Zeptáte-li se průměrně vzdělaného Evropana, kdo a kdy objevil Ameriku, pravděpodobně odpoví: „Kryštof Kolumbus v roce 1492“. Je to ale pravda? Co když Kolumbus nebyl první?

Dlouhá léta se v odborných i laických kruzích spekuluje o tom, kdo vlastně opravdu Ameriku objevil. Někdo je toho názoru, že to byli Vikingové, konkrétně Leif Eriksson, který měl doplout k americkým břehům někdy kolem roku 1000 našeho letopočtu. Tato teorie se jeví být více než pravděpodobná, zdá se však, že ani „stříbrná medaile“ nebude patřit Kolumbovi. Na třetí místo by ho podle některých nových teorií měl odsunout čínský diplomat a cestovatel Čeng Che (1371–1435).

Eunuch admirálem

Čeng Che byl původem muslim. Mimochodem, čínské námořní expedice obvykle vedli eunuši, kteří se hlásili právě k islámu. Když bylo Čengovi deset let, padl do zajetí císařských vojsk a o poté sloužil u císařského dvora jako eunuch. Kastrace ho na tělesné konstrukci nijak nepoznamenala, podle dobových svědectví byl na svou dobu neobyčejně vysoký, měřil dva metry. Později se dokonce stal jedním z nejvlivnějších mužů na čínském dvoře.
V roce 1403 byl jmenován admirálem a stal se tak prvním eunuchem, který kdy byl povýšen do tak vysoké vojenské hodnosti. Císař Jung-le ho pověřil úkolem, aby s flotilou 317 lodí prozkoumal oblasti nejen Tichého oceánu, ale i nových území, kde měl ždímat daně z barbarů a šířit slávu čínského dvora. Pro srovnání, španělské námořnictvo, které v roce 1588 podnikalo trestnou výpravu proti Anglii, mělo 132 lodí.

Která mapa je starší?

Britský námořní důstojník a historik Gavin Menzies tvrdí, že dokonce ani Čeng Che nebyl prvním Číňanem, který se do Ameriky dostal. Podle Menziese je velmi pravděpodobné, že většinu oblasti Tichého oceánu zřejmě stačila zmapovat už flotila císaře Kublajchána, který v Číně vládl ve 13. století. Kopie map, které císař používal, a které byly teprve nedávno objeveny v Kongresové knihovně Spojených Států, už obsahují nákresy Severní Ameriky.
Kromě toho existují i kopie korejských map, které jsou sice datovány do 16. století, ale podle některých odborníků se jedná jen o překreslené kopie mnohem starších map. I na nich je severoamerický kontinent již zachycen.

Velkolepé lodě

Číňané se po mořích a oceánech plavili již stovky let a za tu dobu přišli na mnohé, co jim plavbu usnadňovalo. Vynalezli například vodotěsné lodní přepážky nebo magnetický kompas. O tom si v té době Evropa mohla nechat jenom zdát. Zatímco evropské námořníky trápívaly kurděje, Číňané se potížím  vyhýbali tím, že přímo na lodích pěstovali zeleninu.
Z těchto všech zkušeností čerpala i flotila admirála Čeng Che, kterou tvořily na svou dobu opravdu velkolepé lodě. Celou její pětinu (cca 60) tvořily tzv. lodě pokladů, které měřily na délku 120 metrů a na šířku 50 metrů (největší evropské dřevěné lodě té doby dosahovaly délky šedesáti metrů). Čínská plavidla lze tedy považovat za největší lodě svého typu v celé historii lidstva. Unesly až 1000 členů posádky, přičemž jedno veslo obsluhovalo 30 mužů. Znamenalo to, že loď byla rychlá i za úplného bezvětří.

Je nepopiratelným faktem, že v době vlády dynastie Ming byla Čína námořní velmocí číslo jedna. Byla technologicky mnohem vyspělejší než Evropa. Zatímco evropské výpravy byly dobyvačné a pro místní obyvatelstvo často  devastující, Číňané se chovali jinak. Jejich cesty byly především diplomatické. Měly spíše posílit císařův vliv a obchod. Čengova flotila pomáhala i bezpečnosti námořních tras, když likvidovala piráty v indických pobřežních vodách.

70 let před Kolumbem

Mezi roky 1405 až 1424 Čeng Che se svou družinou, která čítala až 27 000 mužů, což ve své době představovalo docela velké město, vyrazil na několik plaveb. Dostal se například do Indie a až do východní Afriky, odkud přivezl svému císaři osobní dar muslimského sultána, živou žirafu. Lze si představit, s jakým úžasem Číňané na tak veliké zvíře hleděli.

Dopluli však Číňané skutečně až do Ameriky? Menzies je přesvědčen, že ano. Jeho přesvědčení se opírá především o zmiňované nálezy map. „Dostala se mi do rukou mapa, která vznikla v roce 1424,“ vypráví Menzies. „To, co znázorňovala, vypadalo jako dva ostrovy v Karibiku, Portoriko a Guadelope. Tyto ostrovy tak byly objevené už v roce 1424. Zkrátka, někdo už tehdy musel v tom Karibiku být.“

To by ovšem znamenalo, že by čínské výpravy musely americký kontinent nějakým způsobem obeplout, protože Panamský průplav v té době neexistoval… Menzies však tvrdí, že Číňané objevili i polární cestu přes severní ledový oceán.

Jeho odpůrci však oponují, že ani mapy nejsou důkazy pro tvrzení, že se Číňané dostali do Ameriky ještě před Kolumbovou výpravou. Uznávají sice, že se mohla uskutečnit řada výprav, po kterých však v kronikách nezůstal žádný záznam, ale objevení nového kontinentu by přece za takový zápis zcela určitě stálo. „Důkazy, které jsem shlédl, mě o celém příběhu nijak nepřesvědčily. Nepochybně se však na tomto tématu bude v budoucnosti pracovat a rozhodně je to zajímavá část skládačky, která může vést ke skutečnému podložení této teorie,“ myslí si Charles Aylmer z univerzity v Cambridge.

Propásli Číňané šanci?

Historicky jsou stoprocentně doloženy námořní cesty Číňanů do oblasti Přední i Zzadní Indie, Indonésie, Bengálského i Perského zálivu, Rudého moře či do oblasti dnešního Mogadiša v Somálsku. Menzies by k těmto cestám rád doplnil i tu americkou, a tak na světlo světa vynáší další důkazy. Mimo jiné i rekonstrukci hvězdné oblohy, tak jak ji mohli čínští mořeplavci ve své době vidět. Po porovnání starých map a údajů z hvězdné oblohy Menzies tvrdí, že tvar amerického pobřeží se pozoruhodně shoduje s tehdejšími nákresy.

Pravdou je, že mnohé záznamy o tom, co císařští námořníci objevili, byly dalšími čínskými panovníky zničeny nebo společně s dřevěnými loďmi shnily v docích. Císařský dvůr totiž začal objevné cesty považovat za mrhání financemi, zastavil je a necítil ani potřebu o nich zachovat svědectví.

Jedním z hlavních důvodů k „úsporným balíčkům“ byly opakované nájezdy Mongolů. Ty zesílily především v polovině 15. století. A ubránění se útokům zvenčí vždy mělo v každém státě přednost před objevy. Od roku 1473 pak Číňané začínají uskutečňovat svůj velkolepý projekt: prodloužení, přebudování a zesílení Velké čínské zdi. Nakonec se Čína zcela uzavřela okolnímu světu a ve své izolaci vydržela pět set let. Číňanovi, který překročil hranice Říše středu, dokonce hrozil trest nejvyšší. Dá se říci, že ačkoliv v té době měla Čína potenciál stát se celosvětovou velmocí, dobrovolně se této možnosti vzdala.

Čínské objevy na výstavě

V letošním roce se v Singapuru uskutečnila velkolepá výstava, která měla za úkol přiblížit veřejnosti čínské objevné plavby. Výstava měla ohromný ohlas a mnoho svých návštěvníků přesvědčila o tom, že Číňané Kolumba skutečně předběhli. Příznivci této teorie se rekrutovali především, jak jinak, z řad čínských návštěvníků, zatímco většina Evropanů ji striktně odmítala. Objevení Ameriky je prostě otázkou prestiže.

Císařský taxikář

V roce 1417 slavil čínský císař narozeniny a na jeho oslavu se sjelo mnoho hostů ze všech možných koutů Asie. Když jich měl císař plné zuby, a historické prameny ukazují, že tomu tak skutečně bylo, nařídil admirálovi, aby je loďmi rozvezl do jejich domovů. Čeng Che tak v roli jakéhosi středověkého taxikáře objel celé jižní pobřeží Asie.

Významné objevitelské cesty

Okolo 1000  Leif Eriksson   Nový Foundland
1488   Bartolomeo Días   Mys dobré naděje
1492     Kryštof Kolumbus   Amerika
1498   Vasco da Gama   Indie
1511   Afonso de Albuquerque  Malajsie
1519 – 1521  Fernão de Magalhães  Obeplutí světa
1788   James Cook    Austrálie

Kdy vlastně byla Amerika osídlena?

Dlouhou dobu měli vědci za to, že první lidé osídlili americký kontinent před 13 500 lety. Nyní vědce vzrušil objev otisku lidského chodidla, který byl nalezen v opuštěném lomu u sopky Cerro Toluquilla, což je asi 130 kilometrů od mexické metropole. Podle odborníků z Bournemouthské univerzity pochází tato stopa z doby před 40 000 lety. Při jejím datování byla použita technologie analýzy laserovými přístroji. Stopy se dochovaly jako zkamenělé otisky v sopečném prachu. Otisk již byl vystaven v Londýně na letní expozici britské Královské společnosti.

Převzato:  http://21stoleti.cz/