Posledních několik let mám pocit, že musím znít jako rozbitá deska! Neustále jsem svému okolí říkala, jak mi připadá, že čas letí rychleji, jak minuty, hodiny a dny utíkají mnohem rychleji než před deseti lety, natož před několika desetiletími!
Ale v posledním měsíci jsem si všimla ještě většího zrychlení, mám pocit, že všechno, co dělám, musím dělat rychle, protože není čas. Jako by mi čas utíkal a já si pořád hrála na “chyť mě, jestli to dokážeš”! Je to vyčerpávající a začíná mi to působit úzkost! 🤪
Myslela jsem si, že je to jen mnou a mým hektickým rozvrhem, ale když jsem mluvila s několika přáteli, zdálo se, že všichni zažívají podobný pocit.
Nemám žádnou fyzikální teorii pro toto zrychlení času, ale mám pocit, jako by se časoprostorové kontinuum stlačovalo. Jako by se čas i prostor protlačovaly užším vedením, jakýmsi kosmickým trychtýřem!
Mám pocit, jako by naše realita byla “stlačena”, protlačena nebo nějak zhuštěna, aby vstoupila do nové dimenze. A tak se hluk zvyšuje, čas se zrychluje, šílenství dosahuje nových úrovní, pocity se zvětšují, emoce se vymykají kontrole, lži kolem nás explodují a pravda je jediným záchranným lanem, které nás udržuje při smyslech.
Pravda i víra jsou to, co nám pomůže to zvládnout. Když víme, že tento proces je nejen nutný, ale že jsme se k němu přihlásili, je mnohem snazší to všechno ustát; je docela rozdíl být dobrovolnými svědky největší události, jakou kdy lidstvo prošlo, nebo být obětí neznámé a děsivé proměny.
Poté, co jsem se před více než deseti lety vydala na cestu probuzení, mívala jsem někdy pocit, že je to spíše prokletí než výhoda; zatímco všichni ostatní si spokojeně žili své životy, aniž by si všeho všímali, já jsem trpěla vědomím temné agendy, která nás žene do pekel!
Někdy mi to připadalo velmi zatěžující, odcizující a vyčerpávající a nedokázala jsem vidět výhodu v tom, že jsem to věděla dopředu. Teď už to ale vím lépe, nejenže jsem se dokázal vyhnout několika vážným střelám a pomáhat druhým, aby se jim také vyhnuli, ale dalo mi to nyní perspektivu, poznání a pochopení, abych mohla prožívat to, co přichází, jako ochotný, vědomý svědek. Bez strachu, bez výhrad, bez lítosti a také připraven pomoci těm, kteří jsou zcela nepřipraveni.
Jsem velmi vděčná za svou cestu a za to, kdy začala, protože teď, když budeme stále více pociťovat stlačování a zhušťování naší zažívané reality, jsem na to dobře připravená (alespoň si to myslím 🥴😁).
Doufám, že jste všichni se mnou. Společně je všechno lepší!
😊😊😊 (Laura)
Překlad: Martha Scholler
