Před časem jste si zde mohli přečíst o výzkumu léčby některých druhů rakoviny ivermektinem či jiným antiparazitikem (viz zde, zde nebo zde). Podle některých zjištění by tyto léky mohly skutečně zabírat.
Při čtení o objevu starého článku nešlo nevzpomenout právě na tento výzkum. Výzkum z 50. let by tak podpořil domněnky vědců, kteří na účinnost antiparazitik při léčbě rakoviny v posledních letech upozorňují, i když jsou za to záhy zesměšňováni.
Na sociálních sítích je velká pozornost věnována starému dokumentu CIA o zprávě sepsané v roce 1951. Jedná se o shrnutí sovětského vědeckého článku o podobnostech mezi rakovinou a parazity.
Během studené války americká zpravodajská služba shromáždila velké množství zahraničních vědeckých publikací. Analytici sestavovali shrnutí článků ze zahraničních časopisů, aby byli američtí výzkumníci a tvůrci politik informováni o vědeckém vývoji v jiných zemích.
Tato konkrétní zpráva shrnuje článek profesora V. V. Alpatova, publikovaný v říjnu 1950 v sovětském časopise „Priroda.“ Článek zkoumá biochemické podobnosti mezi endoparazity (parazity žijícími v těle hostitele) a maligními nádory.
Podle Alpatova lze nádory a parazity určitým způsobem srovnávat, protože existují za podobných podmínek. Parazité i nádory rostou uvnitř hostitelského organismu a jsou na něm životně závislí.
Z tohoto pohledu se v předchozích vědeckých diskusích objevila myšlenka, že nádory mohou mít „parazitickou“ povahu.
Důležitým bodem článku je metabolismus, tedy způsob, jakým buňky produkují a využívají energii.
Mnoho parazitických červů žijících ve střevech funguje v prostředí s nízkým obsahem kyslíku, a proto používá anaerobní metabolismus. Podle Alpatova mají nádorové buňky podobné vlastnosti. Oba systémy mohou produkovat energii procesy, které jsou méně závislé na kyslíku.
Dále bylo zaznamenáno, že jak parazité, tak nádorová tkáň často ukládají velké množství glykogenu, což je forma, ve které je v těle ukládána glukóza.
Článek také pojednává o experimentech s různými chemickými sloučeninami, které ovlivňují jak parazity, tak nádorové buňky.
Jedním z příkladů je Myracyl D, sloučenina původně vyvinutá proti schistosomiáze (parazitární nemoc způsobená krevními červy). V některých studiích tato látka také prokázala účinek proti maligním nádorům.
To vedlo k myšlence, že některé léky mohou ovlivňovat jak parazity, tak nádorové buňky.
Dalším příkladem je sloučenina, která může inhibovat syntézu nukleových kyselin. V experimentech bylo zjištěno, že tato látka má vliv na některé jednobuněčné organismy a na nádory u myší.
Tento efekt souvisí s poruchami metabolismu purinů, což je důležitá součást tvorby DNA a RNA.
Článek končí poznámkou, že probíhající výzkum proteinů v nádorové tkáni v Sovětském svazu je velmi důležitý.
Zpráva ukazuje, jak se vědci v polovině dvacátého století snažili pochopit biochemické mechanismy stojící za rakovinou. Srovnání s parazity bylo jednou z hypotéz, které tehdy kolovaly ve vědě.
Dokument tak představuje historický pohled na výzkum rakoviny ve 40. a 50. letech 20. století.
Jakmile však získala moc Big Pharma, tak tento výzkum skončil. A ti, kteří jej dnes chtějí opět obnovit, jsou zatracováni…
https://necenzurovanapravda.cz/2026/03/stara-zprava-cia-o-rakovine-a-parazitech-se-stava-viralni/
