Tato válka proti ptákům se nás dotýká mnoha způsoby. Podporuje lež o „virech“ a umožňuje ospravedlnit naprosto šílená opatření, která se používají na naši ochranu před neviditelným nepřítelem. Opatření se stupňují alarmujícím tempem, a proto musíme zabránit tomu, aby se toto šílenství ještě více vymklo kontrole.

Proč se zaměřujeme na imaginární „virus“ a groteskně ničíme životy nevinných ptáků, když existují mnohem věrohodnější vysvětlení pro jakoukoli vnímanou nemoc? Proč dovolujeme, aby podvodné genetické testy určovaly, zda je zvíře nemocné, či nikoli? Proč se předpokládá, že každý pták je nakažený, a proto musí být utracen? Tento přístup spálené země v případě ptačí chřipky, který se používá k potlačení imaginárního „viru“, je podobný opatřením při „COVID-19“, která v posledních čtyřech letech zničila mnoho lidských životů.

Pokud je ptačí chřipka tak nebezpečná jak se nám snaží tvrdit, proč se všude neválí spousty mrtvých ptáků? Přitom když se slepice nevybijí, tak chřipka odejde sama. Od chovatelů si vyslechnete, že jde nejspíš o záměrné ničení chovů.

Cituji: „Ptal jsem se jak přišli na tu chřipku u nich. Jestli byly husy nemocné, kolik byl úhyn a podobně. Dle jeho vyjádření husy byly naprosto zdravé a nebyl ani úhyn. Prostě přijeli z veteriny, že budou odebírat vzorky k vyšetření. A ty vzorky to potvrdily. Byly jim zlikvidovány všechny husy které měli na prodej na Martina a chovné husy, které měli dovezené z Francie. Čili likvidace produkce na dva roky než se to obnoví.“

Divoké kachny, vrány, labutě, sýkorky, všechno zdravé. Sousední Deutschland, kein Problem, bitte. Je to část příprav na cvrčky s masokostní moučkou, chemickým škrobem a glutamáty? Potom příprava běží na plné kule. Vypadá to spíš jako agenda na další snížení imunity populace. Ze cvrčků nikdo zdravý nebude, hmyz je na tom ještě hůř než zvířata. [zdroj]

Poměrně rozsáhlou analýzu „viru“ ptačí chřipky včetně dokumentace se státními úřady provedl Resetheus resp. Eva Mertlíková. Dáváme jen ukázky pro představu, kompletní argumentaci a komunikaci s úřady v rámci stošestky najdete v odkazech uvedených pod článkem.

Existují důkazy pro existenci viru H5N1?

Virus ptačí chřipky H5N1: neexistují důkazy o existenci, patogenitě nebo pandemickém potenciálu; příčiny jiného než virového původu jsou opomíjeny.

I v případě ptačí chřipky byla použita čarovná hůlka biomedicínského výzkumu – biochemická technika množení PCR (polymerázová řetězová reakce) – načež se tvrdilo, že byl pomocí této metody rozmnožen a detekován genetický materiál viru H5N1. Jak ovšem upozorňuje Terence Brown ve své standardní práci „Genomes“ (Genomy), nelze PCR použít k identifikaci virů, které předtím nebyly dekódovány. A takové kompletní dekódování genetického materiálu H5N1, které je nezbytným předpokladem k tomu, aby se zjistilo, co přesně právě PCR množí, nebylo nikdy provedeno. Nikdo nám také nebyl schopen takovou studii zaslat.

Protože ani tento „zlý“ virus H5N1 nikdy nikdo neviděl, používají se k nepřímému odhalení tohoto smrtícího nepřítele antigenní testy také u ptačí chřipky – podobně jako je tomu již nějakou dobu v případě SARS, hepatitidy C, HIV a vůbec ve virologii obecně. Přitom se tvrdí, že existují velmi specifické protilátky, které jsou vytvořeny jenom proti tomuto viru H5N1. Takto vysoce specifické testy na protilátky je však možné sestavit pouze tehdy, když je jasné, na co přesně tyto testy reagují (ať „pozitivně“ či „negativně“).

Zde se však kruh uzavírá, protože něco takového by bylo možné pouze v případě, že by testy byly kalibrovány přímo na virus H5N1. Nezdá se však, že by tomu tak bylo.

To také znemožňuje tvrdit, že H5N1 způsobuje nějaké onemocnění (čili že je patogenní). Ortodoxní výzkum sice tvrdí, že patogenitu virů, jako je H5N1, lze prokázat v laboratoři, například „inokulací“ násadových vajec nebo aplikací do zvířat, která již spatřila světlo světa (nutno podotknout, že se jedná o neonové světlo experimentální laboratoře). Ale pohled na publikace, v nichž jsou experimenty popsány, neukazuje žádný důkaz patogenity.

Pro účely laboratorních pokusů, které nám Institut Friedricha Loefflera předložil jako důkaz patogenity H5N1, byly použity kachny. Těmto zvířatům byl po několik dní podáván do průdušnice, nosních dutin, očí a krku pokusný extrakt (který mohl obsahovat nejrůznější buněčné složky a další potenciálně škodlivý materiál). A to v extrémně vysokém množství. Veškeré škody a zkáza, které v důsledku toho vznikly, pak vědci jednoduše vydávali za důsledek působení viru H5N1.

Strach z viru H5N1, který v roce 2005 zasáhl německý ostrov Rujána, nebyl ničím jiným než uměle vytvořenou testovací epidemií, při níž vojáci Bundeswehru hledali, nacházeli a sbírali mrtvé ptáky, které tzv. epidemiologové poté testovali. Skutečnost, že vždy ten či onen pták reaguje na testy „pozitivně“, není důvodem k panice, protože nikdo nedokáže přesně říct, na co tyto testy vlastně „pozitivně“ reagují. Jak jsme zmínili výše, nebylo totiž prokázáno, že se jednalo o zákeřný virus H5N1. Obzvlášť když nesrovnalosti v teorii o viru ptačí chřipky byly tak zřejmé, že si jich musel všimnout snad každý laik, a o to více každý virolog.

Vybíjení drůbeže

V posledních třech desetiletích je proti ptákům vedena válka, která si na ptačí populaci vybrala těžkou daň. To vše se děje pod záminkou hrozby ptačí chřipky, formy chřipky A, která je údajně vysoce nakažlivá a pro ptáky smrtelně nebezpečná. Údajně postihuje především kuřata, krůty a kachny a vyskytuje se ve dvou formách: nízce patogenní ptačí chřipka (LPAI) a vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI). U ptáků nakažených nízce patogenní formou se údajně neprojevují žádné nebo jen mírné příznaky, zatímco ptáci, kteří mají tu smůlu, že jsou označeni za „nakažené“ vysoce patogenní formou, mohou mít nedostatek energie, kašel a výtok z nosu.

Použití podvodných molekulárních testů k „nalezení“ „viru“ v populaci ptáků velmi připomíná to, čeho jsme byli svědky u lidí v éře „COVID-19“. Tento molekulární trik má však pro ptáky, kteří jsou označeni jako nositelé „viru“, ještě horší následky, protože vede k brutální praxi vybíjení ptáků. Tyto děsivé praktiky mají škodlivé dopady na ptáky, zemědělce i hospodářství. Existuje mnoho způsobů, jak lze tuto ptačí pandemii obrátit proti nám ještě více, než čeho jsme v současnosti svědky, a je to zlověstné znamení věcí příštích. Pojďme prozkoumat dopady toho, co tato válka proti ptákům způsobila a co by to potenciálně mohlo znamenat pro lidstvo do budoucna, pokud se nám nepodaří se dohodnout a toto „virové“ šílenství okamžitě ukončit.

Co se stane, pokud se v chovu kuřat vyskytne ohnisko ptačí chřipky?

V případě výskytu nákazy má drůbežářský průmysl přísné postupy v souladu se státními a federálními organizacemi, které umožňují identifikovat problém a omezit šíření nákazy. Při zjištění ptačí chřipky se postupuje podle následujícího plánu v pěti krocích:

Karanténa – Nejprve chovatel zajistí, aby postižené hejno zůstalo na jednom místě, spolu s veškerým vybavením, které bylo v blízkosti ptáků.
Eradikace – Postižené hejno je poté rychle a humánně utraceno.
Monitorování oblasti – Současně se v široké okolní ‚kontrolní‘ oblasti testují a monitorují na přítomnost ptačí chřipky volně žijící i domácí ptáci.
Dezinfekce – Hospodářství, kde bylo hejno umístěno, je poté důkladně vydezinfikováno, aby se zajistila likvidace všech zbytků viru.
Testování – Nakonec je celá drůbeží farma pečlivě testována po dobu 21 dnů, aby se potvrdilo, že je prostá ptačí chřipky, a teprve poté se povolí přísun nového hejna ptáků.

K tomuto strašlivému masovému vybíjení dojde i v případě, pokud je „virus“ zjištěn pouze u jednoho ptáka.

Vidíme tedy, že je jen otázkou času, kdy se ti, kteří mají z epidemie ptačí chřipky u lidí prospěch, rozhodnou tento narativ prosadit. Stačí hromadné testování pomocí PCR a tvrzení, že stejné příznaky onemocnění, které každoročně vidíme u „Covidu“, chřipky, RSV atd., jsou nyní příznaky „viru“ H5N1. Vyžaduje to jen změnu obchodní značky a dobře zorganizovanou kampaň strachu ze strany mainstreamových médií, aby se vystrašení lidé opět postavili do fronty na další experimentální injekci, která se blíží.

Musíme si tedy položit otázku, proč se zaměřujeme na imaginární „virus“ a groteskně ničíme životy nevinných ptáků, když existují mnohem věrohodnější vysvětlení pro jakoukoli vnímanou nemoc? Proč dovolujeme, aby podvodné genetické testy určovaly, zda je zvíře nemocné, či nikoli? Proč se předpokládá, že každý pták je nakažený, a proto musí být utracen? Tento přístup spálené země v případě ptačí chřipky, který se používá k potlačení imaginárního „viru“, je podobný opatřením při „COVID-19“, která v posledních třech letech zničila mnoho lidských životů.

I když se může zdát přitažené za vlasy, že by lidé byli vybíjeni na základě výsledků molekulárního testu, není příliš těžké pochopit, jak nám neviditelná „hrozba“ může převrátit a zničit naše životy. Už jsme zažili nucené lockdowny, karanténu a povinné nošení obličejových masek. Viděli jsme nedobrovolné testování a nemyslitelné zacházení s našimi seniory žijícími v domovech důchodců, kterým v mnoha případech vynucená opatření pomohla k předčasné smrti. Ti, kteří byli posláni do nemocnic, byli otráveni k smrti remdesivirem a dalšími toxickými léky a/nebo jim byly poničeny plíce, když byli napojeni na invazivní ventilátory. Mnozí si vzali život kvůli strachu a ekonomickým potížím, kvůli omezením, která na ně byla uvalena. Lidé sice nebyli zplynováni v halách, ale během této „pandemie“ byli různými způsoby „vybíjeni“, aniž by si to veřejnost vůbec uvědomovala.

Viděli jsme také, jak snadno se lidé nechají ovlivnit k provádění nevýslovných činů na základě rozkazů, které jim dali ti nahoře. Stejně jako farmáři bezmyšlenkovitě zabíjejí miliony nevinných ptáků a ubližují si přitom na základě pokynů Ministerstva zemědělství, tak policisté brutálně napadali ty, kteří se nechtěli podřídit jen na základě vydání nezákonných nařízení.

Stejně jako se farmáři obrátili proti svým vlastním zvířatům, viděli jsme, jak se naši vlastní sousedé obrátili proti těm, kteří se postavili na odpor, a to vše ve jménu strachu z neviditelného nepřítele. Bylo nám vyhrožováno, že pokud se nepodřídíme, ztratíme přístup do obchodů, restaurací, zaměstnání, k zábavě atd. Za jak dlouho budeme odříznuti od přístupu k našim financím, pokud se rozhodneme vzdorovat drakonickým opatřením během budoucí epidemie? Co jim brání v tom, aby si vynutili masové testování, jako tomu bylo v Číně? Co zabrání těm, kteří jsou u moci, aby pod záminkou ochrany zbytku obyvatelstva vyžadovali užívání toxických léků, invazivní lékařské zákroky a nucené očkování?

Tato válka proti ptákům se nás dotýká mnoha způsoby. Podporuje lež o „virech“ a umožňuje ospravedlnit naprosto šílená opatření, která se používají na naši ochranu před neviditelným nepřítelem. Tato opatření se stupňují alarmujícím tempem, a proto musíme tuto válku ukončit a zabránit tomu, aby se toto šílenství ještě více vymklo kontrole. Pokud dovolíme, aby toto vybíjení pokračovalo bez odporu, ztratíme nakonec ještě víc než jen svá práva. Ztratíme svou lidskost.

Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární ústav Praha?

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím:

Státní veterinární ústav Praha provádí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při výskytu ptačí chřipky H5N1 v ČR. Součástí Státního veterinárního ústavu Praha je Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu.

Uveďte, prosím, vědecké důkazy, ze kterých Státní veterinární ústav Praha a Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu vychází, pokud jde o existenci viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1. Uveďte pouze primární informační prameny, tedy původní vědecké studie. Sekundární ani terciální informační prameny neuvádějte.

  1. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
  2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1.
  3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.

„Národní referenční laboratoř tuto databázi nevede, není tudíž zodpovědná za kvalitu vědeckých prací v databázi nalezených, a rovněž není povinna se vyjadřovat k negativnímu názoru žadatelky na dané vědecké práce.“

SVÚ Praha zaslal v příloze kopii studie „Shortridge KF, Zhou NN, Guan Y, Gao P, Ito T, Kawaoka Y, Kodihalli S, Krauss S, Markwell D, Murti KG, Norwood M, Senne D, Sims L, Takada A, Webster RG. Characterization of avian H5N1 influenza viruses from poultry in Hong Kong. Virology. 1998 Dec 20;252(2):331-42. doi: 10.1006/viro.1998.9488. PMID: 9878612“.

Zaslaná studie bohužel požadované vědecké důkazy neobsahuje a kritéria uvedená v žádosti nesplňuje. SVÚ Praha uvedl, že neprovozuje rešeršní, knihovnickou ani překladatelskou činnost. Žadatelka takovou činnost po SVÚ Praha ani nežádala. Požadovala pouze uvedení vědeckých prací, ze kterých SVÚ Praha, resp. NRL vychází, pokud jde o existenci viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1. Požadavek na uvedení konkrétních citací byl uveden záměrně z toho důvodu, aby bylo zřejmé, které konkrétní postupy a výsledky popsané v zaslané studii SVÚ Praha, resp. NRL považuje za vědecké důkazy.

SVÚ Praha uvedl, že „provádí primárně veterinární laboratorní diagnostiku a při své činnosti využívá vědecké poznatky, zejména informace týkající se metod diagnostiky nemocí zvířat a detekce patogenů.“ SVÚ Praha na webových stránkách Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu uvádí: „Laboratoř úzce spolupracuje se Státní veterinární správou České republiky, podílí se na identifikaci nákazových ohnisek a jejich následném zdolávání. Metodicky koordinuje činnost laboratoří SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc a konfirmuje výsledky pozitivních nálezů.“ A dále: „Kromě základní laboratorní analýzy se NRL věnuje vývoji a validaci molekulárně genetických detekčních metod, včetně implementace nových diagnostických postupů.“

Vzhledem k výše uvedenému, vzhledem k odborné specializaci na „detekci patogenů“ (v tomto případě viru H5N1) a úzké spolupráci se SVS ČR při identifikaci a zdolávání nákazových ohnisek, kdy SVS ČR jedná na základě výsledků laboratorních vyšetření provedených právě SVÚ Praha, resp. NRL, by se dalo očekávat, že odborníci SVÚ Praha, resp. NRL pouze nekriticky neprovádějí předepsané diagnostické postupy, ale při detekci patogenů a práci s nimi vycházejí také z odborných znalostí získaných vlastním studiem publikované vědecké literatury, která se detekovanými patogeny zabývá (v tomto případě virem H5N1, jeho patogenitou a způsoby přenosu).

Žadatelka bude tedy považovat za konečnou odpověď ze strany SVÚ Praha, resp. Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu, tzn. že zaslání jedné důkazně bezcenné studie považují za uvedení vědeckých důkazů existence viru H5N1, jeho kauzality k ptačí chřipce a způsobů přenosu H5N1.

Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární správa?

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím:

Státní veterinární správa v souvislosti s výskytem ptačí chřipky v České republice vyhlásila mimořádná veterinární opatření. Na svých webových stránkách uvádí také řadu tvrzení o viru H5N1 a ptačí chřipce, ke kterým však nejsou uvedeny odkazy na vědecké práce, které by tato tvrzení prokazovaly.

  1. Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
  2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1, případně dalších subtypů viru influenzy typu A.
  3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že virus H5N1 je přenosný a patogenní pro člověka a má pandemický potenciál.
  4. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.
  5. Prošetřuje Státní veterinární správa v případě výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, zejména ve velkochovech drůbeže, i další možné příčiny vzniku onemocnění, jako jsou např. faktory zoohygienické, farmakologické, nutriční, otrava závadným krmivem nebo kontaminovanou napájecí vodou, nadměrný stres zvířat atd.?

Ani jedna z odpovědí SVS dotazy žadatelky nezodpověděla. Žádný z uvedených dokumentů (většinou se jedná pouze o články obsahující souhrnné informace, a ne o původní vědecké práce obsahující primární zdroje) neprokázal to nejdůležitější, a to existenci viru H5N1 a jeho kauzalitu ke klinickým příznakům označovaným jako „ptačí chřipka“. Virus H5N1 byl údajně poprvé detekován v roce 1996 v Číně. Všechny 4 dokumenty uvedené SVS byly publikovány v roce 2005 nebo později. Už jen tento fakt je důvodem, proč žádný z nich nemůže být vědeckou prací prokazující existenci a patogenitu viru údajně objeveného v roce 1996.

Prosím tedy o řádné zodpovězení všech výše uvedených 5 dotazů. Místo uvádění článků obsahujících pouze souhrnné informace prosím o uvedení vědeckých prací, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody prokázaly v prvé řadě existenci viru H5N1 a jeho kauzalitu ke klinickým příznakům souhrnně označovaným jako „ptačí chřipka“ (samozřejmě s uvedením provedených kontrolních experimentů, které by vyloučily, že by původcem těchto klinických příznaků byly jiné příčiny než virus H5N1), dále vědecké důkazy prokazující přenos (perorální a aerogenní cestou) a patogenitu viru H5N1 pro ptáky a člověka (opět s uvedením provedených kontrolních experimentů, které by vyloučily, že by původcem klinických příznaků u ptáků a člověka byly jiné příčiny než virus H5N1).

„V odpovědi Vám byly poskytnuty všechny nám známé informace k dané problematice. Žádné další údaje, kterými bychom odpověď doplnili, nemáme k dispozici.

S ohledem na uvedené je žádoucí uvést, že Státní veterinární správa je dozorovým orgánem, nikoliv vědeckou institucí, která by měla za úkol revidovat závěry vědeckých poznání ohledně HPAI. Naším primárním úkolem je postupovat v oblasti dozoru dle účinné legislativy.“

Při výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, které jsou velmi variabilní a společné řadě dalších onemocnění, se tedy co nejdříve provádí laboratorní vyšetření na ptačí chřipku. Používané metody jsou však velmi problematické a nepřesné (stejně jako v případě dalších údajných „patogenů“). V případě pozitivního výsledku se pak automaticky předpokládá, že v chovu řádí virus ptačí chřipky a takový chov se podle platné legislativy likviduje. Další možné příčiny onemocnění se vůbec nevyšetřují.

Převzato z nespokojeny.cz

Zdroje a další informace:
Existují důkazy pro existenci viru H5N1?
Vybíjení drůbeže
Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární ústav Praha?
Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární správa?

https://tadesco.org/podvod-jmenem-ptaci-chripka-valka-proti-ptakum-je-pokracovanim-valky-proti-lidstvu/