Tak jsme se od našeho náčelníka generálního štábu dozvěděli, že se nemusíme bát překračovat ruské červené linie, protože vpád Ukrajiny do Kurské oblasti nevyvolal ruskou jadernou reakci. Zhruba totéž tvrdí i naši ojroposlanci Kolář, Farský a Nerudová, kteří shánějí europodpisy pod svůj dopis Pepíkovi Borellovi, aby se tím zvýšil tlak na spojence, kteří by povolili Ukrajině zasahovat západními raketami ruské území do hloubky. Ideálně, aby Západ dodal Ukrajině rakety opravdu dlouhého doletu typu Tomahawk…
Ruské reakce se prý nemusíme obávat. Kurská oblast je toho jasným důkazem. Ukrajinci tam slavně hynou v otevřeném terénu a Rusko žádnou atomovku nepoužilo.
Přemýšlím, kdy podobně hloupé chování skončilo u mých dětí a myslím, že to bylo někdy kolem desátého roku věku. Tam nejpozději zjistili, že jednou svoje vzájemné provokování přeženou a špatně to dopadne. Že i trpělivá máma nebo táta mají své limity a původně mírné domlouvání se v krátkém okamžiku vyvine v mnohem pádnější argumenty. Ano, děti si testují svoje hranice. Udělají přesně to, co jim rodič ještě dovolí. Ale někdy kolem desátého roku věku už jsou děti zpravidla dost vyspělé na to, aby si uvědomovaly poměr sil mezi sebou a rodiči.
Zdá se, že do našeho generálního štábu tato schopnost ještě nedorazila. Ale vlastně se tomu nedivím. Už tři roky posloucháme, jak je Rusko zaostalé, neschopné a slabé. Rusům už mnohokrát došla nafta, munice, vojáci i rakety. Rusko už mnohokrát hospodářsky zkolabovalo, jeho HDP kleslo 40% a podobně. Rusové bojují polními lopatkami a dávají si na tanky takové směšné stříšky proti dronům. Ukrajinci mají ve všem převahu…
Zá války se vždycky dělá propaganda, ale zdá se, že funguje především na naše generály a politiky. Vždycky se říkalo, že Rusku pomohl generál Zima nebo generál Bláto, ale jak trefně nedávno podotkl Petr Hampl, Rusku pomohl vždycky především generál Podcenění. Proč? Protože o Rusku není možné vést seriózní debatu. Není možné se o Rusku bavit bez emocí, bez příkras, ale s validními informacemi. Ruské arzenály se odbývají mávnutím rukou a běda, kdyby někdo kromě ruských slabostí upozornil také na ruské výhody. A tak celou debatu o Rusku úplně minulo to, co si můžete přečíst třeba v deníku TO o ruských vojenských kapacitách.
Zkuste někde říct, že Rusko je průmyslově silné, že jeho ekonomika možná není lídrem v inovacích, ale je poměrně hodně robustní, že je to sice světová benzínka, ale to se také počítá. Zkuste někde říct, že ruský národ má hlubokou militaristickou tradici a ruská vojenská škola je sice drsná, ale o to tvrdší vojáci z ní vycházejí. Zkuste někde říct, že ruská diplomacie je jedna z nejúspěšnějších na světě a Lavrov je velmi oblíbený ministr zahraničí. Všude, kromě Západu.
Jo, kdyby nad tím mávli rukou někde při debatě u sójového latté v pražské kavárně, tak to bude asi jedno, ale oni nad ruskými jadernými arzenály a ruskou převahou v dělostřelbě nějak mávají rukou i na generálním štábu a jejich náčelník je schopen vlézt do médií s myšlenkou na úrovni divocha z pralesa, že když nám Rus vytyčil linii, my ji překročili a nic se nestalo, že vlastně žádné červené linie neexistují…. a vlastně nejspíš neexistují ani ty ruské atomovky. Není třeba se jich bát, můžeme dodávat rakety a střílet na ruské rafinérie či letiště.
Pardon, tomu divochovi v pralese křivdím. Ten by naprosto intuitivně chápal, že jeho provokace jen nebyla dostatečná. Že medvěd nevystartuje hned, když ho někdo šťouchá klackem. A také by věděl, že medvěda je rozumné nedráždit a pokud ano, tak je zapotřebí se na něj opravdu seriózně připravit a ne dělat haura.
Normální člověk by byl rád, že je Putin trpělivější a zdrženlivější, než říká navenek. Byl by rád, že ani vpád do Kurské oblasti nebyl tou poslední kapkou, kvůli které pohár přeteče. Byl by rád, že jaderné zbraně jsou stále pěkně hluboko v odpalovacích silech. Ale my ne, my budeme přidávat kapku ke kapce a argumentovat tím nejstupidnějším způsobem, že když se teď nic nestalo, můžeme přitvrdit a nic se nestane ani příště.
Česká kotlinka je v Evropě takové zvláštní místo. Je mimo hlavní strategické osy a mimo hlavní válčiště. Miliony vojáků zahynuly na sever a na jih od nás. My jsme tak nějak mimo a jsme strategicky významní jen pro Němce, kteří si nemohou dovolit mít hned vedle sebe nepřátelský stát. Ale Němci už nejsou co bývali, nikdo na ně ohled nebere a klidně jim ničí podmořské trubky. Proč by měl někdo brát ohled na nás, že?
A tak si začínám říkat, že jsme ideální kanárek v dole. Řehkové budou provokovat ruského medvěda, štěkat na něj zpoza nohy Velkého bratra, budou do něj dál bohorovně šťouchat klackem a hledat, kde jsou ty ruské červené linie doopravdy. Jsme jen malá kapka. Tak malá, že Zelenskému nestálo za to, nás vyjmenovat mezi státy, které poskytují Ukrajině významnou podporu. Ale ta poslední kapka nemusí být největší. Jako bychom byli určeni k tomu, abychom přetečení poháru zajistili my. Co je komu do nějaké České republiky, že?
V poslední době mám pocit, že Fialu, Černochovou i Řehku čeká skutečně oslnivé vyvrcholení jejich kariéry. Bohužel, my se v tom svezeme s nimi. Jestli existuje něco, co na Rusech opravdu nesnáším, je jejich povaha, ve které se ze ztrátami prostě počítá a jednotlivec má na cestě dějinami jen velmi malou cenu.
+++++++
Přátelé, dovolte mi, abych navázal na včerejší článek a pokračoval ve výčtu střípků, které naznačují, že Ukrajina se pomaloučku polehoučku vytrácí z hledáčku USA a stává se koulí na noze výhradně Evropě. V poslední době to na Donbase začíná vypadat, jako před pádem Allepa. Stále více se mluví o válečných zločinech Ruska, objevuje se stále více nepotvrzených (a nepotvrditelných) zpráv o používání zakázaných chemických zbraní a vůbec začíná taková všeobecná zoufalost.
Olaf Scholz prý má jakýsi Minsk 3. Mírový plán pro Ukrajinu.
Mezinárodní měnový fond bude od 16.9. zasedat v Rusku a jednat s ruskými představiteli.
Turecko podalo žádost o vstup do BRICS
Azerbajdžán chce vstoupit do BRICS a začíná se mluvit o novém dopravním koridoru mezi Ruskem a Íránem.
Američané už obraceji zraky k volbám a nejvíc řeší jakousi kočku, kterou snědli migranti z Mexika. Je to asi tak desetkrát důležitější téma, než celá válka na Ukrajině. Fakt. Nekecám.
Deník TO přinesl rozsáhlou analýzu západní a ruské zbrojní výroby ze které vyplývá, že Rusové rozšířili svoje muniční kapacity ještě rychleji a více než celé NATO a ještě dělají granáty za pětinu pětinu západních cen.
A na Ukrajině proběhla (ve Lvově, kde jinde) konference neonacistických skupin z celé Evropy. Jak to vím? Inu, europarlamentní kanály se někdy hodí. Například tam byla Wotan Jugend, která je v Česku zakázaná, německý Der III. Weg a další a další. Samozřejmě nechyběli delegáti z České republiky. Na svém fejsbůku už se Nacionalisté pochlubili… Vše pod záštitou ukrajinských ozbrojených sil. Ne, na Ukrajině není nacismus, co vás to napadlo… To je jen výmysl ruské propagandy.
Je čas na zoufalé (a velmi nebezpečné) činy? Myslím, že ano. Naši Řehkové vyzývají Západ, aby dodal Ukrajině rakety na zásahy v hlubokém ruském vnitrozemí. Europoslanci Kolář, Farský a Nerudová sbírají podpisy pro dopis o tomtéž. Maršál Petrla mluví o tom, že Rusko už brzy prohraje. Ukrajinci mluví o tom, že sestrojí atomovou bombu a před měsícem se pokusili o výpad směrem ke kurské jaderné elektrárně.
Ta elektrárna není jen tak obyčejný ruský Temelín. Má ještě reaktory typu RBMK, které mají výhodu v tom, že palivo se do nich dá měnit přímo za provozu a vyhořelé palivo se dá plnit do atomových hlavic. Nevýhodu mají v tom, že při nevhodné obsluze mohou udělat totéž, co se stalo v Černobylu. Navíc, nejsou umístěny v žádném betonovém bunkru. Kolem nich není nic panceřovaného, jen obyčejná hala. Reaktor používá jako moderátor uhlík, kterého je tam několik set tun. V případě nějakého průseru by tento uhlík začal hořet a když vám do atmosféry čadí pořádná uhlíková vatra spolu s radiaktivním materiálem, tak pak na Šumavě rostou obrovské hřiby.
Cílem ukrajinského výpadu do kurské oblasti byla právě tato elektrárna. Je křehká a nebezpečná. Nikdo mi nevymluví, že to tak nebylo. Byla jediným smysluplným vojenským cílem. Kdyby Ukrajinci chtěli získat nějakou vojenskou výhodu, mnohem větší smysl by mělo, zaútočit na Podněstří, kde je ještě jeden opravdu hóóódně veliký vojenský sklad ze sovětské éry. Výpad do kurské oblasti neměl žádný vojenský smysl bez té těch černobílých jaderných reaktorů. To by byl slušný rukojmí pro budoucí vyjednávání.
A tak se zamýšlím nad tím, jestli Ukrajincům něco brání, pokusit se o to znovu? Jasně, v oblasti už je mnohem víc ruských jednotek, než na začátku. Ale pořád je to relativně malé území, relativně malá fronta a jaderná elekrárna je relativně blízko. Rusové jednotky z Donbasu nestáhli a hlavní masa jejich sil stále stojí tam někde před Pokrovskem a postupuje pomalu vpřed.
Kdybych byl na Zelenského místě a měl jeho bezohledné možnosti ohledně obětování vlastních lidí, poslal bych bez ohledu na následky a bez ohledu na ztráty všechny síly směrem na Kurčatovo. I za cenu úplného vyklizení Donbasu. Koneckonců, situace ukrajinských jednotek je tam tak jako tak velmi vážná. Výpad do kurské oblasti ruské jednotky nezastavil, ale zabrání jaderné elektrárny Kursk by je zastavit mohlo. Zároveň se tam dá vyrobit incident, který by třeba Západ ještě do války s Rusem vtáhnul. Navíc, vítr většinou fouká ze západu na východ…
A když se útok nepovede, stejně je to už všechno v háji…
Nevím, jestli je ukrajinská armáda ve stavu něco takového udělat. Nevím, jestli je ruská armáda ve stavu něčemu takovému zabránit. Ale jaderná elektrárna Kursk je jediný rukojmí, který by mohl změnit celkovou strategickou situaci Ukrajiny. Je blízko fronty, předmostí je už vybojované, cesty pro případný ruský protiútok jsou dočasně odříznuté zničením mostů přes řeku Sejm… plná síla zbytků ukrajinské armády v průlomu na jednom místě… kratší logistické trasy…
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Tohle by mohla být jedna z nich. Moc jiných možností už Ukrajina nemá a Zelenskyj se nechal slyšet, že na podzim chce ukončit válku. Určitě tím nemyslel, že by začal s Ruskem jednat o přiměří.
https://web.litterate.cz/zoufali-lide-delaji-zoufale-veci-3/
