Od kolen dolů pociťuji zvláštní energii (nervózní pohyby celého těla). Cítím jak se to tam bouří (bolestný výraz obličeje – křeče v nohou). Když se tam dívám, dostávám křeč do lýtek a kotníků. Ta energie vypadá jako hmota, má béžovou barvu. Je neklidná. Je inteligentní, nedá se s ní však komunikovat. Minule jsem ji neviděl, je to jiná energie než duše. Objevila se už hodně dávno. Je to ještě dřív, než nejstarší událost, kterou jsme procházeli. Byla to hodně divoká událost, moc emocí a energií, i po fyzické stránce.
Událost se stala hodně dávno, 32 000 let před naším letopočtem na ostrovech, které v té době byly v prostoru dnešní Asie.
Jsem muž, je mi 25 let a jmenuji se RONY. Jdu korytem vyschlé řeky, které vede nějakým údolím. Mám nějaký úkol, mám pocit jako kdybych sem nepatřil. Jsme tu na nějakém průzkumu. Doprovázím bytosti z jiného světa. Nepatřím k nim, jenom je doprovázím. Znám zdejší podmínky líp než oni. Oni nepocházejí ze Země, já ano. Nevím proč je mám vést, trefili by tam i sami. Nechápu to.
Mají špatné úmysly, chtějí tu dělat nějaké výzkumy. Ubližují lidem i zvířatům. Mají nás jako pokusné králíky. Vedu je k nějakým lidem, do nějaké vesnice. Znám ji, ale nemám k ní žádný vztah. Donutili mně k tomu. Dělám to ze strachu, znají věci, které my neznáme. Mají lesklé oblečení a jsou větší než já, částečně se podobají lidem. Jsou mohutnější. Neslyším je mezi sebou mluvit. Dorozumívají se telepaticky. Čtou mi myšlenky a pak mi nějak odpovídají. Nevidím jim do obličeje. Nemohu se jim podívat do obličeje. Hrozně mě potom bolí oči. Proto jsem jim nikdy neviděl pořádně do tváře. Je jich šest. Mám z nich strach. Cítím z nich nepříjemnou energii. Vím, že mně nenechají jenom tak jít, vím toho příliš moc (silné křeče). Přivedl jsem je sem, nechtějí, aby se o nich vědělo. Míří na mně nějakýma paprskama. Dostávám křeč do nohou a padám na zem. Cítím bolest v nohou – od kolen dolů a mám něco s očima. Jsem slepej (pěstmi si tiskne oči – křeč v nohou – nemůže mluvit).
Dodatečně popisuje : (tělesné uvolnění – těžká artikulace) Nemohl jsem mluvit, oni mi to udělali, že jsem ztratil hlas. Nevím jak, ale najednou jsem nemohl mluvit. Ztratil jsem hlas i zrak. Nemohl jsem se pohybovat. Najednou tam nebyli, byli pryč. Zmizeli. Válel jsem se a kroutil na zemi. Cítil jsem silnou bolest v kotnících. Najednou jsem měl pocit, že mi do nohou opět proudí krev. Pak jsem se mohl po nějaké době pohybovat, ale zrak a hlas se mi už nikdy nevrátil. Pohyb už nebyl jako předtím. Na nohy jsem v té chvíli vůbec nemyslel. V nohou stále cítím tu energii, co mi tam dali. Od té doby jsem měl nohy strašně tuhý. Jako kdyby mi zatuhly všechny klouby. Cítil jsem takové cukání, které přeskakovalo z jedné nohy do druhé. Bojoval jsem s tou energií. Nechtěl jsem ji v těle, ale ona se snažila někde usadit. Tento stav mi zůstal natrvalo. Nebylo to moc dlouho, nebyl jsem schopen takto přežít. Přežíval jsem jenom pár dní. Oni věděli, že mi takto ublíží. Křičel jsem, že nechci zemřít, ať mně nezabíjí.
Tak udělali tohle. Potom jsem se už s nimi nesetkal. Ta energie je se mnou všechny životy. Není už v takové intenzitě jako tenkrát. Někdy se projeví víc, jindy míň. Nevím, na čem to je závislé. Nemůžu to vůbec ovlivňovat. Setkal jsem se s nima už v dřívějším životě. Při této události si mě nevybrali náhodou. Měl jsem k nim nějaký dluh. Nevím odkud přiletěli.
Neviděl jsem ani jejich raketu. Vždycky jsem se najednou probudil a oni tam byli.
Stojím tu na těch kamenech, pořád nic nevidím. Otáčím se a jdu poslepu pryč. Snažím se jít tou cestou co jsem přišel. Jdu už dlouho, ale nevím, kde jsem. Cítím vlhkost. Jdu nějakou vodou, jdu špatně, tudy jsem předtím určitě nešel. Je tu stále víc vody. Snažím se vrátit zpět, na místo toho té vody přibývá. Cítím napětí v kyčli. Ta voda je strašně studená. Cítím něco tuhého, lezu ven z té vody. Sedám si a usínám.
Zdroj: http://www.probuzeni.blogspot.com/