Učíte se již dlouhá léta cizí řeči a stále vám to nejde? Možná by se vám líbilo, kdybyste se jednoho ráda vzbudili a náhle mluvili nějakým cizím jazykem. Schopnost mluvit z ničeho nic cizí řečí, již jste se ani nikdy neučili, je známá jako xenoglosie – fenomén, který už dlouhá léta zaměstnává parapsychology, budí mnoho otázek, ale nepřináší téměř žádné odpovědi.
Náhlé záchvaty zloby, silné svalové křeče, až nadlidská síla, obscénní chování, ale třeba také mluvení cizími, nebo zcela neznámými jazyky – to vše lze údajně považovat za projev posedlosti démonem. Pokud v minulosti někdo začal z ničeho nic mluvit jazykem, kterému se nikdy neučil, stal se velice podezřelým a obávaným. Na scénu pak přichází exorcista – kněz vyučený ve vyhánění démonů a zlých duchů. „Jsme ti, kteříž přebývají uvnitř,“ říká bezchybnou hebrejštinou Anneliese Michel (1952–1976), přestože se prý hebrejsky nikdy neučila. Nad dívkou stojí kněží Arnold Renz a Ernst Alt s knihou Rituale Romanum (kniha bohoslužebných předpisů římskokatolické církve). Je 24. září 1975 a dva služebníci boží se z mladé Němky snaží vyhnat démony, kteří se v ní měli usídlit. Neúspěšně. Během deseti měsíců Anneliese podstoupí 67 exorcismů, ale přesto 1. července 1976 umírá. Byla skutečně posedlá zlými duchy?
Exorcisty střídají vědci
Popsaný případ je opravdu hodně výjimečný. Pokud by se něco podobného stalo v dnešních dnech, lidé už by většinou dali před exorcistou přednost badatelům v oblasti paranormálních úkazů. Jev xenoglosie, tedy schopnost mluvit cizí řečí, jíž se dotyčný nikdy neučil, je nanejvýš záhadný. I když by si nejspíš mnoho lidí přálo naučit se cizímu jazyku doslova přes noc, následky v podobě mediálního rozruchu, ale i zájmu ze strany vědců, a možná i duchovních, by asi už nikdo nést nechtěl. Co vlastně stojí za tímto fenoménem? Jsou to síly z „nižších“, anebo naopak z „vyšších“ sfér? Enigma vám představí tři neuvěřitelné případy lidí „postižených“ xenoglosií. Co si o nich myslíte vy sami?
KOLIK SI ČLOVĚK MŮŽE PAMATOVAT?
Jméno: Swarnlata Mishra
Odkud pochází: Pradéš, Indie
Rodná řeč: hindština
Získaná řeč: bengálština
Jmenuje se Biya Pathak, má dva syny a žije v Zhurkutii (Katni, Indie) v bílém domě s černými dveřmi. Za domem je dívčí škola a před domem železnice… To o sobě tvrdí teprve tříletá Swarnlata Mishra (*1948). Její vyprávění působí jen jako výplod bujné dětské fantazie. Když je však dívce deset let, o jejím příběhu se dozví profesor Sri H. N. Banerjee, indický badatel zabývající se paranormálními jevy. Začne se případu věnovat, a světe div se, dětský příběh začne mít reálnou podobu!
Šťastné shledání
Biya Pathak opravdu žila v popsaném domě a zemřela v roce 1939. Všechny údaje sedí. Jak ale mohla malá Swarnlata vědět takové detaily o ženě, která žila ve městě vzdáleném 160 kilometrů od ní a která zemřela 9 let před tím, než se Swarnlata narodila? Rodina pozůstalých se chce setkat s dívkou, která tvrdí, že je znovuzrozená Biya, a proto se za ní v létě roku 1959 neohlášeně vypraví. Dokonce použijí i cizí jméno, aby vyzkoušeli, jestli někoho z nich Swarnlata pozná sama od sebe. A shledání je opravdu bouřlivé! Když dívka uvidí bratra zemřelé Biyi, ihned se k němu rozběhne a křičí: „Babu!“, což je jeho přezdívka. Pozná i svého bývalého manžela, Sri Chintamini Pandeyho, svého syna Murliho a několik dalších lidí ze své minulosti. Skutečně mohla být Swarnlata znovuzrozená Biya? Pokud by jako důkaz nestačil fakt, že rozpoznala své příbuzné z minulého života, je zde ještě jedna záhadná událost.
Je vysvětlení v minulých životech?
Jako malá holčička si prý Swarnlata zpívá písničky v bengálštině, což je jeden z indických jazyků, jímž se mluví v Katni, a také tancuje bengálské tance. Její rodný jazyk je ale přitom hindština, bengálštinu se nikdy neučila a nemůže znát ani nic z bengálské kultury. Jaké je vysvětlení? Sama Swarnlata tvrdí, že písničky i tance si pamatuje ze svého minulého života. Mohou snad být vzpomínky na minulé životy vysvětlením fenoménu xenoglosie?
S HYPNÓZOU SI NEZAHRÁVEJTE!
Jméno: Dolores Jay
Odkud pochází: Clarksburg, Západní Virginie, USA
Rodná řeč: angličtina
Získaná řeč: němčina
Dolores Jay trpí bolestmi zad, a proto jde za svým manželem, který by jí snad mohl pomoci. Carroll Jay se totiž již několik let zabývá hypnózou a podle něj lze touto metodou člověka zbavit i některých bolestí. 10. května roku 1970 proto uvede svou ženu do hypnotického stavu a snaží se jí vsugerovat, že její záda jsou v pořádku. „Bolí tě záda?“ ptá se manželky a ta mu odpoví: „Nein.“ To je ale německy! Dolores se ovšem nikdy německy neučila.
Přichází Gretchen
Znát jedno německé slovíčko by žena jistě mohla, na tom by nebylo nic zvláštního ani záhadného. Přesto je ale Carroll překvapen, a proto se rozhodne experiment o tři dny později zopakovat. Znovu svou ženu uvede do hypnózy a ptá se jí, kdo je. „Ich bich Gretchen (Já jsem Gretchen),“ odpovídá Dolores německy. Celým jménem se má jmenovat Gretchen Gottlieb a měla údajně žít v německém Eberswaldu. Žena mluví i o svých německých rodičích, otci Hermannovi a matce Erice. V době jejího života má být papežem Leo XIII.. Ten zastával papežský úřad v období 1878–1903. Vzpomněla si snad zhypnotizovaná Dolores na svůj minulý život z konce 19. století?
Posedl ji duch?
„Toto je prohlášení, že před experimenty v roce 1970, při nichž se projevila osobnost Gretchen a začala mluvit německy, jsem neměla žádné znalosti německého jazyka či povědomí, že bych se mu kdy učila nebo byla schopna rozumět nebo mluvit německy,“ podepisuje 23. dubna 1975 Dolores prohlášení. Toto tvrzení potvrzují i rodiče Dolores, kteří rovněž uvádějí, že jejich dcera se v dětství nikdy nestýkala s někým, kdo by uměl německy, a doma prý neměli ani žádné knihy v němčině. Jak je ale možné, že v hypnotickém stavu najednou mluví plynně německy? Vysvětlení jsou podle badatelů dvě: Dolores si prý buď vzpomněla na svůj minulý život, anebo se do ní v hypnóze vtělil cizí duch Dretchen. Je některá z těchto možností správná? Anebo existuje ještě jiná možnost?
JAK VYPADAL STAROVĚKÝ EGYPT?
Jméno: Rosemary
Odkud pochází: Blackpool, Velká Británie
Rodná řeč: angličtina
Získaná řeč: staroegyptština
Anglický badatel Frederic H. Wood (1880–1963) popisuje ve své knize The Two Worlds (Dva světy, r. 1933) případ jisté Rosemary z anglického Blackpoolu. Mladá dívka, která se údajně nikdy neučila egyptštině, měla být v roce 1931 kontaktována Telikou-Ventiu, manželkou egyptského faraona Amenhotepa III. (vládl asi 1386–1349 př. n. l.). Celá konverzace se přitom měla odehrávat ve staroegyptštině, což potvrzuje i překladatel Howard Hulme. O tajemném případu Rosemary později vzniknou dokonce tři knihy a je rovněž pořízeno několik nahrávek, na nichž žena mluví dávno mrtvým jazykem – staroegyptštinou.
Unikátní svědectví
Jak tvrdí sama Rosemary, prý slyší slova ve své hlavě a ta pak nahlas opakuje, aniž by zprvu věděla, o jaký jazyk se vlastně jedná. Bytost, která promlouvá jejím prostřednictvím, má být jakási Lady Nona, snad chráněnkyně faraonovy manželky Teliky-Ventiu. Podle Wooda podává unikátní svědectví o životě ve starém Egyptě před více než 3300 lety. „Naši svatí muži v Egyptě měli znalosti, jež by dnes byly ceněny… Rozuměli živlům více než vaši dnešní vědci. Tito starověcí mužové uměli použít a spoutat elektřinu ze vzduchu. My v Egyptě jsme pro osvětlení používali chemikálie, ne elektřinu…,“ zní například jedno ze svědectví, jež má Rosemary získat od tajemné Lady Nony. Skutečně může podobným způsobem někoho jen tak navštívit duch dávno mrtvého člověka? Proč by si pak ale Lady Nona vybrala zrovna anglickou dívku Rosemary, a ne někoho, kdo uměl egyptsky?
Ovládneme xenoglosii?
Příběh Rosemary je zřejmě nejlépe popsaným případem xenoglosie. I přesto však nevysvětluje podstatu tohoto fenoménu. Je za náhlou schopností mluvit cizím jazykem něčí duch? Může jít o vzpomínku z minulého života? Anebo je to celé jen obyčejný podvod? Jedno je jisté – minulost pamatuje hned několik desítek lidí s touto neuvěřitelnou schopností. Ať už byli prohlášeni za posedlé ďáblem, či za svaté, vždy vzbuzovali pozornost, nadšení, ale i obavy. Xenoglosie zůstává i nadále velkou neznámou. Podaří se jednou tuto záhadu rozluštit, a snad i přijít na způsob, jak tuto schopnost cíleně ovládnout? Určitě by to nebylo na škodu!
Jana Trnobranská
