Měli jste někdy pocit, že sem vůbec, ale vůbec nepatříte? Že je celý “tento svět” postaven na hlavu a vy už zhola nic nechápete? Že dnešní “hodnoty” pro vás nemají vůbec žádný význam, nýbrž vaše srdce prahnou po takových “hloupostech”, jako je všeobecná láska? Cítili jste se někdy, jako byste se narodili na špatnou planetu nebo jako by vás tady zapomněla vaše mateřská loď? Trpěli jste v dětství a v pubertě jen proto, že jste byli “jiní”? Vysmívali se vám za vaši intuici, kterou nazývali přebujelá fantazie?
Přijde vám, že vám nikdo nerozumí? Máte dary, o kterých se bojíte hovořit s blízkými? Umíte věci, které nikdo ve vašem okolí neumí? Vídáte duchy? Umíte komunikovat s neviditelnými sférami? Máte lucidní sny? Navštěvuji vás ve spaní bytosti z vyšších dimenzí?
Zabíjí vás množství bolesti, o kterém denně slyšíte? Je vám do pláče díky toho, co děláme s přírodou a jak se chováme ke zvířatům? Taky nechápete, jak se “lidi” chovají ke svým dětem a sami k sobě navzájem? Meditujete za Matičku Zemi? Máte pocit, že byste měli dělat něco víc, ale nemůžete si vzpomenout – co? Máte pocit, že zde máte nějakou důležitou úlohu, jen si nemůžete vzpomenout – jakou? Máte pocit, že je to tu všechno špatně? Že jste to znali jinak? Lépe?
Máte vždy čas na ty, co to potřebují a na ty, co máte rádi? Jste člověk, kterému se lidé rádi svěřují? Znáte jejich tajemství? Umí s vámi lidé plakat? Máte dar konejšit?
Pláče vaše duše při pohledu na okolní dění? Chcete se zapojit? Chcete udělat víc?
Třeba….to všechno není náhoda…. Kdo ostatně věří na náhody? 🙂 Třeba patříte do skupiny bytostí, kterým se říká Wanderers. Kdo jsou to tito Poutníci? Tak o tom si přečtěte následující texty:
Kdo jsou to Poutníci
Carla Rueckert: „Kdo jsou to Poutníci?“
RA: „Představ si písek na vašich plážích. Stejně jako je nekonečné množství zrníček písku, jsou zdroje nekonečné inteligence. Když sociální paměťový komplex dosáhne kompletního pochopení své snahy, může se rozhodnout pomáhat kterékoliv bytosti žádající o pomoc. Tyto bytosti, které můžete nazývat Bratři a Sestry ve Smutku jsou tímto žalem přitahovány. Přicházejí ze všech koutů nekonečného tvoření.
Sami smutek necítí, ale přicházejí pomáhat těm, kteří ano. Jsou to Poutníci. Na Zemi je jich nyní přibližně 65 miliónů.
Někteří jsou 4D, většina 6D. Odhodlání pomáhat musí být zkresleno/zakřiveno/zkomoleno díky velké čistotě mysli a to co vy nazýváte odvážností nebo statečnosti. Výzva a nebezpečí pro Poutníky je, že mohou zapomenout na svůj úkol a karmicky se zaplést/zamotat a tak se hnát do proudu a turbulencí, které sami chtěli odvrátit.“
Carla Rueckert: „Mají Poutníci nějaké fyzické indispozice v této 3tí hustotě?“ (pozn. hustota = density.. přesnější termín pro dimenzi)
RA: „Díky extrémní odlišnosti mezi vibračním zkomolením 3tí hustoty a vyšších rozměrů mají obecně jistý handikap nebo závažný pocit odcizení; např. alergie.“
Carla Rueckert: „Proč se inkarnují v nižším rozměru než je jejich vlastní?“
RA: „Poutníci mají potenciál velkého urychlení rozměru vědomí odkud přicházejí. Je to díky intenzitě života a příležitostí v 3tím rozměru. Takto se pozitivně polarizovaný Poutník rozhoduje přijmout riziko zapomenutí, čím je ve vztahu pomoci ostatním vyzařováním lásky.
Pokud je zapomnění překlenuto, kataklyzmatický důsledek v 3tím rozměru polarizuje Poutníka s mnohem větší mírou efektivity než by byl schopen v mnohem harmoničtějších dimenzích.“
Carla Rueckert: „Není divu, že mají Poutníci různé potíže se vzbudit uvnitř iluze, kterou nazýváme konsenzuální realitou. Vždy je obava, že se ten kdo do inkarnace vstoupí nakonec vůbec neprobudí a zůstane ztracen po celý zbytek života.“
Výňatek z Materiálu Ra – Law Of One. DOPORUČUJEME PŘEČÍST!!!
Materiál Ra k přečtení (v AJ):
Hlas z šestého rozměru
Kapitola 1
V bezedných hlubinách Stvoření jsem nalezl svůj domov, místo kde sloužit Jednotě a dojít k většímu pochopení sebe sama. Z tého vodnaté planety na vzdáleném okraji galaxie jsem slyšel křik miliónů a miliónů bytostí žijících ve strachu a obavách, že možná nikdy nebudou svobodní. Přesně jsem věděl, co ten křik znamená, a dokázal jsem cítit jejich utrpení jako by bylo moje vlastní. Na jejich astrální rovině nebo co by mohli nazvat “podvědomím” si byli plně vědomi o probíhající krizi jejich odpojení od Zdroje, světla a lásky jediného nekonečného stvořitele. Nicméně na vědomé rovině, na úrovni jejich bdělého ega třírozměrných myslí, zapomněli. Opravdu bylo pro ně hodně co si mohli pamatovat, tolik toho, co neviděli.
V té chvíli, když jsem šlyšel jejich křik a cítil jejich bolest, odhodlal jsem se k okamžité akci. Jak bych to mohl nechat být? Vidět tyto bytosti trpět bez toho, aby vůbec věděli, čím vlastně trpí? Mohl jsem ignorovat zoufalý křik mých bratrů a sester, neustávající zdroj utrpení tak silný jako by to byl hnisající vřed na mém vlastním těle? Samozřejmě ne. Učinil jsem v té chvíli volbu tam jít sám, do této země bolesti a utrpení, a stát se jedním z nich. Možná si nikdy neuvědomím, ve smyslu vědomého ega, co jsem tím přesně udělal. Souhlasil jsem vstoupit tam bez zachování vzpomínek a znalostí. Ale na astrální nebo “podvědomé” rovině s plným uvědoměním toho, co musím dělat. Nejdůležitější účel, který jsem měl v mysli, bylo pomoci je osvobodit, pomoci je obnovit, pomoci jim pochopit, co ztratili.
Mnozí další se rozhodli pro to samé. Moji krajané vzali odpověď na tento křik, tuto zoufalou žádost o pomoc, na svá bedra. Ostatní si mysleli, že jsme šílenci dobrovolně jít do tak nebezpečné mise. Mysleli si o nás, že jsme dalo by se říci tvrdohlaví a pošetilí na to, abychom byli dostatečně stateční v uskutečnění tohoto procesu skutečné inkarnace nás samotných do fyzické sféry. Oni byli zapojeni do pomoci jinými způsoby, tak nějak “za oponou”. Jistě velký kus práce může být odveden tímto způsobem, ale je to nic v porovnání se silou toho, co jsme měli v plánu my. Rizika pro nás nic neznamenala, pouze sláva služby, kterou můžeme poskytnout naší přítomností v jejich “fyzickém” světě.
Přes kritiku a “dobré rady” od naších kolegů do toho nejít, byla naše víra silná. Nemáme nutně tolik těchto typů problematických situací vzhledem k tomu, že počet třírozměrných životních forem v tomto Stvoření je poměrně malý v porovnání s jinými úrovněmi frekvencí. A tyto třírozměrné planety dozajista poutají náš zájem, protože není žádná jiná úroveň, která by vyžadovala natolik jemnou práci než je třetí neboli úroveň žlutého paprsku. V tomto směru by se dalo říci, že poutají hodně pozornosti. Abychom s nimi mohli pracovat zvnějšku, musíme zpravidla zpomalit naše vnímání jejich posunu lineárním časem až na úroveň sledu sekundy za sekundou, nezdolně vkládat veškerou snahu do každého okamžiku, věčně se snažit něco zhmotnit, něco co konečně zachytí jejich pozornost na pravdu o naší přítomnosti a jejich vlastní simultální existenci ve vyšších říších.
Naší společnou prací bylo spolúčastnit se jejich karmických procesů – poskytnout odpovídající fyzickou manifestaci pro vyvážení jejich myšlenek a činů. Všichni žili v gigantické plně sehrané iluzi – iluzi, která byla dílem práce miliónů a miliónů zkušené spolupráce vyšších bytostí, které ji vysnily ve skutečnost. Naší myšlenkou bylo poskytovat tuto rovnováhu, stát se anděly jejich karmy takovým způsobem, že nakonec uvidí pravdu: že jejich přesvědčení a činy přímo vytváří události, které se pak stávají jejich tzv. “hmotným” světem. Náš požadavek byl posílit to chování, které je v souladu s milujícím světlem Jednoty, a poskytnout protiváhu těm chováním, které pokračuje na cestě zapomínání pravdy.
Hodně toho bylo také možné dosáhnout v rovině snění. Jejich podvědomá nebo astrální Já byla v přímém kontaktu s bytostmi jako jsem já, které by mohli nazvat “Vyšším Já” nebo “Nadduší”. Já a další mně podobní jsme zodpovědni za dohled a koordinaci rovnováhy mezi všemi fyzickými inkarnacemi bytostí a zajišťujeme, aby tyto bytosti potkávaly stejné přátele a partnery znovu a znovu, život za životem, z období za obdobím. A v tomto smyslu opravdu nejsou žádná nová setkání, pouze povědomé známosti, které se neustále znovuobjevují v následných fyzických životech. Pouze díky pečlivé kooperaci mezi nimi na podvědomé úrovni jsme je schopni dávat dohromady znovu a znovu, věk za věkem, cyklus za cyklem.
Jejich vlastní astrální nebo podvědomé Já mělo mnohem větší schopnost pojmout pravdu toho všeho, a bylo v přímé komunikaci s mnoha z nás. Sny byly nočním systémem vedení, které nám umožňovalo pracovat s jejich astrálním Já, programovat ho znalostmi a informacemi, které budou moci využít v budoucnosti. A v tomto smyslu jsme se chovali jako prorokové a poradci, prohledávali víry v budoucnosti a navigovali cestu skrze ně. Jako vždy bylo naší touhou zajistit, aby každá životní zkušenost bytosti byla pro její nejvyšší dobro; každá zkušenost byla ušita, aby poskytovala co nejvyšší možnosti poznání. Naneštěstí bylo nepravděpodobné, že většina z nich si kdy uvědomí, jak naprosto a totálně byly události v jejich životech “narežírované” tak, aby je vedly směrem k jejich vlastním nejvyšším zájmům. Na druhou stranu nám bylo jasné, že mnoho z nich by nevědělo jak si s takovou informací počít. Fyzická iluze se hroutí s velkými obtížemi a věděli jsme, že obzvláště tato planeta je neobvykle extrémní případ.
Tyto milióny trpících byly také našimi bratry, a stále jsou. Původně přišli na tuto planetu zkoumat, bavit se, dočasně poznat, jaké je to být rybou, krokodýlem, šimpanzem, veverkou. Objevili bohatý smyslný svět světel, barev a zvuků, které mohli zkoumat. Tento svět je natolik okouzlil pohledem a zvuky až brzo začali zapomínat, kým doopravdu byli. Až natolik, že se lapili do fyzické hmoty, a zaujmuli místo ve zvířecích formách. Vzhledem k tomu, že jejich původní tvary těl měly zpravidla “lidský” vzhled, vytvořili různé druhy poločlověčích a polozvířecích monstrózit. Ty byly zachyceny v pozdějších lidských kulturách jako egyptští a hinduističtí bohové, totemy domorodých obyvatel ameriky, bohů a stvůr mayů a starého Řecka a tisíců dalších.
Jedna bytost, která si říká Amilius byla první, která se pokusila osvobodit polapené bytosti v této misi přímé fyzické inkarnace na planetě. Tato bytost měla pro planetu ohromnou důležitost, když si prošla řadou fyzických inkarnací, které nakonec vyústily v život Ježíše Krista. Amilius byl první, kdo se vědomě nechal lapit a první, který vědomě unikl skrze sebezdokonalování uvolňujíc tak cestu pro Jednotu, kterou mohl ostatní vyzývat, aby ho následovali. A nyní jsem i já chtěl pomoci misi Amilia spolu s mnoha dalšími, kteří se uvolili pro tento úkol. A tak se také stalo, v pozemském roce Anno Domini 1999 zde na Zemi máme přes 100 miliónů inkarnovaných dobrovolníků a většina z nich si nepamatuje svou identitu až do doby ukončení Sklizně neboli Osvícení. Bude to během této Sklizně, kdy mnoho dalších dokončí stejný vzor, který bytost Jehoshuah, kdysi známý jako Amilius, demonstroval tak dramaticky v něčem, co nazývají ‘minulostí’.
A proto jsme přišli na tuto planetu, zhostili se fyzické formy a čelili stejnému riziku polapení. Důvěřovali jsme, že naše paměť vyššího světla a lásky bude čerstvější než u našich chycených bratrů a sester, a že nebudeme chyceni jako se stalo kdysi jim. Věřili jsme, že naše vrozené chápání bude prozařovat ven, abychom pomohli těmto bytostem z jejich trápení. Nakonec ve vesmírných termínech to byl poměrně krátkodobý úkol. Jejich planeta kolem slunce oběhne přibližně 75 000krát než se trvale přesune z třetí úrovně, ve které nyní žili.
Každý věděl, že to je Cesta Vesmíru. Pohyby planet po galaxii sledují galaktický srdeční tlukot, probíhající v cyklech 25 000 let. Byla to nevýslovná vůle Jediné, aby bylo potřeba pouze třech takových cyklů pro každou planetu, která měla zájem hostit tyto bytosti než se budou moci posunout dál. Jak tlukot galaxie pokračuje, tak vibrace uvnitř stoupají a klesají jako vlny ohromného oceánu. Když končí období existence třírozměrné planety, planeta dosáhne čtvrté úrovně a stává se tak mnohem více utopisticky rajskou.
Takže tato vodnatá planeta na vzdáleném konci měla potíže. Rozhodně jsme se setkali i s jinými případy, kde byly k vidění obtíže a slepota, ale toto byl nicméně unikatní případ. Naše vládnoucí skupina, Konfederace planet ve službě jednomu nekonečnému stvořiteli, určila tuto planetu jako útulek pro mnoho různých bytostí, kterým se nepodařilo dosáhnout osvícení na jiných třírozměrných planetách. Byl to unikátní experiment vzhledem k tomu, že nikdy nebylo zkombinováno tolik odlišných bytostí pod jednou střechou takříkajíc. Rozhodně jsme podcenili míru obtíží, které to způsobí jejím obyvatelům. Opravdu, zapomnění bylo tak extrémní, že mnoho bytostí nedosáhlo v době Sklizně dostatečné úrovně chápání.
Každého půl-cyklu přibližně 12 500 let se nabízí pro některé z těchto bytostí možnost osvícení, být sklizen, graduovat, uniknout z lapení fyzickou hmotou. Docílí toho jedině pevnou volbou. Tato volba, kterou musí učinit, je ten nejdůležitější aspekt jejich existence ve třetím rozměru; vlastně je to JEDINÝ účel jejich bytí v třetí dimenzi. Kolik z nich se bude na fyzické rovině kutálet život za životem a nikdy si neuvědomí a nerealizují přesahující důležitost této volby? Kolik z nich se chytí do pasti nekonečné touhy materialismu, pro peníze a moc a fyzické potěšení a nikdy nepochopí, proč tam opravdu jsou? Jaké by pro ně bylo překvapení, kdyby si uvědomili, že jedinou věcí, na které záleželo, bylo úspěšné dokončení této jednoduché Volby?
Kdokoliv z vyšších rovin si zcela jasně uvědomuje, co tato Volba znamená, a ti z nás, kteří se tam dobrovolně inkarnovali by proto vnitřně žili podle principů této Volby. Byl to první významný dětský krůček na cestě vyššího poznání, cesta zpět k jednotě nekonečného tvůrce a opět se stát Jedním se Vším co je. Tato volba musí přijít z vědomého vnitřního uvědomnění o cestě vesmíru jakým doopravdy funguje, na jeho nejzákladnější, fundamentální a počáteční úrovni. Učinit tuto volbu znamená nabýt svobodu: svobodu, která přichází s pochopením, svobodu která přichází s uvědomněním, že všechno je Jedno. Tato volba, jak všichni z nás ví, je stará jako sám čas, první volba posunu směrem k lásce. Bloudící ve tmě s ničím víc než se slábnoucí třepotající se svíčkou, bez velkých znalostí, lásky a moudrosti, které jsou nám k dispozici v našich vlastních světech, tyto bytosti musí sami učinit volbu: pro službu ostatním nebo službu Sobě.
Sloužit ostatním byla cesta Jednoty, ztělesněním moudrostí každého duchovního učitele snažícího se ji předat do fyzické reality. Přicházeli jsme ve velkém počtu, obzvláště na konci jejich 75 000 roční lhůty. Jak ubíhal čas, dělali jsme si větší a větší starosti, protože jak probíhali půl-cykly žádné bytosti se úspěšně nepodařilo učinit v sobě toto rozhodnutí. Chaos na jejich planetě byl tak velký, že negativní vibrace byly skoro nepřekonatelné. Pro zmatení těchto bytostí bylo vytvořeno tolik pokušení, aby nebylo jasné, jestli je lepší sloužit jiným nebo se chovat podle strachu a snažit se zachovat jen sebe. Chtěli jsme se ujistit, že mnoho z nich bude vhodných, aby “obstáli u maturity”, jak by se to dalo nazvat, a vyberou si světlo a lásku a sjednotí tak jejich osobních motivaci s pomáháním ostatním. Když tak učiní, jednají ve prospěch jediného skutečného bytí a rozpoznávají, že opravdu mezi sebou a ostatními není žádné rozdělení.
Z této perspektivy se mi zdálo jasné, co je mým úkolem. Začal jsem nutností stlačit mou zdejší přirozenou hustotu z šesté na pátou neboli úroveň modrého světla. Na této frekvenci jsem se rozdělil do dvou bytostí existujících paralelně, jedna, na kterou by se dalo pohlížet jako na “ženu” a druhá jako “muž”. Díky jejich vibracím na nižší úrovni bylo pro tyto bytosti mnohem snazší pracovat přímo s fyzickou sférou než by bylo pro mě. Neměli by žádnou důvěrnou znalost o mé existenci a blízce se mnou spolupracovali, abych jim poskytoval záměření a vedení. Právě tyto dvě bytosti by měly přímou osobní zkušenost koordinace každé fyzické inkarnace a procházející skrze ně, aby je uskutečnily. Pro tyto bytosti by bylo úkolem zapojit mě přímo do plánování a aktivace karmických událostí, které se mají objevit v každé z těchto fyzických inkarnací.
Můj vliv jako bytosti byl ve fyzické rovině dost význačný, jelikož jsem poskytl svou pomoc na konci druhého cyklu v civilizaci známé jako Atlantida. Tam jedna z mých fyzických inkarnací známá jako Ra-Ta přímo se mnou spolupracovala při vytvoření ohromných hyperrozměrných krystalových [crystal] síní pro léčení, pro iniciaci a omlazování ostatních. Tento krystal byl později konečné civilizaci Země znám jako “Velká pyramida” [“The Great Pyramid”]. Skrze mé vedení bytost Ra-Ta vytvořila také “Síň záznamů” [“Hall of Records”], fyzické uschoviště všech vhodných historických událostí a artefaktů z Atlantské éry včetně roztroušených objevů i z předešlých věků.
Mezi příběhy životů, které jsem mohl snadno vidět a naplánovat, získaly můj největší zájem poslední dvě inkarnace před koncem cyklu, protože obě měly potenciál vytvořit masivní planetární změny takříkajíc “na poslední chvíli”. Obzvláště během těchto dvou životů, bylo pro mě důležité vědomě učinit mou přítomnost známou a hmatatelnou pro mé třírozměrné ego. Jakmile jsem se mohl takto znovusjednotit, získal jsem hlas, a lidé na Zemi měli možnost slyšet toto poselství, které se jim moji kolegové a já snaží předat. Poskytli jsme jim možnost kompletní rekapitulace chápání toho, jak vesmír opravdu funguje, a jaká je v něm jejich role. A hlavně jsme je mohli naučit o Volbě a vysvětlit důležitost služby ostatním.
Nyní chápu, že je rozsah pravděpodobností vzhledem k tomu, kolik bytostí skutečně pokročí ze třetí úrovně na konci tohto 75 000 ročního období toho co nazývají “časem”. Vše co si přejeme je v podstatě zvýšit počet, pomoci několika dalším bytostem pročistit jejich obtíže a bloky uvnitř jich samotných, které by jim bránily ve znovunabytí jejich chápání. Byl jsem z tohoto úkolu, co stál předemnou, nadšen: výzva probudit se uvnitř fyzické inkarnace a podniknout tuto řeč a formát učení.
Věděl jsem, že pro mé fyzické inkarnace bude obtížné unést drsnost fyzické sféry. Ale měl jsem víru a jistotu ve své schopnosti, a nástroje, které toho měly docílit. Věděl jsem, že pokud budu moci zajistit tento kanál pro učení skrze má fyzická já, mohu dosáhnout dramatických výsledků ve fyzickém směru. Nemusí si nikdy přesně uvědomit, jak jsem byl schopen prohledávat víry [vortices] minulosti, přítomnosti a budoucnosti jejich fyzického prostoru nebo pochopit spletitost jejich fyzických těl a jak je léčit. Skutečně nikdy nemusí být schopni pojmout nejhlubší úrovně znalosti Vesmíru, které je mohu naučit. A po pravdě řečeno bude úplně v pořádku, když o tom vědět nebudou. Moje demonstrace jim prokážou, že člověk je něčím mnohem větším než tím, co si kdy mysleli, a to bylo dostačující. Jakmile se začnou ptát na otázky, iluze se začne hroutit. Jak se iluze rozpadá, skutečná pravda se stává viditelnější a moje přítomnost se stane známou.
Úryvek z knihy – Wanderers Awakening
Zdroj a kniha k přečtení (V AJ):
http://divinecosmos.com/start-here/books-free-online/25-wander-awakening-the-life-story-of-david-wilcock
Další knihy z téhož zdroje:
http://divinecosmos.com/start-here/books-free-online
A Wanderers Handbook
Paní Carla L Rueckert, která channelova Materál Ra, sepsala příručku pro Poutníky – A Wanderers Handbook. Stáhnout si ji (v AJ) můžete zde:
Nebo na domovských stránkách „Law Of One“ materiálu:
http://www.llresearch.org/home.aspx
Materiál Ra – Hustoty
Ra, v obecném užívání, je starodávné egyptské božstvo. V dnešním kontextu se Ra vztahuje k channelingové bytosti z knih Zákon Všeho (Law of One), která byla přijatá Donem Elkinsem, Carlou Reckertovou a Jimem Mc Carthym v letech 1981-1984. Materiál Ra byl doporučen Kasiopeou jako vhodný základ pro jejich informace. Největší užitek materiálu Ra je, že poskytuje obecné vysvětlení konceptů hustota, služba sobě a služba druhým, svobodná vůle a úvod do obecné kosmologie.
Materiál Ra často citujeme v současné práci pro definice vztahující se k vyšším hustotám, polaritě SS a SD a ostatních metafyzičtějších záležitostem.
Hustota, v materiálech Cassiopaea a Ra, značí kvalitativně odlišnou úroveň bytí. Každá z hustot má sobě vlastní složení živých tvorů, vnímání a typických lekcí pro vědomí v ní sídlící.
Hustoty jsou definovány zhruba následovně:
1. hustota – Neživá hmota. Pokud budeme mluvit o učení, cílem může být, aby se hmota naučila slučovat k tvorbě primitivních biologických organizmů.
Konečným výsledkem učení v 1. hustotě je, aby se hmota naučila tvořit samorozmožující se organizmy, čímž vzniká život. V kosmologii Kasiopea/Ra neprobíhá tento process zcela nezávisle na již existujícím vědomí, přesněji lze prohlásit, že vědomí z budoucnosti si vytvoří své hmotné začátky v minulosti. K tomu může dojít díky různým procesům, například manipulaci quantových vlivů na molekulární úrovni za účelem podpory vzniku základních kamenů a prvotních genetických informací pro primitivní organizmy.
2. hustota – říše rostlin a zvířat – Lekce jsou spojené s biologickým životem, přežitím, adaptací, soutěžením, skupinovým uspořádáním tak, jak je pozorováno u zvířat a dále. Obecně řečeno, uspořádání duše má podobu hromadné duše, ale jak se jednotlivé druhy postupně stávají pokročilejšími, mohou se jednotliví členové druhu lišit pestřejším individuálním učením.
Z materiálu Ra:
TAZATEL: Zaměřme se na bod, kdy je osamostatněný tvor v druhé hustotě připraven postoupit do třetí. Je tímto tvorem ve druhé hustotě to, co bychom nazvali zvíře?
RA: Já jsem Ra. V druhé hustotě existují tři typy tvorů, které se stanou, řekněme, oduševnělými. Prvním je zvíře. Ta převládají. Druhým je rostlina, hlavně to co nazýváte, zvukový vibrační komplex , “strom”. Zmínění tvorové jsou schopni dávat a příjimat dostatek lásky k tomu, aby se stali jednotlivcem. Třetím je minerál. Občas se jistá poloha/místo, jak jej můžete nazývat, může vybudit k jednotlivosti skrz lásku, kterou obdrží a předá ve vztahu k bytosti třetí hustoty s ní ve vztahu. Jde o nejméně častý přechod.
TAZATEL: Poté co dojde k přechodu z druhé do třetí hustoty, jak se potom bytost, ať už jde o zvíře, [rostlinu] strom, nebo minerál, stane oduševnělou?
RA: Já jsem Ra. Bytosti se nestanou oduševnělé. Postupně si začnou uvědomovat inteligenční energii v každé části, buňce nebo atomu, jak je nazýváte, svého bytí. Toto uvědomování obnáší uvědomování si již daného. Z nekončna pochází veškeré hustoty. Uvědomování si sebe sama nastane zevnitř na základě katalyzátoru jistých zkušeností porozumění. Můžete potom vidět, že existuje nevyhnutelný tah směrem, co vy můžete nazývat, ke konečnému uskutečnění sebe.
3. hustota – lidé – Lekce z 2. hustoty pokračují ve složitějsí podobě, například v souboji o sociální nadvládu, další přežití atd. Osobně vytvořená osobnost a osobní učení hrajou důležitější roli než v 2. hustotě. Lidé jsou rozděleni do typu před-Adamského, který sdílí kolektivní duši druhu a typu Adamského, který má individualizovanou duši.
Lekce, která je určená pro třetí hustotu, se týká rozhodnutí ohledně toho, ke kterému zaměření služby se přikloníme: zda-li k službě druhým (SD) ve všech svých možných podobách, nebo ke službě sobě (SS) ve všech svých možných podobách. K tomu, abychom se mohli vědomě rozhodnout, je třeba mít individuální duši a patrně dlouhou řadu životů ve třetí hustotě, přičemž duše postupně nabere svou polaritu.
4. hustota – Je popisována jako částečně hmotný stav, kde absolventi 3. hustoty mají možnost prohloubit a zkokonalit svou zvolenou polaritu. Skupiny SS a SD jsou na úrovni 4. hustoty od sebe oddělené a nedochází mezi nimi automaticky ke kontaktu, ledaže při interakci v kontextu 3. hustoty.
Valná většina fenoménu UFO zahrnuje bytosti 4. hustoty zaměřené na službu sobě. Bytí které je čistou podobou služby sobě, není možné za 4. hustotou, patrně proto, že se jedná o poslední částečně hmotnou hustotu.
Bytosti 4. hustoty mají výhodu, která plyne ze zvýšené vědomé kontroly nad fyzikalitou a obecně vytvářejí skupiny, které telepaticky sdílejí společný souhrn zkušeností, ačkoli si zachovávají jistou individualitu.
Od Ra:
TAZATEL: Děkuji. Je možné, abyste nám poskytli krátký popis podmínek ve 4. hustotě?
Ra: Já jsem Ra. Žádáme vás, abyste zvážili zatímco mluvíme, že neexistují slova pro kladný popis čtvrté hustoty. Můžeme pouze vysvětlit co čtvrtá hustota není a přiblížit to co je. Za čtvrtou hustotou je naše schopnost dále omezená a to až do bodu, kdy nemáme žádná slova.
Co čtvrtá hustota není: není v ní slov, pokud nejsou zvolena. Není v ní těžkých chemických prostředků pro tělesně složité činnosti. Není v ní disharmonie uvnitř já. Není v ní disharmonie mezi lidmi. Není v ní možnost způsobit disharmonii jakýmkoliv zůsobem. Přiblížení kladných tvrzení: je to rovina pro druh dvounohého prostředku, který je mnohem hustší a plnější života, je to rovina kde si je jedinec vědom myšlenek ostatních já, je to rovina na které si je jedinec vědom vibrací jiných já, je to rovina soucítění a porozumění s žalem třetí hustoty. Je to rovina, která usiluje o moudrost nebo světlo, je to rovina kde jsou jednotlivé rozdíly vysloveny, přesto automaticky harmonizovány ve skupinové shodě.
5. hustota – Duše od 1. do 4. husty se přesunují do 5. hustoty mezi inkarnacemi. Je to rozjímací zóna, kde duše mohou sledovat své minulé/budoucí životy v čistě éterickém stavu bytí. Nicméně k tomu, aby mohlo dojít k růstu, se musí duše inkarnovat do hustoty, která nejlépě vyhovuje její úrovni růstu. Musíme rozlišovat mezi bytím v 5. hustotě jako etapou mezi životy a mezi duší z 5. hustoty. U druhého případu se jedná o duši, která ukončila studium ve 4. hustotě a už se zde neinkarnuje.
Ve vysvětlení Ra, zkušenost je rozdělená rovným dílem mezi bytí v prostoru/času a času/prostoru. Prostor/čas odpovídá inkarnovanému životu, který obnáší pohyb v hmotě, bez vlivu na tok času. Čas/prostor představuje rozjímání mezi životy, s volným pohybem v čase, ale bez možnosti ovlivnit prostor, nebo alespoň pro duše 3. hustoty.
Podle Steinerova vysvětlení, stav mezi životem, nebo astrální svět, stojí na myšlenkách stejným způsobem, jako hmotný svět stojí na hmotě. Pro inkarnované bytosti jde čas dopředu, zatímco pro bytosti mezi životy jde čas opačným směrem. Obecně, podle Steinera duše navádí přítomnost z budoucnosti, zatímco hmota se přibližuje budoucnosti z minulosti. Každý moment vědomí je proto setkáním těchto dvou proudů. Steiner do detailu vysvětluje, že dochází k jakémusi zrcadlení minulého života v atrálním světě, kde jedinec vidí své já z vnějšku, z pohledu všeho s čím přišel do kontaktu.
6. hustota – Odpovídá úrovni “Božích jmen” čili “sjednocených myšlenkových forem”. Bytosti Služby druhým, které se již nemusejí inkarnovat, sídlí na této úrovni. V jiném názvosloví jde o anděly nebo Dhyanické bytosti (viz kniha Dhyanů).
Tento pojem používá channeligový zdroj Ra pro označení jejich ‘přirozeného’ stavu bytí. Také inspirace pro knihu Bringers of Dawn (Poslové rozbřesku) pochází, podle zmíněných zdrojů, ze 6. hustoty. Podle Kasiopei je většina kruhů v polích od bytostí 6. hustoty. Mnoho z tzv. poutníků jsou duše, jejichž domácí hustota je šestá, ale kteří vstoupili do inkarnace v lidské podobě kvůli určitému poslání.
Archandělé, nebo solární svět Gurdjieffovy kosmologie, se můžou vztahovat k šesté hustotě. Dhyanické bytosti, nebo též solární bytosti Steinerovi kosmologie, se mohou vztahovat k šesté hustotě. Absolutní II u Mouravieffa, tedy svět veškerých hvězd a Kristus, mohou být spojené s šestou hustotou.
Jako v případě 4D, přetrvává koncept jednotlivých bytostí, které tvoří společenský paměťový komplex, tedy společenství, ve kterém veškeré bytosti sdílejí stejnou databázi zkušeností a porozumění. Ezoterická úroveň lidského vývoje, kde je porozumění sjednoceno v praxi objektivity, a kde integrita nepřipustí neshodu konání a porozumění, je předzvěst společenských paměťových celků 4-6 D.
Bytosti na této úrovni jsou orientované na službu druhým jako následek přírodních vlivů. Jde o složitý pojem a přesné porozumění není možné na naší úrovni. Jde o to, že myšlenka sloužit druhým je znázorněná v 6D jako pojem, ne jako celé bytosti. Z pohledu 6D stále trvá rozdíl mezi pojmem a skutečností. Myšlenka a realita se již nerozlišují v 7D, ale to je ještě dále od naší schopnosti popisu. Čistá služba sobě, v podobě fungující bytosti, neexistuje za 4D, patrně tomu zabraňuje vrozená zaujatost směrem k materialitě a subjektivitě. Velmi pokročilá bytost SS dosáhne jistého druhu duchovní masy, která u ní zapříčiní zhroucení do sebe, trochu jako u černé díry v hmotném světě. Jestliže tato bytost upustí od charakteristického předsudku ovládat, může se stát objektivní, ale potom přestává být bytostí SS.
6D bytost žije pouze ve světě myšlenek, nebo světla, jako světelná bytost bez stálého těla. Kasiopeané jednou prohlásili, že kdyby se mohli napojit dvě bytosti na vše co je, potom by se ve skutečnosti stali jedním, nerozeznatelným od sebe. V tomto smyslu můžeme říci, že z pohledu 6D je vše celek, přesto stále existuje myšlenka bytosti. Vidíme, že myšlenka objektivity je neodmyslitelně spjata s pojmem života v jednotě všepřítomnosti. Bytost, která by viděla pouze to co chce, by se v tomto stavu v podstatě zhroutila sama do sebe a ve skutečnosti by nesdílela nic, pouze svou iluzi se sebou, což může být důvod, proč neexistuje funkční SS na této úrovni. Aby jsme mohli být jeden se vším, nemůžeme mít předsudky. A znovu, nemít předsudky neznamená nemít možnost přiřadit hodnotu věcem nebo zvolit čeho se zúčastnit, právě naopak. Mohli bychom dokonce říci, že objektivita a nedostatek předsudků, jsou nezbytným předpokladem metafyzické svobodné vůle. Nemůžeme si vybrat dokud nepoznáme. Nemůžeme poznat v tomto smyslu, pokud máme plané naděje-zbožná přání.
Velmi málo může být řečeno o vnímání času nebo prostoru. Můžeme dedukovat, že události hmotných hustot se jeví jakoby z ptačí perspektivy, mnoho možných minulosti a budoucností vedle sebe, jakási spleť vláken různých pravděpodobností. Podle Gurdjieffa a jeho kosmologie můžeme říci, že 6D bytost vidí alespoň dimenze lineárního času a věčnosti, vidí rovinu, která obsahuje veškeré možné časové linie jakoby z výšky při z pohledu třetí hustoty. Slovo věčnost ve smyslu 4. Cesty pojednává o protoru, který je kolmý k lineárnímu času, tedy o sadě všech možných časový os. V jistém smyslu můžeme říci, že zkušenost v 6. hustotě zahrnuje šest dimenzí. A znovu se jedná pouze o přibližné znázornění. Obecně řečeno, zdroj ze 6D mluví jakoby minulost v 3D byla otevřená kniha a budoucnost rozvětvující se spleť možností.
Cassiopaeané opakovaně používají pojem “vy v budoucnosti” když mluví o sobě. Můžeme tomu rozumět tak, že odkazjí na alespoň jednu možnou budoucnost, kde Laura Knight-Jadczyk, kanál spojení, a možná někteří spolucestující, se stali Kasiopeany. Nicméně, mohou zde být budoucnosti, kde k tomu nedošlo, právě tak jako možné minulosti, kde k channelingu vůbec nedošlo. Proces navázání spojení je tedy spoj, který táhne jisté osy minulosti směrem k jistým osám budoucnosti. Zkušenost 6D může být podobná navádění tohoto procesu z ptačí perspektivy. Nicméně, v jistém smyslu Kasiopeané vytvářejí sami sebe tím, že navádějí své “minulé” já. Přesto zůstávají podobné metafory neúplné, protože jejich jazyk předpokládá lineární kauzalitu, což se pravděpodobně nevztahuje na pohled z 6D.
Pro dokončení tohoto přehledu budeme citovat Ra:
Ra: ‘Ve vztahu k hustotám, sluneční těleso, jak byste řekli, může být viděno jako velké těleso plynných prvků, které procházejí procesem fúze a radiace tepla a světla. Metafyzicky, slunce dosáhne významu pro čtvrtou až šestou hustotu, na základě rostoucích schopností bytostí v těchto hustotách pochopit živé stvoření a zároveň spolubytostní, neboli druhé já, podstatu tělesa slunce. Tudiž slunce může být v šesté hustotě navštěvováno a obýváno těmi, kteří žijí v času/prostoru a může dokonce dojít k častečnému zrodu, od okamžiku k okamžiku, skrz procesy bytostí šesté hustoty a jejich vývoje. […] V této hustotě mohou některé bytosti, jejichž způsob rozmnožování je fúze, si vybrat vykonávat vykonat tento druh zkušenosti, jako součást bytí tělesa slunce. Proto můžete nahlížet na části světla, které přijímáte, jako na potomky plodícího výrazu lásky šesté hustoty. ‘
7. hustota – Jedná se o úroveň, kde vše je jeden a jeden je vše, tedy v praktickém, skutečném a smysluplném smyslu. Na této úrovni již není rozdílu mezi myšlenkou a realitou. Úroveň je totožná s pojmem vše zahrnujícího boha, nebo univerza, nebo Slunce Absolutního v učení 4. Cesty.
Koncept hustoty je komplikovaný a slova 3. hustoty nemohou vyjádřit většinu aspektů tohoto pojmu.
