Kde ty loňské sněhy jsou…? V květnu 2004 vstupovalo Slovinsko do Evropské unie jako nejbohatší nový člen. Pokud jde o HDP na obyvatele, bylo Slovinsko daleko před námi. O tři roky později pak Slovinci přijali euro a v rámci evropské integrace se tak dostali suverénně nejdále z bývalých států Jugoslávie.

slovinsko_lublanPodobně jako v případě Španělska, také ve Slovinsku doprovázel ekonomický rozmach velký boom ve stavebnictví. Pak ovšem přišla krize a proexportní ekonomika Slovinska dostala tvrdou ránu. V roce 2009 se propadla o 8%, avšak poměrně rychle se vlivem opatření v ostatních státech (šrotovné apod.) dostala zpět na nohy. Hluboko pod povrchem ovšem začala bublat daleko vleklejší krize, která nebyla dopravena z venku, ale dlouho se utvářela v srdci slovinské ekonomiky.

Privatizace Slovinsko minula

Zatímco ostatní postkomunistické země prošly v 90. letech mnohdy nepříliš povedenými privatizacemi, Slovinsku se rozprodej státního majetku vyhnul. Stát do dnes drží majoritní podíly nejen ve velkých firmách ale rovněž v bankovním sektoru. Slovinci byli na své banky patřičně hrdí. Z rodinného stříbra se ovšem nyní stává rodinná tragédie. Banky začaly půjčovat jako smyslu zbavené a vytáčet realitní boom do pořádných otáček. Často se tak navíc dělo ve prospěch pochybných firem napojených na politiky. Roztočil se velký kolotoč půjček utopených v realitních projektech, který byl ještě okořeněn známým pořekadlem, že stát není příliš dobrý hospodář.

Z makroekonomického hlediska na tom Slovinsko není zase tak špatně. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 8 procent a státní dluh je pod 50% HDP. Ekonomiku ovšem drtí hroutící se bankovní systém. Podle odhadů je až 12% půjček špatných, což je o dost více než například ve Španělsku.

Realitní bublina praská

Tikající bombou je trh s nemovitostmi. Na rozdíl od Španělska ale i dalších zemí, které položily klesající ceny nemovitostí, ve Slovinsku je realitní trh v kómatu. Ceny nemovitostí příliš neklesají, nikdo nic nekupuje, ale také neprodává. Zadlužené banky ovšem mohou začít prodávat nemovitosti, které získaly za nesplacené úvěry a tím se trh přesytí do té míry, že ceny nemovitostí spadnou dolů. Banky je prodají za malý peníz a z dluhů si rozhodně nepomohou.

Politická krize

Jak už to tak bývá, krize ekonomická je doprovázena krizi politickou. V září loňského roku padla středolevá vláda Boruta Pahora kvůli neshodám okolo reforem a chystaných privatizací. Vítěz mimořádných prosincových voleb pak nebyl schopen sestavit vládu a v pořadí druhého bývalého premiéra Janeze Janšu zase nechtěl jmenovat prezident. Tomu vadila Janšova nízká důvěra po obvinění z korupce. Janša se ale nakonec dočkal a sestavil širokou koalici, která se snaží z problémů vylízat bez nutnosti pomoci EU. Její budoucnost je ovšem ve hvězdách, počátkem září čeká vládu odložení hlasování o zlatém pravidle, které nařizuje skrze ústavu dalším vládám vyrovnané rozpočty.

Většina ekonomů se domnívá, že do Bruselu tak jako tak dorazí v nejbližší době žádost o pomoc v odhadované výši 5 až 6 miliard eur.

Janez Janša | Foto wikipedia

Krize dnes

Nejvyšší nezaměstnanost v EU:

Španělsko: 24,6%

  • Řecko: 21,9%
  • Lotyšsko: 15,3%
  • Portugalsko: 15,2%
  • Irsko: 14,6%
  • Celkem 13 z 27 členských států EU má nezaměstnanost nad 10%
  • Nejmenší nezaměstnanost je v Rakousku (4,1%)

Státní dluh (2011) k HDP:

  • Řecko: 165,3%
  • Itálie: 120,1%
  • Irsko: 108,2%
  • Portugalsko: 107,8%
  • Belgie: 98%
  • Nejmenší státní dluh má Estonsko (6%).

Zdroje:
http://www.guardian.co.uk/world/2012/jan/12/slovenia-economy-fears
https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/si.html
http://blogs.ft.com/beyond-brics/2012/07/23/guest-post-slovenia-is-running-out-of-time/
http://ekonom.ihned.cz
Wikipedia

Převzato: http://pravdu.cz/slovinsko/slovinsko-v-krizi-aneb-ke-dnu-snadno-a-rychle–