Jako člověk se zkušenostmi z velkých bitev v námořní pěchotě jsem získal důvěru prezidenta Faela a jednomyslným rozhodnutím jsem se stal vrchním velitelem námořních sil “Republiky předků”. Prováděli jsme simulace našich možných útoků na Známé země (naše kontinenty) bez hrubého ovlivňování civilních životů, ale tyto plánované mise byly téměř vždy vyřazeny z důvodu nalezení základen Dozorců. Ti se operativně přestěhovávali z jednoho místa na druhé pomocí portálů. Také nikdy nezůstávali příliš dlouho na území Země, ale vraceli se do svých vlastních zemí. Vždy ale na našich Známých kontinentech zanechávali nějakého vůdce, který jim vše hlídal a hlásil.
Realizace cesty k antarktickým ledovým stěnám byla relativně snadná, ale možnost dosáhnout prvního dómu byla téměř nemožná. Kromě manipulace, která existovala v médiích a akademiích, tvořili skutečnost lidé, kteří do úmoru opakovali jen to, co říkali jejich zmanipulované knihy. Střežili ledové hradby na příkaz svých nadřízených až do smrti, aniž by věděli, co za nimi skutečně existuje. Vytvoření papírových peněz v minulosti bylo také klíčovým prvkem pro to, aby vše fungovalo podle jejich
mistrovského plánu. Vše bylo vytvářeno tak, aby lidstvo Známých Zemí nikdy nepoznalo svůj skutečný původ a ani země, které na ně čekaly za těmi zmrzlými stěnami. Dokážete si představit, že by člověk s průměrnou technologií, kterou měl k dispozici, měl nějakou reálnou možnost pohybovat se mezi obřími bloky ledu a mohl najít malý průchod v ledu a ještě, aby dokázal překročit Dóm? Reálné možnosti tohoto procesu byly jasně zredukovány na jedna ku milionu, ale naše skupina přesto uspěla. Jak ale Butler před časem předpověděl, nebude to trvat dlouho a brzy sem do antarktického prstence dorazí cizí základny. Po celou tu dobu, která zatím plynula, jsem se stále více stával “předkem”.
Neovládal jsem sice jejich jazyk k dokonalosti, ale už jsem mnohému rozuměl. Zajímal jsem se o vědu a techniku a snažil jsem se naučit co nejvíce v této skutečně vyspělé zemi. Dozvěděl jsem se mimo jiné hodně o tom, jak funguje naše tělo. Vše jsem se snažil naučit tak podrobně, jak jsem jen mohl. Učil jsem se o bakteriích, které v nás žily a o odlišnostech skutečné nemoci od nemoci vytvořené laboratoří. Místní vědci byli překvapeni více než já, když jejich skupina udělala analýzy věcí, které jsme přivezli z našich domovů. Zjistili v nich velké množství bakterií a virů, které byly Dozorci upraveny, a které vytvořili pro nejrůznější devastační účely lidí. Plánem Dozorců bylo to, že každý rok vytvářeli další nové nebezpečné viry a choroboplodné bakterie.
Vláda Rodové republiky připravila lidi, kteří se infiltrovali do našich Známých zemí a kteří pak průběžně odsud posílali informace. S útokem na Rodovou republiku se ale přestalo s tímto posíláním lidí a infiltrátoři, které se podařilo k nám vyslat, se nevrátili zpět. Vláda se potřebovala ujistit, že tito vyslanci Rodové republiky nebudou objeveni. Hrozilo, že se celá operace tímto rozpadne. Potřebovali jsme ale odtamtud získat co nejvíce informací, abychom byli vždy o krok napřed. Jinak bychom nikdy neměli šanci vyhrát.
Zvykal jsem si tady na to, že zde neexistují žádné sociální rozdíly. Všichni jsme zde žili relativně stejně a nikomu nechyběly základní prostředky k plnohodnotnému životu. Prezident republiky a skupina vůdců, přestože žili ve vzdálené venkovské oblasti z vlastního rozhodnutí a neměli tam žádný luxus, nepobírali jiný plat než ostatní. Kdokoli měl nějaký vlivný hlas v politice (pokud to vůbec můžeme tak nazvat, protože jejich společenské uspořádání se výrazně lišilo od toho, co my známe tady), tak skutečně respektoval hlas lidu a ten se vždy vyslyšel. Nedocházelo zde vůbec k žádné korupci, zločinům a tudíž nemuselo docházet ze zřejmých důvodů ani k nějaké nápravě.
Úcta k životu druhých byla zde hlavním heslem a každý se této filosofii dobrovolně přizpůsobil. Bylo to pro všechny něco zcela přirozeného. Duchovno a introspekce byly zásadní pilíře a učily se od dětství jako nedílná část vzdělávání. Při výuce se nejdříve procházelo duchovním růstem a pak se teprve přecházelo k ostatnímu. Nevytvářet si o sobě nějaký obraz a nezabývat se životem z minulosti bylo základem, kterému jsem se snažil porozumět roky. Toto byly dva základní kousky skládačky určené k duchovnímu růstu, který nazývali “Smrt ega”. Vycházeli ze znalostí duchovního učení a nejprve se snažili poznat sebe sama a pak teprve poznávali svět kolem sebe.
Naučili mě hodně o velkých mistrech, kteří navštívili naše Země a kteří tam zůstali stále v paměti. Zprávy, které se lidem snažili doručit a předat, byly sice podrobně sepsány, ale nakonec byly všechny překrouceny a smíchány se špinavou lží ze strany Dozorců. Ti nikdy nedovolili masivní duchovní růst lidí. Neustále míchali lži se skutečností a pravdou. Dokonale zmanipulovali lidi tak, že si potom pletli duchovní růst s náboženstvím. Vytvářeli falešné proroky, kteří hlásali jen chaos a skryté násilí. Těch několik období duchovního růstu lidstva, které existovalo tam, mezi stěnami ledu, šlo ruku v ruce s chvilkami míru a v době bez velkých válečných konfliktů. Dříve nebo později ale vždy byla lidem vnucena nějaká velká válka nebo museli čelit útokům, morům a pandemiím. To vše vždy přerušilo lidský pokrok s jejich možným duchovním růstem. Politika na Zemi byla také realizována ve spojení s různými nekalými společnostmi, které zavedly důslednou kontrolu nad lidstvem a limitovaly jeho vývoj pomocí válek.
Hierarchická forma organizace společnosti založená na systému podstrčených papírových peněz se stala klíčem k absolutní kontrole vývoje tohoto nového lidstva, které bylo nuceno založit svůj život na pouhých materiálních hodnotách. Lidé se pak jen snažili rozšířit svou sbírku “barevných papírů” a odvraceli se od lásky k okolí, ostatním lidem i k sobě. Byli tímto velmi nízce ukotveni a jejich život zredukován na jednoduché biologické funkce. Jaký by pak mohl být sen takové hluboce nemocné společnosti? Skutečná bitva o duchovního člověka se pak nacházela uvnitř v každém z lidí.
Pokud by ve Známých zemích (našich kontinentech) a jejich realitě zvítězila tato zkreslená podstrčená ideologie a představa, že hlavním problémem je vždy jen ten druhý, tak by také zvítězila nenávist nad láskou a než by si toho lidé všimli, bylo by už pozdě. Cesta k velké smrtící nekonečné diktatuře by byla nevyhnutelná a skutečné pocity lásky i duchovní růst jako celek by byl stále méně ceněn. My odsud z Rodové republiky bychom mohli udělat pak už jen málo, protože by nás lidé ve Známých zemích brali jen jako zahořklé nepřátele.
Zatímco existoval přímý plán na osvobození lidí, kteří zůstávali uvězněni v “karanténě zemských kontinentů” a byli manipulováni lží od narození, stále existovalo velké ohrožení nejen milionů lidí, kteří žili uvnitř ledových zdí, ale také lidí z Republiky a ras z okolních zemí. Butler jednoho rána dorazil do mé kanceláře spolu s Fhaelem a řekl mi, že vymysleli alternativu, která by mohla být účinná. Dozorci byli silní ve zbraních a válečných strategiích a na tom založili celý svůj život a vývoj, ale měli slabiny jako každá rasa.
Ta se dala najít v hloubce jejich inteligence. Aby to nebylo špatně pochopeno, sice to byly extrémně inteligentní bytosti a skvělí správci svých kolonií, ale našla se slabá místa, na která bylo možné zaútočit. Jejich strach byl cítit na dálku, nebyli vůbec v dobrém rozpoložení z toho, že lidé z Rodové republiky a obři Anakim stále existovali kolem jejich nejdůležitější kolonie (naše známé kontinenty), ale přesto se nepokusili za těch mnoho let zaútočit na země Rodové republiky, i když místní obyvatele k smrti nenáviděli a měli zřejmě i dostatek techniky a vojenské síly je zničit. Co je tedy vedlo k tomu, aby neútočili?
Setkání s Fhaelem a Butlerem trvalo více než čtyři hodiny a přineslo řadu různých plánů, které nahrazovaly předchozí, pokud by ty selhaly. Všechny byly založeny na útoku na to, co bylo považováno za slabost nepřítele a to byl právě jejich malý duchovní rozhled a žádný duchovní vývoj. Dalším velkým objevem byl jejich radarový systém poblíž vchodů do Známých zemí pronikající Dómem. Jejich radary fungovaly tak, že když člověk z Rodové Republiky vstoupil skrz známé průchozí pasáže, spustila se v okolních oblastech malá a někdy dokonce i velká zemětřesení. Byl to extrémní sledovací systém, který pokud byl uveden do pohotovosti, tak bylo zcela běžné, že vzniklá zemětřesení začala téměř vždy ve stejné oblasti.
To je také odpověď na otázku, proč jsme k vám dlouho neposílali další lidi. Ti, kteří na vašich známých kontinentech byli, se nevrátili, ale přesto pokračovali v každodenním shromažďování co největšího množství informací v tom zmanipulovaném prostředí. Důležité tedy bylo najít jiný průchod v ledu nebo nějaký jiný vytvořit. Nemohli jsme už použít žádný vstup, který byl kontrolován a řízen Dozorci. Byla ale navržená strategie, díky které by byla prostřednictvím bezpečného tání ledu a na základě statistik nevytvořit záplavy, zprůchodněna tzv. “Letní brána”. Byla to technologie starověkých Anakim. Projekt nemohl být ale ještě započat, dokud onu oblast neprozkoumá sofistikovaná vědecká kontrola. Pokud by to bylo možné, pak bychom mohli posílat připravené a určené lidi Rodové republiky do vašich zemí a nenápadně je použít k infiltraci důležitých informací o tom, že existuje oblast jiných zemí a stejně tak by byla lidem odhalována jejich skutečná lidská minulost.
Důležité bylo dát vašim lidem vědět o zemích za ledovou zdí. Nesmělo to ale změnit každodenní život, protože by to naplnilo ústavy pro šílence, takže jsme byli velmi opatrní při šíření všech těchto informací. Věděli jsme, že velká část lidstva by jim stejně ani nevěnovala pozornost kvůli jejich dlouholetému podmaňování a manipulaci několika generací. Ačkoli to vypadalo jako něco, co nás zdržuje, tak ve skutečnosti nám to pomohlo, protože jsme získali čas na to, abychom mohli realizovat i ostatní plány, které by se nakonec všechny spojily do jediného společného projektu a mohutné osvobozovací mise. Muselo se ale pracovat paralelně. Bylo to velmi namáhavé všechno zkoordinovat a správně provést.
Plány vypadaly opravdu skvěle, protože nezpůsobovaly člověku žádnou újmu, ale dosáhnout potřebného kritického množství probuzených lidí bylo a bude za daného stavu i tak každopádně velmi složité. Z toho důvodu existovala i jiná alternativa, která spočívala ve velmi hlubokém duchovním učení, které se snažilo zlomit lidskou zmanipulovanou mysl. Když se lidská bytost ve známých zemích vyvíjí pomocí různých technik “předků” Rodové Republiky, může v sobě odblokovat mnoho manipulací vytvořených Dozorci (například různé hypnotické manipulace v TV a v novinách). Pak bude pro mnohé mnohem snazší otevřít se možnosti, že existuje jiná skutečnost a jiná území za ledovými zdmi.
Projekt “Letní brána” byl úspěšný, protože si nás Dozorci několik let nevšímali, i když jsme jako celé skupiny proplouvali na zemské kontinenty. Butlerovi a naší posádce bylo ale na příkaz prezidenta Fhaela zakázáno vstoupit zpět na zemské kontinenty. Pokud by nás tam našli, nejen že by ukončili naše životy, ale pokusili by se jakýmkoliv způsobem získat od nás informace. Plán musel být dokonale zabezpečen, protože neúspěšný plán by znamenal zaručený reset na zemských kontinentech. Léta plynula a plány duchovního probuzení lidské bytosti ve vašich
Známých zemích přibývaly a rozvíjely se správným a bezpečným způsobem. Učitelé, kteří vstoupili přes zmíněnou “Letní Bránu”, mohli provádět učení a formu vzdělávání upřednostňující důležitost lidské duše, bezpodmínečnou lásku a empatii. Bohužel, jak to tak ale bývá na těchto kontinentech, začaly se objevovat zase jisté “černé ruce”, které pozměňovaly toto učení a mátly lidské bytosti. Tito černí lidé způsobili, že se mnozí ostatní vzdali. Ale jak jsem řekl dříve, byly zde ještě jiné plány, jak tyto ostatní nahradit. Byl to neustálý boj o to, abychom nebyli objeveni a aby naše plány úplně nepadly do rukou Dozorců. Po nějaké době nastal čas uskutečnit další plán.
Bylo určeno, aby Rodový navigátor, věrný přítel a bojovník připlul z těchto zemí a vyprávěl tento příběh světu. Začal odhalovat hlavní témata, která bylo třeba znát: například, že Antarktida má průchody mezi stěnami ledu a že za průchody existují další země. Rodová republika byla tenkrát zmíněna poprvé v historii novodobého lidstva (ale s jiným názvem), příběh se prolínal s tématy v aktuální ekonomické i sociální oblasti.
Rodový navigátor strávil nějaký čas v jednom přístavu v blízkosti ledových stěn, kde ukazoval spoustu faktů a skutečných informací o Republice, vyprávěl o lidské minulosti, včetně informací o obřích lidech. Před zveřejněním jeho příběhu bylo ale zmanipulováno mnoho informací a jeho příběh vyšel polovičatě. Jeho děj byl částečně matoucí a vynechal několik důležitých bodů. Autor dopadl tak, že zpočátku zmizel a nakonec byl chycen a zavřen.
Také můj věrný přítel se urychleně vrátil zpět do našich zemí, protože přitáhl pozornost Dozorců a oni se všemi možnými prostředky snažili pochopit, jak tyto informace unikly. Věděli jsme, že můžeme očekávat ne až tak přátelskou návštěvu, která by mohla přijít buď od Dozorců ze Známých zemí nebo od Anunnaki žijících ještě mnohem dál za Rodovou republikou. Dozorci se nám ale znovu vyhýbali a to nás posílilo. Obří lidé nám pomáhali, jak jednou poznamenal Butler, že dříve nebo později poskytnou svou pomoc. Sdíleli s námi svou skvělou technologii a tím jsme se posunuli zase o další krok dopředu.
Jaké byly cíle Dozorců v této “Tiché válce”? Dozorci měli plán využít lidské bytosti k tomu, aby byly plně zapojeny do jejich dobyvačných technologií. Přineslo by jim to skvělé výsledky. Lidská bytost ale nebyla na takové použití připravena a tak doslova vybuchla časovaná bomba (velké války a smrtící “mor” vypuštěný do lidského prostředí pro zábavu Dozorců). Současně probíhaly lidské “výpravy” do Antarktidy a “lety do Vesmíru” financované vůdci, kteří měli přímé spojení s vládnoucí mocí. Bylo ale nařízeno, že se všichni zasvěcení musí zaměřit na pokračování utajování a manipulaci nových lidských generací a podporovat myšlenku, že Země je jako prostor konečná a limitovaná.
Vědění o možnosti dalších zemí za Ledovými stěnami bylo touto propagandou téměř pohřbeno. Začalo se s vytvářením tajných základen kolem celého antarktického prstence, ustanovily se vyloučené zóny pro veřejnost a zavedla se silná militarizace těchto klíčových oblastí. Také netrvalo dlouho a byla objevena naše “Letní Brána”. Dozorci to však brali jako hru, při které demonstrovali svou dominanci a velkou moc proti naší. Hráli si s námi jako kočka s myší a svým způsobem si užívali svoji moc a lidskou podřízenost, ale my jsme věděli, že riskují příliš…
-pokračování
https://celostnivzdelavani.cz/pribeh-williama-morrise-cast-24
Předchozí díly:
4. https://knihya.cz/pribeh-williama-morrise-cast-4/
3. https://knihya.cz/pribeh-williama-morrise-cast-3/
