Védánta nám říká, že má ve velké úctě Védu a často z ní cituje. A Véda je učení o svatém životadárném Slovu, ze kterého povstalo všechno živé i neživé. Je to učení o “pranavě” (praslově), což je učení, které člověka naplňuje úžasem, protože je to něco, co proniká naprosto celou védántou. Právě z této tradice vznikla i veškerá ta úcta ke slovu a k jeho moci. Říká nám, že “slovo” určuje osud, že někoho slovem můžeme zaklít, proklet, a že to slovo má samo o sobě velkou působnost. Ve védántě se to často nazývá “učení o ‘šabdě'” nebo také “učení o ‘óm'”, posvátné slabice, která proniká, coby duch života, veškerou přírodou a veškerým Vesmírem. Toto učení jsme zdědili v částečně znečištěné podobě, prostřednictvím křesťanského Krista coby Loga – Slova.

Mantra je slovo poznání, jež prostřednictvím Světla, které je obsažené v samé podstatě a smyslu toho slova, nás probouzí. Nás neprobouzí tvar slova, ale nás probouzí hlavně to, co to slovo obsahuje. Pokud obsahuje slovo prvky poznání, tak nás osvobozuje od závislosti na temných silách. Neopakujme cizí a pro nás nepochopitelná slova, protože pouze pochopení vnitřního významu slova a toho, co to slovo nese, a co znamená, je to, co nás probudí, to je ten impulz, který nás postrčí dopředu. To je ta škola, která zde byla od pradávna, a která stála na úctě ke slovu, protože právě slovo v sobě nese “Světlo poznání”.
Dle védánty, je skutečným Člověkem jen ta bytost, která je schopná oběti lidství. Je to bytost, která ze své vůle “sytí” duchovního Člověka. Ale bytost, která žije pouze obchodnickým principem “něco za něco”, “má dáti – dal”, tak ta je již ve Védě jako “člověk” odmítnuta. Tímto obchodnicko-pragmatickým přístupem se sama vylučovala z vysokofrekvenční lidské společnosti…

Z pohledu Védy být Člověkem znamená mít schopnost každodenní oběti “Purušovi”, tomu pomyslnému plnohodnotnému Člověku v nás. Tuto naši přirozenou lidskou potřebu touhy po Světle poznání a Pravdě musíme mít neustále na paměti a postavit na něm celý svůj život jako na tom nejzákladnějším stavebním kameni. Na základě této filosofické kategorie musíme také postavit veškeré vnímání reality kolem nás.
Celá naše původní filosofie a celé náboženství stálo na kultu Slova a na základní myšlence, že Slovo poznání postavilo člověka, a že to slovo je Člověk. Bez tohoto slova by se člověk nestal a nebyl Člověkem. Proto se o slovo, musíme starat, jako o to nejcennější a tuto tradici pěstovat a ochraňovat ji.

 

https://celostnivzdelavani.cz/slovo-poznani-pozvedlo-vsechno-zive-i-nezive