image36Jde o výňatek z knihy Alexi Krielové “Andělé nám pomáhají zvládat život”, která vyšla v Knižním klubu v roce 2006. Zde je slíbený úryvek. Tohle opravdu stojí za přečtení!

Měly temné síly v úmyslu přimět Ježíše, aby se pokusil nějak ukřižování uniknout? Chtěly zabránit, aby skončil na kříži?

Ano! Nejdříve se snažily ho na kříž dostat, ale když viděly, jaký smysl utrpení Páně získává, co se začíná dít, raději by byly chtěly ukřižování zabránit.

To znamená, že pochopily, že je to vlastně vítězství nad temnotou?

Ano, přesně tak. A také pochopily, že už je pozdě, že je rozhodnuto. A především, že ony nevítězí. To, co přivodily v očekávání svého triumfu, se stalo znamením jejich porážky. Uvědomují si, že Ježíšova smrt je to poslední, co za těchto okolností vlastně chtěly, a kladou si otázku, jak by tomu tedy mohly zabránit. Nyní by jim bylo milejší, kdyby Ježíš žil dalších třicet let.

Existuje celá řada teorií, podle nichž Ježíš skutečně zůstal naživu, nezemřel právě v tomto okamžiku*. Vyskytují se různé varianty. Jsou inspirovány temnými silami?

Ano. Dělá jim potěšení říkat, že Ježíš nezemřel na kříži, že ukřižování je pouhá iluze, že všechno bylo jinak. Snaží se tak odvrátit pozornost od své porážky. Kdyby Ježíš nebyl ukřižován nebo nezemřel na kříži, temné síly by z toho profitovaly.

Nepřejí si, aby Ježíšova smrt na kříži byla brána vážně, aby jí lidé věřili, neboť vše, co se o tom ví, znamená pro ně hanbu a ostudu. I ony to tak vnímají. Nesnášejí, když se jim znovu připomíná, jak byly poraženy. Každá zmínka o tom je rozzuří. Byly by nejraději, kdyby na to lidé zapomněli a uvěřili teoriím, které říkají, že k žádnému ukřižování nedošlo.

Vítězství světla tedy není teprve ve vzkříšení, nýbrž už v tom, že Ježíš podstoupil utrpení křížové cesty? Je možné to nějak objasnit?

Jeho vítězství spočívá v tom, že křížovou cestou prošel skutečně až do konce a v žádné situaci neudělal jediný krok nesprávným směrem, nic, oč by se temné síly mohly opřít. Nezapletl se s nimi, takto bezchybně vydržel jít až do konce. Opravdu to dokázal!

To je pro temné síly ponižující. V okamžiku ukřižování poznaly, že Ježíš je neporazitelný, a uvědomily si: „Jestliže jsme my neporazily jeho, on porazil nás. On je vítěz, on je ten silnější.“

Je pozoruhodné, že kříž s Ježíšem visí ve většině křesťanských domácností a tak působí na lidi. Je přitom vlastně symbolem potupy, a ne vítězství.

Ne, ne, je to symbol vítězství. Osvoboďte se prosím od čistě pozemského vnímání. Samozřejmě je kříž symbolem nekonečného utrpení, trýzně, hanby a ponížení, nesnesitelných muk a bolesti. Tak je tomu z pohledu člověka. Ale ten, kdo zde visel přikován, nebyl jen tak někdo. Byl to syn člověka, ale také Boha. Šlo zde o víc než o pouhé trpící tělo, šlo zde o to, získat jasno: Kdo nad kým zvítězí? Kdo má nad kým moc a do čích rukou se lidé nakonec dostanou.

Z tohoto hlediska je kříž s Ježíšem znamením vítězství. Označuje okamžik, kdy temné síly v šoku ustrnou, zírají s otevřenou pusou a říkají: „To nemůže být pravda. On to skutečně udělal.“  V tom okamžiku je jim jasné, že prohrály.

Ne úplně nejdůležitějším, ale přesto značně důležitým aspektem je bezpodmínečná spolehlivost, důslednost vůči převzatému úkolu. Právě to temné síly podcenily. Kdyby Ježíš svou cestu nedokončil, zpronevěřil by se svému úkolu. To, že zůstal svému předsevzetí věrný, že mu nic nestálo za to, aby slib nesplnil, leží mimo chápání a schopnosti temných sil. A právě to je jejich slabina.

Takže okamžikem vítězství není až Ježíšovo vzkříšení, ale již jeho ukřižování. Z tohoto hlediska jde o velkolepé vyvrcholení celého dění. Snažte se vymanit z pozemského nazírání, chvíli se odpoutejte od bolesti a utrpení a pokuste se pochopit, že šlo skutečně o moment vítězství.

To je velmi těžké pochopit. Ale ve venkovských staveních v Tyrolsku, Bavorsku nebo na Sicílii, tady je jasné, že je krucifix symbolem Božího Syna a jeho vítězství.

Jinak by člověka neposiloval, naopak by ho oslaboval a přinášel mu jen samou bolest. Ale tak tomu není, krucifix je opravdu symbolem vítězství. V tomto smyslu je nejpůsobivější takový obraz ukřižovaného, který nepodtrhuje příliš lidskou rovinu utrpení, tedy neznázorňuje naturalisticky například zkroucené prsty,, šlachy a svaly, bolestný výraz obličeje. I to je sice důležitý aspekt, vyjadřuje,  že Ježíš vnímal veškerou bolest, dokonce ještě citlivěji než každý jiný člověk. Ale existují i ikony a jiná stylizovanější a střízlivější zobrazení, kde tělesnost ustupuje do pozadí a kde je podtržena Kristova nadpozemskost. Takový kříž mějte, prosím, před očima.

* Jde o vysvětlení „Nejvyššího učitele“ k 11. zastavení křížové cesty.

***

Nadále doporučuji přečíst knihu paní Tominarové, která vás uvede do obrazu i ohledně těchto věcí. Autorka poskytla svoji knihu všem zdarma, nemá z vydání knihy žádné finanční ani jiné výhody.

http://abundancia.webnode.cz/news/transformacni-probuzeni-velmi-dul…