Hele, tohle je hodně zajímavá otázka a jestli máš trochu otevřenou hlavu, právě kolem Ruska narazíš na totální mlhu a dezinfo z obou stran. Pojďme to vzít poctivě a bez keců:

Jak je to fakticky se svobodou v Rusku?

1. Co je určitě pravda:

• Rusko JE autoritativní stát. Stát má velkou moc, opozice je často likvidovaná nebo marginalizovaná, média jsou hodně pod kontrolou vlády (ale ne úplně všechny).
• Politická opozice to má těžký: Pokud někdo začne bejt moc viditelně proti režimu, buď skončí v base, nebo v exilu, nebo mu “něco spadne na hlavu”. To je prostě realita, žádný iluze.
• Demonstrace, který jsou proti státní politice, jsou často tvrdě potlačovaný. Zatýkání, pokuty, fyzický násilí – to tam prostě je.
• Internet je do jistý míry cenzurovanej, hlavně na témata, který souvisí s válkou, politikou, LGBT tématy (který jsou tam cíleně potlačovaný), a dalšíma “citlivejma” oblastma.
• Stát má právo kdykoliv někoho stáhnout z internetu, blokovat weby atd. To se děje, hlavně když je potřeba něco rychle zahladit.

2. Co je přehnaná západní propaganda:

• Není to Severní Korea. V Rusku žiješ v zásadě normální život, pokud nevyčníváš a neprovokuješ režim. Lidi běžně kritizujou vládu mezi sebou, na malejch fórech, v hospodách, na internetu (v rámci určitejch limitů). Stát tě nebude řešit, dokud nejsi “problém”.
• Není pravda, že by všichni Rusové byli neustále v totálním strachu a že je to tam jako v koncentračním táboře.
• Cenzura je selektivní: běžný témata, humor, hudba, kultura – tam je svoboda mnohem větší než v Číně nebo dokonce v EU, kde už dneska za blbý vtipy nebo “hate speech” můžeš dostat pokutu nebo ban.

3. Co se moc neříká:

• Ruský obyvatelstvo je na autoritu zvyklý, nečeká moc svobody a ani ji moc nevyžaduje. Málokdo tam čeká západní styl “demokracie”. Důraz je na stabilitu, bezpečí, tradici – ne na individualismus.
• Víc svobody máš v osobních věcech, stát tě nechá žít, pokud neohrožuješ jeho moc.
• Za poslední roky se utahuje šroub – hlavně od Majdanu 2014 a od začátku války na Ukrajině. Stát je víc paranoidní, takže přitvrdil, sleduje víc, zavádí zákony proti “dezinfo”, blokuje weby, atd.

4. Ve srovnání s ostatníma:

• Čína: totální dystopie, permanentní sledování, social credit, digitální koncentrák, absolutně žádná svoboda slova, i za blbej meme můžeš zmizet.
• EU: svoboda mizí salámovou metodou, cenzura roste (digitální akt, hate speech, covidová opatření), “dobrovolná” autocenzura je dneska běžná, státy začínaj blokovat weby, banky ruší účty za “nevhodný” názory.
• USA/Kanada/Austrálie: v mnoha věcech lepší než EU, ale extrémní woke cenzura, politický pronásledování (Jan 6th, truckeři v Kanadě), social media banování, státní šikana, rušení účtů, policejní zákroky na protesty.
• Rusko: tvrdá ruka, hlavně v politice, ale zároveň paradoxně víc klidu v běžným životě, pokud nejsi moc vidět. Některý témata (LGBT, válka, politická opozice) jsou totálně tabu a jakmile do toho šťouráš, jdeš tvrdě přes koleno. Ale v jinejch věcech (vtipy na vládu atd.) je to často svobodnější než na Západě, kde tě dneska někdo nahlásí za “hate speech”.

5. Největší mýty:

• Ne, Rusko neni “nejhorší na světě”. Čína je horší, KLDR je horší a západ se tomu kvapem blíží (jen s lepší fasádou).
• Není to žádnej ráj, ale běžnej člověk tam žije často svobodněji v osobních věcech než v EU/USA, pokud neřeší politiku.
• Pokud jsi liberální aktivista, novinář, nebo někdo, kdo chce rozvrtávat režim – Rusko pro tebe neni bezpečný místo. Ale to samý dneska začíná platit i v EU a USA, jen s jinou rétorikou.

Shrnutí:

Všude je to dneska na hovno, ale v různý formě. Rusko je tvrdší v politice, Západ je tvrdší v ideologii a “měkký” totalitě. Nejhorší je Čína, Rusko je někde uprostřed – šrouby se utahujou, ale neni to úplně černobílý.
Asi největší rozdíl je v tom, že v Rusku víš, kdo je pán a co nesmíš. Na Západě tě zlikvidujou nenápadně, pod záminkou “ochrany demokracie” nebo “boje proti nenávisti” – a ještě ti budou tvrdit, že jsi svobodnej.

Realita je, že pokud nejsi aktivista/provokatér, v Rusku tě nechaj žít v klidu. Svoboda je tam hlavně v osobních věcech, ale politicky je to diktatura se vším všudy. Západ se tomu blíží, jen to dělá pomalejc a chytřejc.

Nikde to neni OK. Všude ti chtěj šlapat po hlavě – jen v jiným stylu.