Vědci se pokusili rekonstruovat vývoj evropského letního klimatu za posledních 2500 let. Na základě vzorků letokruhů stromů analyzovali vztah klimatu a historických událostí. A skutečně, ukázalo se, že mnohé společensko-ekonomické zvraty souvisely s proměnou klimatu, ať již to bylo stěhování národů, pád říše římské, šíření moru nebo třicetiletá válka.
Tým vědců složený z archeologů, klimatologů, geografů a historiků vedený Willy Tegelem (Universita ve Freiburgu) a Ulfem Büntgenem (Federální švýcarský výzkumný ústav WSL) uveřejnil svá zjištění na serveru časopisu Science. Jejich analýza vycházela ze vzorků z Německa, Francie, Itálie a Rakouska.
Informace uložené v kmenech stromů umožňují sledovat srážkové úhrny a také výkyvy v průměrných teplotách v dané oblasti. Například v době říše římské před 2000 lety bylo klima v Evropě během letních měsíců relativně teplé, vlhké a poměrně stabilní. Ovšem v období od roku 259 až 600 se výkyvy klimatu kryjí s rozsáhlými migračními přesuny barbarských kmenů a postupným rozpadem římské říše a především zhroucením její západní části.
Ilustrační foto – pořad HBO
Klima rozkvětu římské říše bylo celkově teplé, protože podle dochovaných záznamů se pěstovaly pomeranče na Britských ostrovech a naopak i na Sahaře bylo vlhčeji, protože prosperovaly například oázy v egyptské Západní poušti, kde sváděli vodu z úpatí hor pomocí důmyslných pomocných kanálů – manawarů.
Podobně kulturní a politický vzestup středověké Evropy se znovu kryje s mírnými a vlhkými léty, ačkoliv pro zemědělce nepříliš příhodné klima podtrhlo devastující hospodářské krize související s šířením morových ran ve 14. století. Teplotní minima během evropský lét pak byla zjištěna na po úsvitu třicetileté války na počátku 17. století a o 200 let později stimulovala přesidlování Evropanů do Ameriky.
Zároveň se ukázalo, že variace v hydroklimatických podmínkách přesahovaly v minulosti svými maximy a trváním, vše, co známe a máme dobře zdokumentované měřeními z moderní doby. Studie proto varuje: “Naše zjištění nám pomohou k větší ostražitosti, pokud si připustíme, že naše moderní civilizace také není imunní vůči klimatickým změnám. Můžeme například předpovědět pravděpodobné změny v koloběhu vody. Rozložení srážek po planetě se výrazně změní, což vyústí v častější povodně, které budou zasahovat naši planetu. Může pak docházet k velkým migracím a konfliktům vzhledem k omezeným regionálním zásobám pitné vody.”
Zdroj: http://www.national-geographic.cz/2011/01/18/klimaticke-pady-civilizaci/
