21. prosince 2012 se zlověstnou temnotou končí mayský kalendář. Je to okamžik, kdy nastává závěr přes 5000 let dlouhého cyklu tohoto kalendáře a dále již nic nepokračuje. Mnozí lidé se proto s velkou fantazií domnívají (někteří ve svých oborech právem), že zimní slunovrat roku 2012 má být dnem apokalypsy. Vystrašení lidé se tak potýkají se zprávami ze všech stran. Jedni tvrdí, že Zemi roztrhá mimořádná gravitace při vzájemné konjunkci planet, Slunce a středu Galaxie. Jiní očekávají srážku se záhadnou planetou Nibiru. Třetí se pak obávají smrtelně nebezpečné sluneční aktivity. Jak je to ale doopravdy?
Rok 2012 je skutečně rokem, kdy v mayském kalendáři něco končí. Staří Mayové založili svůj kalendář při vzniku své civilizace, tedy před více než 5000 lety. Tento kalendář umožňoval mayským kněžím předpovídat nejbližší sluneční a měsíční zatmění, a to s neskutečně malou chybou nepřekračující 33 sekund. Důmyslnost tohoto kalendáře je obdivuhodná. Je založena na znalosti matematických početních soustav, základních denních a ročních cyklů a právě zmíněných zatměních.
Mayský kalendář vychází mimo jiné také znalosti tzv. Platónského roku, který podle výpočtů Mayů trvá přibližně 26000 let. Za tu dobu zemská osa vykoná jeden celý tzv. precesní pohyb. Mayové tento cyklus rozdělili na 5 období, která nazvali “věky Slunce” (nebo též “Velkými roky”). Každý věk Slunce měl být pro civilizaci něčím typický. Věky Slunce jsou pak ještě rozděleny na 13 menších období, tzv. baktunů. Třináctý (a poslední) baktun pátého věku Slunce začal v roce 1618 a končí právě 21. prosince 2012, kdy se na slunovratové denní obloze Slunce postaví do přímky se středem naší Galaxie. Podle Mayů v tomto baktunu bude lidstvo pomalu směřovat k materiálnímu myšlení a vzdalovat se od toho duchovního, a to až do slunovratu roku 2012. Toho dne má být celý cyklus uzavřen a zakončen “očištěním” civilizace.
Už desítky let se mluví o záhadné “Planetě X”, která podle mýtu obíhá kolem Slunce po dráze kolmé na dráhu zemskou (tedy na rovinu ekliptiky). Jednou za přibližně tři tisíce let se k Zemi přiblíží tak nebezpečně, že slapovými silami naruší zemský povrch. Říká se dokonce, že naposledy díky jejímu přiblížení k Zemi slapové síly rozevřely Rudé moře a napomohly tak Mojžíšovi při vyvádění Židů z Egypta. V novodobé mytologii se setkáváme s planetou Nibiru (název spojovaný s Mardukem v babylonské astrologii), která se má právě v roce 2012 srazit se Zemí a vše živé bezpodmínečně zahubit. Její existence se však bere až zbytečně vážně.
Srážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.