Žijete v převrácené realitě. Většina z vás buďto nevěří v Duchovno nebo věří v Duchovno naruby (známé jako sluneční).

Je-li něco dlouhodobě vzhůru nohama, čím dál víc to ztrácí soudržnost – polarizuje, fragmentuje se to na části, jež se oddělené pokládají za celek a vzájemně si konkurují.

Cyklicky vznikají konflikty, opakovaně se nastoluje umělá rovnováha. Lež, faleš a sebeklam se stupňují.

Kyvadlo atraktoru se neúprosně blíží ke konci…

Říká se, že pod svícnem bývá největší tma, ale platí to i naopak: před to největší hrůzou bývá největší světlo.

“Hrůzou” či “zradou” je zde myšlena ztráta sebe, podobná “zaprodání duše”. Základem duše není žádné světlo, ale plamen, jiskra Života – zřídelní i transformační energie má OHNIVÝ charakter, který je multipolární, všezahrnující, reflektující kvalitu živé Lásky v úrovni kvantity.

Fantastická Příroda (a koneckonců fakt existence Fantazie samotný), tichý hlas nebo spíš pocit uvnitř a v neposlední řadě obyčejný, zdravý rozum (jednoduché myšlenky) člověka neustále upozorňují, že něco je špatně.

Tím něčím je víra (ať už jde o nevědomost či záměrnou lež) v prioritu otcovského či maskulinního typu energie – i když se to různě chytře maskuje (fantomová kolektivní vůle se tváří jako “podívejte se, jaký já jsem emocionální jedinec”). Jde o něco patologicky chorého. Bůh, Otec, Stvořitel, Zdroj. Párkrát jsem se s někým snažil na dané téma diskutovat a jako bych se bavil se šíleným robotem. Vždycky mi na to řekli, že “Bůh nemá pohlaví”; opáčil jsem: Tak proč NIKDY neříkáte Bohyně, Matka, Stvořitelka?

Nehledě k tomu, že to není zaměnitelné a i když je Absolutno neutrální, tak se primárně diferencuje jako hyperženská, potenciálně oboupohlavní inteligence. Podstatné ovšem rovněž je, že naopak to není jen se Stvořitelkou/Stvořitelem, ale i s Temnotou/Světlem, potažmo Peklem/Nebem.

Zřídelní dvojice není Otec (Bůh) & Anděl (Andělé), ale Pramatka (Praláska) & pohádkový Ďábel (Dæmonium).

Vyplývá to z vlastností pomyslného prostoru a pohybu: nejprve je “0 (potenciál, spánek), uvnitř – nikde/nebytí – beztvaré/nebytost – neutralita/nedualita – hyperprostor, klid – vypnuto/zhasnuto, neprojevení – prázdno/temno (fantazie), dostředivost – cit – mysl – matka/žena” a až následně “1 (energie, sen), vně – někde/bytí – tvar/bytost – polarita/dualita – časoprostor, pohyb – zapnuto/rozsvíceno, projevení – zvuk/světlo, odstředivost – vůle – myšlenka – otec/muž”.

Zřídlo Veškerenstva neboli duchovní Prasvětlo má charakter nelokální (makro), hyperprostorové (“všude a nikde”) Ženy – Měsíce; nejde o odražené Světlo jako ve slunečním časoprostoru, nýbrž zřídelní Prasílu; “všude a nikde” znamená, že jde o paprskovitě všudypřítomné Vševědomí.

Jde o Říši lunárního duchovna.

Lze hovořit o My – Absolutno.

Peklo či Smrt, to je právě tohle.

Nestvořená Stvořitelka se lokalizuje prostřednictvím Hadí síly:

  • pravý proud Luna stříbrná/Matka (pohádková, blankytná či hvězdná, noční modř)
  • střední proud Vše/nestvořená Stvořitelka (bílá/průzračná nebo černá/neprůhledná, nebo světle červená až ohnivě rudá; může celkově fungovat jako růžová energie)
  • levý proud Slunce zlatavé/Otec (zlatěskvoucí, pohádkově žlutá)

SATAN — TA NÁS

Id = To = Ta plurál. = Mystérium (My/VšeJá)

Entita = Ona = Ta = Všematka (Láska, Univerzalita)

Ta Ta = On = Všeotec (Vůle, Individualita)

SATAN — ⒻANTASⓎ

ANTAS = SAINT → SEI’TN / N’T YES (superpozice potenciálu všemožnosti) → T-torzion / HAD (Hadí inteligence, PLAZ/MA: beztvarost, tekutost, vlnění, pohyblivost)

F = 6 = obrazový hexaprvek (hexagon) → sextesence (virtuální částice) → A-aktion / DRAK

Y = 25 = 5² = silový pentaprvek (pentagram) → kvintesence (éterická substance) → M-mention / ANDĚL

POZNÁMKA

Satanizmus v rámci slunečního duchovna není autentický, snad až na velmi sporadické výjimky. Názor veřejnosti, uměle implantovaný náboženstvím, snad ani nemá smysl komentovat.

https://knihodlakum.tumblr.com/post/705898157468450816/stvoritelka