„Soudní dvůr těmto žalobám vyhověl a určil, že tyto dva členské státy nesplnily povinnosti, které pro ně vyplývají ze Smluv,“ napsal ve svém usnesení Soudní dvůr. „Soudní dvůr uvedl, že účinný výkon volebních práv v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu, která zaručuje unijní právo, vyžaduje, aby občané Unie, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, měli rovný přístup k prostředkům, jimiž disponují státní příslušníci tohoto členského státu za účelem účinného výkonu těchto práv,“ stojí v dokumentu.
Politická příslušnost podle soudního dvoru zvýhodňuje občany České republiky (a Polska) oproti cizincům majícím v zemi trvalé bydliště. „Politické strany přitom mají prvořadou úlohu v systému zastupitelské demokracie, který konkretizuje hodnotu demokracie, na které je Unie zejména založena. V důsledku zákazu být členem politické strany se proto tito občané Unie nacházejí v méně výhodné situaci než čeští a polští státní příslušníci, pokud jde o volitelnost v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Ke zvolení posledně uvedených totiž přispívá zejména to, že mohou být členy politické strany, která má organizační struktury a lidské, administrativní a finanční zdroje na podporu jejich kandidatury. Členství v politické straně mimoto představuje jedno z kritérií, na základě kterých se voliči rozhodují.“
Respektování národní identity? To podle soudního dvoru jako argument nestačí. „Toto rozdílné zacházení, zakázané unijním právem, nemůže být ospravedlněno důvody týkajícími se respektování národní identity. Unijní právo totiž nevyžaduje, aby členské státy přiznaly dotyčným občanům Unie právo volit a být voleni v celostátních volbách, ani jim nezakazuje omezit úlohu těchto občanů v politické straně v souvislosti s těmito volbami,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru EU.
Evropská komise se omezením práv cizinců kandidovat zabývá už od roku 2012. „Evropští občané, kteří si přejí uplatňovat svá politická práva v jiných členských státech EU, by měli mít možnost tak činit bez omezení. Zejména by měli mít možnost kandidovat v místních a evropských volbách v členském státě bydliště, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu,“ informuje Česká televize o důvodech žaloby Evropské komise na Českou republiku a Polsko.
Česká republika má nyní povinnost rozhodnutí Soudního dvoru EU akceptovat a zařídit podle toho legislativu.
A přišly reakce, které si Evropská komise za rámeček nedá. „To je dobře, že to porušujeme. Podívejme se, co znamená na Západě pojem cizinec. To může být dnes třeba i muslim z Palestiny, Sýrie, Afghánistánu… A takové politické síly tu určitě většina lidí nechce. Soudní dvůr si pravděpodobně přeje rozklad systému zevnitř,“ zaznělo na síti X.
Ozval se i konzervativní komentátor František Matějka. „Ještě toho trochu. Občané svých národních států nechť vstupují do politických stran ve svých národních státech. Jednoduchý princip, který má morální základ a logiku a zabraňuje ovlivňování domácích národních politik občany jiných států s jejich vlastními problémy. Evropská unie tu nebude v současné podobě na věky. Dosavadní chybné společné politiky bohatě stačily, není nejen potřeba, nýbrž je přímo škodlivé ty společné politiky ještě prohlubovat,“ napsal na síti X Matějka.
Přišla i výzva na vystoupení z Unie. „V politických stranách v Česku by měli být čeští občané. EU nám nemůže diktovat, jak máme volit. Občas se EU chová jako SSSR, a pokud tak bude pokračovat, tak bychom z této Unie měli vystoupit.“
