Julius Caesar – římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů v antické historii.
Byl stoupencem politické frakce populárů[1], spolu s Liciniem, Crassem a Pompeiem vytvořili první Triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy vojenské výboje rozšířily římskou říši až na sever do odlehlé Gálie. V Zápiscích o válce galské[2] vypráví o používání vojenské kryptografie pro šifrování zpráv, předávaných mezi římskými legiemi. Používaný systém údajně odhalil životopisec Seutonius: Každé písmeno bylo zaměněno za písmeno umístěné o tři místa dále v abecedě.
Caesar používal posun o tři místa, obecně je ale za Caesarovu šifru označováno jakékoli šifrování na principu prostého posunu písmen (znaků) abecedy o konstantní hodnotu.
Jedná se tedy o takzvaný substituční systém. Základním postupem substitučního šifrovacího systému je nahrazení každého znaku otevřeného textu[3] jiným znakem textu šifrovaného.
Posun abededy o 3 znaky: ve spodní řádce je běžná abeceda a v řádce nad ní je abeceda posunutá o 3 znaky. Při šifrování je tedy A zaměněno za X, B za Y, C za Z, D za A, atd.Ukažme si na tomto příkladě do jaké podoby bude otevřený text pomocí Caesarova systému zašifrován.
Otevřený text: Skrytá tajemství budou později odhalena
Zašifrovaný text: PHOVWX QXGBJPQSF YRALR MLWABGF LAEXIBKX
Caezarův synovec Augustus používal podobný systém, v němž záměnu prováděl s písmenem ležícím o jedno místo vzad, výjimkou bylo písmeno X, které nahradil dvojicí písmen AA.
Aby příjemce zprávu dešifroval a získal otevřený text, musí na zašifrovaný text použít inverzní substituci, tedy obrácený postup. Není to nic těžkého, je to jednoduchý systém substituce.
Odhalili jsme tedy Caesarovu šifru a postup jejího systému šifrování. Systém substituce používal také jistý benediktýnský opat Johannes Trittheim.
[1]Populárové (populares, “naklonění lidu”) Jejich nepřátelé je nazývali “demagogové.” Politici aristokratického původu, kteří usilovali o prolomení mocenského monopolu římského senátu.
[2] Zápisky o válce galské: Sedm knih popisuje tažení proti Galům, ale i přírodu a zvyky starých Galů, Germánů a Britanů.
[3] Otevřený text je nezakódovaný text, psaný podle pravidel pravopisu konkrétního světového jazyka.
