V čem je problém? Lidé dostatečně nevidí do sebe samých. Neví, jakou mají moc. Všechny špatné věci se dějí, jako přirozená reakce v logickém smyslu akce a reakce. Po tom, co si nalijeme sklenici vody, je náhle sklenice plná a nemusí sloužit jen nám samotný, ale i ostatním, kterým na nás záleží a podělíme se, tak jako mohou i ostatní pomoci nám, pokud to dokážeme i my. Pokud vodu do sklenice nenalijeme, potom následuje to špatné – žízeň.
Proč jsou lidé lhostejní. Je to kvůli jejich bohatství a jejich slepotě? Protože nevědí, jak své dary využít.
Myslí si, že jsou speciální. Myslí si, že si zaslouží lepší než ostatní, popravdě jsou ale jako kdokoliv jiný. V čem je tedy problém, proč jsou takoví? Pokud chcete vědět, v čem je problém, podívejte se sami na sebe.
Máme zavřené oči. Otevřeme je. Podívejte se do svého nitra a vše bude jasně vidět. Kdo má otevřené oči? Představme si zloděje, co šel sám sebe udat, protože litoval svého činu a nezapřel neměnnou pravdu, která je vždy jen jedna. Otevřel v takovém případě oči? Říkám vám, všechna čest takovému a jemu podobným!
Srdce mnohých je zbytečně přeplněné temnotou, proto jsme tak snadno manipulovatelní a ten Zlý se nás snaží okrást o vše, včetně naší duše. Silnější z nás pohlédli pravdě do očí a rozhlédli se na obě strany, kde na jedné je zmíněná pravda a na druhé je lež, klam, nenávist, pýcha, závist, arogance, lhostejnost a vše to nepoužitelné a dá se říci, že velmi prohnilé. Máte svobodnou volbu, a můžete si vybrat kudy směřovat své kroky. Toto pomyslné rozcestí o dvou stranách je jasně dané a jen vy určíte, jakým směrem chcete jít.
Jsou někteří natolik slepí, že nevědí, co dělají a je jim vše (díky lhostejnosti) jedno? Ne, přesně ví, co dělají. Chtějí tak tedy vědomě následovat špatné věci? Samozřejmě, že ano. Je tedy nutné rozlišovat a nenásledovat nic negativního a klamného, což je především to, co nás ovlivňuje nejvíce, a tím jsou média především.
Média dokáží velmi snadno, nebo i sofistikovaným způsobem určit to, čemu budeš po shlédnutí další reportáže chtít věřit, ale není to pravidlo, které by jsi měl nahrazovat před vlastním rozumem v souvislosti s rozlišováním toho, co skutečně vidíme, nebo slyšíme a už vůbec nenahrazovat myšlenkovou přímočarost, místo vlastního úsudku a rozlišovacích schopností. Manipulace jsou nejefektivnější až potom, co se vytvoří jakýkoliv příběh a člověk jej bezmezně následuje, proto musí být přirozený, důvěryhodný. I tak může vypadat lež, která je neodmyslitelnou součástí našeho vnitřního myšlenkového svodu, vlastní neoblomné důvěře, bez skutečného poznání, či ověřování a my potom můžeme jednoduše věřit doslova čemukoliv..
Jak to bylo s virem? Když v televizi řeknou, že je tu virus, ale není to pravda, tak tomu slepí lidé uvěří.
A pokud tu lež řekne politik, lidé, kteří mu věří, tomu uvěří. Existuje mnoho způsobů, jak říct pravdu. Mohli bychom například mluvit o tom, jak byla stvořena Země. Chybí snad lidem empatie, aby rozeznali pravdy a nepravdy? Někdo má hodně empatie, někdo málo.
Jaké jsou další problémy v rozpoznávání lži a pravdy? Mnoho lidí je zmateno, když se setkají se dvěma stranami sporu, který se zdá být stejně platný. Jedna strana se může zdát rozumnější než druhá. Na kterou stranu bychom tedy měli věřit? Důležitá je nestrannost. Ale musíme uznat, že jsou chvíle, kdy je názor jednoho člověka lepší než názor druhého. V tom případě to chtějte lépe, ale o to více prozkoumejte skryté záměry, které se také mohou odehrávat za oponou. V případě takovém může nastat ovšem jisté zklamání. Kouzelník nemusí nutně provádět triky se stejným obratem pokaždé, když provádí svůj čin. Pokaždé se může rozhodnout odhalit jiný trik. Jde o to, že někdy vůbec nepotřebuje používat žádné lsti.
Jak ukázat ostatním pravdu, která se dá vždy nalézt, ale ne každý se rozhodne věřit této jedné straně místo té druhé? Někdy se lidé rozhodnou něčemu věřit, i když nechápou proč, to znamená, že budou souhlasit s tím, čemu většina bez otázek věří, protože v jejich mysli byla konkrétní myšlenka upravena jakýmsi nedostatečným vnímáním, tak, že přijala cokoli, co kdokoli jiný řekne v označení za pravdu.
Všichni máme tendenci hledat vzory. Když čelíme nejistotě, hledáme odpovědi. V důsledku toho máme tendenci tíhnout k informacím, které potvrzují naše předsudky, než abychom hledali informace, které jim odporují. V důsledku toho máme tendenci tíhnout k informacím, které potvrzují naše předsudky, než abychom hledali informace, které jim odporují – rozlišování všeho, včetně toho, co se ukazuje jako pravdivé, ale v závěru je to něčí chytrý tah a ze skutečné pravdy tak ubývá a my jsme tak manipulovatelnější o to méně.
Klíčem je rovnováha. Dobře žít vyžaduje pochopení role peněz, milování, potěšení, práce, spánku, zdraví, jídla, vztahů, rodiny, vzdělání, cestování, dobrodružství, hry, krásy, cvičení, modlitby, přírody, hudby, umění, politiky, technologie, a filozofie. Pokud trávíte příliš mnoho času některou z těchto věcí, zanedbáváte zbytek. A přesto bez žádného z nich nemůžeme žít.
Skutečná svoboda je schopnost žít podle svých vlastních zásad, rozhodovat se o tom, jak žít, a nést za tato rozhodnutí odpovědnost. Pokud tedy nic nerozlišuji a všemu bezmezně věřím, bylo by to vážně naivní. Pokud bychom toho však byli schopni, pak byste mohli být vedeni pouze rukou Boží. Mnoho lidí plete poslušnost s věrností. Věrnost je především kvalita věrnosti. Poslušnost je jednání, které plní přikázání. Pochopitelně jen to, co je skutečně dobré, a to není vše, co se tak na první pohled zdá.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.