V tomto krátkém filmu je znázorněno peklo nebo jinak i nebe, ve kterém jsou uvězněni slavianští Prvoprѣdci jako Perun, Jaga a jiní.

Jaga, slavianská Prvopriedkyně – ochránkyně dětí a sirotků

Samozřejmě přisluhovači pekla naše Prvoprůdky nazývají démony. Dodnes máme v našich myslích vtlačené spojení ,,baba jaga,, s mylným zobrazením Špatné ošklivé stařeny – strigy, ježibaby. S něčím podobným se můžete setkat i dnes ve vyjádřeních ž.ido-křesťanů, kteří po příchodu na naše území ničili naše svatoháje, na místech kterých pak stavěli kostely, aby utlačili naši staroslavianskou Víru co nejvíce, dodnes můžeme symboly stromu najít ve více než 25 městech a vesnicích na Slovensku, ale i výšivkách na krojích atp. a jiných.

Ještě na začátku 20. stol. n. l. lidé na Oravě říkali, že nejdou do kostela, ale do Perunova domu. Ve slovanských jazycích se dodnes zachovaly výrazy NEBE a NEBESÍ. Nebe je tam, kde N(i)EtBOha, Nebesa jsou tam, kde NIEtBES(i)A.

Tam, kde není Boha je Peklo (t. j. Nebe), tam kde není Besa (špatného tvora) jsou Nebesa. Nejde tedy o ekvivalentní výrazy. Výraz Nebe vyjadřuje podstatu Duchovní kategorie, výraz Peklo zase fyzickou realitu takového druhu Vesmíru (od slova PÉCT, tedy tam, kde je horko, jako kdyby se tam PiEKLO).

V původní, Staroslovenské Bukvici jsme používali Bukvu JÍT – ѣ , t. j. zvuk „ie“, který nám „pečlivě“ odstranili – ale zahladit se to nepodařilo.

Zdroj:  https://www.podtatransky-kurier.sk/za-zrkadlom/jaga-polske-slovanske-legendy