Strašní vodní lidé, bytosti předcházející člověku, míjející se věky a mnoho dalšího je obsahem Tajné nauky H. P. Blavatské, jejíchž základech vyrostla theosofie a pozdější antroposofie. Kde Blavatská získala informace jdoucí z hlubin věků? Údajně od tajných tibetských mistrů — mahátmů. Později bylo její učení mnohokrát zpochybněno a označen
o jako podvrh. Přesto je Tajné učení naukou, která odpovídá na mnohé otázky nejen lidem, kterým se esoterní filosofie stala filosofií životní…
Helena Petrovna Blavatská – HPB – (1831-91), matka theosofie, za svobodna hraběnka Hahn-Rottensternová; údajně cestovala po dálném Východě a studovala u tajných tibetských mistrů. Prokazatelně měla parapsychické schopnosti. Léta 1848-58, kdy cestovala a studovala nazývá ,,zahalenou dobou svého života“. V Káhiře zakládá společnost Société Spirite. V roce 1873 emigrovala do New Yorku, kde se seznámila s plukovníkem Henry Steelem Olcottem. S Williamem Q. Judgem zakládají roku 1875 Theosofickou společnost. H.P. B. Je autorkou několika knih: Isis bez závoje, kde vypráví o Mistrech a jejich tajemství (1877), Tajné učení, v němž vykládá theosofické názory na vývoj vesmíru a lidstva a reinkarnaci. Také se zde snaží nalézt spojovací články mezi západní a východní esoterní tradicí. Do své smrti napsala ještě daší dvě knihy Hlas ticha (vyšlo i v českém překladu) a Klíč k theosofii. Theosofický slovník vyšel až po její smrti. H. P. B. tvrdila, že většinu děl jí nadiktovali Mistři.
Theosofie
Slovo theosofie pochází z řeckých výrazů theos – Bůh a sofia – moudrost. Theosofie je mystickou filosofií, jejíž některé kořeny můžeme nalézt již v antických mystériích. Předmětem jejího zkoumání je vztah mezi lidstvem a vesmírem (tj. v theosofickém pojetí Bohem). Od svého počátku měla Theosofická společnost tři cíle: 1) vytvořit univerzální bratrstvo bez ohledu na rasu, náboženství či společenskou třídu; 2) studovat starověká náboženství, filosofie a vědu; 3)zkoumáním přírodních zákonů odhalovat a rozvíjet božské a psychické síly dřímající v člověku.
Theosofie se formuje v době, kdy si cestu na výsluní vědy razila Darwinova teorie o původu druhů. Určitým způsobem ji reflektuje i theosofie, která tvrdí, že se lidské pokolení neustále vyvíjí a že člověk reinkarnaci k reinkarnaci postupuje ke stále vyšším stádiím. Konečným stádiem je stupeń Mistra. Theosofií byla ovlivněna mnohá další hnutí, z nichž nejvýznamnější je dosud působící antroposofická společnost Rudolfa Steinera. Dílo Heleny Petrovny Blavatské je fascinující. Je na počátku mnoha okultních hnutí poslední třetiny devatenáctého století a počátku století dvacátého. Učení o pěti rasách, tajných tibetských mistrech a prehistorii lidského rodu (případně bytostí lidem předcházejících) si byli vědomi i nacisté, kteří jej aplikovali ve svém osobitém výkladu dějin. Ostatně právě theosofická nauka stála u zrodu mnoha tajných společností — Thule Geselschaft, okultní organisace, v níž se interesovalo mnoho nacistických pohlavárů, nebyla výjimkou. A ještě jedna perlička. Traduje se, že nacisté, chtivý kontaktů s tajnými Mistry, v jejich pojetí jakýmisi superbytostmi majícími neskutečné technické i jiné vědomosti, vyslali do Tibetu expedici, která během druhé světové války udržovala spojení s Berlínem. Jako kódu pro radiodepeše bylo užíváno Knihy Dzyan, jenž je součástí Tajného učení Heleny Petrovny Blavatské. Přestože je, ať už o jeho autenticitě spekulujeme či nikoli, přínos H. P. B. na poli duchovních věd zásadní, český čtenář se s ním setkal zatím jen omezeně a ve fragmentech. I tento článek se pokouší stávající deficit napravit.
Kniha Dzyan, část druhá, Vznik člověka
I.
Začátek pociťujícího života
1. Lha (anděl), který pohybuje čtvrtým světem (naší zeměkoulí) je sluhou sedmi lhaů (planetárních andělů), kteří se pohybují v kruhu na svých triumfálních vozech kolem svého Pána, jediného Vše-oka našeho světa. Jeho dech dává život sedmi. Dal život prvnímu. To jsou Draci moudrosti.
2. Zem řekla: ,, Pane se zářící tváří (Slunce), můj dům je prázdný. Pošli své syny, aby zalidnili zemi. Poslal jsi sedm synů Pánovi Moudrosti; vidí tě sedmkrát blížeji a cítí tvou přítomnost sedmkrát víc. Zakázal jsi svým služebníků, malým prstencům, aby zachytávali tvoje světloa tvoje teplo a překáželi tvému velkému dobru na jeho cestě. Pošli je nyní svému služebníkovi“.
3. Tu řekl Pán se zářící tváří: ,,Chci ti poslat oheň, když dílo začalo. Pozdvihni svůj hlas k jiným lokám; obrať se k Otci, Pána Lotosu; neboť jeho Synové, tvůj lid jsou pod vládou Otců (Pitri-patiové). Tvoji lidé budou smrtelní. Lidé Pána Moudrosti (Buddhy), ne synové Somy (Měsíce), jsou nesmrtelní. Přestań naříkat. Tvých sedm rouch ti ještě patří. Ještě nejsi připraven, tvoji lidé ještě nejsou zralí“.
4. A po velkém žalu odvrhla (Země) svá tři stará roucha, oděla se sedmi novými a stálu tu ve svém prvním (rouchu).
II.
Příroda se sama bez pomoci shora nestává dokonalou
5. Kolo vířilo třiceti crorami (třicet tisíc let) a stvořilo rupy (tvary); měkké kameny, jež ztvrdli a tvrdé rostliny, které změkly, viditelno z neviditelna, hmyz a malá stvoření. Když tyto tvary trýznily Matku, setřásla je Země ze svých zad. Po třiceti cronách se Země otočila. (Změnil se sklon zemské osy) Ležela na zádech, na straně. Nevolala po Synech Nebe a nežádala Syny Moudrosti. Tvořila ze svých vlastních prsů, stvořila vodní lid (vodnáře), který měl hrozný tvar a byl zlý.
6. (Zem) sama stvořila hrozné a zlé vodnáře. Stvořila je ze zbytků (typů) jiných, z první, druhé a třetí periody. Dhjaniové (andělé) přišli a viděli. Dhjaniové ze žárlivých rodičů (Otec a Matka v Jednom); přišli z bílých (slunečních a měsíčních) oblastí; z obydlí nesmrtelných smrtelníků.
7. (Synové světla) nenašli zalíbení. ,,Naše tělo to není“ (řekli). To nejsou vhodné tvary pro naše bratry z páté (rasy); žádná obydlí pro jeich život. Musí pít čistou, neznečištěnou vodu. Nechte, ať vysušíme vodní tvary.
8. Přišli z plamene, oheň se svými jiskrami, oheň noci a dne. Vysušili nutné množství temné vody; zničili je svou horkostí. Seshora lhaové a ze zdola lhamajové. Zničili dvoj- čtverhrané tvary, porazili kozonohé a psohlavé lidi a lidi s tělem ryby.
9. Matka-moře, velké moře, naříkala. Zdvihla a zmizela v Měsíci, který ji zdvihal a z nějž byla zrozena.
10. Když rupové (stvoření) byli zničení, zůstala Matka-Zem prázdná. Žádala, aby byla vysušena.
III.
Pokusy o stvoření člověka
11. Přišel Pán všech Mistrů Oddělil od těla vodstvo a to bylo horní nebe, první nebe.
12. Velcí Čohaniové (Mistři), nazývaní Páni Měsíce, jejichž těla byla vzdušná (éterická). ,,Stvořte lidi“, bylo poručeno, lidi podle vašich povah (věrných podob). Dejte jim váš vnitřní tvar; příroda vytvoří vnější těla. Nech jsou mužem a ženou (v jednom) a též Pány Plamene (světla).
13. (Bohové Měsíce) šli do každé jim přikázané oblasti. Bylo jich sedm, každý ve svém okrsku. Páni Plamene však zůstali; nechtěli (se) rozmnožovat.
IV.
Vznik první lidské rasy
14. Z vůle (ducha) narození Páni, poháněni životadárným Duchem (fohatem), oddělují od sebe samotné lidi, každý v jeho vlastní zóně.
15. Tak se narodilo sedmkrát sedm stínů (čajů) budoucích lidí, každá třída podle vlastní povahy a druhu a každá byla méně dokonalejší než její tvůrce. Bezkostní otcové nemohli dát bytostem, které měli kosti, žádný život. Jejich předkové byli bhutové (fantomy) bez tvyru a bez rozumu. Přesto byla tato (první) lidská rasa nazvaná čaja (představa, jev nebo stín).
16. Jak se narodili skuteční manušiové (myslící lidé?) Jak byli stvořeni Manuové se silou mysli?Otcové siberou na pomoc svůj vlastní oheň (kavijavahanu); je to oheň, který hoří v Zemi (hmotě). Duch Země zavolal na pomoc slunečný oheň (suči). Tito (Pitriové a oheň) spolu stvořili svou spojenou činností dobré tvary. Tyto mohli stát, jíst, běhat a létat; nebyli však ještě ničím jiným než čaja (obrazy), stíny bez rozumu. Synové Mahatu oživují lidskou rostlinu. Jsou vodami, které padají na suchou zemi, v níž je vázán život, a jiskra, která oživuje lidské zvíře. Jsou Mistry věčného duchovního života. Na začátku (druhé rasy) vdechli někteří z nich jen jednu část své bytosti do manušiů (lidí), ostatní se v nich usídlili.
17. Dech potřeboval tvar; Otcové mu jej dali. Dech potřeboval hmotné tělo; Zem jej utvořila. Dech potřeboval ducha života; lhaové Slunce dýchli do jeho tvaru. Dech potřeboval zrcadlo těla (astrální) tělo; Dhjaniové řekli: ,,Dáme mu naše“. Dech potřeboval substanci pro svoje touhy (kama rupu), a vodní duchové (suči, oheň vášně) řekli: ,,Má ho mít“. Dech potřeboval mysl (manas), aby obsáhla vesmír. ,,To my nemůžeme dát“, řekli Otcové. ,,Nikdy jsem jej neměl“, řekl duch Země. ,,Tvar by se spálil, kdybych mu dal svůj“, řekl velký (sluneční) oheň. Člověk zůstal prázdným, bezmyslovým bhutem. Tak dali bezkostní život těm, kteří (později, v třetí rase) se stali lidmi s kostmi.“
V.
Vznik druhé rasy
18. První byli Synové Jogy. Jejich synové (druhá rasa) děti Slunce a Měsíce, živení větrem (éterem).
Byli stíny Pánových stínů. Stíny se zvětšily. Duchové Země je oděli, lhaové (andělé) Slunce je zahřáli. Dechy měly život, ale žádné poznání. Nevlastnili ani oheň a vodu.
19. Druhá rasa začala kvést a šířit se. Nepohlavní tvor vznikl z bezpohlavního stínu. Tak vznikla, ó Lanu, druhá rasa.
20. Jejich Otcové se zrodili ze sebe samých; Jednorození, čajové zářících těl Pánů, Otců, Synů světla soumraku.
21. Když rasa zestárla, smísili se staří s čerstvými vodami; když se kapky zkalily, zmizeli a přešli do nově vzniklého proudu života. Vnějšky prvních se staly vnitřky jiných. Křídlo se stalo stínem a stín křídlem.
VI.
Dějiny vývoje druhé rasy
22. Potom druhá rasa zplodila třetí, narozených z potu. Pot přibýval, jeho kapky se rozmnožovaly, ztvrdly a zaoblily se. Slunko jej zahřálo; Měsíc jej ochlazoval a zformoval, vítr ho živil až do zralosti. Bílá labuť z hvězdného nebe (Měsíc) zastiňoval velkou kapku, vejce budoucí rasy, lidskou labuť (hamsu) poslední třetiny. Nejdřív muž-žena, potom muž a žena.
23. Samozrození byli čajové, stíny těl Synů soumraku. Nemohl je zničit ani oheň ani voda. Jejich synové takoví nebyli.
VII.
Období od polobohů k prvním lidským rasám
24. Synové Moudrosti, Synové Noci, sestoupili, připravení na znovuzrození. Viděli (v intelektuální mysli) ošklivé tvary třetí rasy. ,,Můžeme volit“, řekli Páni, ,,máme moudrost“. Někteří vstoupili do čajů, jiní do nich nechali vniknout jednu jiskru, a jiní se opět zdráhali inkarnovat, dokud nevznikla čtvrtá rasa. Svými vlastními podstatami naplnili dychtivé tvary (kamarupy). Ty, které obdržely (jen) jednu jiskru (poznání), postrádaly (vyšší) moudrost. Jiskra zářila slabě. Třetina zůstala bez rozumu, jejich dživy (monády) nebyly ještě připraveny (na přijetí božské jiskry). Na tyto se mezi sedmi (rody nehledělo). Staly se hloupými. Třetí byly připravení a Páni Plamene a temné moudrosti řekli: ,,V nich chceme bytovat“. (K tomu hovoří tibetské komentář: ,,Jsou hmotné světy, z nichž sestupují ti, kteří v každé manvataře formují fyzického člověka. Jsou podřízení lhaům –andělům nebo duchům — , kteří mají dvojitou povahu – astrální tělo uvnitř éterického tvaru — . Jsou stvořiteli a tvůrci našeho iluzorního těla – které je produktem vůle a klamu –).
25. Co udělali Manasové, Synové moudrosti? Zavrhli Samozrozené. Nejsou ještě připravení. Odmítli vstoupit do narozených z potu. Nejsou ještě úplně připravení. Nechtěli vejít do narozených z vejce.
26. Když narození z potu stvořili narozené z vejce, dvojpohlavní, mocné, silné obdařených kostmi, tu pravili Mistři Moudrosti: ,,Nyní chceme tvořit!“
27. Teď se stala třetí rasa nádrží (vahanou ) andělů moudrosti. To stvořili Synové Vůle a Jógy. Mocí krijašakti stořilo je, svaté Otce, předky arhatů.
VII
Evoluce savců. První ,,hříčný pád
28. Z kapek potu, se zbytků substance, z hmoty mrtvých těl a zvířat předcházejících období a z vyzářeného prachu vznikla první zvířata (naší periody).
29. Zvířata s kostmi, draci hloubky a létající hadi se přidali k lezoucím vejcím. Ti, kteří lezli po zemi dostali křídla. Stvoření s dlouhými krky ve vodě se stala ploditeli létajících zvířat vzduchu.
30. Během třetí (rasy ) rostla zvířata bez kostí a změnila se. Stala se zvířaty s kostmi; jejich čajové (obrazy) se staly hutnými.
31. Zvířata se rozdělila nejdříve (na mužské a ženské pohlaví). Začala se rozmnožovat (pohlavním stykem). Potom se rozdělil též dvojnásobný (dvojpohlavní) člověk. Pověděl (své ženské polovině): Čiňme tak jak činí zvířata. Spojme (naše těla) a ploďme stvoření. Tak učinili.
32. Ty však, kteří neměli žádnou (duchovní sebevědomí) vzali k sobě ženské zvířecí netvory a z jejich pohlavního styku vznikly němé rasy. Oni sami byli němí. Avšak jejich jazyky byly svázané. Jazyky jejich předků zůstaly němé. Zplodili obludy, rasu neforemných, červenovlasých bestií, které chodily po všech čtyřech. Rasa, která byla němá, aby hanba nebyla zjevná.
IX.
Konečná evoluce člověka
33. Když to (smíšení se zvířaty) viděli lhaové, tu (Synové Světla), kteří nestvořili žádných lidí (zdráhali se tak učinit), smutnili a pravili:
34. Amanasové (bez mysli) znečistili naše budoucí obydlí. To je karma. Vyhledejme jiné obydlí. Přesvědčme je o správnosti jiné věci; nebo by to mohlo dopadnou mnohem hůř. Učinili tak
35. Teď byli všichni obdarováni manasem (myslí). Vuděli hřích bzmyslových.
36. Čtvrtá rasa vyvinula řeč.
37. Jeden se stal Dvěma, stejně žijí a lezou věci, které byly ještě Jedním: obrovská ryba, ptáci a hadi se šupinatými hlavami.
X.
Dějiny čtvrté lidské rasy
Tak se zrodili Dva při Dvou v sedmi oblastech, z třetí (rasy) čtvrté lidské (lidské pokolení). Bohové (surové) se stali nebohy (asury).
38. První (rasa) v každé ze (sedmi) zón měla měsíční barvu (bílo-žlutou), druhá žlutou jako zlato, třetí červenou, čtvrtá hnědou a ta se hříchem stala černou. Všech prvních sedm výhonků (lidstva) mělo na začátkou stejnou barvu; dálší (jeijich oddělení) začali svoje barvy míchat.
39. Tu vyrostla třetí a čtvrtá (rasa) plná pýchy do výšky: ,My jsme králové, my jsme bohové´ (mysleli si)
40. Brali si ženy, které krásně vypadaly; ženy z kmene nerozumných a omezených. Přivedli nasvět obludy, zlé démony, mužské a ženské povahy také knado (dakini) s malým rozumem.
41. Vystavěli si chrám pro fyzická těla a vzývali mužství a ženství. Nyní třetí oko ztratilo svou zrakovou schopnost.
XI.
Civilizace a zničení čtvrté a páté rasy
43.(Lemuřané a Atlanti) stavěli velká města. Stavěli je z vyhledávaných zemí a kovů. Ohně (sopky) vyvrhly lávu). Z bílých kamenů (mramoru) hor a černého kamene (podzemního ohně) zhotovovali svoje vlastní obrazy v životní velikosti a podobě a uctívali je.
44. (Atlanti) vytvořili veliké obrazy, vysoké devět jatů (metrů), odpovídající velikosti jejich těla. Měsíční ohně zničili zem jejich otců (Lemurii). Voda ohrožovala čtvrtou rasu.
45. Přišli první velké vody. Pohltily sedm sedm velkých ostrovů.
46. Všichni mudrci se zachránili, nemoudří zahynuli. S nimi zmizela většina velkých zvířat, která vznikla z potu Země.
XII.
Pátá rasa a její vůdci
47. Málo jich zůstalo. Někteří z nich byli žlutí, někteří hnědí, někteří červení. Ti s měsíční barvou navždy zmizeli.
48. Pátá rasa ze svatého pokolení zůstala. Vedli ji první božští králové.
49. (Byli) ,hady´, kteří opět sestoupili, usmířili se s pátou (rasou), učili ji a vedli.
