Svědomí a vědomí

(9. díl)

Ke komu a s jakou misí přišel Ježíš na Zemi? Ježíš k nám hovoří jasně: “Byl jsem poslán ke ztraceným ovcím domu izraelského – Semitům”. K samotným Slovanům a Árijcům poslán nebyl a ani k nim nikoho neposílal. Důvod můžeme nalézt v páté hlavě evangelia – apokryfu Ondřeje, kde se Ondřej ptá Ježíše, ke kterým národům mají jít šířit jeho učení. Kristus je posílá k národům jihu a západu a výslovně je nabádá, že nemají jít k Samárijcům, kteří žijí směrem na sever, protože oni nevědí co je hřích domu izraelského.

Výraz Samárijci, vznikl ze slov “samí, Árijci” a je znám spíše jako slovo – samaritáni, tedy příslušníci bílé rasy, což je v “oficiálních” biblických textech úzkostlivě skrýváno. Kristova instrukce byla naprosto logická, protože lidé bílé Árijsko-slovanské rasy se už rodili se Svědomím a proto nebylo nutné, aby přijímali Ducha za účelem zrození svého Svědomí.

V bibli je popisován původ Semitů. Každá rasa má zcela jiný původ a jiné kulturní kořeny. V případě slovanské, Bílé rasy jsou základem Slovansko-árijské Védy a jejich božský, “mimozemský původ” (osídlení Hypeborei v minulosti Bílou Rasou).

U semitské rasy je její původ v knize Genesis (2:7) ale odvozen a popsán jinak a o jejím původu je napsáno toto: “Bůh vyformoval člověka z hlíny Země a do nozder mu vdechl život a tak se stal živou duší.” Tak byl získán první element, duše. Následuje Genesis (3:21): “Pro muže a jeho ženu učinil Bůh kožený oděv, do kterého je oděl.” A to je všechno. Duše a tělo – nic víc. Bytost, která má jen duši a tělo, není úplně vyvinutá. Všechny bytosti ze světů Světla se už rodí s dalším elementem, kterým je SVĚDOMÍ. Každá bytost, která má Svědomí je schopna rozlišovat, co je dobré, a co špatné.

Pro bytost bez Svědomí je tato kvalita neznámá a nahrazuje ji rozhodovacím procesem, který jen rozlišuje mezi tím, co je pro mě výhodné a tím, co pro mě výhodné není. To výhodné ale může znamenat i krutost a utrpení pro jiné bytosti, ale tento rozměr dravčí bytosti jedinci bez Svědomí vůbec nejsou schopni pochopit. Pochopení dobra a zla je u nízkovibračních bytostí nahrazen faktorem osobní výhodnosti či nevýhodnosti, bez ohledu na to, jaký to bude mít dopad na přírodu, co svou činností způsobí zlého a komu všemu ublíží.

Příznačné je, že právě slovanské jazyky jasně rozlišují slova Svědomí a Vědomí jako dvě zcela rozdílné kvality. Tato jednoznačná oddělenost se například v angličtině ztrácí a výraz “conscience” už v sobě zahrnuje oba tyto výrazy. Zde je také jasně vidět, který jazyk je starší. Ten, který dovede oba výrazy rozlišit a definovat nebo ten, který je už jen slučuje. Takto vznikla cílená nejednoznačnost, což je jeden z nástrojů manipulace Temnoty s lidstvem, prostřednictvím degenerace jazyka.

V tomto smyslu je angličtina proti češtině jazykem mnohem surovějším, primitivnějším a ještě více lidi odvádí od přirozené, citlivé lidskosti, “seřezává” a postupně mění květnatý a obsahově bohatý jazyk, který v sobě nesl poselství Světla poznání na jazyk strohý, šedivý a filosoficky vyprázdněný. Konečným cílem Temnoty je jazyk počítačový, jazyk nul a jedniček, který by člověka již degradoval na robota a na zcela nelidský subjekt.

Svědomí nás spojuje s naším Duchem tak, že mu nasloucháme a respektujeme ho. Temnota dělá vše proto, aby toto spojení vůbec nevzniklo, aby bylo přerušeno nebo alespoň, aby signál, který k nám proudí, byl co nejslabší: Kosmický parazit se snaží cíleně poškodit naši DNA, která slouží jako přijímající anténa pro vyšší vědomí. Proto “Temnota” všemožnými způsoby podporuje zvápenatění naší šišinky mozkové (fluor v pitné vodě, sítě 5G, chemtrails, skryté jedy v potravinách, podpora co největšího používání mobilů ad.)

Podlamuje naši přirozenou kreativní činorodost a zahlcuje nás nepřesnými, zbytečnými a lživými informacemi. Celý mediální prostor infikovala toxickými informacemi a reklamami. Jsou nám vnucovány bezduché cíle. Jsme ovládáni prostřednictvím bídy a nedostatku. Tato situace nás nutí řešit neustále existenční problémy a odvádí nás od probouzení se a od kritického myšlení a dávání si věcí, které se kolem nás odehrávají, do širších souvislostí. Pokud by lidé měli spojení se svým Duchem, vyšším vědomím a propojili se s ním, začali by jednat dle svého Svědomí.

Celý jejich život by se rázem proměnil, jako mávnutím kouzelné hůlky a najednou by dostal skutečný smysl. Jedině tak může člověk uniknout ze šedi 3D reality a “narodít se” do světa vyšší evoluční úrovně. Změna takové osobnosti je obrovská. Ze slupky ješitného, úzkoprsého, materialisticky a egoisticky zaměřeného jedince se najednou vyloupne sebevědomá velkorysá osobnost, která jedná podle svého Svědomí a ne jen dle svého osobního prospěchu.

Velká Tartaria

(10. díl)

Slované byli vynikající bojovníci a v “klasických” válkách byli takřka neporazitelní, protože bojovali kvůli obraně území svých Předků, svých žen a dětí a to z celého srdce. Nikdy nevedli dobyvačné války. Vytvořili hráz okolním zemím, které byly ovládané kosmickým parazitem a jeho dravčí filosofií: “Co je dobré pro mě, to je správné”. Temné síly neustále atakovaly tuto oblast Světla a snažily se ji neustále dobýt nebo alespoň všemožnými prostředky oslabit. Později, když toto území nakonec částečně temné síly ovládly pomocí prospěchářských zrádců a živelných katastrof, tak se snažily vymazat Slovanům jejich rodovou paměť a nahradit jejich čistou víru chtonickou židokřesťanskou naukou se skrytou dravčí morálkou.

V 8. až 10. století temná strana začala vytvářet židokřesťanské náboženství s mocenskou strukturou a cílem co nejvíce oslabit Velkou Tartárii, která kontrolovala rozsáhlé území Asie, Číny, Indie, Evropy, Severní Ameriky, západní část jižní Ameriky a severní Afriku. Pomocí “náboženské ideologie”, intrik a svých “zástupců na Zemi” začala vytvářet veliký tlak na Državu, aby získala přístup k nerostnému bohatství na území Velké Tartárie.

Připomeňme si útržkovitě přelomové události na Kyjevské Rusi. Poslední slovanský kníže Sviatoslav vyrazil v roce 965 na výpravu proti Chazarské říši, která dlouhodobě plenila, vraždila a brala Slovany do otroctví a prováděla s jejich dětmi satanské rituály. Ta sice znamenala konec obávané říše Chazarů a zničení jejich hlavního města Ityl, ale o něco později v roce 981 se lstí a úkladem dostal k moci Vladimír, který byl církví později vyhlášen za svatého a byl oslavovaný za to, že se zasloužil o pokřesťování Slovanů.

To probíhalo v letech 988 až 1000. A co znamenalo takové pokřesťanšťování Slovanů? Za 12 roků bylo z původních 13 miliónů obyvatelů Kyjevské Rusi 9 miliónů vyvražděných. Křesťanské kroniky o těchto jatkách samozřejmě mlčí. Krvežíznivý Vladimír, jak je někdy nazýván, pootevřel dveře cizákům a násilné christianizaci, která pak probíhala i v jiných slovanských oblastech, včetně Velké Moravy.

Rozsah, s jakým byli Slované v té době vybíjeni, byl neskutečně veliký. Násilné pokřesťanšťování ohněm i mečem a devastující vliv západu postavilo Slovany před rozhodnutí, co dál… Padlo rozhodnutí dát Državě nové jméno podle svých “bohů” ochránců Tarcha a Tary. Přijali nový název Tartaria. Na mapě se objevila jako Velká Tartaria, což bylo nové jméno pro prastarou Rasséniu. Zbytky Slovanů se spojily s profesionální armádou Velké Tartarie a jejich úkolem bylo vyhnat všechny nositele smutně proslulého “křesťanství” a zachránit tak poslední zbytky západních Slovanů a jejich způsob života.

Proto Slované uskutečnili velký pochod na západ a nebyli to žádní Mongolové, jak je nám dnes oficiálně tvrzeno. Jde o jednu z největších falzifikací v dějinách lidstva. Byl to osvobozující pochod na západ pro všechny ty, kteří trpěli pod křesťanskou krutostí. Armáda Velké Tartarie se přehnala územím, kde žili Slované jako smršť a přeťala misionářská, katolická jatka Slovanů.

Armáda došla až k Jadranu a všude kde se ocitla, ničila výlučně cizí vojska a klérus. I oficiální historici dnes uznávají, že “Tataři” (nebyli to Tataři, ale byli to Tartaři) rušili církevní ustanovení, ale domácímu obyvatelstvu neubližovali. Výsledkem bylo, že si Slované na nějaký čas oddechli od násilné christianizace a pro přeživší Slovany přišla na nějakou dobu nevýslovná úleva. Nebyl to krok vzad, jak tvrdí oficiální historie, ale naopak, obrovský krok vpřed.

Později, když ale temné síly ovládly území Velké Tartárie, nastaly obrovské represe proti původnímu obyvatelstvu. Za šíření Védských znalostí čekalo každého člověka doživotní vězení a v 18. století dokonce trest smrti upálením či stětím, přičemž veškerý majetek takových lidí byl zabaven. Toto vypovídali i mnozí staří pamětníci. Ještě do roku 1917 byly Védské znalosti mezi lidmi velmi silné a většinou se udržovaly na vesnicích.

Poslední úder těmto znalostem předků zasadili bolševici-trockisté. Nositelé staré védské víry, víry Světla byli tvrdě pronásledováni a přísně trestáni. Tak beze stopy postupně masově mizely starobylé texty a zdroje veliké moudrosti slovanských předků: Santie Agnimara, Agni ivedanta, Meč Striboha, Omnasva a Slováno-árijské Védy v staroslovanském jazyce! Ale stará víra naších kosmických předků přesto zůstala zachována. Původní zdroje byly “Strážci poznání” pečlivě uschovány, stále žijí a čekají na ještě vhodnější dobu pro své plné zveřejnění.

S jakou misí přišel Kristus na Zemi?

(11. díl)

Doba, kdy působil Ježíš na Zemi je sporná, přes sebevědomé tvrzení katolické církve. Podle novodobých ruských historiků byla Svatá říše Římská cíleně uměle “zestárnuta”, protože vznikala až v období 800 až 962 a byla ustanovena císařem Otou I Velikým. Nevznikla tedy ukřižováním Ježíše Krista v roce 33, jak je nám meinstreamovými historiky podsouváno. Z védických a jiných zdrojů vyplývá, že skutečné jméno tohoto církví popisovaného “zřece”, duchovně činného a Světlo přinášejícího kněze bylo Radomír. Jeho manželka se jmenovala Magdalena a s ní měl několik dětí.


Byl poslán na jih Tartárie, aby zde “vyvolenému národu” vysvětloval a předával učení o tom, že lidská bytost je stvořena z těla, má “vdechnutou” duši a liší se od nižší formy člověka svým svědomím (což je védicko-slovanský princip). Aby se lidská bytost mohla zdárně vyvíjet, potřebuje aktivovat dar Ducha svatého a musí být vystavena vykřesávacím silám, jejichž působením může dojít probuzení, poznání a osvícení.

Takový člověk je už pak dále veden božským vědomím a je napojen na božské kosmické principy. Radomír učil lidi, jak mají rozvíjet svoji duchovnost, jak probudit rozšířené vědomí a jak se spojit se svatým Duchem. Tento Kristus (posel Světla Ra-do-mír) byl ukřižován 16. 2. 1086 na hoře Bejkoz u Konstantinopoli. On i jeho jméno v sobě nesli “světlou” ideu: “radost světu nesoucí”.

Aby se temné parazitické síle podařilo “správně” interpretovat “křesťanský příběh” a eliminovat myšleky lidské celistvosti, soucitu a spolupráce, tak byl v roce 1325 svolán první křesťanský koncil v Nike, kde sice prohlásili Ježíše za židokřesťanského spasitele, ale jeho poselství Světla bylo patřičně utlumeno, přepsáno a převráceno. Ve 12. století v Evropě probíhalo utužování moci Římské říše prostřednictvím katolické církve. Tvrdá vlna čistek probíhala pod skrytým názvem křížové výpravy.

Jejich cílem byl “hon” na všechny šiřitele poselství lásky, míru a lidské sounáležitosti, tedy těch, kteří měli jinou, než církví skrytě prosazovanou dravčí a ve své podstatě protilidskou, konfrontační filosofii – rozděluj a panuj. Proto byli vyvražděni miliony Katarů, těch nejčistších, což byli přímí následovníci stoupenců Světla. Kataři (z řeckého slova “καθαρός” katharos, čistý) či albigenští (dle města Albi) byli nazýváni všichni členové velkého původního středověkého křesťanského náboženského hnutí na Západě. Sami členové hnutí se považovali za křesťany a označovali se jako praví křesťané a jako ti dobří lidé (Bonhommes).

Od počátku byli římskou církví vnímáni jako ti nejnebezpečnější heretici (církevní odpadlíci) a právě za účelem potlačení katarství vznikla ve 30. letech 13. století papežská inkvizice. Kataři měli svou vlastní organizaci nezávislou na strukturách římské církve, své vlastní obřady, učení a cíle. Mezi nejvýznamnější ohniska hnutí patřila Okcitanie (oblast v dnešní jižní  Francii a některá italská města), byli však rozšířeni i jinde. Panuje shoda, že katarství bylo spřízněné s balkánským hnutím Bogomilů.

První nesporný výskyt katarství v západní Evropě je doložen roku 1143 v Kolíně nad Rýnem a zmínky o něm se vyskytují až do počátku 13. století, kdy došlo k jeho krvavému potlačení. Ze slova “Katar” je prostřednictvím německého “Ketzer” odvozen i český výraz “kacíř”. Láskyplné učení, které Kataři hlásali, neznáme v celé jeho úplnosti, protože většina vlastní katarské literatury byla zničena inkvizicí a dochovaly se z něj jen zlomky. Většina dochovaných informací tak pochází z dobových kronik, protikatarských pojednání a z rozsáhlých inkvizičních archivů.

Christanizace a genocida lidstva

(12. díl)

Když křesťanství dorazilo do slovanských zemí, byla to ideologie, která byla již zcela odlišná od toho, co hlásal Kristus. Temné síly ovládající hmotný svět postupně jeho učení pošpinily, převrátily a zatemněly stejně, jak to udělaly se všemi světovými náboženstvími a do poselství soucitného láskyplného soužití temná chtonická síla zasadila sazenice hamižnosti, egoismu, vzájemného rozdělování, velké sociální nerovnosti a nekonečného boje o moc.

Židokřesťanství, to pseudokřesťanství v podání katolické církve, zabíjelo násilnou christianizací po celém světě milióny mnohem duchovnějších pohanů, kteří ctili skutečné křesťanské ideály na rozdíl od jejich “křesťanských duchovních učitelů”. Mohli si vybrat: buď se vzdát své víry Předků, nebo dát hlavu na špalek a předat celý svůj majetek církvi. Například za praktikování “pohanských zvyků”, jako třeba chození do posvátných hájů, které na příkaz misionářů byly všude káceny a vypalovány, byl trest smrti a veškerý majetek propadl církvi.

Tímto způsobem církev postupně šířila strach, zvětšovala svůj politický vliv a hromadila obrovský majetek. Ničila, zabíjela a upalovala vždy ty nejčistší bytosti, protože ony byly její skuteční odpůrci. Naopak pověření “služebníci” církve skrytě vyhledávali ty nemorální, zvrácené a otrocky poslušné, s těmi spolupracovali a využívali je, neboť měli stejnou životní filosofii – “účel světí prostředky”.

Je třeba zmínit, že ti, kteří stále ještě spojují svůj duchovní život s ideologií židokřesťanství a naslouchají skryté propagandě temných sil přes všechno, co má katolická církev na svědomí, tak svým projeveným zájmem a touto vytvářenou energií podporují a udržují geomorfologické pole tohoto egregoru skrytého zla a ve své nevědomosti se spojují s obrovskou karmickou zátěží, kterou za staletí katolická církev v sobě nahromadila, ať už hovoříme o praktikujících “duchovních” či “obyčejných věřících”.

Kosmický parazit pomalu rozleptával soudružnost védské kultury prostřednictvím uměle vytvářených katastrof a padlých zrádců, postupně infiltroval celou společnost “parazitickými” názory a ovládacími programy pomocí takzvaných náboženství. Zaváděl destrukční filosofii: “Rozděluj a panuj” a implementoval na Zemi vládnoucí monarchistické rodové linie, které se na Zemi staly nositeli jeho zájmů a přispívaly k rozkladu původní jednolité védské, eticky a duchovně vysoce vyspělé společnosti.

Zpočátku se tyto síly zaměřily na střed Evropy, aby si zde vytvořily základnu pro svou budoucí rozkladnou expanzi. V rámci dopředu vytvořené strategie vzniklo císařství a do čela tohoto útvaru byl “dosazen” rod Lucemburků. Karel IV se stal roku 1355 císařem svaté říše římské. Této historické události ovšem předcházely mnohé děje, o kterých oficiální historie záměrně mlčí. Na podporu tohoto plánu proběhla v roce 1342 apokalyptická katastrofa, velká potopa.

Vše nasvědčuje tomu, že tato potopa byla vyvolána kosmickým parazitem pomocí pokročilých technologií. Cílem bylo pomocí přírodních živlů oslabit soudržnost původní Državy a první etapou bylo dobytí oblasti střední Evropy. Toto území v důsledku této “přírodní katastrofy” pak šlo daleko jednodušeji obsadit. Pokud pronikneme a “nahlédneme” do této doby, tak se budeme prodírat nepřehledným hustým houštím velmi sofistikované a důsledné manipulace našich dějin.

Pravda o Cyrilovi a Metodějovi

(13. díl)

Je třeba rozbít uměle vytvořený mýtus o Cyrilovi a Metodějovi, kteří nám údajně přinesli písemný jazyk. Bylo to přesně naopak, co nám zmanipulované dějiny tvrdí. Nevytvořili nám abecedu, ale bohužel degradovali náš dokonalejší abecední systém, který jsme používali před jejich příchodem. Naše původní Staroslovienská bukvica měla 49 znaků a popisovala nejen faktickou, lingvistickou podstatu výrazu, ale i jeho obrazovou složku.

Jednotlivé znaky pak navíc rozeznívaly frekvenční vibrace a zvuky, kterými se aktivovaly zejména poslední dvě čakry z 9-ti čakrového systému, které jsou důležité pro spojení s naším Duchem a rozvíjí naše vyšší vědomí. Slova tohoto jazyka vyvolávala v myslích doslova obrazy a vzniklý zvuk harmonizoval jeho i posluchače a měl také pozitivní vliv na jejich zdraví. Cyril s Metodějem byli první z těch, kteří začali systematicky očesávat naše původní písmo. Vyhodili zejména ty znaky, které ani neuměli vyslovit, ale které měli schopnost nás ladit na příslušné vyšší frekvence. Dnes už dokonce i “oficiální jazykovědci” přiznávají, že náš původní jazyk byl daleko dokonalejší, než ten, který nám byl vnucen věrozvěsty.

Nejdříve jimi byla zaměňovaná rodná stará víra za cizí náboženství – židokřesťanství. Kazatelé – misionáři nutili Slovany, aby se zřekli svých rodných bohů ve prospěch cizího. Zjednodušili prastarou Bukvici k nepoznání. Odstranili nejdůležitější písmena, která byla nositeli vysoké duchovnosti, květnatosti, obraznosti vyjadřování a silným nástrojem spojujícím lidi s jejich vyšším vědomím. To vše bylo realizováno pod “šlechetnou” záminkou vývoje řeči a jejího “zdokonalování”. Toto mělo stejný dopad jako léčba bolesti hlavy pomocí lobotomie. Tímto zbavili děti Velké Rasy obrazně a tvořivě myslet a napojovat se na své přirozené božství.

Základem Slovanství není princip trojitosti, jak mají křesťané, ale princip svastiky: Tělo, Duše, Duch a Svědomí a jejich harmonická jednota je zobrazena symbolem Svastiky. I tento symbol byl Slovanům vzat a jako hákový kříž nacisty pošpiněn. Mnoho slovanských rodičů bylo zabito a pozůstalým dětem byla vtloukána do hlav nová víra, víra izraelského národa. Úcta k našim velkým Předkům se stala těžkým zločinem a byla nahrazena klaněním se idolům Izraele, což se stalo velkou ctností.

Bílé se stalo černým a černé bílým. Aby byla nevědomost lidí a jejich zapomnění co největší, tak Temné síly postupně ničily, pálily nebo schovávaly hluboko do podzemí všechny zdroje pravdivých informací a vyššího vědění, které nesly posvátné poznatky: potkalo to Sumerskou knihovnu v Babyloně, Alexandrijskou knihovnu v Egyptě, drahocenné papyry v Memfisu. Etruskou knihovnu v Římě, chrám v Aténách, obrovské knihovny Jaroslava Múdrého a Ivana Hrozného. Ničily. Pálily. Odvážely a schovávaly všechno, co by mohlo jen trochu připomínat slavné dějiny Slovanů a jejich dědictví.

Dařilo se jim zavádět propagandu bezduchovnosti a degradovat Bílou Rasu mísením krve s jinými rasami, což bylo dle víry Slovanů jednoznačně zapovězeno. Podobně postupovaly temné síly jak v bývalém Sovětském Svazu, tak i v USA, které byly ovládány a řízeny stejnou parazitickou silou. Na slovanském území byla podporována smíšená manželství s cílem rozředění slovanského obyvatelstva, o což se snaží nyní také Evropská unie. Je zřetelné, že na nejvyšší úrovni všichni slouží stejné agendě a stejné síle. Ale všechna zrnka moudrosti zaseté v Bielovodí nezahynula.

Slované se nerozplynuli ani v šedé mase křesťanství ani v rudé mase komunistického SSSR ani v beztvaré omáčce “tržního kapitalismu”. Véda nám zachovala prastaré učení – RASIZMUS. Toto učení hovoří o tom, že každá lidská RASA má za povinnost udržet si dědictví svých předků. Sděluje nám, že je naprosto nepřístupné vnucovat učení Předků jedné rasy druhé. Vnucování světonázoru jedné lidské rasy druhé je bránění jejímu přirozenému evolučnímu vývoji, což z pohledu vesmírných KONů je velký prohřešek a za takové narušování přijde přísný karmický trest.

A karma je tak závažná věc, že se jí bojí i démoni. Zlo konají lidé často z nevědomosti a právě nevědomost je podle Védy ten nejtěžší hřích, protože je matkou všech dalších nesprávných rozhodnutí. Dobrou zprávou je, že se již naplnila kolektivní karma lidstva a prastaré poznání se k nám nyní zase navrací a my máme možnost se evolučně posunout a znovu obnovit skutečné dědictví našich Předků.

Zdroj:

https://celostnivzdelavani.cz/celostni-vzdelavani-pro-zs

1.díl:

http://knihya.cz/historie-a-dejiny-trochu-jinak-nez-nas-ucili-1-dil/