty a premiéry (který “zasvěcuje” například skrz “Young Global Leaders”), ale taky právě na ty byrokraty, který zajišťujou dlouhodobou kontinuitu žádoucí politiky.

Neni až tak zásadní, aby někdo jako Fauci plně souhlasil s takovejma agendama. Je důležitý jen to, aby nebyl zásadně proti nim. Pak už je bude podporovat čistě proto, že ví, s jakejma lidma má spolupracovat, aby se dařilo jemu. V týhle síti všichni chtěji moc, dlouhodobě vysoký místo a prachy. Klíčový k takovýmu výsledku je mít ty správný kontakty a podporovat cokoliv, o co jde jim.

Na tomhle je postavená ohromná část celýho Systému. Žádnej konspirátor nemusí nikomu dávat “příkazy”, co má jak dělat. Na konferencích a v různejch jednáních si všichni navzájem ujasní, jaký jsou žádoucí cíle. Že z celý sítě ty cíle záměrně prosazuje třeba jen pár lidí, je vedlejší. Ti ostatní neposlouchaji “rozkazy”, ale jednaji prostě ve vlastním zájmu.

Všichni pak směřujou k těm cílům automaticky – někdo proto, že v ně opravdu věří, někdo proto, že ty cíle jsou mu sice ukradený, ale pomůže to jeho kariéře, a někdo i přesto, že s těma cílema úplně nesouhlasí, ale ví, že když se jim postaví, bude rychle vyloučenej z elitního kolektivu a přijde o všechno, o co se do tý doby snažil.

Že o většině důležitejch věcí rozhodujou ti, kdo maji nejvíc peněz, počínaje mezinárodníma bankéřema, je samozřejmý, protože tak je Systém nastavenej. Nemůžete oponovat někomu, kdo má 100 miliard dolarů a všechny s tim spojený páky, a vyhrát. Pointa ale je, že vás nikdo nemusí k ničemu nutit. Buď s tim Systémem spolupracujete ve vlastním zájmu, nebo se vzepřete, Systém vás odstraní, a na vaše místo vděčně skočí někdo jinej, kdo bude “kooperativnější”.

Když se pak podíváte, co dělal 40 let Fauci, tak na jednu stranu jednal čistě ve vlastním zájmu, ale na druhou stranu si můžete všimnout, že všechno bylo podezřele v souladu s cílema všech těch globalistickejch organizací, think tanků, nadací a podobně. Fauci zvyšoval financování pro vládní agentury, podporoval větší autoritu pro CDC, zavazující smlouvy vlády s WHO, sledování lidí pod záminkou “veřejnýho zdraví”, centralizaci, koncentraci moci a rozhodování, a omezování osobních svobod.

Nikdo mu nemusel rozkazovat, že tohle má dělat. Systém je už dávno nastavenej tak, že tahle iniciativa vzniká “samovolně” a nenápadně. Což ale nic nemění na tom, že se svět neustále vyvíjí přesně tim směrem, kterej chtěji lidi jako Rothschildi, Rockefelleři, Sorosové, Schwabové atd. A lidi, který sedí ve vládě 30-40 let a který nikdo nevolil, jsou klíčovou součástí toho mechanismu, protože ty “žádoucí” tendence udržujou při životě a posilujou.

Lidi jako Fauci napomáhaji agendám těch nejbohatších a nejmocnějších, a ti naopak zajišťujou, že se lidi jako Fauci na svejch postech udrží hodně dlouho bez ohledu na to, kolik za sebou maji skandálů a kontroverzí, a že je nikdo nežene k zodpovědnosti. Tahle symbióza je prostě oboustranně výhodná.

Média to všechno podporujou a krejou jednak proto, že je vlastní lidi z řad těch nejbohatších (který se často účastní Davosu nebo Bilderbergu a jsou členy CFR a dalších think tanků), a jednak proto, že pharmafie je v médiích zdaleka největším inzerentem, hlavně v Americe. Fauci je potom nedotknutelnej, protože je krytej ze všech stran.

Systém neni postavenej na “hrubý síle” nějakýho jednoho centra, ale právě na propojenosti jednotlivejch složek (banky, špionážní agentury, korporace, vládní byrokrati, think tanky, média), který se navzájem podporujou a krejou, z velký části prostě proto, že každej jednotlivej hráč ví, že je to v jeho zájmu.

Genialita toho systému spočívá právě v tom, že nejde ukázat na jedno místo a říct: “Tam je všechna ta špína!” Ta špína je rozsetá v mnoha vrstvách, každá z nich sama o sobě vypadá relativně nevinně (“jen trocha korupce”), a kariérní byrokrati jako Faushit jsou jen jednou z nich.

Praktickej výsledek je ale houževnatá mašinerie, která konzistentně posiluje moc těch nahoře a omezuje svobodu těch dole, a je téměř nemožný ji zastavit, protože většina lidí ji nikdy nevidí.