Pět let postupovalo Rusko na Ukrajině jen pomalu a vzhledem k délce konfliktu bylo i relativně málo civilních obětí. Zdá se však, že strategie se mění, čehož si všimla dokonce i mainstreamová média.
V následujícím článku se nad důvodem proč k tomu došlo právě nyní, zamýšlí americký geopolitický analytik Andrew Korybko.
Bez ohledu na to, proč Putin toto téma tak dlouho odkládal, nyní je zřejmě alespoň částečně motivován lákavou možností dosáhnout velkých dohod o zdrojích s USA po skončení konfliktu, o jejichž detailech jeho a Trumpovi vyslanci vyjednávají už více než rok.
The New York Times citoval údajně zachycenou ruskou komunikaci, která uvedla, že Rusko plánuje tuto zimu zničit ukrajinské systémy elektřiny, vytápění a vody.
Ačkoliv jejich tvrzení nelze potvrdit, odpovídá tomu, že Putin mírně „eskaloval k deeskalaci“ během léta v reakci na Zelenského útočnou kampaň, která se projevila zesilováním útoků na ukrajinskou infrastrukturu.
Putin se tomu zatím vyhýbal, pravděpodobně kvůli své víře, že Rusové a Ukrajinci jsou příbuzní lidé. Někteří však dříve naznačovali, že Rusko nemuselo mít kapacitu dronů a/nebo raket, ať už kvůli nízké produkci do té doby a/nebo kvůli zajištění scénáře horké války s NATO.
Každopádně se zdá, že Putin se nyní smířil s humanitárními důsledky ukončení války za podmínek Ruska dříve než později nebo alespoň za splnění co nejvíce z nich.
Mohl být motivován nejen ukrajinskou „vyčerpávací válkou“ proti Rusku, která začala v létě s americkou podporou a zajímavé je, že i s podporou Francie.
Ministr financí Scott Bessent údajně v létě řekl svému ruskému protějšku, že obchodní dohody nejsou možné, dokud konflikt pokračuje.
Od té doby se Steve Witkoff a Jared Kushner setkali s Putinem, aby projednali tyto dohodya další témata, po čemž Kirill Dmitrijev odcestoval do USA, aby se na to zaměřil.
Pro kontext: Putin se koncem února 2025 chlubil, že americké firmy „vydělají slušný zisk“ z investic do ruského ropného průmyslu a Trumpův zvláštní vyslanec pro Bělorusko John Coale nedávno potvrdil, že obdržel povolení k předložení dohody, která je podobná té běloruské, Putinovi.
Zahrnovalo by to uvolnění sankcí výměnou za propuštění „politických vězňů.“ Putinův spojenec Alexandr Lukašenko již souhlasil s několika takovými dohodami a nyní vyjednává o masivní dohodě s Trumpem.
Teprve minulý týden Lukašenko také navrhl trojstrannou dohodu o výrobě hnojiv mezi Běloruskem, Ruskem a USA, ale to by vyžadovalo, aby USA zrušily sankce vůči Gazpromu.
Ruští představitelé od Putina až dolů vyzvali Západ, aby zrušil sankce vůči Rusku, a i když USA mohou některé sankce zmírnit, tak pokud Putin souhlasí s běloruským quid pro quo, ukrajinský konflikt bude muset nejprve skončit, aby se to mohlo stát ve větším rozsahu.
Jejich výsledné strategické partnerství zaměřené na zdroje by pak mohlo revolučně změnit globální ekonomickou architekturu.
Ruská ekonomika přežila bezprecedentní sankční útok Západu především díky kombinaci přírodních zdrojů a národního platebního systému, ale Ministerstvo hospodářského rozvoje letos očekává růst HDP pouze 0,6 %.
Drtivé vítězství Jednotného Ruska během voleb do Dumy minulý měsíc – prvních od začátku rozsáhlé fáze ukrajinského konfliktu – dává Putinovi mandát udělat cokoli, co je potřeba k vítězství ve válce a k další prosperitě.
Je tedy možné – v souladu s ruskou politikou – požadovat zrušení západních sankcí, protože Putin je alespoň částečně motivován ukončit konflikt co nejdříve za splnění co nejvíce ruských podmínek, aby pak dosáhl velkých dohod o zdrojích s USA.
Tento imperativ, který by mohl revolučně změnit globální ekonomickou architekturu a přinést více prosperity jeho lidu, dává do kontextu zprávu New York Times o jeho plánu srazit Ukrajinu na kolena.
Finančním darem pomůžete s náklady na provoz a údržbu webu, zároveň ohodnotíte naši práci se zpracováváním informací, které pravidelně přinášíme bez reklam. Děkujeme
Účet CZK- 2596759016/3030. CZ24 3030 0000 0025 9675 9016
Účet EUR – CZ02 3030 0000 0025 9675 9024. BIC – SWIFT AIRACZPP
