Vynálezci obchodních domů

Nejlépe se Židům dařilo v obchodu. Hledali nový a volný prostor k expanzi, a mimoděk tím často vytvořili trhy pro zcela nové produkty a služby. Vynalezli nové maloobchodní instituce, od obchodních domů po prodejní sklady.

V 19. století se stal nejrychleji rostoucím ekonomickým odvětvím průmysl služeb, který zahrnoval také informační a zábavní aktivity, v nichž Židé vynikali zcela mimořádně – od nakladatelského průmyslu přes kabarety a od filmového průmyslu až po komerční sporty. Nepoměrně vysoký úspěch slavili i ve vzdělanostních oborech – medicíně, právu a bankovnictví –, které jsou pro moderní kapitalistickou společnost zcela klíčové.

Židovská účast na obchodu, finančnictví a službách se tradičně vysvětluje tím, že byli dlouhou dobu diskriminovanou menšinou. Pravdou však je, že ne všechny diskriminované menšiny nutně uspěly v podmínkách tržního soutěžení.

Příčin nepoměrného židovského úspěchu je několik. Zaprvé, Židé měli s obchodováním daleko více zkušeností než jiné skupiny, což lze vysvětlit předáváním nepsaných pravidel nakupování, prodeje a kalkulování zisku v rodinách, svázaných s byznysem. V převážné části Evropy byli navíc Židé vyloučeni z etablovaného podnikání s prodejem půdy a nemovitostí, a také z dalších oblastí ekonomického života, vyhrazených jen pro křesťany. Díky tomu s i vycvičili cit pro nové možnosti na neprověřených trzích – pracovali například jako obchodní cestující a podomní prodejci, a vytvořili tak úplně nové produkty a formy marketingu.

Důležitou roli hrály také společenské a rodinné vazby. Židé byli rozptýleni v mnoha zemích, ale do značné míry sdíleli stejný jazyk a osud. Díky tomu si byli více vědomi možností, které nabízejí i vzdálené země a kultury; měli více mezinárodních kontaktů a byli nadpočetně zastoupeni v mezinárodním obchodu.

Jejich náboženská kultura navíc povzbuzovala u dospělých univerzální gramotnost – přinejmenším u všech mužů – a vychovávala je k úctě ke knižní vzdělanosti. Tyto postoje se pak plynule přesunuly z náboženského vzdělání do sekulárních forem vzdělanosti. Výsledkem byla výrazná orientace Židů na vzdělání, a ochota vzdát se okamžitého prospěchu a zisku ve snaze ještě více zmnožit příjmy.

Jejich soudržnost je jedním z pilířů jejich úspěšnosti. V každé židovské obci, ať už se jedná o jakoukoliv obec na světě, vám kdykoliv pomůžou. Samozřejmostí jsou příspěvky všech členů na společnou vec apod. Další věcí, která má na úspěch obrovský vliv je až nemístný důraz na vzdělání, pro zajištění prvotního vzdělání je rodina ochotna obětovat vše. Stejne tak rodinná soudržnost vybavuje každého Žida do života obrovským pocitem jistoty ze zázemí.

Jeden příklad za všechny: Jeden český Žid, nedávo přesídlil za prací do Silicon Valley. Během pár měsíců jej místní synagoga vybavila dokonalou sítí kontaktů a zázemím, které nemají ani rodilí Američané.

Z těchto faktorů je zřetelné, jak moc nám kapitalistické dějiny Židů pomáhají porozumět podstatě kapitalismu. Je to připomínka, že úspěch v kapitalistické společnosti souvisí s invencí, novátorstvím, ochotou riskovat a vzdát se požitků ve prospěch úspor a vzdělání.

Tyto hodnoty lze však jen obtížně “změřit a zvážit”, a proto jsou k nim ekonomové tak přezíraví. Předávají a kultivují se většinou v rodinném prostředí, a jsou zcela mimoběžné s vládními sociálními politikami, které se snaží shora vnucovat všem lidem rovnost příležitostí.

Pár čísel:

O úspěchu Židů svědčí i tyto údaje o nositelích Nobelovy ceny.

Chemie (31 nositelů židovského původu, 20% z celkového počtu udělených cen v tomto odvětví)
Ekonomika (28 nositelů, 42%)
Literatura (13 nositelů, 12%)
Mír (9 nositelů, 9%)
Fyzika (47 nositelů, 25%)
Medicína (53 nositelů, 27%)

Zdroj: jinfo.org

Celkem je tedy mezi Židy 181 nositelů Nobelovy ceny. Jen pro srovnání uvádíme, že Židé tvoří pouhé 0,2% světové populace a např. muslimské obyvatelstvo tvoří zhruba 20% světové populace, přičemž muslimských nositelů Nobelovy ceny je pouze 9.

zdroj: http://www.forum.tajemstvi.eu/proc-jsou-zide-tak-uspesni.a230.html