„Během několika posledních dnů jsem obdržel izraelský instruktážní dokument načrtávající izraelské válečné plány proti Iránu. Tento dokument mi předal vysoce postavený izraelský zdroj, který jej dostal od důstojníka IDF,“ píše Silverstein. „Důvodem pro únik informací je záměr odhalit argumenty a plány připravené dvouhlavým válečníkem Bibi-Barakem. Ani zmiňovaný člen IDF, ani můj zdroj a ani téměř žádný jiný vedoucí vojenský či zpravodajský důstojník tuhle válku nechce.“ Příčetní lidé se najdou v každé zemi, za každého režimu. A pár z nich se dokonce podaří získat a udržet si nějaké místo, ze kterého můžou alespoň trochu ovlivňovat cestu, po které se jejich země ubírá. Proto nemá smysl nechávat se příliš vtáhnout do různých mezinárodních rozepří, případně si vybírat strany. To, že něco činí vláda nějakého státu ještě neznamená, že to jejich populace schvaluje, nebo že má v praxi na výběr. Mocenská struktura je dnes internacionální. Národní státy jsou pro ně jen pešci na šachovnici. Skutečný boj, který teď probíhá, je ten mezi lidmi, kteří se snaží válku rozpoutat a těmi, kteří se ji snaží zastavit – na všech zůčastněných stranách. Je to boj mezi šílenstvím a příčetností, boj mezi prosperitou a genocidou, boj mezi skutečnými vlastenci všech zůčastněných stran a mocichtivými zájmy, které jsou ochotné riskovat bez mrknutí oka národy, jimž vládnou. Pokud jde o mě, všechny strany případného konfliktu jsou pod lepší nebo horší maskou totalitními režimy, sledující svoje vlastní zájmy. Jejich konkrétní situace jsou různé, někteří se zdají být více v právu než jiní – ale v konečném důsledku mezi nimi příliš velký rozdíl není. Vymítání čerta ďáblem, to je asi nejlepší charakteristika současné situace. Proto všem doporučuji nahlížet na konflikt v jeho skutečné rovině – těch, kteří se mu snaží předejít a těch, kteří se ho snaží rozpoutat. Alespoň se tak nenecháte zatáhnout do neutuchající propagandy.

Silverstein věří, že tento technoligicky sofistikovaný útok plánovaný proti Iránu „by se mohl zvrhnout do vleklého, krvavého konfliktu bližšího spíše devítileté Iránsko-irácké válce“, než být něčím na způsob krátkodobé invazní operace proti Iráku, kterou Bush prohlásil za úspěšnou svým známým „mission accomplished“ nakresleným na palubě USS Lincoln.

Munice s uhlíkovými vlákny pošle Irán zpět do 19. století

Z uniklého dokumentu:

Izraelský útok bude zahájen koordinovanými údery včetně bezprecedentního kybernetického útoku, který zcela paralyzuje iránský režim a jeho schopnost vědět, co se děje uvnitř jeho hranic. Internet, telefony, rádia a televize, komunikační satelity a optická vlákna vedoucí ke kritickým instalacím – včetně podzemních raketových základen umístěných v Chorrámabádu a Isfahánu – budou zbavena funkčnosti. Elektrická síť po celém Iránu bude paralyzována a transformační stanice utrpí těžké škody od munice s uhlíkovými vlákny, které jsou tenčí než lidský vlas a vytvářejí elektrické zkraty, jejichž oprava vyžaduje jejich úplně odstranění. To by byla Sisyfovská práce osvětlovaná clusterovou (skupinovou) municí, která bude shazována s určitou prodlevou a část jí bude aktivována na dálku pomocí satelitních signálů.

Z Izraele bude na Irán vystřelena salva desítek balistických střel. Balistické střely s dosahem 300km budou vypáleny z izraelských ponorek v blízkosti Perského zálivu. Tyto střely nebudou vyzbrojeny nekonvenčními bojovými hlavicemi, nýbrž vysoce explozivními náložemi vybavenými posílenou špičkou konstruovanou speciálně k pronikání do opevněných cílů.

Tyto střely udeří proti svým cílům – některé explodují nad zemí – jako ty, které udeří na jaderný reaktor v Araku – který má produkovat plutonium a tritium – a nad blízkou továrnou na výrobu těžké vody, zařízení na výrobu jaderného paliva v Isfahánu a zařízení k obohacování hexafluoridu uranu. Další explodují až pod zemí – například v pevnosti Fordo.

Salvy stovek křižujících střel rozbijí velitelské a řídící systémy, výzkumné a vývojové kapacity a bydliště vedoucího personálu z aparátu vývoje jaderných a raketových zařízení. Zpravodajství shromažďované už roky bude využito k  naprostému setnutí veškérého odborného a velitelský personálu.

Po první vlně útoků, která bude načasována se sekundovou přesností, nad Iránem proletí radarový satelit „Blue and White“, jehož systémy umožňují provést vyhodnocení úrovně škod zasazených různým cílům. Teprve poté, až se rychle rozšifrují satelitní data, budou tyto informace přímo přeneseny do bojových letadel, která budou skrytě pronikat do Iránu. Letouny IAF budou vyzbrojeny utajovanými zařízeními pro elektronické souboje, která nebyla dosud odhalena ani našim spojencům v USA. Tato zařízení učiní izraelské letouny neviditelnými. Izraelské bojové letouny, které se zúčastní útoku, zničí krátký seznam cílů, u kterých bude zapotřebí dorážející útok.

Mezi cíly schválenými pro tento útok budou Shihab 3 a Sejil, skladovací nádrže chemických složek raketového paliva, průmyslové kapacity k výrobě řídících systémů raket, továrny na výrobu centrifug a další.

Ostatní spekulovali i to tom, že Izrael odpálí elektromagnetický impuls, který Irán pošle zpět do doby kamenné. „Rozhodne-li se Izrael k odpálení jedné ze svých střel Jericho III, tak jediná jaderná bojová hlavice ve velké výšce nad severem středního Iránu vyvolá elektromagnetický puls, aniž by to mělo tlakový či radioaktivní účinek na povrchu,“ píše Joe Tuzara pro Arutz Sheva, utra religiózní sionistickou mediální síť.

To vše bude provázáno s kybernetickými útoky, takže Iránci ani nebudou vědět, co se děje, kromě masivního rozpadu elektrické rozvodné sítě a kolapsu produkce ropných rafinérií a dopravy. Zásoby potravin se vyčerpají a komunikace nebude z větší části možná, což povede k ekonomickému kolapsu. Podobně i centrifugy k obohacování uranu ve Fordo, v Natanzu, stejně jako i ty roztroušené jinde se zastaví na desítky let.

Iránská reakce na útok elektromagnetickým impulsem bude marná a směšně tragická. Než elitní jednotky Qods stihnou zaminovat Hormuzskou úžinu a uvrhnout ropné rafinérie arabských států v Zálivu do zkázy, stejně jako i Pátou flotilu Spojených států a jejich další vojenská zařízení, iránský administrativně-průmyslově-vojenský komplex bude mít svou infrastrukturu už v troskách, aniž by o tom režim vládnoucího duchovenstva vůbec věděl.

Takovéto chmurné scénáře se predikují na bázi fikce – totiž že Irán má jaderný program a plány na jaderný úder na Izrael při první možné příležitosti. Četné zpravodajské agentury (včetně izraelského zpravodajství) i analytiků ve Spojených státech dospěli k závěru, že Irán nemá aktivní jaderný program a je přinejlepším roky od schopnosti jej rozvíjet.

„Spojené státy, evropští spojenci a dokonce i Izrael se obecně shodli na třech věcech ohledně iránského jaderného programu: Teherán nemá bombu, neučinil rozhodnutí ji stavět a je pravděpodobně roky daleko od toho, aby mohl mít nasazené jaderné hlavice,“ prohlásila v březnu agentura Reuters.

Je-li tomu tak, proč Izrael a Spojené státy tak baží po útoku na Irán? Ze stejných důvodů, proč Spojené státy dvakrát zaútočily na Irák – nikoliv proto, aby zažehnaly hrozbu Saddáma Hussaina a jeho zbraní hromadného ničení – které neexistovaly – ale proto, aby naprosto zničili iránskou civilní infrastrukturu a uvrhli tuto zemi do zaostalosti třetího světa – aby nebyla schopna překážet izraelské hegemonii v regionu, nebo být opozicí vůči rekonstrukci tohoto regionu v režii Spojených států. To jistě platí pro velkou část z níže postavených válečných štváčů, nicméně nepochybujte o tom, že útok proti Iránu je strategickým útokem proti Rusku a Číně. Všechny tři supervelmoci jsou si toho dobře vědomy. Nejedná se o pouhou provokaci, jedná se o fyzickou předehru k třetí světové válce, nebo „velké válce 21. století,“ jak jí nazývá Gerald Celente. Válka, která může být vzdálena 10 let, nebo taky 10 dní. Pochopitelně k ní dojít nemusí vůbec, pokud se příčetnějším frakcím ve všech relevantních zemích podaří získat převahu. Nicméně ignorovat tento sebevražedný trend by bylo zcela jistě nenapravitelnou chybou.

Ilustrace válečného šílenství

 

Překlad provedl Miroslav Pavlíček

http://www.reformy.cz/zpravy/valecny-plan-izraele-naproste-zniceni-iranske-civilni-infrastruktury/