V této knížce D.Ickeho můžeme poprvé nahlédnout na věci, které se dějí “za oponou”. Žijeme v naší pohodlné realitě a mnozí z nás jsou přesvědčeni, že je také jediná, která existuje. Je to jako se dívat ven ze svého okna a myslet si, že ten pohled, který vidíme, je jediný a správný. D.Icke nám ukazuje svým dílem, že je potřeba mít odvahu a podívat se i za oponu.
Platí zde: Když něco znáš, můžeš se tomu bránit. Když nic nevíš, čekáš jen, co se stane. Ale pak nebuď překvapený!
Karel Spilko
DĚTI MATRIXU – JAK MIMOZEMSKÉ RASY KONTROLOVALY SVĚT PO TISÍCE LET A STÁLE KONTROLUJÍ
Kdo jsou děti Matrixu? MY.
1. Nutno je být osvobozen od všech dogmat, kterým systém věří
2. Nedat na to, co si ostatní o nás myslí a zabránit jejich vlivu na naše rozhodnutíMotta :
1. Jsi tady proto, že něco víš. To, co víš, nedovedeš vysvětlit, ale cítíš to. Cítil si to celý život. Stalo se něco velmi špatného se světem. Ty nevíš co – ale je to zde, jako střepina v tvé mysli, dohání tě k šílenství. Je to ten pocit, který tě přivedl ke mně. Víš o čem mluvím?
MATRIX!
Chceš vědět, co to je? Matrix je všude. Je všude kolem nás. Dokonce teď, v tomto pokoji. Můžeš ho vidět, když vykoukneš z tvého okna nebo když zapneš tvoji televizi. Můžeš ho cítit, když jdeš do práce, když jdeš do kostela, když platíš svoje daně. Je to svět, který je přetažen přes tvé oči, je to jako být slepý a nevidět pravdu.
Co je pravda?
Jsi otrok Neo. Jako všichni ostatní jsi se narodil do otroctví. Narodil jsi se do vězení, kde nemůžeš cítit, chutnat, dotýkat se – je to vězení tvé mysli. Naneštěstí nikdo nemůže povědět, co je Matrix – musíš to poznat sám.
……zkusím osvobodit tvoji mysl, Neo. Ale můžu ti ukázat jen dveře. Ale projít jimi musíš sám.
( Morfeus z filmu MATRIX )
2. Máme predátora, který přichází z hlubin vesmíru a přebírá pravidla našeho života. Lidé jsou vězni. Predátor je náš bůh a mistr. Odevzdáváme se mu bezmocně. Jestliže chceme protestovat, potlačí náš protest. Jestliže chceme být nezávislí, vymůže si, abychom to nedělali……..Bojoval jsem celý ten čas, našeptávajíc ti, že něco nás drží jako vězně. Vskutku jsme drženi jako vězni.
Je to energetický fakt pro čaroděje dávného Mexika…….Přebírají si nás, protože jsme jejich potrava, vymačkávají nás nemilosrdně, protože jsme jejich výživa. Jako vzácná kuřata v kurníkách, jsme lidé v lidských kurníkách. Proto je jejich potrava vždy k dispozici.
Čarodějové věří, že predátoři nám dali náš systém víry, naše myšlenky dobra a zla. Jsou to oni, kdo nám vytvořili naše naděje a očekávání, sny o úspěších a selháních. Oni nám dali žádostivost, nenasytnost a zbabělost. Jsou to oni, kdo nám vytvořili samolibost, rutinu a egoismus.
Aby nás udrželi v poslušnosti a poddajné a slabé, zajišťují si to obratnými manévry z pohledu bojové strategie. Dali nám jejich mysl. A ta se stala naší myslí.
Predátorská mysl je barokní, odporující si, mrzutá, naplněná strachem ze života. I dokonce myšlenka, abys nikdy netrpěl hlady, vyvolává úzkost. Ta je úzkostí predátorů, kteří se bojí, že kdykoli může být jejich taktika odkryta a potrava odmítnuta. Prostřednictvím mysli, která je konec konců jejich myslí, ti predátoři vstříknou do života cokoliv, co se jim hodí. Zajišťují si tak stupeň ochrany.
Čarodějové si uvědomili, že musí být kompletní bytostí s proniknutím do podstaty a velkého skutku uvědomění si, že jsou mytologickými legendami dneška.
A jak stárneme, všechno se nám zdá ztracené a my se stáváme usedlými. Proti nám není jednoduchý predátor. Je velmi chytrý a organizovaný. Má metodologický systém, jak nás obětovat a využít a udělat nás zbytečnými. Jsme jen průměrný kousek jídla. Naše sny jsou sny zvířat, sny toho, kdo vznikl jako kousek potravy.
( Carlos Castaneda )
