Bitva u WATERLOO.

isca1l10suTo byl ten největší tah rodiny Rothschildů, která do této doby vybudovala perfektní špionážní a kurýrský systém po celé Evropě. 20. 6. 1815 podal jeden z jejich agentů, který dorazil přímo z bitevního pole, Nathanu Rothschildovi informaci o porážce Francouzů. Poté Nathan pospíchal nejrychlejším možným způsobem na londýnskou burzu, předstíral, prodejem části svých akcií „anglický consul“, že Anglie válku prohrála. Fáma se tak silně rozšířila, že na základě to většina akcionářů z paniky, aby nepřišli o všechno, stejným způsobem prodali své akcie „anglický consul“. Když po několika hodinách klesla hodnota akcie na pět centů za dolar, nakoupil Nathan neočekávaně zase všechny akcie za cenu „namazaného chleba“. Krátký čas poté dosáhla zpráva o výsledku války do Londýna. Během sekund vystřelil kurs „consul akcií“ nad původní hodnotu a později stoupal ještě výše.

Napoleon měl svoje Waterloo a Nathan získal kontrolu nad anglickým hospodářstvím. Přes noc se již předtím gigantický majetek Rothschildů  dvacetkrát zvětšil.

Po porážce měli Francouzi viditelné problémy, zase se postavit na nohy a podepsali v roce 1817 značné půjčky s francouzskou bankou Ouvrard a s Baring Brothers s Londýna, avšak ne s Rothschildy. Když v následujícím roce Francie potřebovala opět úvěr, nechali Rothschildy opět stát mimo. To jim (Rothschildům) ani trochu nelíbilo a  proto vyzkoušely všechny možné triky, aby vládu pohnuli k tomu, aby jim přece jen přenechala nějaký obchod, ale marně.

5. listopadu 1818 se pak stalo něco docela neočekávaného. Poté co předtím kurs francouzských vládních dluhopisů celý rok pravidelně stoupal, začal náhle nepřetržitě padat. To způsobilo napjatou atmosféru na dvoře krále Ludvíka XVIII. Jediní kdo v této době nebyli zarmoucení, nýbrž se smáli, byli bratři Rothschildové Kalmann a Jakob. Neboť v říjnu 1818 nakoupili s pomocí svých neohraničených rezerv a svých agentů obrovské množství francouzských vládních dluhopisů, které byly emitovány (vydávány) jejich rivaly bankou Ouvrard a Baring Brothers. Díky to kurs dluhopisů stoupal. 5.11.1818 začali poté s tím, že vrhli na ohromné množství dluhopisů na otevřené trhy v hlavních obchodních centrech Evropy, aby tak přivedly trh do „stavu paniky“.

 Tím se jako úderem blesku změnil obraz a Rothschildové se stali „jedničkou“ ve Francii. Získali plnou pozornost francouzského dvora a to nejen v peněžních záležitostech. V Paříži převzal Dům Rothschildů po porážce Francouzů kontrolu Francie a v Londýně měl Nathan Rothschild díky kontrole „Bank of England“ přímý vliv na britský parlament.

 Svobodní  zednáři  v  Americe

    Poté co rosenkruciáni r 1694 založili  první kolonii ( dnes Pensylvanie), otevřeli také svobodní zednáři svou první loži se svolením mateřské lože v Anglii. Založení USA je výsledkem staletí trvající tajné práce svobodných zednářů. Americká válka za nezávislost byla organizovaná a řízená svobodnými zednáři, právě tak ústava byla napsána a podepsána svobodnými zednáři. Asi třetina amerických prezidentů byli svobodní zednáři. Právě tak široce jsou zastoupeni v kongresu a senátu. Americká pečeť s pyramidou a vševidoucím okem na zadní straně a fénixem na straně přední ( r. 1841 nahrazen mořským orlem), se státními znaky hvězdnou zástavou v originále se 13 pruhy a 13 hvězdami jsou staré a důležité svobodozednářské symboly, které byly vytvořeny na zakázku Rotschilda a umístěny Adamem Weishauptem, ale tato symbolika pochází až ze starého Egypta. Koncept pyramidy Iluminátů na dolarové bankovce vznikl u Filipa Rotschilda, jako jeho oblíbený Ayn Rand odhalený v jeho knize „Atlas Shrugged“.

    Když skončila válka za nezávislost, oddělily se americké svobodozednářské lože od mateřské anglické lože a založili vlastní Velkou americkou loži. Ta vznikla z „Yorského ritu“, který obsahuje deset stupňů ( desátý je templářský) a ze „Skotského ritu“, který je rozdělen do 33. stupňů.

Mnozí svobodní zednáři věří, že nad 33. stupeń žádný další neexistuje.  Ve skutečnosti ale budou členové 33. stupně zasvěceni do stupňů Iluminátů (§ 11 Protokolů). Všechny evropské lože „Velké orientální“ byly již perfektně kontrolovány bavorskými Ilumináty. Američtí svobodní zednáři v této době nebyly ještě infiltrováni Weishauptovými Ilumináty. To se stalo teprve později.

Odpovídající poznámka k nynější situaci: Je nutno vědět, že pravděpodobně nejméně 90% dnes organizovaných svobodných zednářů nemá nejmenší pojem, jakým směrem je jejich nejvyšší vedení, které je spojené s Ilumináty vede. Svobodní zednáři, tak jako jiné organizace, jsou využívány jako krycí plášť pro další rozšiřování vlivu Iluminátů. Lyndon LaRouche popisuje dále: „ místní svobodozednářské lože ukazují navenek to, co dělají většinu času. (Členové) jsou většinou z panských kruhů, sledují obecně prospěšné cíle, užívají tajemný stisk ruky a jiné tajné spojovací hokusy pokusy. Mezitím co společně pracují, míní, že si často mohou hrát jako lokální osobnosti města. To je dobré, pro obchod a dobré pro kariéru. Také manželky získají  správné sociální styky a dozvědí se snad nejnovější tlachy ze sousedství. Ale na špici do vypadá úplně jinak. Jednoduchý bratr z lóže nemá žádnou představu o tom, co se na špici děje… (Neue Solidarität“ 10. Března 1993)

Také je zajímavé zmínit se o tom, že zatímco se svobodní zednáři z Pruska postavili do služeb Američanů, jiní němečtí svobodní zednáři podporovali Angličany a měli z toho obrovský profit. Téměř 30.000 vojáků ze šesti německých států a z toho polovina z Hessenska-Hanau, bylo pronajato anglické vládě. V mnoha bitvách bojovalo v anglickém polním vojsku proti Američanům více německých než anglických vojáků. V bitvě u Trentnu bojovali například jen Němci.

     Jak to vypadalo s finančními záležitostmi v USA. President USA Benjamin Franklin a Thomas Jefferson se postavili nepřátelsky proti myšlence na soukromou centrální banku na kontrolu americké měny. Po B. Franklinově smrti 1790 nastoupil do pozice ministra financí agent Rotschildů Alexander Hamilton. Ten založil „ First National Bank of the United States“ první centrální banku Ameriky. Ta byla vybudována podobně jako „Bank of England“ a kontrolována Rotschildy.

    V roce 1811, když vypršela smlouva Banky a USA, bylo americké hospodářství již tak destabilizováno, že tato smlouva nebyla pro následujících pět let obnovena. Rotschildové využili svůj vliv na anglický parlament tak široce, že Anglie požádala o vrácení kolonií. To vedlo k válce v letech 1812-14. Během války byly Spojené státy opět tak silně zadluženy, že jim nic jiného nezbylo, než nově požádat bankéře (centrální banku) o půjčky.

 V r. 1836 za prezidenta Andrewa Jacksona,  byla (banka) opět odmítnuta, ale v roce 1863 dostala svojí koncesi zpět, a stala se v roce 1913 „ Federal Reserve Bank“, dnešní centrální banka Ameriky (podrobnosti následují).

     Nathan Rotschild získal v r. 1812 po smrti Mayera Amschela rozhodující hlas  k dispozicím s rodinným majetek. V této pozici otevřel v Londýně banku „ Nathan Mayer Rothschild & Sons Bank“, s pobočkami ve Vídni, Paříži a Berlíně. Tento bankovní obchod operoval pomocí akciových trhů, půjček a jistých vlád, řídil určité ostatní banky, železnice, ocelárny, zbrojovky a další. V Americe byli „N.M Rotschild & Sons“ řízeny prostřednictvím „Khun Loeb & Co. J.P.Morgan & Co.“  a  „Augusta Belmonta & Co.“.

Nathan udržel tuto pozici v rodinném klanu, až do roku 1836, kdy byl na rodinném setkání otráven. Důvodem k setkání byl oslava svatby jeho syna Lionela Rotschilda. Mnozí říkají, že Nathan byl popraven, neboť byl otráven kvůli rodinnému majetku.

Jeho syn Lionel byl velmi úspěšný jako šéf „N.M Rotschild & Sons“ a byl konečně zvolen do britského parlamentu. Jakub (James) Rotschild z pařížské pobočky byl správcem rodinného majetku od r. 1836 do 1868. On byl tím dalším na řadě po Nathanovi.

Rotschildové ve svém svazku s bavorskými Ilumináty reprezentovaly finanční moc v pozadí sionismu a později komunismu a osnovovali a financovali mnoho revolucí a válek.

Například Rotschildové financovali také obě strany amerického občanské války v letech 1861-65. V prosinci 1860 až květnu 1861 vyhlásilo 11 států, jejichž hospodářství bylo založeno na zachování otroctví své vystoupení z Unie a vyhlásilo společně Konfederaci. To vedlo k válce za odštěpení v dubnu 1861 proti zbývajícím státům ze severu Spojených států.  Důvody, které vedly k občanské válce, byly téměř výhradně vytvořeny a vyprovokovány Rotschildovými agenty. Jedním z těchto provokatérů byl George Bickley, který povolal k životu „ Rytíře zlatého kruhu“. Tak nechal dům Rotschildů rozmazávat skrze Bickleyho a jeho rytíře nevýhody Unie na straně konfederovaných států. Ve zbylých státech Unie nechali Rotschildové propagovat skrze „ J.P.Morgana“ a „ Augusta Belmonta“ opětovně přednosti Unie.

Londýnská Rotschildova banka financovala Sever a pařížská banka Jih. Obrovský kšeft pro Rotschildy. Když financujete obě strany a obstaráváte je zbraněmi, můžete jen vyhrát. Ztratili pouze Američané, státy Severu a Jihu ( Machiaveli nechá pozdravovat).

Stalo se, že prezident Lincoln, který tuto hru prohlédl a který v letech 1862-63 odmítl, aby se platily Rotschildům obrovské úroky. Předložil poté kongresu návrh nechat vytisknout „Green Back“- dolary, aby se zaplatili unionistické jednotky.

To přirozeně nezapadalo do plánů Rotschildů, což mělo za následek, že nechali Lincolna jejich agentem Johnem Wilkesem Boothem 14.  dubna 1865 zavraždit. John W. Booth byl později prostřednictvím „Rytířů zlatého kruhu“ osvobozen z vězení a zbytek svého života strávil velmi příjemně, díky tučné výplatě Roschildů, v Anglii. Po Lincolnově smrti byly „Green Back dollars“ opět staženy a za směšnou cenu vyplaceny centrální bankou Morganů, Belmontů a Rotshildů.

Zdroj: http://orgofoto.webnode.cz/products/tajne-spolecnosti-4/