Budiž tma… Véna zhasnul a odchází…

Můžeme více konzumovat a spotřebovávat, máme hmotné statky, měli bychom být šťastní, ale nejsme. Samozřejmě můžeme polemizovat o tom, jestli všichni mohou bezuzdně konzumovat a jestli opravdu celá společnost má prospěch z ekonomického výkonu země. Osobně se domnívám, že nikoliv. Navíc odvolávání se na to, že u nás je prostě dobře, že si toho lidé jen neváží a že jinde bylo hůř a že i u nás v jiných dobách bylo hůř, je zavádějící. Jsme součástí globalizovaného světa. Ekonomické možnosti obyvatel se snad s výjimkou Severní Koreje a některých afrických zemí zlepšují úplně všude. Coca-Colu si prý mohou koupit i beduíni v poušti. Mobily mají i vesničané v pákistánských horách, supermarkety jsou po celém světě. Bylo by opravdu neuvěřitelné, pokud by se nám celosvětový pokrok vyhnul a jen u nás bychom se měli stále stejně jako v roce 1980.

Ano, máme možnosti, máme technologie, máme konzum. Tak jako v celém vyspělém světě. Mnohem zajímavější byla Klausova myšlenka, že existují nějací našeptávači, kteří nám tu boří demokracii. Zlovolné iniciativy, které chtějí zasívat neklid. Média, která bombardují obyvatele „katastrofickými“ zprávami. Je to tu zase, ONI, ti zlí, co jen kritizují a nenabízejí žádná řešení. Klaus opět tnul do občanské společnosti a médií. Kritika poměrů se mu nelíbí, kritizovat se nesmí. A protože se kritizuje moc, pak jsou lidé nespokojení.

Tady se Klaus už nebezpečně blíží autoritářským myšlenkám. Někdo prostě kritizuje, protože chce zničit demokracii. Má své temné plány a nenechá lidi v klidu. Jestli v tomto vidí prezident země největší problém, pak je to zlé. Kritika je v demokracii potřebná a nelze ji omezovat ani odsuzovat. Klaus si plete příčinu a následek. Lidé nejsou nespokojeni, protože slyší kritiku, ale kritizují, protože jsou nespokojeni. I Klaus přiznává, že stav politiky je nedobrý, že jsou vykopány příkopy mezi opozicí a vládou. V tom má dokonce pravdu, jenže přichází opět se zajímavým tvrzením, že nepomůže ani volba prezidenta, ani obměna vlády, ani volby. Demokrat hájící demokracii zpochybňuje možnost změny poměrů demokratickými instrumenty.

To je opravdu pozoruhodné. Místo toho nabízí návrat k tradičním hodnotám, zodpovědnosti a solidaritě ve společnosti(!). Skoro až Janečkovsky vybízí lidi, aby začali u sebe, aby denně pracovali na změně svého postoje, aby se chovali jinak. Tedy nikoliv systém se musí změnit, ale sami lidé, kteří si závidí, mají neúctu jeden k druhému a nedrží při sobě. Zlo není v politice, zlo je v nás. A dokud se my nezměníme, bude to tu stále špatné. To je naprostá rezignace na nějakou systémovou změnu a odkaz na jakési neuchopitelné duševní procesy téměř až esoterického rázu to celé posílá do kytek. Pokud prosperita a budoucnost země stojí na duchovní obrodě jeho obyvatel, pak jsme v háji. Jak má držet při sobě národ, který je systematicky rozeštváván a kastován.

Nepřizpůsobivý proti majoritě, úspěšní proti neúspěšným, dlužníci a věřitelé, bohatí a chudí, důchodci a pracující, zaměstnanci a podnikatelé. Společností se táhne několik bojových linií, které tu dříve nebyly a jsou způsobené současnou vládou. Drastická ekonomická opatření sice zvyšují nepopularitu vlády, ale také proti sobě staví nejrůznější skupiny obyvatel. Jedni mají pocit, že doplácejí na ty druhé, že ze stále se zmenšujícího společného koláče ujídají víc tu důchodci, tu Romové, tu postižení. Jak chce Klaus v takové společnosti vykřesat solidaritu a jednotu, když je tu společnost rozdělována kroky pravicových vlád?

Klaus ani jednou nevyřkl slovo, které je zcela zásadní a podstatné. Nespokojenost a neklid ve společnosti způsobuje hlavně korupce! Téma, které již několik let silně rezonuje veřejností, Klaus nezná. Přitom samotný pojem korupce dnes spíše znamená existenci privilegovaných vrstev, pro které neplatí zákony a které jsou zcela nepostižitelné. Korupce v sobě zastřešuje sociální nerovnosti a rozkrádání veřejných prostředků privilegovanou vrstvou, na které doplácí zbytek obyvatel. Toto je jednoznačně příčina a zdroj sociálního napětí a totální skepse obyvatel. Ne nařízení Evropské unie, ani byrokracie, které zmínil Klaus.

To jsou problémy zcela jiného řádu. S korupcí úzce souvisí právo a jeho vymahatelnost. Dnes a denně vidíme, že spravedlnost dopadá na běžné občany tvrdou silou, zatímco zcela zjevné podvody, krádeže, ale i další trestné činy nejsou trestány. Janoušek není stíhán za korupci, ale za to, že zfetovaný přejel řidičku. Vyšetřování i takto jasného případu se vleče, soud je v nedohlednu. Odsouzení nenastupují do vězení, ukrývají se v nemocnicích, podávají další a další stížnosti a soudy tak rozhodují mnoho let. Kde neplatí právo, tam není demokracie.

O to se zde vede boj, zda budeme právním státem a tudíž i standardní demokracií nebo zde budeme jednou za čtyři roky chodit k volbám a jinak zde bude hospodařit mafie. Proto ty naděje spojené s Lenkou Bradáčovou, proto ten zápas o odvolání Rampuly, proto Kalousek vyhrožuje Mazánkovi v kauze letadel Casa. Ten zápas zdaleka není rozhodnutý, jeho výsledek je přitom zcela zásadní pro další směřování země. Nic z toho Klaus ovšem nevidí. O čem se však mluví nejvíce, je amnestie, kterou Klaus vyhlásil na konci svého projevu.

Pokud platí, co jsem napsal výše, pak doslova podrazil nohy nejen justici, ale opět zadusil i ty malé naděje na nápravu poměrů, které veřejnost mohla očekávat. Otevřít brány vězení starcům nad sedmdesát let snad lze chápat jako humanitární gesto, ale všechno ostatní je prostě zlé. Noviny se od rána plní seznamem prominentů, kteří se díky prezidentovu rozhodnutí dostanou ven z vězení nebo do něj vůbec nenastoupí. Fotbalový mafián Chvalovský, zkorumpovaný soudce Berka, miliardář Pitr, zlínský náměstek primátorky Janečka, manažeři H-systemu, silniční pirát Trpišovský, manažeři Union Banky. Mluví se o kauze LTO a dalších starých podvodech.

Prostě se udělá tlustá čára za starými, léta se vlekoucími kauzami. Už dlouho kolovalo mezi lidmi rčení, že až se tu všecko rozkrade, tak poslední zhasne. Václav Klaus právě zhasnul.

Ilustrace: Ateo.cz