(1. díl)

Encyklopedie ho uvádějí jako dobyvatele Perské říše a pravděpodobně největšího vojevůdce všech dob. Vrchol jeho dobyvatelské kariéry se datuje kolem roku 333 let před n. l. V mnoha filmech a románech se stal prototypem silného, nezlomného, odhodlaného muže, usilujícího o nemožné, a který je úspěšný, navzdory nepřekonatelným překážkám. Ale jaká je skutečnost?

Když se svou armádou 40 000 mužů pochodoval ze západu na východ a dobýval vesnice a města jedno po druhém, často všechny muže, ženy i děti zabil nebo ženy a děti ušetřil, ale pak je prodal do otroctví. Ti, kteří ho poslouchali, byli odměňováni neskutečným bohatstvím, kdežto ti, kteří kladli odpor, byli brutálně vražděni. Celosvětová populace v té době činila 100 milionů lidských bytostí a většina z nich nakonec skončila pod nadvládou Alexandra. Ve známost vešel také tím, že zabil svého otce Filipa II. a s ním i mnoho příslušníků své rodiny, kteří nesouhlasili s jeho úsudkem.

Dokonce zabil i svého nejbližšího přítele a důvěrníka, jehož názory se rozcházely s názory velikého Alexandra. Prohlásil se za boha, za samotného Dia, boha všech bohů. Odkud pochází tyto děsivé vlohy k násilí, zotročování, bohorovnému egoismu a agresivnímu konání? Nedocházelo zde opět jen ke kopírování někoho z dob dávno minulých, kdo nám vtiskl svůj genom a svým chováním a příkladem nás formoval? Promítneme-li si celé dějiny lidstva, tak to je jen jeden dlouhý a úděsný příběh plný zabíjení, zotročování, zrad, válek, útlaku, znásilňování, plenění, chamtivosti a nepřetržitá série nevyslovitelných hrůz, které způsoboval člověk člověku, svému bližnímu.

Vůle vítězů, těch, kteří nás ovládají a zotročují, ve spolupráci s časem, ničením a zamlčováním dobových důkazů o skutečných historických událostech postupně legitimizuje a glorifikuje i ty největší hrůzy, které se v minulosti udály, ačkoli by je měly následující generace tvrdě odsoudit. Alexandr dobyl svět ve jménu Makedonie a o 300 let později Julius Caesar ve jménu Římské říše. O nich historie hovoří jako o velkých vůdcích minulosti, protože byli součástí “božského plánu mocných”, na rozdíl od jiných vojevůdců, které historie hodnotí jako vůdce banditů a desperátů, jako třeba Attila, který nepocházel z “vyvoleného a privilegovaného rodu”.

Také nedávno jeden skvělý stratég, který měl finanční podporu svého národa, ale bohužel i skrytou podporu světového kapitálu, zmobilizoval, vyzbrojil a vycvičil velkou armádu, obsazoval nová území a státy, vyhlazoval celá města a vesnice a nerozpakoval se odstranit všechny, kteří mu stáli v cestě. Byl to typ muže, kterého učebnice vychvalují jako “velké vůdce lidu”. Tím velkým vůdcem byl Adolf Hitler. Kolik času bude muset asi uplynout, než bude Hitler začleněn do “síně slávy” jako velký vojevůdce!
Naše dějiny plné krve a násilí nás usvědčují z faktu, že se stále nejsme schopni vymanit z “genetického dědictví bohů”, kteří nás utvářeli k obrazu svému, ale také z dlouho trvajícího područí těch, kteří nám sebrali naši svobodnou vůli a neustále nás ponoukají a popostrkují k násilí a válkám.

(Rozděluj a panuj). Z genetických studií vyplývá, že značná část naší DNA je odpojena a tato skutečnost by mohla znamenat, že náš “stvořitel”, který nás chtěl co nejlépe ovládat (abychom byli poslušnými otroky) navodil určitou genetickou nerovnováhu záměrným vyřazením příslušných genů, spolu s aktivací jiných genů, vložených “stvořitelem”. Tak byl stvořen program, který nás “někam” směřuje. Obdrželi jsme část genomu stvořitele, a pokud je tento stvořitel nositelem genů krutosti, mstivosti a touhy po moci, pak i my neseme v sobě tyto sklony, které jsme od bohů s malým “b” získali.

Pokud jsme byli původně stvořeni jako otrocký druh, tak v sobě neseme za 1. původní přirozenost našich přírodních předchůdců – Homo erectus, za 2. geny našich tvůrců – bohů s malým “b”, ale za 3. také božskou jiskru skutečného Boha. Nyní stojíme na velké evoluční křižovatce, které vlohy upřednostníme ve svém dalším vývoji a které potlačíme. Spojme tedy svou původní přírodní lidskou přirozenost našeho pozemského předka, a co nejvíce potlačme naše pudové, reptiliánské atavizmy, ale zejména anunnackou egoistickou prchlivost, kruté, mstivé a žárlivé vlohy a naopak si važme všech úžasných, zděděných, pozitivních vlastností, které Anunnakové také měli ve velké míře.

Rozviňme v sobě jejich obrovskou inteligenci, skvělou kreativitu, schopnost výborně organizovat a řešit nejrůznější těžké problémy. Najděme v sobě i jejich často potlačovanou a agresivitou často přebitou citlivost a láskyplnost, kterou také Anunnakové v sobě nesli ve velké míře. Když se nám toto podaří a zároveň v sobě objevíme božskou jiskru, která nás spojí s celým Světelným Vesmírem, tak…

(2. díl)

Kdybyste zabili nebo zohavili člověka, budete odsouzeni a tvrdě potrestáni. Kdybyste zabili skupinu lidí, stanete se masovým vrahem a vyfasujete doživotí či trest smrti. Pokud ale zabijete milióny lidí, můžete se stát respektovaným diktátorem nebo přímo “bohem”. Bible nám v této otázce sděluje řadu zajímavých svědectví:

Kolik lidí zabil Mojžíš za jeden den, protože mu nevyslovili svoji podporu? “Mojžíš se postavil do brány tábora a zvolal: “Kdo je Hospodinův, ke mně!” Seběhli se k němu všichni Léviovci. Řekl jim: “Toto praví Hospodin, Bůh Izraele. Všichni si připněte k boku meč, projděte táborem tam i zpět, od brány k bráně a zabijte každý svého bratra, každý svého přítele, každý svého nejbližšího!” Léviovci vykonali, co jim Mojžíš rozkázal. Toho dne padlo z lidu na tři tisíce mužů.” (Exodus 32.26-28)

Kolik lidí bylo zabito seslanou pohromou, aby byla ukončena smíšená manželství? “I přišel jakýsi Izraelec a přivedl ke svým bratřím Midjánku před očima Mojžíše i celé pospolitosti Izraelců… Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vystoupil z prostředku pospolitosti, vzal do ruky oštěp, vešel do stanu a probodl je oba, izraelského muže i tu ženu až k jejím rodidlům. Tak byla mezi Izraelci pohroma zastavena, ale mrtvých při té události bylo čtyřiadvacet tisíc.” (Numeri 25:6-9)

Kolik Izraelců vydal Bůh Judejcům, aby je pobili? “Izraelci se před Judou dali na útěk. Bůh jim je vydal do rukou… takže z Izraele padlo a bylo skoleno pět set tisíc vybraných mužů. V té době byli Izraelci pokořeni a Judejci se vzmohli, neboť se opírali o Hospodina, Boha svých otců.” (2. Paralipomenon 13:15-18)

Kolik Etiopanů (Kúšijců) zabil Bůh pro svůj vyvolený lid? (Jeden milion) “Ása měl vojsko, tři sta tisíc mužů z Judy… Proti nim vytáhl Kúšijec Zetrach s miliónovým vojskem. Asa volal k Hospodinu, svému Bohu. Řekl: “Jen ty můžeš pomoci, postaví-li se mocný proti bezmocnému. Pomoz nám, Hospodine, náš. Bože, neboť ty jsi naše opora… I porazil Hospodin Kúšijce.” (2. Paralipomenon 14:7-12)

Až Bůh skončí se svým divokým vražděním, kolik bude mrtvých? Dost na to, aby pokryly celý povrch planety. “Ti, které Hospodin v onen den skolí, zůstanou ležet od jednoho konce země k druhému. Nebude se nad nimi naříkat, nebudou sebráni, nebudou pohřbeni, budou jako hnůj na povrchu země.” (Jeremjáš 25:33)

Je ohromující, jak “Bůh” upřednostňuje jednu skupinu svého tvorstva oproti druhé a jak záměrně, zlomyslně a chladnokrevně vede lidi na smrt. Názor na svůj vyvolený lid někdy mění. Někdy lidstvo vyvede, aby neutrpělo újmu, a jindy ho zase vede tak, aby je nechal zmasakrovat jako ovce. Také my zobrazujeme tyto rysy, které jsme zdědily po svých stvořitelích, a které nám genetickým inženýrstvím vtiskli anunnačtí vědci, kteří dorazili dávno před 400 000 lety na planetu Zemi, aby zde těžili kovy a nerosty pro potřebu zachování jejich mateřské planety. Starý zákon je plný otřesných činů, prakticky na každé straně.

Ti, kteří nás tak dlouho ovládali, použili velmi dobrou strategii: strach, násilí, trest i odměnu. Podívejte se, jakého úspěchu dosáhli. Uběhlo 4000 let a dodnes mnoho lidí jen slepě věří napsanému textu (co je psáno to je dáno), bez jakéhokoliv kritického myšlení se snaží podle těchto skrytě protilidských hodnot žít a svými modlitbami neuctívají skutečného Boha a láskyplné světelné principy, ale udržují při životě morfologické pole plné násilí, zotročování a krvavých rituálů tak, jak nám to popisuje Starý zákon.

(3. díl)

Nevzdělané, nově vzniklé lidské bytosti byly lapeny v pasti otroctví nejhrubšího zrna, v područí strachu ze svého “Stvořitele”. Podívejme se, jak dlouho trvá regenerace týraných zvířat a některá již nelze ani zachránit a vyléčit, jiná se budou po zbytek života úzkostlivě bát svého pána a to z oprávněného důvodu, protože je jejich pán bez zjevného důvodu bil a zraňoval. Bohové se dostali do velmi dominantní pozice, jež jim skýtala moc a nadvláda nad primitivním tvorstvem. Náš živočišný druh obdržel jasné pokyny: neptejte se, dělejte, co se vám řekne a chovejte slepou víru ve svého Stvořitele, a když budete pochybovat nebo nebudete poslouchat, bude následovat trest a to patřičně tvrdý. Gen násilí, který nám byl předán, a který v nás byl pečlivě rozvíjen, napomáhal bohům v zavádění jejich agendy – “rozděluj a panuj”.

Kolik Bůh zabil lidí, kteří byli tak opovážliví a zpochybnili úsudek Mojžíše a Árona? Bylo jich 14 700, plus 250, které sežehl ohněm. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: “Vzdalte se od této pospolitosti! Chci s nimi rázně skoncovat.” Tu padli oba na tvář… Od Hospodina vyšlehl hrozný hněv a pohroma začala. Mrtvých při té pohromě bylo 14 700. (Numeri 16:9-14). Od Hospodina pak ještě vyšlehl oheň a pozřel těch dvě stě padesát mužů přinášejících kadidlo. (Numeri 16:35)

Kolik Izraelců usmrtil Bůh nákazou za to, že smilnili s jinými ženami? Bylo jich 24 000. Když Izrael pobýval v Šitímu začal lid smilnit s Moábkami. Ony zvaly lid k obětním hodům svého božstva a lid hodoval a klaněl se jejich božstvu. Tak se Izrael spřáhl s Baal-peórem. Proto Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem. A mrtvých při této pohromě bylo čtyřiadvacet tisíc. (Numeri 25:1-9)

Kolik příslušníků jiných etnik a kmenů vydal Bůh Izraelcům, aby je pobili? 10 000 Kananejců i Parizejců a 10 000 Moábců. Hospodin vydal 10 000 Kananejců a Perizejců do Judových rukou. V Bezeku jich pobili 10 000. (Soudců 1:4)… “Rychle za mnou! Hospodin vydal vašeho nepřítele Moába do vašich rukou.” Sestoupili za ním, obsadili Moábcům jordánské brody a nedovolili nikomu přecházet. Pobili tenkrát asi 10 000 Moábců, samé silné a udatné bojovníky. Nikdo neunikl. (Soudců 3:28-29)

Kolik Asyřanů zabil Bůh poté, co jejich král a jeho služebníci zesměšňovali Boha? Bylo to 185 000. “Tehdy vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali a hle – všude samé mrtvoly!” (Izajáš 37:1-36)

Kolika Izraelcům hrozil Bůh zabitím v případě, že by ho kmen opustil? Bylo to 90% populace z každé komunity. Slyšte slovo, jež pronáším nad vámi. Panna izraelská padne a vícekrát nevstane. Opuštěna bude v zemi své, nikdo ji nezvedne. Toto praví Panovník Hospodin domu Izraele: Městu, jež vytáhne s tisícem, jen sto jich zůstane a tomu, jež se stem vytáhne, zůstane jen deset. (Ámos 5:1-3)

Kolik bytostí zabil Bůh v době, kdy ho lidské hříchy znechutily? Hospodin viděl, jak se množilo lidské zlo a že všechny myšlenky, jež spřádají v srdcích, jsou den co den jen zlé. Tehdy si řekl: “Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země a s ním i dobytek, drobnou havěť a nebeské ptactvo! Je mi líto, že jsem je učinil… Všechno co mělo v chřípí dech života, vše, co žilo na souši, pomřelo. Bůh smetl všechny živé tvory z povrchu země. Zůstal jen Noe a ti, kdo s ním byli v arše.” (Genesis 6:5-7:23)

Kde je ten “Bůh lásky”, který nás žádá, abychom milovali bližního svého, souseda, ba i nepřítele a nastavovali i druhou tvář a všechno odpouštěli, protože oni nevědí, co činí…

(4. díl)

Stvořitel – stvořitelé, kteří na Zemi vytvořili humanoidní druh otroků, aby pro ně vykonávali tvrdou práci v dolech a i na jiných místech, byli posedlí neustálou kontrolou nově vzniklého živočišného druhu. Nechtěli připustit, aby se lidé vymkli jejich kontrole, a protože byli stvořeni jako otroci, zacházelo se s nimi, jako s věcmi bez duše.

Božská vůle byla vymáhána nejrůznějšími metodami a její porušení se tvrdě trestala: “Jestliže však nebudeš Hospodina, svého boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy, bude tě Hospodin bít úbytěmi a zimnicí, palčivou horečkou, mečem, obilnou rzí a snětí, ty tě budou následovat, dokud nezanikneš… Hospodin tě raní egyptskými vředy a boulemi, svrabem a prašivinou, které nebudeš moci vyléčit. Hospodin tě ranní šílenstvím, slepotou a pomatením mysli.” (Deuteronomium 28:15-28)

Jak zachází bůh s lidmi, kteří v Něm vyvolají žárlivost jinou vírou? “Nechá je upálit, proklát šípy, pokousat zvířaty, otrávit hady, pobodat meči, roztřískat na kousky železnými tyčemi.” Hospodin řekl: “Neobětovali Bohu, ale božstvům, jež ani neznali, novým, nedávno povstalým… Popouzeli mě lžibohem k žárlivosti, svými přeludy mě uráželi… Mým hněvem se vznítil oheň a až do nejhlubšího podsvětí šlehá, pohltí zemi, sežehne základy hor. Samé zlo na ně shrnu, vystřelím na ně své šípy. Budou vysíleni hladem, stráveni nákazou, přehořkou morovou ranou. Vydám je zubům šelem a jedovatým plazům v prachu. Venku jim připraví sirobu a meč. V komnatách strach zachvátí jinocha i pannu, kojence i muže šedivého.” (Deuteronomium 32:17- 25)

“Požádej, a já národy ti předám do dědictví, v trvalé vlastnictví i dálavy země. Rozdrtíš je železnou holí, rozbiješ je jak nádobu z hlíny.” (Žalmy 2:8-9)

Tady Bůh rozdává majetky, přízeň, podporu a moc evidentně všem těm, kteří se stanou jeho despotickými spojenci, jeho vojáky, kteří budou bez přemýšlení, bez nejmenšího zaváhaní, bez svědomí a soucitu plnit všechno to, co tento “Bůh” řekne, že je správné a božské. Chce za to jediné: bezbřehou poslušnost a víru v jeho dokonalost, úžasnost a všemocnost. Z jeho slov na nás křičí jediný božský cíl: Pokud nebudete přesně uskutečňovat moji vůli, tak vás já, moji přisluhovači nebo má “božská armáda” vyvraždí a zničí.

V čem nalezne Bůh útěchu, když komunita nebude pevná ve své víře? “Poněvadž jsi poskvrnila mou svatyni všelijakými ohyzdnými a ohavnými modlami ani já ti neslevím a nebude mi tě líto, ani já nebudu znát s tebou soucit. Třetina v tobě zemře morem a zajde uprostřed tebe hladem, třetina padne kolem tebe mečem a třetinu rozvěji do všech větrů a s taseným mečem jim budu v zádech. Tím se dovrší můj hněv, uspokojím své rozhořčení proti nim a tak se potěším.” (Ezechiel 5:11-13)

“Samaří bude pykat, že se stavělo na odpor svému Bohu. Oni padnou mečem, jejich pacholátka budou rozdrcena, těhotné ženy rozpolceny.” (Ozeáš 14:1)

Tato brutalita v bibli se předávávala neustále z pokolení na pokolení a stala se nástrojem útisku, strachu a trestu. Musíme se konečně odtrhnout od těchto barbarských skutků bohorovných fanatiků, kteří nám ukradli pravý význam a ducha pravého Boha a tím uvěznili celou planetu do vězení temnoty, útlaku a nevědění. Musíme oddělit pravého božího ducha od rozmarů a potřeb nejrůznějších vyspělých mimozemských bytostí!

(5. díl)

“Když se v pokoleních tvého potomstva vyskytne muž, který by měl nějakou vadu, ať se nepřiblíží, aby přinášel chléb svému bohu. Ať se nepřiblíží žádný muž s vadou: nikdo slepý nebo kulhavý nebo se znetvořenou tváří nebo s některým údem dlouhým nebo kdo by měl zlomenou ruku nebo zlomenou nohu nebo hrbatý nebo zakrnělý nebo se skvrnou na oku nebo postižený svrabem nebo lišejem nebo s rozdrcenými varlaty. Nikdo z potomstva kněze Árona, kdo by měl nějakou vadu, se nepřiblíží, aby přinášel ohnivé oběti Hospodinovi. Má vadu – nepřiblíží se.” (Leviticus 21:17-21)

“Kdyby tě tvůj bratr, syn tvé matky nebo tvůj syn nebo tvá dcera nebo vlastní žena nebo tvůj nejmilejší přítel potají ponoukal: “Pojďme sloužit jiným bohům”, pak ho musíš zabít… Budeš ho kamenovat, dokud nezemře.” (Deuteronomium 13:7-11)

“Vydá na smrt bratr bratra, otec dítě, povstanou děti proti rodičům a připraví je o život. Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno, ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.” (Matouš 10:21-22)

Tady nás “bůh” nabádá k tomu, abychom slepě poslouchali to, co řekne a dělali jen to, co si bude přát. Ve jménu boha můžeme udělat cokoliv, protože to je přece ten nejvyšší zájem, který nemůžeme pochopit. Máme odložit svoji intuici a svědomí a řídit se jako správní otroci jen tím co si bude přát náš “Pán”. Zabijte všechny, kteří se znelíbili “bohu” ať je to vaše dítě, sourozenec či nejlepší přítel a budete spaseni. Nechce se mi ani trochu věřit tomu, že pokud se stanu příslušníkem božské armády hrdlořezů, že bude moje duše spasena.

Všechna fakta, která bible v sobě nese, ukazují, že tato kniha je zcela rozporuplná a snaží se slepit židovské, starozákonní “pravdy” s ranně křesťanskými ideály a Kristovskou všeobjímající filosofií. Bible nás nabádá, abychom nekradli, nesmilnili, nezabíjeli, ovšem až na výjimky, které uděluje “bůh”. Takže to nezabíjení se v minulosti projevilo tak, že zabíjet se sice nesmělo, ale pod praporem katolické církve a šíření křesťanství a ve jménu “lásky k bližnímu svému” byli tvrdě postihováni, pronásledováni a zabíjeni všichni, kteří měli trochu jiný názor, než měli pověření kněží.

Historici vyčíslili, že za oběť násilné kristianizace, křížových výprav, pálení čarodějnic a obětí inkvizice za posledních 2000 let padlo více jak 60 miliónů obyčejných, demokraticky a lidsky smýšlejících a skutečně duchovně zaměřených lidí (Bogomilci, Kataři, Slované byli vždy trnem oku církve).

Jestliže Bůh řekl, že jsme se narodili v hříchu, vyznívá toto veškeré barvitě popisované vraždění v bibli arogantně, protože od Ježíše jsme naopak slyšeli: “Kdo je bez viny, ať první hodí kamenem” a navíc máme ještě “nastavit druhou tvář”. Co se to tady děje?! Ke které části bible se máme hlásit? První část je prosycena krví, násilím a agresivním vymáháním poslušnosti lidstva a ta druhá je zase znehodnocována mnohými vpisky cenzorů. Ukazuje se, že inspirací k sepsání této knihy nebyl božský duch a Bůh Vesmíru, ale agresivní, mocichtivá, manipulující vyspělá mimozemská bytost, posedlá představou, že musí stůj, co stůj udržet lidstvo pod svou kontrolou a později tuto roli převzala katolická církev se svými loutkáři za oponou.