Světová ekonomika dnes nezačíná ani nekončí Evropskou unií, jež směřuje k federaci. EU tomuto cíli obětovala funkční systém národních měn ve prospěch kotle, který však netaví euro v jednu pevnou a trvale použitelnou slitinu. Krize eurozóny například kvůli „zapřahání vozu před koně“ sice působí světu vážné problémy a ohrožuje jej, fungovat ale nepřestal.
Existují však federální státy, jejichž smysluplnou existenci přinesl život a vývoj, a navíc se na ně lze spolehnout. Funkční politická a měnová federace může mít i rozměr kontinentu, vzniká-li na základě zdravého rozumu a anglosaské invence, jež v minulých třech stech letech hrála ve světě rozhodující roli. Takovým kontinentem je například Austrálie, jež patří do pacifické oblasti, což institucionalizovala v roce 1989 jako zakládající členský stát Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).
To vzniklo na základě prohlubující se spolupráce anglosaských zemí v severovýchodním Pacifiku s tehdy dynamickým Japonskem a čtyřmi „malými asijskými tygry“, nově industrializovanými zeměmi Jižní Koreou, Tchaj-wanem, Singapurem a Hongkongem. APEC se opírá o Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jež vzniklo v srpnu 1967 a nyní má deset členů. Navíc se od druhé poloviny osmdesátých let těžiště světového ekonomického vývoje přesouvá z atlantické do pacifické oblasti, do níž patří velmoci, jako jsou USA, Čína a Rusko. Tam se euro neeuro odehrávají a budou odehrávat nové věci.
Škody a napětí rostou
EU nyní pasivně čeká na rozhodnutí německého ústavního soudu ohledně fiskálního paktu, přičemž škody a napětí rostou. Finanční prostředky, jež měly na začátku letošního druhého pololetí natéct do nefungujícího systému, se zadrhly. Bankéři a politici tráví volno v mořských letoviscích a jejich aparáty provizorně látají díry, které by měly zacelit bezbřehé toky peněz proháněné Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).
EU nyní pasivně čeká na rozhodnutí německého ústavního soudu, přičemž škody a napětí rostou
Nepřekvapuje, že Řecko nemá již od srpna na provoz a finance pro věřitele čerpá z krátkodobých pokladničních poukázek. A slibuje, že je splatí ze střednědobých zdrojů, které by navzdory neplnění svých slibů mělo dostat až na konci roku. V zadlužené jižní Evropě již propuká nevraživost vůči severním evropským státům, jež se podobá nacionalistickým emocím ve třicátých letech 20. století.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) prostřednictvím svého generálního tajemníka, Mexičana Angela Gurríi, vybízí Evropskou centrální banku (ECB) například k hazardním nákupům státních dluhopisů téměř bankrotujících zemí. Ostatní svět vysílá moudrá varování i rady, ale v podstatě žije samostatně a zařizuje se pro sebe.
Životaschopné společenství
APEC je se svými 21 členskými zeměmi z ekonomického hlediska životaschopnější než „zasmušilá“ EU. Nedává si žádné bombastické cíle, chce jen být efektivní a aktivní na základě tří pilířů:
1.liberalizace obchodu a investic – za prvních 15 let existence byly bariéry sníženy na třetinu;
2.usnadňování obchodu, vytváření možností pro něj a snižování nákladů na něj, chce založit Oblast volného obchodu pro Asii a Pacifik;
3.ekonomická a technická spolupráce výzkumných univerzitních institucí v regionu – věcně, bez humbuku a zbytečných nákladů a nedemagogicky vytvářet vzdělanostní ekonomiku.
APEC nepřešlapuje na místě. Před necelým rokem bylo na zasedání APEC schváleno těsnější propojení sdružení volného obchodu zrozeného de facto v roce 2008 – Transpacifického partnerství (TPP). Na summitu APEC loni na podzim pak vyzvali lídři zemi tohoto společenství Evropu, aby se vzpamatovala.
Transpacifické partnerství jde ještě dál. Chce fungující asijsko-pacifickou obchodní spolupráci, vstup na tento trh pro nové členy, úmluvy o investicích a finančních službách a regionální obchodní pravidla. TPP jede jako buldozer, žádné nekonečné summity. Další setkání se koná v polovině září ve virginském Leesburgu. A USA se pokoušejí iniciovat dvoustranná jednání členských zemí, aby bylo efektivněji dosaženo pokroku a výsledků.
Nefalšovaný multikulturalismus
Může-li nějaká země posloužit jako příklad prosperity a směřování pacifické oblasti, pak je to Austrálie, oficiálně Commonwealth of Australia. Ta nemá žádné závistivé ani nepřející sousedy, kteří by ji ať už očekávaně nebo neočekávaně okupovali, diktovali jí své podmínky či ji zabrali. Jejími jedinými přímými příbuznými jsou Anglosasové, Irové a Skoti. Díky tomu se Austrálie může snažit o nefalšovaný multikulturalismus v pacifické oblasti.
Austrálie je nejen vyspělá průmyslová a zemědělská země, ale i kontinent, který dobře hospodaří se svými zásobami fosilních surovin, jako je černé a hnědé uhlí, ropa a plyn, a cenných minerálů – například železné rudy, bauxitu, olova, zinku, cínu, mědi, manganu, niklu, zlata, platiny, palladia, uranu, stříbra či diamantů. Tyto přírodní zdroje však pouze nerabuje. Má totiž také rozvinuté hutnictví železa a barevných kovů, petrochemii, chemii a zemědělství s velkými přebytky živočišné i rostlinné produkce. Například australská vína patří mezi ta kvalitní takzvaného nového světa.
Austrálie je třináctou největší světovou ekonomikou světa. V HDP na obyvatele je pak na šestém místě na světě a v kvalitě života na druhém. Obě její metropole Sydney a Melbourne patří k celosvětově největším. Australský obchod a ekonomika se zaměřují na USA, Japonsko a EU a osamostatňující se pacifická oblast je pro australské hospodářství velkým příslibem do budoucna.
Stabilní měna
Australský dolar vznikl jako federální měna fungující v kompaktní oblasti i bez rizik v mezinárodní směně. Za současné krize eurozóny patří společně s kanadským dolarem, švýcarským frankem a norskou korunou k bezpečným investičním měnám. Členství Austrálie v rodině států Commonwealth of Nations – 54 anglosaských zemí – je pak její další kotvou v současné měnové a ekonomické nestabilitě globální ekonomiky. Od roku 1983 má australský dolar plovoucí kurz a byl silně deregulován.
Austrálie a ekonomicky perspektivní pacifická oblast jsou příkladem aktivní činnosti, efektivity, zdravého rozumu a anglosaských tradic. A to jak již etablovaný APEC, tak dravě se rozvíjející TPP. Proto je třeba sledovat spíš setkání lídrů TPP ve virginském Leesburgu, na němž budou hledat malé a efektivní kroky kupředu, než evropské formální a nic neřešící summity.
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.