Únosci odmítli milion dolarů, který jim nabízel Sinatra starší – zdálo se jim to moc! Barry Keenan je doslova posedlý penězi. Snad za to může ten divný pocit, který ho sžírá při pomyšlení na vlastního otce – zkrachovalého burzovního makléře a alkoholika. Na střední škole v Los Angeles kolem sebe pozoruje potomky boháčů a tiše jim závidí. Dává si předsevzetí, že do svých 30. narozenin bude mít sám na kontě aspoň milion dolarů.

full1_26303Sice začíná v poměrně nízkém věku obchodovat s akciemi, ale zdaleka se mu nedaří podle jeho představ. K tomu se přidávají potíže v soukromí. Jeho manželství brzy končí rozvodem. Po vážné autonehodě trpí chronickými bolestmi zad, které musí tlumit utišujícími léky. V létě 1963, když je mu 23 let, zeje jeho bankovní konto prázdnotou. Co dál?

Báseň o dokonalém zločinu
Barry Worthington Keenan se začíná zaobírat myšlenkou, že by si stav svého účtu mohl vylepšit nějakou nelegální cestou. „Nikdy jsem nevěděl, jak obchodovat s drogami, bankovní loupeže pro mě postrádaly smysl, tak jsem dostal nápad, že bych mohl vydělat balík peněz při únosu,“ popisuje s odstupem desítek let novinářům Keenan. Jeho volba nakonec padá na Franka Sinatru juniora (*1944), syna slavného zpěváka. „Půjč mi 5000 dolarů,“ obrací se Keenan vzápětí na svého spolužáka Deana Torrence (*1940), který s bratrem Janem (1941–2004) tvoří úspěšné hudební duo. Vzhledem k tomu, že 5000 dolarů není zrovna zanedbatelná částka, Torrence chce vědět, na co Keenan peníze potřebuje. „Připravuju dokonalý zločin,“ chlubí se Barry a už svému kamarádovi vykládá o plánu na únos. „Když si řeknu o 100 000 dolarů a budu je pak dobře investovat, vydělám během pár let milion.“ Počítá přitom s možností, že jakmile dosáhne milionu, vrátí v tichosti Sinatrovi částku za výkupné. Torrence si nejspíš myslí cosi o bláznech. Keenana nakonec nechává jít se svými 500 dolary v kapse.

100 dolarů týdne? Beru!
Sice to není tolik, co očekával, ale i za málo peněz může být hodně muziky. Keenan nyní do detailů promýšlí plán únosu. Na pomoc si přibírá svého stejně starého kamaráda ze školy Josepha „Joe“ Clydea Amslera (1941–2006) a malíře pokojů Johna Williama Irwina. Tomu je v té době 42 let a nějaký čas se scházel s Keenanovou rozvedenou matkou. Když mu Barry slibuje 100 dolarů na týden, neváhá ani minutu. Tolik si on nikde jinde nevydělá…

Atentát na Kennedyho mění plány
Frank Sinatra junior v té době začíná jako hudebník, zpěvák a skvělý pianista. Svůj debut ostatně slaví teprve v dubnu roku 1963. Známé jméno jeho otce mu však všude otevírá dveře, a tak se v 19 letech stává členem orchestru Tommyho Dorseye (1905–1956). Opouští školu a vyráží s ním na turné. Právě během něj má být unesen. Podle původního plánu zločinců se tak má stát už v říjnu 1963. Situace se ale komplikuje. Další datum je stanoveno na 22. listopadu. V ten den však atentátník v Dallasu střílí na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho (1917–1963) a celá Amerika má zcela jiné starosti než řešit nějaký únos. Pozornost Keenana a jeho kumpánů se tak nakonec přesouvá ke břehům jezera Tahoe na hranicích Kalifornie a Nevady. Zde v kasinu Harrah´s má Sinatrův hudební ansámbl hostovat celé tři týdny…

U1405252AZločinci jsou švorc
V neděli 8. prosince 1963 bičuje jihozápad Spojených států prudká sněhová vánice. Vypůjčený Chevrolet Impala se skrze ní pomalu sune ke kasinu a hotelu Harrah´s. V záři jeho reflektorů jsou ve tmě vidět velké sněhové vločky. Za volantem sedí Barry Keenan, na sedadle spolujezdce Joe Amsler. „Musíme to udělat dnes večer. Mám u sebe už jen pár centů. Takhle ani nedojedeme zpátky do Los Angeles,“ tlačí na zakřiknutého komplice Keenan. Po pár okamžicích dvojice vystupuje z vozu a míří k hotelu. Výtahem jede do čtvrtého patra. Napjatě se zastavuje u dveří s číslem 417. Jsou za nimi slyšet dva mužské hlasy. Frank Sinatra junior právě večeří v pokoji s trumpetistou souboru Johnem Fossem. Je v dobré náladě. Na sobě má jen spodky a tričko. Když se přesně v devět hodin ozývá zaklepání na dveře, zve hosty dál. Není zamčeno, a tak Keenan bez problémů vstupuje do pokoje. „Mám pro vás zásilku,“ oznamuje Sinatrovi. Ten mu nevěnuje větší pozornost. „Položte to na prádelník,“ odpovídá stroze.

Ukradnou 11 dolarů
Jakmile Keenan odkládá krabici od vína, vytahuje z kalhot ukrytou zbraň. Na scéně se v tom momentu objevuje rovněž ozbrojený Amsler: „Pokud neztropíte povyk, nikomu se nic nestane!“ Únosci svazují Fosse. Sinatrovi dovolí, aby se oblékl. Bere si kalhoty, boty, kabát. O pár minut později už sedí na zadním sedadle chevroletu se zavázanýma očima a ujíždí s cizími muži do neznáma. Ti ho ještě předtím připravili o 11 dolarů, které měl u sebe, aby vůbec mohli dotankovat benzín na cestu do Canoga Parku na předměstí Los Angeles, kde si Keenan pod falešným jménem dříve pronajal dům.

Čekání na telefon
Už 10 minut po únosu Franka Sinatry juniora se podaří trumpetistovi Fossovi vyprostit se ze zajetí. Okamžitě o incidentu informuje manažera kapely a vzápětí se již na 100 místních policistů a 20 agentů FBI vydává pátrat po ztraceném synovi slavného otce. Únosci se tak na své cestě do L. A. musí vyhnout hned dvěma policejním zátarasům. Jakmile je o únosu syna zpraven Frank Sinatra senior (1915–1998), přerušuje natáčení muzikálu, aby mohl být policii k dispozici. „Jen sedí a zírá na telefon,“ popisuje jeho mluvčí situaci novinářům.

Milion? To je moc!
„Číslo na vašeho otce?“ naléhají po osmihodinové jízdě ráno 9. prosince únosci na mladého Sinatru. „Nic vám nedám! Můžete mě zastřelit, zbít, nebojím se vás,“ odporuje jim rukojmí. Keenan nakonec v souvislosti s případem zaslechne v rádiu zprávu, kde se slavný zpěvák zrovna nachází a už žhaví telefonní dráty. Žádá výkupné ve výši 240 000 dolarů. Zoufalý otec mu však v prvním momentě impulzivně nabízí rovný milion. Ne. Únosci kupodivu nemají zájem. Stačí jim oněch 240 000! Druhý den ráno může dokonce Frank senior na chvíli po telefonu se synem promluvit. Probíhají jednání, kde má být výkupné předáno. Nakonec se s únosci domlouvá na čerpací stanici na Sunset Boulevardu v Los Angeles.

Desetikilový kufřík
Peníze na určené místo 11. prosince kolem 11. hodiny večer přináší agent FBI Jerome Crowe. V kufříku, který váží zhruba 10,5 kilogramu, se nachází 12 400 bankovek v hodnotě od 5 po 100 dolarů. Další agenti z bezpečné vzdálenosti sledují další události. Jejich kamery tak zachycují i dva muže, kteří si peníze vyzvedávají. Je to Keenan a Amsler. Když se i s výkupným vracejí do své tajné skrýše v Canoga Parku, zjišťují, že Irwin už odvezl Sinatru pryč. Ruply mu nervy, a tak rukojmího vysadil na odlehlém místě na Mulholland Drive. Teď všichni tři slaví. Rázem jsou z nich boháči.

Zrada od vlastního bratra
Frank Sinatra junior se zatím doplouží do Bel-Air, rezidenční čtvrti v Los Angeles. Naráží na jednoho chlapíka ze soukromé ostrahy a přemluví ho, aby ho dovezl do domu jeho matky. Zde už na něj čeká celá rodina. Otec neskrývá své dojetí. „Zachránci“ svého syna vyplácí za jeho dopravení domů rovných 1000 dolarů. „Jak se bavili, řekl bych, že byli vystrašenější než já,“ popisuje své věznitele Frank junior. O tom, že se jedná o únosce-amatéry, nemůže být pochyb. Ostatně – brzy se to stejně prokáže v plné míře. John Irwin, opojený nabytým bohatstvím, navštěvuje svého bratra. Noviny jsou plné případu uneseného Sinatry. Nevydrží se nepochlubit sourozenci, jakou roli v tom sehrál! Bratr však nelení a informuje policii. Irwin končí za mřížemi. Brzy už mu společnost dělají i Keenan a Amsler. Z nabytých peněz stihli zatím rozházet nějakých 6000 dolarů. Keenan po menších částkách sumu poschovával u svých kamarádů.

Stal se skutečně zločin?
Dva měsíce od únosu už stojí všichni tři výtečníci před soudem. Přitom Irwinovy obhajoby se ujímá excentrická losangeleská advokátka Gladys Rootová (1905–1982). „Nejde o to, kdo zločin spáchal, ale zda byl zločin skutečně spáchán,“ naváží se právnička do Sinatrů. Frank senior prská vzteky. Z jeho syna, oběti, se tahle dáma snaží udělat viníka. Okolnosti únosu se zdají být tak absurdní, že to snad ani nemůže být pravda! A na tom obhajoba staví. Obviňuje Sinatru juniora, potažmo jeho otce, že únos zinscenovali jen proto, aby přitáhli pozornost ke slibně se rozjíždějící kariéře mladého hudebníka! Soud nakonec Rootové za pravdu nedává. Únosce posílá za mříže a sama advokátka je za své výstupy v soudní síni vystavena obvinění. Nálepku podvodníka z Franka Sinatry juniora však už nikdo nesejme. Irwin s Amslerem ve vězení stráví 3,5 roku, Keenan jako mozek celé operace 4,5. Dodnes žije ve Spojených státech, působí jako uznávaný obchodník s nemovitostmi a díky publikování knihy o únosu mu na účtu přibylo přes 1 milion dolarů.

*****

Kamarád s prezidentem i mafiány
• Bezprostředně po únosu syna se Franku Sinatrovi seniorovi údajně ozývá také americké podsvětí s nabídkou pomoci.
• Už dlouho se spekuluje o hudebníkových vazbách na přední mafiánské bosse.
• Mezi jmény jeho přátel se vedle prezidenta Johna F. Kennedyho objevuje třeba boss klanu Gambinl Carlo Gambino (1902–1976) nebo Lucky Luciano (1896–1962), patrně jeden z nejmocnějších mužů v dějinách organizovaného zločinu.
• Od 40. let vede FBI na Sinatru seniora spis, v němž se v průběhu pěti desetiletí nashromáždí na 2400 stran!
• Po zveřejnění složky na konci 20. století vychází najevo, že v Sinatrově životě snad nebyl jediný prohřešek, o němž by federální agenti nevěděli.

Zdroj: EPOCHA SPECIÁL