Zombíci. Proč tady jsou? O co jim jde? Jsou jich celý davy, všude překáží a všechno vám překazí – nebo se o to aspoň pokusí. Co s nima dělat? Máme předstírat, že jsou to inteligentní lidi, a pokoušet se s nima nějak domluvit? Nebo je jen ignorovat? Tolik otázek!

Nedávno se ke mně dostala taková zajímavá myšlenka z intergalaktickejch zdrojů. Zatímco my, samostatně myslící bytosti, máme v životě nějakej cíl, úkol, misi, máme se něco naučit a někam se vyvíjet, zombíků se tohle netýká. Jsou to jen komparzisti.

Nemaj žádnej speciální “osobní” úkol. Jen hrajou svojí roli, a to je vytvářet dav a dělat tupý otroky. Nemaji potenciál pro to, aby se vyvíjeli, a jejich myšlenky nejsou jejich vlastní, ale naprogramovaný systémem. Dělají jen, co se jim řekne, ať je to sebevětší blbost, a na obecný dění ve světě maji minimální vliv. Jsou jen nástrojem a jsou tu takříkajíc jen “do počtu”.

Tenhle pohled na věc odpovídá konceptu organickejch portálů, kterej možná třeba 2-3 čtenáři Antiviru znaji. Komparzisti jsou taková organická umělá inteligence, těla bez duší a prakticky bez svobodný vůle, a fungujou jako nástroj těch, kteří se rozhodnou jich využít.

Dalo by se to přirovnat i k nevědomejm agentům Matrixu, ale agent Matrixu má aspoň teoretickej potenciál se probudit. Tihle zombíci-komparzisti ten potenciál nemaji. Je to jen šedej dav, kterej nic nechápe a nikdy chápat neměl. Nejsou jako my a na chápání prostě nejsou dělaní.

Tahle myšlenka na první pohled může vypadat bizarně, ale když se zamyslíte nad vlastníma zkušenostma se zombíkama za posledních 2.5 roku, určitě si všimnete, že váma pozorovaná realita tomu do překvapivý míry odpovídá. Mnozí z vás vzdali snahu něco zombíkům vysvětlovat a dospěli k názoru, že vůbec nemá smysl se s nima bavit. Ať jim řeknete cokoliv, nepochopí to.Můžete to vysvětlovat sebelíp a podkládat sebevětším množstvím důkazů. Je to k prdu.

Ta neschopnost něco chápat a ochota nechat se manipulovat a vodit za nos jsou tak silný, že to nedává smysl, když budeme věřit, že jsou to lidi jako my. Takže co když nejsou? Co když je to opravdu jen komparz? Šedý šmouhy v davu ovládanym dálkovejma ovladačema, přijímačeřízený odkudsi vysílaným parazitickým signálem, s minimálním vlivem na jakýkoliv události.

Veškerá dynamika dění se odvíjí od manipulací parazitů (virů) na vrcholu pyramidy a odporu těch pár myslících lidí (antivirů) roztroušenejch všude možně. Virové manipulujou komparzisty a štvou je proti nám, a antivirové se je snaží informovat a probudit. To se ale moc nedaří a je na místě se zamyslet nad tim, jestli tam vůbec k nějakýmu probuzení je nějakej potenciál.

Tim ale nechci říct, že probouzet někoho nemá smysl, ačkoliv, jak už jsem taky předestřel, šance je malá. Je důležitý si uvědomit, že ne všichni neprobuzení jsou zombíci.

Ono totiž inkarnovat se na Zemi neni žádná prdel, jak většina z vás asi ví. Jakmile se sem dostanete, obvykle rychle všechno zapomenete, nevíte, čí jste, a uvěříte spoustě z těch blbostí, co vám od malička všichni lejou do hlavy. Takže i antivirové se nachází ve stavu spánku. A ty je možný probudit.

Ten malinkej zádrhel je v tom, že na první pohled se dá těžko poznat, kdo je spící antivirus a kdo zombie komparzista. Takže snaha o probuzení neni úplně marná. V současnej fázi už ale asi neni moc těch, co se probudit můžou a ještě to neudělali. Myslim si, že ani energetická megakrize neprobudí to, co stále ještě spí. (Nicméně je aspoň nasere a to se bude taky hodit.)

Když odhlídnu od toho, jak to doopravdy je, což, řekněme, nevíme jistě, tak nicméně stejně vidim pozitivní přínos teorie komparzistů v tom, že přináší úhel pohledu na celkovou situaci, kterej může bejt užitečnej. Vědomí, že ta banda dementů, co nám tu zaclání a tupě škodí, jsou jen komparzisti, může ulevit naší frustraci a poskytnout nám potřebnou perspektivu.

Takže když vás ti zombíci serou svojí neuvěřitelnou tupostí, zhluboka se nadechněte a řekněte si, “No co, jsou to jenom komparzisti.” Když se pokoušíte naučit kočku používat záchod a ona vám na to sere, taky se nebudete donekonečna vztekat a pokoušet se jí to stokrát vysvětlit. Řeknete si, “je to jenom kočka”, a smíříte se s tim, že kapacita k pochopení nebo akceptování určitejch věcí tam prostě chybí. A kočky jsou mimochodem mnohem chytřejší než zombíci. (Naopak v sobě maji asi tak 0% autoritářství, a proto vám na všechno kašlou.)

Takže buďte v klidu. Když se někomu už po několikátý pokoušíte něco vysvětlit a vidíte, že jiskra poznání se asi nezažehne, pochopte, že je to asi jen komparzista a snažíte se o nemožný. Šetřete energii na něco užitečnějšího.

Nemějte to zombíkům za zlý. Oni za to nemůžou. Jen hrajou svojí omezenou roli, která často spočívá v tom, aby vám stáli v cestě. Je to pro vás příležitost učit se překonávat překážky. Když narazíte v lese na strom, kterej padnul přes cestu, taky se mu nebudete snažit domluvit, aby se uhnul. Budete hledat cestu přes nebo kolem něj. Podobně je to s komparzistama. Je to pro vás výzva.

Je na čase si uvědomit, že globalistický psychopatický parazity neporazíme tim, že “probudíme” komparz zombíků. Neni tam co probouzet. Musíme to nějak zvládnout s těma počtama, co máme. Můžeme nicméně najít triky, jak zombíky ovládat. Jsou tu jako nástroj, ale nikde neni psáno, čínástroj. A koneckonců jsou lehko předvídatelní. Jen si nesmíme namlouvat, že něco pochopí. V první řadě ale musíme ten malej počet myslících lidí, co tu máme, co nejvíc sjednotit, což nám zatim pořád moc nejde.

Když se nám podaří sjednotit to, co máme, a cílevědomě jít správnym směrem, bude náš počet stačit. Najít ten správnej směr a nenechat se rozptylovat neplodnejma podnětama je ale evidentně pořád velká výzva. Jenže o tom to všechno je, ne?

https://antivirus.22web.org/av/221113-zombie-komparz-je-tu-pro-vas.htm