Alternativní historie je ve Wikipedii definována jako „co by bylo, kdyby“. V tomto článku je pod tímto pojmem chápána jako historie alternativní k oficiálně přijímanému popisu minulosti na Zemi.
Vše je jinak. Tato teze platí snad nejvíce ze všech oblastí lidského poznání pro oblast vědy zvané historie. Známé rčení, že historii píšou vítězové, se projevuje mimo jiné i tím, že se historie stále mění. Pro ukázku se stačí podívat na relativně velmi nedávnou minulost a na to, jak se její oficiálně uznávané a na školách vyučované pojetí měnilo u nás od počátku 20. století. Rakousko-Uhersko, ČSR, protektorát, reálný socialismus a nyní reálný kapitalismus a dějiny se nám stále měnily a je pravděpodobné, že se měnit budou i nadále. Je zajímavé sledovat, jak se zločinci měnili na hrdiny a hrdinové na zločince. V dnešní době některé historické i jiné osoby mají dokonce oboje nálepky. Přece jen svoboda slova i díky (či hlavně) internetu je větší.
Se znalostí těchto proměn nedávné minulosti je přístup k oficiální vědou uznávaným popisům dějin Země starých tisíce, desetitisíce, statisíce a miliony let nutně značně skeptický bez ohledu na znalost dalších informací.
Přitom znalost některých jevů a dějů odehrávajících se v minulosti i poměrně vzdálené je velmi důležitá pro chápání toho, co se děje nyní a toho, co by se mělo dít v budoucnosti. Různé výklady a pojetí historie zakládají i různé filozofické teorie a z nich vycházející pohledy na současnou situaci a svět. Ani oficiální věda není jednotná ve svých názorech na historii. Přitom je již v mnoha případech zcela evidentní, že tak, jak je minulost popisována, je v rozporu se zjištěnými fakty.
Příčinu, proč tak vědci činí je možno spatřovat ve dvou faktorech. Buďto jsou natolik vtaženi do systému celým svým vzděláním (jež se také dá nazvat vymýváním mozků), že slepě věří tomu, co je jim předkládáno oficiálně uznávanou historií a všechna zjištění, která jsou mimo tyto mantinely bez dalšího zkoumání v podstatě apriori odmítnou anebo přizpůsobí oficiální hypotéze. Nebo se jedná o vědce, kteří autocenzurně blokují některé informace z toho důvodu, že se bojí, že by nedostali granty na své další bádání nebo, že by byli zesměšňováni či dokonce vylučováni z akademické obce s následnou nemožností uplatnění v oboru i případnými existenčními starostmi. Přesto jsou vědci, kteří odvážně překračují hranice vymezené oficiální vědou, za což jsou sice „po zásluze trestáni“, ale přinášejí nové poznání mnoha lidem, na čemž má opět velkou zásluhu internet.
V současné době je již známo takové množství historických artefaktů, že se v podstatě jeví udržitelnost oficiálních názorů na vývoj na Zemi, jejíž součástí je evoluční teorie, jako nemožná.
Přesto urputná snaha oficiální vědy udržet neudržitelné stále pokračuje. Již jasně překonané názory se vyučují na školách. Informace, které nezapadají do „schváleného“ schématu jsou zamlčovány, zkreslovány či desinterpretovány. Některé tyto pokusy jsou doslova směšné. Například známý obraz nazývaný „marťanský bůh“ byl jedním „vědcem“ označen za lovce pštrosů, který má kvůli maskování na hlavě pštrosí vejce. Vzhledem k této neutuchající desinformační činnosti stále většina lidí oficiální verzi věří. Je zajímavé, jak i vědci, kteří jsou v jiném oboru velmi alternativní, používají ve svých teoriích neudržitelná historická dogmata. Co se týče nedávné minulosti, jdou někteří lidé tak daleko, že věří více hlavními médii předkládaným názorům než vlastní zkušenosti.
Skutečná historie Země je tvořena podstatně více, než se dnes uznává, různými zemskými a kosmickými katastrofami, kosmickými cykly a činností původně mimozemských civilizací (některé z nich byly pravděpodobně i nehumanoidní). Kromě toho lze předpokládat, že tak jako u téměř u všeho se na vývoji na Zemi podílely vyšší bytosti různých úrovní, včetně bytostí, které bychom z našeho hlediska mohli považovat za bohy či stvořitele.
O takovýchto ovlivňováních historie Země inteligentními formami života je možno uvažovat i v době pro nás velmi vzdálené v řádu stovek (a pravděpodobně i více) milionů let. Při pohledu na historii Země vzdálenou v řádech milionů let je vhodné mít na zřeteli rčení, že vše je jinak a v názorech na datování jednotlivých historických událostí, cyklů a epoch může nastat radikální změna. Některé historické události se mohou v čase výrazně přiblížit a jiné zase vzdálit.
Současný výklad plynulé evoluce druhů až k vývoji člověka není nijak podložen fakty. Nikdy nikde nebyly nalezeny prokazatelné spojovací mezičlánky, a to nejen u vývoje člověka. Nacházené pozůstatky historie jsou tu více tu méně umně vtěsnávány do existující teorie evoluce, případně na druhé straně do teorie kreacionismu.
Dle mého názoru je pravděpodobné, že lidstvo se nevyvinulo na Zemi, ale přišlo v několika migračních vlnách z jiných hvězdných soustav a možná (dle mého názoru pravděpodobně) částečně i z jiné galaxie (Andromedy). Uvědomuji si, že tato teorie neřeší prvotní vývoj, vznik, či stvoření lidstva, ale tento článek se zabývá víceméně historií Země. Osobně se domnívám, že tak jako ostatně vše v Teoversu je i lidská bytost výsledkem tvůrčího aktu Vědomí (vyšší bytosti, které můžeme říkat třeba stvořitel).
Rovněž považuji za pravděpodobné, že byly i různé imigrační vlny jednotlivých ras v různých dobách a z různých končin galaxie či vesmíru. Lidé jsou rovněž všichni původem mimozemšťany. Je reálný předpoklad, že nikdo ze současných bytostí, které řadíme mezi lidské, neprošel prvotním vývojem zde na Zemi. Možná ještě přesněji nebyl stvořen na a pro Zemi.
Jednotlivé rasy mají odlišné charakteristiky, které je od sebe relativně jednoznačně odlišují. Lidé na Zemi nejsou všichni stejní. Toto je konstatování reality, i když se to může jevit rasově nekorektní, což je zásadní omyl. Mohu cítit úctu ke všem bytostem bez ohledu na jejich odlišnost. Jsou lidé, kteří mají lepší vztah například k delfínům, psům nebo koním než k lidem a nikdo jim rasovou nekorektnost nevyčítá. Posuzování toho, zda je člověk vyšší bytost než například delfín, má možná smysl jen z nižších úrovní poznání.
Zamlčování odlišnosti jednotlivých lidských ras může být z důvodů tak zvané rasové korektnosti, aby nemohla být jedna rasa označena jako vyšší či lepší než druhá.
Je obtížné zjistit, zda informace, které jsou nám oficiální vědou předkládány, jsou úplné a odpovídající zjištěným faktům. Artefakty, které vypovídají o existenci starých vyspělých civilizací, jsou zatajovány, nebo alespoň podstatně desinterpretovány, nejčastěji jako objekty používané k náboženským účelům. Hodně se v této souvislosti mluví například o věcech ukrytých ve vatikánských podzemních prostorách. Obdobné desinformace mohou být předkládány veřejnosti v oblasti výzkumu DNA. Uveřejňované mapy světa dle převládajících haploskupin nejsou příliš v souladu s oficiálním výkladem vývoje lidstva.
Jsou nalézány artefakty civilizací na celém Americkém kontinentu s odhadovaným stářím dávno před dobou oficiálně uznávaného příchodu člověka z Asie na tento kontinent.
Vyskytují se i teorie, že nám tak zvaně příbuzní lidoopi jsou původně humanoidní bytosti, které po některé velké katastrofě na Zemi v dávných dobách z důvodů přežití „zdegenerovaly“ do dnešní podoby.
Pokud připustíme variantu, že historie Země a civilizací jí obývajících byla velmi podstatně ovlivněna kataklyzmaty celoplanetárního charakteru (ať už jakéhokoliv původu), zdá se pravděpodobné, že přeživší lidé (případně i jiné bytosti dle našich měřítek inteligentní) prošli regresním vývojem. Stačí si představit, co by s naší civilizací bylo po takové celoplanetární katastrofě, případně si vzpomenout, co o třetí světové válce prohlásil Einstein (že by další války byla vedeny zase oštěpy, luky a šípy). Nedá se ani vyloučit varianta uváděná v nejedné sci-fi, že po celoplanetárním válečném konfliktu s použitím vyspělých vojenských technologií si některé civilizace vědomě „zakázaly“ cestu technologického rozvoje proto, aby se nic podobného nemohlo opakovat.
Některé civilizace, které existovaly po mnoho tisíc let, zanikly v minulosti „vyhořením“ a ne násilně. Z jejich pohledu přestal existovat důvod pro pokračování, protože byly na tak vysokém vývojovém stupni, že vývoj v těle už pro ně neměl smysl. Případně neviděly důvod proč se bránit agresi ze strany primitivnějších civilizací.
Nedávno přišel jistý britský vědec na základě studie DNA lidí a blízkých živočichů s originální myšlenkou, že lidé se vyvinuli coby kříženci šimpanze a prasete. Tato úvaha vychází z podobnosti DNA člověka a šimpanze a prasete. V některých částech DNA jsme bližší příbuzní prasatům než šimpanzům, kteří jsou nám jinak z lidoopů nejbližší.
Podobnost naší DNA s prasečí může být dána tím, že jsme přišli z jiné hvězdné soustavy (například se mluví o hvězdné soustavě Vegy a tudíž bychom byli Vegané) a celkem logicky si s sebou přivezli i jiné živočišné druhy, než které se vyskytovaly na Zemi. Tento fakt by mohl vysvětlovat vyšší genetickou podobnost s určitými druhy zvířat jako je například prase.
Značná část rostlin a živočichů byla na Zemi přivezena některou z civilizací z vesmíru. Je pochopitelné, že noví obyvatelé (pokud měli tu možnost) si přizpůsobovali Zemi k obrazu svému či k obrazu své mateřské planety. Není důvod předpokládat něco jiného, pokud prostředí Země bylo k nové dovezeným formám života přátelské a nové formy života byly kompatibilní se starými. Nedá se vyloučit, že i některá vymírání starých druhů byla zaviněna invazí druhů nových. Vymírání starých druhů také nemuselo být způsobeno pouze katastrofami přírodního původu. Je možné, že původní životní druhy té doby byly uměle vyhubeny buď přímo či přizpůsobováním životních podmínek na Zemi nové civilizaci (nové formě inteligentního života) a jim přineseným formám a způsobu života.
Tyto informace naráží na námitku, že DNA všech životních forem na Zemi jsou si podobné. Na tuto námitku existuje relativně jednoduchá odpověď. Na vše na Zemi působí morfogenetické pole Země a její specifické vibrace, které působí nejen na DNA všech bytostí ale na vše na Zemi se vyskytující sjednocujícím vlivem. DNA je ovlivnitelná vibracemi. Z toho důvodu mohou jednotlivá konkrétní DNA působit, jakože jsou všechny z jednoho původního zdroje.
Genetické manipulace na lidech byly prováděny mimozemskými civilizacemi, ale na lidech, kteří prošli regresním vývojem po kataklyzmatech a ne na primitivních předchůdcích člověka, jak je většinou v hypotézách o těchto genetických experimentech (například Sitchin) uváděno. Nejednalo se tudíž o stvoření pozemšťanů – lidských bytostí, (tak, jak tento pojem dnes chápeme), jejichž bychom měli být potomky.
Většina užitečných plodin byla na Zemi přinesena a ne zde vyšlechtěna. O kukuřici to tvrdí již i někteří vědci.
http://liborcermak.blog.idnes.cz/c/391146/Pochazi-kukurice-od-mimozemstanu.html
Země byla vždy přitažlivá pro různé mimozemšťany. Naše galaxie je plná života i bytostí, které jsou dle našich měřítek inteligentní včetně těch, kteří naši inteligenci přesahují i velmi vysoko, a to až tolik, že bychom je ani neřadili mezi lidské bytosti. Proto je velmi nepravděpodobné, že by Sluneční soustava a Země zůstaly nepovšimnuty a nebyly činěny žádné pokusy o její osídlení, ať už pro její momentální neobsazenost žádnou civilizací po některém z kataklyzmat či případně i proti vůli (ale i se souhlasem) dosavadních obyvatel.
Jednotlivé cykly vývoje Země jsou nepochybně ovlivněny i kosmickými cykly. Jedna z hypotéz kosmických cyklů uvádí variantu, že Země spolu se Sluncem při svém oběhu kolem centra galaxie prochází různými vzájemně se lišícími oblastmi kosmického prostoru, které výrazně ovlivňují činnost a aktivitu Slunce, což má opět nepochybně vliv i na život na Zemi.
V rámci teorie Elektrického vesmíru (knížku stejného jména doporučuji), která vysvětluje mnoho jevů mnohem více v souladu s pozorováním než teorie gravitačního vesmíru a fůze v centru hvězd, se uvádí, že Slunce při oběhu kolem centra galaxie prochází (zjednodušeně řečeno) různě hustým elektrickým plazmatem, což má podstatný vliv na sluneční aktivitu.
Velká rozmanitost života na Zemi je dána bohatou historií Země s mnoha vlivy rozličných bytostí. Přes velká vymírání různých živočišných a rostlinných druhů vždy i po celoplanetárních kataklyzmatech zbylo něco z původních druhů, které byly schopny přežít i obstát v konkurenci nových druhů nové epochy.
Genetické manipulace na lidech byly pravděpodobně prováděny mimozemskými civilizacemi, ale na lidech, kteří prošli regresním vývojem po kataklyzmatech a ne na primitivních předchůdcích člověka, jak je většinou v hypotézách o těchto genetických experimentech (například Zecharia Sitchinem) uváděno. Nejednalo se tudíž o stvoření pozemšťanů – lidských bytostí, (tak, jak tento pojem dnes chápeme), jejichž bychom měli být potomky.
Moroslav Zelenka
