Chladná hlaveň pistole tlačí na čelo. Dvacetiletý mladík se rozhodl skoncovat se svým životem. V hlavě mu zní slova románu Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga Goetha: „Zde. Lotto! Bez hrůzy chápu se studeného, strašného kalichu, z něhož se napiji smrtelného opojení.“ Ano, úplně to chápe, naprosto s hlavním hrdinou soucítí. Neváhá a stiskne spoušť…

foto1_32052Mladý německý právník a začínající spisovatel Johann Wolfgang Goethe (1749–1832) si drží hlavu v dlaních. Právě se dozvěděl, že tragicky zahynul jeho známý Karl Wilhelm Jerusalem (1747–1772). Spáchal sebevraždu z nešťastné lásky! S jeho pocity se Goethe dokáže docela dobře ztotožnit. Sám má ještě zlomené srdce z toho, jak jej odmítla dívka, po níž toužil, Charlotte Buffová (1753–1828). „Jerusalemova smrt… mne vytrhla ze snu,“ popisuje Goethe. „Podobnost toho, co se v tutéž chvíli přihodilo mně, mne uvedla do vášnivě prudkého pohybu, a tak… jsem do díla, na kterém jsem právě začal pracovat, vdechl všechen žár, který nedovoluje rozlišit báseň a skutečnost.“ Během čtyř týdnů intenzivní práce tak vznikne přelomový literární počin s názvem Utrpení mladého Werthera.

Zabije se z nešťastné lásky
Román je vyprávěn převážně formou dopisů, v nichž se hlavní hrdina Werther svěřuje se svým trápením. Tento mladý umělec se během pobytu ve fiktivním městečku Wahlheim osudově zamiluje do půvabné dívky Charlotty. Děvče je však již zasnoubeno s o jedenáct let starším Albertem. Přesto ji Werther začne navštěvovat, a dokonce i s Albertem naváže přátelský vztah. Neopětovaná láska jej však čím dál více sžírá. „Jak mě její zjev pronásleduje. Ať sním či bdím, vyplňuje moji duši,“ vyznává se Werther. Nakonec nevidí jinou možnost než násilné ukončení svého trudného života. Střelí se pistolí do hlavy a dvanáct hodin nato umírá!

Obdivuje ho i Napoleon
Z Goetha se díky Wertherovi, jenž vyjde roku 1774, rázem stane evropská literární hvězda. Kniha dosáhne nevídaného úspěchu a vzbudí bouřlivý ohlas. „Přijetí útlého svazku vzdělaným publikem té doby se stalo senzací, v dějinách německé literatury ojedinělou,“ podotýká německý literární historik Peter Boerner (*1926). Za vrcholné dílo považuje knihu například i Napoleon Bonaparte (1769–1821)! Rozpoutá se skutečná „wertherománie“, jež ovlivní i soudobou módu, když mladí muži začnou po vzoru svého oblíbeného románového hrdiny chodit v kožených kalhotách a modrém kabátu s mosaznými knoflíky. Někteří ale bohužel identifikaci s vymyšlenou postavou dovedou do krajnosti a odhodlají se sáhnout si na život!

Rukopis mohl skončit v ohni!
Vlna sebevražd, jež následuje po vydání románu, otřese veřejností. Alarmující počet mládenců, kteří pomocí pistole dobrovolně odejdou z tohoto světa, vede v určitých oblastech k úplnému zákazu knihy! Sám Goethe se v pozdějších letech od Werthera distancuje. Možná i lituje, že dílo po napsání nezničil, jak ostatně plánoval! Když totiž rukopis přečte svému příteli Johannu Heinrichu Merckovi (1741–1791), který se zrovna nachází ve velmi špatné náladě, Merck pouze prohodí „No ano, docela pěkné“ a vzápětí odejde! „Kdyby bylo v krbu hořelo, byl bych to dílo hned vhodil do ohně; ale zase jsem se vzchopil,“ líčí své tehdejší rozpoložení Goethe. Posléze se Merck přizná Goethovi, že vlastně tenkrát čtený text vůbec nevnímal!

Matěj Kučera

http://akta-history.rf-hobby.cz/index.php?locales=2&id_page=178&id_previous_page=249&nocache=1340536930.2461&inq=1642db2f641c0be727b147836b9168f2&ida=0&id_art=32052&sta=0&cislo=0&sea=0&=0&fid=0&nsrd=1&kty=0&checksum=bb2022051c5e498bde4616a0ae9b9580