Ačkoliv vesmír „umožňuje a nachází hodnotu ve všech věcech“ a „vše je dobré=bůh (good=God)“, jak nám říká jedno úsloví New age (se kterým pohled MCEO v podstatě souhlasí), je také toto pojetí „vše je dobré/bůh“ o tom, naučit se rozlišovat mezi různými cestami spirituálního probuzení, pokud člověk doufá, že má vůbec nějaký vědomý vliv na směrování své osobní evoluce. „Kam řesně „spirituální cesta“ vede?“ je otázka hodná položení, na rozdíl od arogantních, ale prázdných vysvětlení nabízených v jiných paradigmatech. A ano skutečně platí, že „nakonec všechny cesty se vrací ke Zdroji“, nicméně další dobrou otázkou je tato: „Jak mohou vypadat zkušenosti z této cesty mezi zde a Zdrojem?“ protože v tom spočívá jádro důvodů v našich úvahách o volbách té či oné „životní cesty“, ať již „spirituální nebo jiné“.
Vesmír je řízen jistými nezměnitelnými „přírodními zákony“, které budou existovat a jejich aplikace nám budou přinášet možnost činit patřičné zkušenosti, ať v ně člověk věří či nikoliv. Jedním takovým kosmickým zákonem je „Zákon příčiny a následku“, „čin a důsledky činu“ či „zákon reciprocity“. Vždy BUDEME sklízet důsledek jakéhokoliv činu, který si zvolíme provést. Pokud si zvolíme evoluční cestu postavenou na energetických základech vlastních „Vědě smrti“, tedy cestu konečného života, budeme prožívat zkušenostní energetické důsledky této volby a to v podobě návratu ke Zdroji skrze nevědomý Kosmický prach. Pokud si “zvolíme nevolit“ cestu vědomého evolučního směru a prostě budeme žít pro dnešek či přítomnost, naše nevolba stále zůstává volbou; a tak i u této “volby nevolby“ budeme vystaveni na milost energetickým důsledkům, které se objeví prostřednictvím „pole hromadné akce“, obklopujícího naše externí prostředí či okolí. V našich současných společnostech máme k dispozici dostatek bohatství „šťastného afirmativního žargonu New age“ pro několik nadcházejících životů, nicméně za tímto „žargonem“ se skrývají skutečné energetické reality, a je to prostřednictvím reakce na tyto podkladové energetické reality, kdy se nevyhnutelně setkáme s realitou zkušenostních energetických důsledků.
Spolu s odhalením učení „světla, lásky a radosti“ skutečného vzestupu uvolnili Strážci GA-MCEO také „méně než příjemné“ aspekty historických záznamů z CDT desek, které odhalují realitu Vědy smrti a její historické důsledky. Odhalení jak pozitivních, tak i negativních aspektů naší kolektivní historie a současného skrytého lidského dilematu a vysvětlením toho, jak každý „polarizovaný aspekt (dualitní) reality“ zapadá do většího “sjednoceného většího obrazu vykreslujícího naší realitu“ – nám bylo umožněno, činit vědomější, inteligentnější a informovanější volby, takže můžeme uplatnit náš dar Svobodné vůle způsobem, který k nám přitahuje zkušenostní důsledky v podobách, které si přejeme nejvíce. Pokud je našim přáním re-evoluční probuzení do radostné cesty skutečného vzestupu do věčného života, pak volba paradigmatu víry, které je skrytě nebo otevřeně založeno na realitách Vědy smrti nám však nevyhnutelně přinese energetické důsledky opačné tomuto bohulibému přání, protože energetická pravda a její důsledky vždy půjdou ruku v ruce s kosmickým zákonem příčiny a důsledku“. Energetická pravda je realitou obsaženou v parametrech „frekvencí a vibrací energetického jádra“, které má jakákoliv manifestovaná bytost nebo věc v jakémkoliv časovém okamžiku ve svém bio-poli. A je to kumulativní efekt této „energetické pravdy“, který k nám přitáhne odpovídající kumulativní energetické důsledky této pravdy, prostřednictvím Zákona příčiny a důsledku, který je vlastní multidimenzionální fyzice věčného života.
„Realita obsažená v jádře skrze parametry frekvence a vibrace“ bytostí, myšlenek, emocí, hmotných forem nebo jakékoliv manifestované věci představuje to, co se nazývá „kódující vyzařování jádra“. Pravá povaha tohoto „vyzařovacího jádra frekvencí a vibrací (základních energetických částic – pozn. PP)“ je ve skutečnosti frekvencemi a vibracemi jádra energetického vyzařování – tzv. signatury čili zcela individuálního a nezaměnitelného „božského identifikačního podpisu“ drženého uvnitř morfogenetického pole, které je jakousi šablonou, kostrou či mřížkou pro strukturování multidimenzionální energetické formy, na jejíž základě je strukturována organizace jakékoliv dimenzionálně hmotné formy každé manifestované „věci či bytosti“. Tato šablona v podobě morfogenetického pole je dále zmiňovaná jako tzv. „mřížka“, protože si ji můžeme představit jako neustále se měnící, fluktující, proudící pole spletitých geometrických forem a vzorů tvořených malými, radiálně vyzařujícími body energie, které existují uvnitř, za i kolem hmotné formy, která se na tomto základě následně manifestuje v konkrétní, x-dimenzionální podobě.
Co se týká vyzařovacího jádra této „kódovací mřížky“, tak ačkoliv jde o „neviditelný fenomén“, jako jsou „myšlenky“ či „emoce“, jedná se o skutečné manifestované věci, mající hmatatelnou formu, strukturu, hmotné vyjádření a jádro kódovací mřížky někde uvnitř svého multidimenzionálního spektra. „Kumulativní souhrn frekvencí a vibrací“ jádra kódovací mřížky v jakémkoliv okamžiku (je velmi důležitý stavový parametr manifestované formy – pozn. PP) a nazývá se „Základní pulzní rytmus“ čili „BPR“. A je to právě tento parametr „BPR“ kódovací mřížky morfogenetického pole (čehokoliv existujícího), který přitahuje ostatní manifestované formy kumulované dle energetických důsledků, odpovídajících stavu parametru BPR jejich kódovacích mřížek (taky by se dalo říct, že BPR je matematickou podstatou tzv. stejnorodosti – pozn. PP). „Kosmický zákon příčiny a důsledku“ se v rámci vzestupných systémů vyjadřuje jako „Zákon reciproční přitažlivosti“, jehož prostřednictvím je kódovací mřížka manifestované formy přitahována do recipročního, čili vzájemně se doplňujícího, vztahu s okolními manifestovanými formami s korespondujícími energetickými důsledky. Je to „Zákon spolu-rezonančního harmonického zarovnávání či doplňování se“, což jednoduše znamená, že specifické frekvence a vibrace jádra, čili BPR kódovací mřížky hmotné formy, vtahují tuto hmotnou formu do vztahů či interakcí s dalšími hmotnými formami, které mají odpovídajícím, komplementárním způsobem podobně kódovanou mřížku a stav její BPR.
Na re-evoluční vzestupné cestě růstu platí, že „podobné kódování přitahuje podobné kódování“ a „opačné polarity se přitahují“ a to se děje právě prostřednictvím spolu-rezonančního harmonického zarovnávání/syn-chronizaci společné BPR mřížky (frekvencí a vibrací jádra) mezi morfogenetickým polem kódovací mřížky manifestované formy (např. jednotlivce) a kódovací mřížky většího objektu/subjektu (např. národu či planety) do vztahu či stavu „sjednoceného pole“. V důsledku této dynamiky může manifestovaný jedinec používat svoji Svobodnou vůli“ k „vytvoření si své vlastní reality“, protože jeho osobní kódovací mřížka je skrze BPR spojena s větší a korespondující, kódovací mřížkou většího sjednoceného pole (v jeho okolí) prostřednictvím organického společného neutrálního pole, kterým pak energie otevřeně obíhá ve vzájemně příslušných proporcích (oběma formami), což umožňuje neustálou kvantovou výměnu a seberegeneraci mezi osobní kódovací mřížkou (jednotlivce) a kódovací mřížkou (jím zvoleného) sjednoceného pole. Prostřednictví, tohoto organického společného neutrálního pole může jedinec vědomě směrovat své BPR a geometricko-matematické kontury kódovací mřížky osobního morfogenetického pole, v rámci neustálého spolu-rezonančního vztahu vzájemné energetické výměny.
Prostřednictvím společného neutrálního pole zůstává pole jedince napojeno na větší kvantovou kódovací mřížku sjednoceného pole, ale není jím řízeno – a tím jedinec sdílí neustálý recipročně kooperativní vztah s živým sjednoceným polem (alá synchronizovaný hudebník v orchestru – pozn. PP). Ve vzestupných systémech „existuje pro každou akci recipročně odpovídající reakce“. Ve vzestupných systémech se „kosmický zákon příčiny a důsledku“ vyjadřuje jako „věčný zákon reciprocity a vzájemnosti“, což vede k progresivnímu nárůstu vědomí identity směrem od izolované oddělenosti do komplexní celistvosti až konečné sebe-transfiguraci do Vědomí věčného života prostřednictvím dynamiky „Návratu ke Zdroji skrze sebevědomý Hvězdný prach (Stardust)“ v energetickém procesu Krystarového (Kristovského) vzestupu.
Na druhé, de-evoluční cestě pádu a anihilace „se opačné kódování a opačné polarity přitahují“ prostřednictvím adhezivního disharmonického zarovnávání opačných frekvencí a vibrací BPR jádra, vznikajících mezi kódovací mřížkou morfogenetického pole manifestované formy a kódovací mřížkou většího kvantového „karanténního pole“. V důsledku této dynamiky pak nemá manifestovaný jedince žádnou Svobodnou vůli, protože jeho osobní kódovací mřížka je přilnuta (jakoby přilepena – pozn. PP) k větší kódovací mřížce většího kvantového karanténního pole neorganickou statickou vazbou. Touto vazbou nemůže energie otevřeně obíhat, ale zůstává spíše v neorganickém stavu neustálého napětí protikladných sil mezi individuální kódovací mřížkou a kódovací mřížkou karanténního pole. Prostřednictvím tohoto neorganického pole napětí protikladných sil pole většího kvanta, ke kterému je jedinec připoután, kontroluje a řídí „kvantovou nadvládu“ kontur a BPR osobní kódovací mřížky – čímž jedinec nemůže vědomě řídit své BPR a geometrickomatematické kontury kódovací mřížky osobního morfogenetického pole, a může pouze reagovat v podřízeném stavu na „řídící pohyby“ kódovací mřížky většího kvantového pole, ke kterému je přilnut/přilepen/zachycen. V padlých systémech „existuje pro každou akci stejná, ale opačná reakce“, takže v padlých systémech se „kosmický zákon příčiny a důsledku“ vyjadřuje jako „konečný Zákon konkurence polarit“, což vede k progresivní fragmentaci identity vědomí a neodvratnému konečnému sebezničení prostřednictvím dynamiky „Návratu ke Zdroji skrze nevědomý Kosmický prach (Spacedust)“ v implozi Merkaba pole Hvězdy smrti manifestované formy. Současná Země se nachází ve smíšeném systému, kdy je již přes 66% její kódovací mřížky v BPR zarovnání s větším (galaktickým) padlým systémem – tzv. Alfa-Omega systémem – viz. dál.
Co se týká posvátné vědy vzestupných systémů a Vědy smrti padlých systémů, nemá Svobodné učení MCEO™ ani Strážci zájem na „dokazování toho, co je správné nebo špatné“. Z perspektivy MCEO neexistuje mezi dvěma hledisky a systémy reality, které tvoří, žádné „polaritní drama“. Obě hlediska jsou známa jako „funkční pravda“ v rámci sjednoceného nadhledu „Velkého obrazu“ a věčnosti. Posvátná Věda o vzestupu, obsažená ve starodávném učení CDT desek MCEO představuje záznam pravdy odpovídající kristovské, re-evoluční cestě skutečného vzestupu do věčného života. Tato pravda prostupuje kódovací mřížku a demonstruje se prostřednictvím struktur, matematiky, procesů a dynamiky vlastních každému vzestupnému systému, který představuje paradigma MCEO. Metatronická věda smrti obsažená ve starodávném učení „Květiny zkázy“ pak představuje záznam pravdy odpovídající de-evoluční cestě skutečné expanze konečného (smrtelného) života. Tato (stejně tak funkční) pravda prostupuje a demonstruje struktury, matematiku, procesy a dynamiku vlastní každému padlému systému, který představuje paradigma „Květiny zkázy“.
Odporující si perspektivy jsou obě ve vztahu k realitám energetických důsledků, které každá z nich vytváří a ztělesňuje, absolutně pravdivé, protože koexistují jakou součást „jsoucna“ v rámci reality sjednoceného „Velkého obrazu“ kosmické věčnosti a obě se řídí velkým kosmickým Zákonem akce a reakce. Obě perspektivy jsou „pravdivé ve vztahu ke svým vlastním energetickým cílům“ a „chybné ve vztahu k cílům té druhé perspektivy“. Největším rozdílem mezi těmito realitami, mimo hodnotu evoluční zkušenosti v rámci nich, je to, že vzestupné systémy, jako je věčně živý vesmír, jsou věčné a představují cestu návratu ke Zdroji prostřednictvím „Nevinného vědomí“ a nabytí celistvosti identity Vědomí v podobě tzv. Hvězdného prachu – zatímco padlé systémy, na rozdíl od věčného vesmíru, jsou konečné/smrtelné a představují cestu návratu ke Zdroji prostřednictvím „Nevinného nevědomí“ a anihilační fragmentace (ztráta) identity Vědomí do podoby Kosmického prachu (také se tomu někdy říká duchovní recyklace – pozn. PP).
To, co je věčné, zůstává věčně, a to co je konečné, se tak nakonec samo zničí (nemá jinou evoluční možnost) a vrátí se do Zdroje jako nediferencované jednotky Vědomí. Vědomé sjednocené pole božského Zdroje umožňuje projevení se obou perspektiv/paradigmat prostřednictvím aplikace daru Svobodné vůle a každé projevení se bude mít samozřejmě i odpovídající zkušenostní důsledky. Všechny bytosti a věci byly původně manifestovány z jednoho společného Vědomí sjednoceného pole věčného božského Zdroje, prostřednictvím věčné dynamiky posvátné vědy, a všechny byly (coby rovnocenné „Boží děti“ – pozn. PP) stejně prostoupeny dědičným právem zpětného vzestupu do tohoto Božského Zdroje a proto i vybaveny darem Svobodné vůle (cesty návratu). Věčný vesmír pro „dosažení a udržení si své rovnováhy“ padlé systémy nevyžaduje, nicméně Božský Zdroj prostě umožnil potenciálnost padlých systémů jako nevyhnutelný prostředek vyjádření klíčového principu či daru Svobodné vůle. Věčné kosmické zákony multidimenzionální fyziky byly vytvořeny Božským Zdrojem proto, aby sloužily jako organický moderátor jeho daru Svobodné vůle, prostřednictvím dynamiky příčiny, účinku a důsledku; a je to prostřednictvím této dynamiky, vlastní těmto kosmickým zákonům, kdy je neustále udržována věčná živá rovnováha, za nebo bez přítomnosti padlých systémů.
Otázka ohledně toho, „která cesta je správná nebo špatná“ se prostě redukuje na „volbu energetické pravdy, která vám (každému jednotlivě – pozn. PP) nejlépe vyhovuje“ a na stav vaší kódovací mřížky, přičemž energetické důsledky a zkušenostní „Vnější obraz“ této zvolené pravdy budou zákonitě vaše, ať již si zvolíte cokoliv. Realitou toho, „kdo a co jste“, je energetická pravda frekvencí a vibrací – signatury -obsažené ve vaší kódovací mřížce. Ve vzestupných systémech je Svobodná vůle nástrojem, který používáme pro „vytváření našeho vlastního evolučního osudu“ v rámci předem daného rámce Kosmického sjednoceného pole, prostřednictvím vědomého řízení kontur a BPR (kumulativní hodnoty frekvencí a vibrací jádra) naší osobní kódovací mřížky. V padlých systémech je osobní síla Svobodné vůle a řízení osobní kódovací mřížky progresivně podrobeno větší kvantové síle kódovací mřížky kolektivu prostředí (frekvence a vibrace jsou dva různé stavové parametry základních energetických částic – tzv. partiki částic, souvisejících s holografickou tvorbou reality – pozn. PP).
