Teroristický útok na Krymském mostě byl příslovečnou kapkou, která přetekla u euroasijského velblouda.

Výstižně to shrnul ruský prezident Vladimir Putin: „Jedná se o teroristický útok, jehož cílem bylo zničit kritickou civilní infrastrukturu Ruské federace.“

Západní narativ o „prohrávajícím Rusku“ byl právě zdecimován bleskovou válkou Moskvy proti Ukrajině a jejími teroristickými operacemi podporovanými ze zahraničí.

Šéf ruského Vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin tváří v tvář Putinovi potvrdil, že Teror na mostě provedla SBU – ukrajinské speciální služby.

Bastrykin Putinovi řekl: „Už jsme stanovili trasu kamionu, kde došlo k výbuchu. Bulharsko, Gruzie, Arménie, Severní Osetie, Krasnodar… Nosiče byly identifikovány. S pomocí operativců FSB se nám podařilo identifikovat podezřelé osoby.“

Ruská rozvědka vyzradila vojenskému zpravodaji Alexandru Kotsovi hlavní informace. Náklad si objednal ukrajinský občan. Výbušniny zabalené ve 22 paletách, v rolích fólie pod plastovým obalem, byly odeslány z Bulharska do gruzínského přístavu Poti. Poté byl náklad naložen na nákladní automobil se jinou poznávací značkou a pokračoval po souši do Arménie.

Odbavení na arménsko-ruské hranici proběhlo bez problémů dle pravidel Euroasijské celní unie (Rusko i Arménie jsou členy Euroasijské hospodářské unie neboli EAEU). Náklad se zřejmě vyhnul odhalení rentgenem. Jde o standardní trasu pro kamiony jedoucí do Ruska.

Kamion poté znovu vstoupil do Gruzie a překročil hranici do Ruska znovu, tentokrát však přes kontrolní stanoviště Horní Lars. To je stejné, které používají tisíce Rusů prchajících před částečnou mobilizací. Kamion skončil v Armaviru, kde byl náklad přeložen do jiného kamionu, za který zodpovídal Mahir Jusubov. Ten, který vjel na krymský most přijíždějící z ruské pevniny.

Přeprava z Armaviru na doručovací adresu v Simferopolu byla plánována na dny 6. a 7. října, tedy v den narozenin prezidenta Putina v pátek 7. října. Z nevysvětlitelných důvodů byl tento termín o den odložen.

Řidič prvního kamionu již vypovídal. Jusubov, řidič druhého kamionu, který na mostě explodoval, byl „slepý“: netušil, co veze, a je mrtvý.

V této fázi jsou nejdůležitější dva závěry.

Za prvé: Nejednalo se o standardní sebevražedný atentát kamionem ve stylu ISIS – což je preferovaná interpretace po teroristickém útoku.

Zadruhé: K zabalení s největší pravděpodobností došlo v Bulharsku. To, jak krypticky naznačily ruské zpravodajské služby, naznačuje zapojení „zahraničních speciálních služeb“.

Přelud příčiny a následku. (Poznámka Admina – trochu konspirace?)

To, co ruské zpravodajské služby zveřejnily, vypovídá jen o části příběhu. Žhavé hodnocení, které The Cradle obdržel od jiného ruského zpravodajského zdroje, je mnohem zajímavější.

Při výbuchu bylo použito nejméně 450 kg výbušnin. Nikoliv na nákladním automobilu, ale zabudované uvnitř samotného mostu na Krymu. Bílý kamion byl jenom pouhou návnadou teroristů, „aby vytvořili klam příčiny a následku“. Když kamion dojel k místu na mostě, kde byly výbušniny namontovány, došlo k výbuchu.

Podle tohoto zdroje zaměstnanci železnice vyšetřovatelům sdělili, že došlo k jisté formě elektronického únosu; teroristé převzali kontrolu nad železnicí, takže vlak převážející pohonné hmoty dostal příkaz k zastavení kvůli falešnému signálu, že silnice před ním je obsazená.

Bomby namontované na mostních traverzách byly o víkendu pracovní hypotézou, o níž se v ruských vojenských kanálech hojně diskutovalo, stejně jako o variantě použití podvodních dronů.

Nakonec se tento poměrně sofistikovaný plán nemohl řídit nutně pevným časovým plánem. Mezi předem namontovanými výbušnými náložemi, projíždějícím nákladním automobilem a vlakem s palivem zastaveným v kolejišti nedošlo k milimetrovému sladění. Škody byly omezené a snadno zvládnutelné. Kombinace náloží a nákladního automobilu explodovala na vnějším pravém pruhu silnice. Škody byly pouze na dvou úsecích vnějšího jízdního pruhu a na železničním mostě nebyly velké.,

Teroristický útok na mostě nakonec přinesl krátké, Pyrrhovo PR vítězství – náležitě oslavované na celém kolektivním Západě, se zanedbatelným praktickým úspěchem. Přeprava ruského vojenského nákladu po železnici byla obnovena zhruba za 14 hodin.

A to nás přivádí ke klíčové informaci v hodnocení ruských zpravodajských zdrojů: kdo je pachatelem.

Byl to plán britské MI6, tvrdí tento zdroj, aniž by uvedl další podrobnosti. Což, jak upřesňuje, ruská rozvědka z řady důvodů stínově hraje jako „zahraniční speciální služby„.

Je docela příznačné, že Američané hned spěchali s hodnověrným popíráním. Pověstný „ukrajinský vládní úředník“ řekl mluvčímu CIA, listu The Washington Post, že to udělala SBU. Takže to bylo přímé potvrzení zprávy listu Ukrajinská Pravda založené na „neidentifikovaném představiteli orgánů činných v trestním řízení“.

Dokonalý trojlístek červených linií

Již o víkendu bylo jasné, že byla překročena konečná červená linie. Ruské veřejné mínění a média zuřily. Krymský most při všem svém postavení inženýrského zázraku představuje nejen kritickou infrastrukturu ale je vizuálním symbolem návratu Krymu k Rusku.

Navíc šlo o osobní teroristický útok na Putina a celý ruský bezpečnostní aparát.

Takže jsme tu měli postupně ukrajinské teroristy, kteří vyhodili do povětří auto Darji Duginové v moskevském předměstí (přiznali to), americké/britské speciální jednotky, které (částečně) vyhodily do povětří Nord Stream a Nord Stream 2 (přiznali to a pak to odvolali) a teroristický útok na Krymský most (opět to přiznali a pak to odvolali).

Nemluvě o ostřelování ruských vesnic v Bělgorodě, dodávkách dalekonosných zbraní NATO Kyjevu a běžných popravách ruských vojáků.

Darja Duginová, Severní proud 1 a 2 a Krymský most tvoří trojlístek válečných aktů. Tentokrát tedy byla reakce nevyhnutelná – nečekalo se ani na první zasedání ruské bezpečnostní rady od února, které bylo naplánováno na odpoledne 10. října.

Moskva spustila první vlnu ruského šoku a strachu, aniž by dokonce změnila status speciální vojenské operace (SMO) na protiteroristickou operaci (CTO) se všemi velmi vážnými vojensko-právními důsledky.

Ostatně ještě před zasedáním Rady bezpečnosti OSN se ruské veřejné mínění zcela  masivně vyslovilo pro stažení rukavic. Putin ani neměl naplánované dvoustranné schůzky s žádným z členů. Diplomatické zdroje naznačují, že rozhodnutí nechat kladivo padnout padlo již o víkendu.

Šok z hrůzy nečekal na vyhlášení ultimáta Ukrajině (to může přijít za několik dní), na oficiální vyhlášení války (není nutné), ani na oznámení, která „rozhodovací centra“ na Ukrajině budou zasažena.

Blesková metastáze SMO do CTO de facto znamená, že režim v Kyjevě a ti, kdo ho podporují, jsou nyní považováni za legitimní cíle, stejně jako ISIS a Džabhat al-Nusra během protiteroristické operace (ATO) v Sýrii.

A změna statusu, kdy nyní se jedná o skutečnou válku proti terorismu – znamená, že absolutní prioritou je ukončení všech směrů terorismu, fyzického, kulturního a také ideologického a nikoliv bezpečnost ukrajinských civilistů. Během SMO byla bezpečnost civilistů prvořadá. Dokonce i OSN byla nucena přiznat, že za více než sedm měsíců SMO byl počet civilních obětí na Ukrajině relativně nízký.

Seznamte se s „velitelem Armageddonem“.

Tváří ruského Šoku z hrůzy je velitel ruských vzdušných a kosmických sil, armádní generál Sergej Surovikin, nový vrchní velitel nyní zcela centralizované SMO/CTO.

Bez ustání se objevovaly otázky: proč Moskva nepřijala toto rozhodnutí už v únoru? Inu, lepší pozdě než nikdy. Kyjev se teď dozvídá, že si zahráva se špatným člověkem. Surovikin je všeobecně respektovaný a velice obávaný. Jeho přezdívka je „generál Armagedon„. Jiní mu říkají „Kanibal“. Legendární čečenský prezident Ramzan Kadyrov – rovněž generálplukovník ruské armády – Surovikina hojně chválí jako „skutečného generála a válečníka, zkušeného, svéhlavého a prozíravého velitele„.

Surovikin je od roku 2017 velitelem ruských vzdušně-kosmických sil, byl mu udělen titul Hrdina Ruska za nesmlouvavé vedení vojenské operace v Sýrii a má zkušenosti z terénu v Čečensku v 90. letech.

Surovikin je Dr. Šoku a hrůzy s plnou licencí. Tím se dokonce staly bezpředmětnými spekulace, že snad ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov byli odvoláni nebo donuceni k rezignaci, jak spekuloval kanál Wagnerovy skupiny Telegram Šedá zóna.

Stále je možné, že Šojgua –  kritizovaného za nedávné ruské vojenské neúspěchy – by nakonec mohl nahradit tulský gubernátor Alexej Djumin a Gerasimova zástupce vrchního velitele pozemních sil generálporučík Alexandr Matovnikov.

To je téměř nepodstatné: všechny oči se upírají na Surovikina.

MI6 má v Moskvě, relativně vzato, několik dobře umístěných krtků. Britové varovali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a generální štáb, že Rusové toto pondělí provedou „varovný úder„.

Nejednalo se o žádný „varovný úder“, ale o masivní ofenzívu více než 100 řízených střel odpálených „ze vzduchu, z moře a ze země“, jak poznamenal Vladimír Putin, proti ukrajinským „energetickým, vojenským velitelským a komunikačním zařízením“.

MI6 rovněž poznamenala, že „dalším krokem“ pravděpodobně bude úplné zničení ukrajinské energetické infrastruktury. To není „další krok“: už se to děje. V pěti regionech, včetně Lvova a Charkova, zcela vypadly dodávky elektřiny a v dalších pěti, včetně Kyjeva, dochází k vážným výpadkům.

Více než 60 % ukrajinských rozvodných sítí je již vyřazeno z provozu. Přes 75 procent internetového provozu je mimo provoz. Ministerstvo obrany „odpojilo“ síťovou válku Starlink Elona Muska.

Šokující útok bude pravděpodobně postupovat ve třech fázích.

  • Za prvé: První: Přetížení ukrajinského systému protivzdušné obrany (již zapnuto).
  • Za druhé: uvržení Ukrajiny do doby temna (již probíhá).
  • Za třetí: zničení všech hlavních vojenských zařízení (další vlna).

Ukrajinu v nejbližších dnech obejme téměř úplná tma. Z politického hlediska to otevírá zcela novou hru. Vzhledem k charakteristické „strategické nejednoznačnosti“ Moskvy by se mohlo jednat o jakýsi remix Pouštní bouře (masivní nálety připravující pozemní ofenzívu); nebo, což je pravděpodobnější, o „pobídku“, která má donutit NATO k jednání; nebo jen o neúprosnou, systematickou raketovou ofenzívu smíšenou s elektronickým bojem (EW), která má nadobro rozbít schopnost Kyjeva vést válku.

Nebo to může být všechno dohromady.

Klíčovou otázkou zůstává, jak může ponížené západní impérium nyní zvýšit sázky, pokud nedojde k jadernému útoku. Moskva příliš dlouho projevovala obdivuhodnou zdrženlivost. Nikdo by neměl zapomínat, že ve skutečné Velké hře – jak koordinovat vznik multipolárního světa – je Ukrajina pouhou vedlejší hrou. Nyní by se však měli účastníci vedlejší show raději ukrýt, protože generál Armageddon je na tahu.

****

 

AUTOR: Pepe Escobar

ZDROJ:  2

Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ