Markéta Šichtařová ukázala, že mezi parazity prostě nepatří – drží totiž slovo a má potřebu chránit zájmy daňových poplatníků, na které banda parlamentních parazitů ráda zapomíná hned den po skončení voleb.
„Před volbami jsem slibovala změnu, nikoliv alibismus. Je ale jasné, že skutečná změna se nepodaří, dál ustupujeme EU, dokonce i za cenu rizika zavedení cenzury. Za takové situace nelze plnit, co jsem před volbami slibovala. Proto skládám mandát. U cenzury nebudu asistovat, popřela bych tím všechno své dosavadní působení za mnoho let,“ uvedla Šichtařová. (Zdroj Seznam, pravdu neznám)
Vždyť se řeší válka, ne?
Ano, vždy, když se pozornost ovčana odvede od klíčových věcí, nebezpečných pro systém (od epsteinových pedofilů a kanibalů k válce), ratifikují se ty nejnebezpečnější eurosviňárny.
O co tedy sakra jde, ptáte se??
Jde o DSA, tj. „Digital Services Act“ (Pozn: schovaný pod novelou Zákona o digitální ekonomice – extrémně zavádějící název, neboť novela zákona neřeší jen prodej bot a mobilů online, ale cílí na zavedení nepřímé cenzury), který nám byl příživníky v EU vnucen k ratifikaci parlamentem. A banda mačkačů hlasovacích tlačítek se tuto sračku opět rozhodla – v neprospěch lidu – pustit do druhého čtení. Jen 7 z nich mělo dostatek svědomí a hlasovalo proti. A to Babiš a jeho tlupa slibovali změnu a postavení se EU!
Zní to nevinně, ale jedná se o obrovsky nebezpečný zákon.
Tak si ta rizika vysvětleme pro obyčejného Pepíka.
Znáte AML? (Anti-money loundering – zákon proti praní špinavých peněz). Zde stát tlačí na banky, aby každou velkou transakci považovaly za podezřelou a je na bance, aby, pod hrozbou velkých pokut, aplikovala presumpci viny (každý je vinen, dokud není prokázána jeho nevina), takže jste u velkých převodů neustále nuceni dokazovat původ peněz a jste „sprostí podezřelí“, zatímco skuteční zločinci to hravě obejdou.
V důsledku je pro banku mnohdy bezpečnější odmítnout klienta nebo transakci, než riskovat postih státu. Takhle vznikl paradox – bankéři, kteří řídí svět, si v rámci „total control“ přizvali na pomoc stát, aby v tom fízlování jejich banky byly nevinně..
No a DSA je úplně to samé, jen se slovy.
Nejde tedy o buzeraci a fízlování finančního rázu, ale o zavedení nepřímé cenzury.
Velké platformy podle DSA musí posuzovat a zmírňovat “systémová rizika” (gumový termín), mít procesy pro nahlašování, auditovatelnost, reportování a schopnost rychle reagovat (rozuměj mazat, omezovat dosah, atd.).
Přirozená reakce provozovatele platformy pak bude logicky ochranná v duchu
“raději odeberu či omezím hraniční obsah”
než se hádat s regulátorem (státem) a riskovat tučnou pokutu ve výši až 6% celosvětového obratu.
Bude se tedy, logicky, “mazat pro jistotu”.
Zatímco v AML existují pojmy jako “podezřelá transakce” nebo “rizikový klient” a v důsledku tohoto hodnocení pak preventivní nepovolení transakce, nebo dokonce uzavření účtu; v DSA jsou to gumové termíny jako “manipulace informačního prostoru”, “škodlivý obsah”, nebo “dezinformační kampaně”.
A protože jsou všechny tyto termíny gumové, jako Rakušanova páteř, logicky nejjednodušší strategií pro platformu, snažící se nedostat tučnou pokutu, je “sporné” projevy odstranit a nakládat tak s člověkem jako se sprostým podezřelým z “dezinformace” a v důsledku mu snížit dosah, demonetizovat ho, nebo jeho příspěvek skrýt z doporučování, nebo rovnou smazat – pro jistotu.
Takže opět vznikne dvojí metr.
V této ne tak dystopické praxi to totiž bude vypadat tak, že pokud něco neřekne “odporník” v televizi, tak to může být označeno za dezinformaci a preventivně odstraněno. A že nám těch “odporníků” za COVIDu v televizi defilovalo. Pamatujete na rakve a mrazáky? Dezinformace a poplašné zprávy, šířené televizí veřejné služby, dezinformacemi nebyly, zatímco ústavní práva jednotlivce na svobodu projevu byla brutálně potlačována.
No a teď to máte mít rovnou v zákoně.
Článek 17 Listiny základních práv a svobod má dostat na frak, ale tentokrát ne od státu, ale za nepřímého tlaku státu a už se můžeme těšit na idiotský argument, že máme přeci možnost „odvolání“.
Za COVIDu nám odvolání bylo prd platné a obyčejní lidé byli proti veřejnoprávní drbnou šířeným dezinformacím o vakcínách a “nebezpečném” viru, zcela bezbranní a těmto lžím a dezinformacím logicky podlehli.
Takže poté, co eurounijní potentáti a jejich parlamentní loutky donutili banky nahlížet na nás jako na „sprosté podezřelé“ z hlediska finančního, chystají na nás obdobnou past i z hlediska svobodného šíření informací.
—
Zopakujme si tedy klíčový článek Listiny základních práv a svobod:
Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.
(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
—
Připomeňte tento článek svým poslancům a přiveďte je k odpovědnosti a zeptejte se jich, zda tam sedí pro Vás, nebo proti Vám.
Šichtařová tam seděla pro Vás. A už doseděla – její svědomí a inteligence jí tam dál sedět nedovolily.
————
