Čína skupuje ložiska roponosných písků v Kanadě a urychleně hledá alternativní zdroje dovozu ropy na Blízkém východě. Tak si druhá největší ekonomika světa vytváří „podušku“ energetické bezpečnosti na pozadí možného vojenského konfliktu USA a Íránu v Hormuzském průlivu.
Oil PumpsDen před tím, co EU oznámila, že přestává kupovat ropu u Íránu, a Teherán na to reagoval tím, že pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, uskutečnila Čína další průlom na energetický trh Kanady. Stala se majitelem balíku akcií Kanadské společnosti roponosných písků Athabasca v provincii Alberta. Je tam soustředěno 85% roponosných písků z celého světa. Už za tři roky tu bude možné těžit 35 tisíc barelů ropy denně. Zhruba o stejné množství přišla Čína po zastavení dovozu ropy z Libye, – připomněl prezident ruského Svazu výrobců ropy a plynu Gennadij Šmal, který zdůraznil:

Za současné ceny ropy je těžba ropy z roponosných písků poměrně efektivní a rentabilní. A Čína si proto samozřejmě nemohla nechat takový zajímavý projekt ujít. Může tak totiž značně zvýšit dodávky ropy. Kromě toho má 98 závodů na zpracování ropy. Podle tohoto ukazatele se dostala na druhé místo na světě po USA, a značně přitom předstihla všechny ostatní země, včetně Ruska.

V ten den, kdy Washington pohrozil Teheránu, že použije vojenskou sílu, když Írán zablokuje Hormuzský průliv, získal Sinopec přístup k těžbě ropy na území USA. Za 2,5 miliardy dolarů vykoupila tato společnost u společnosti Devon Energy třetinu podílu v jejích pěti projektech v různých částech země. Současně Čína získala přístup k nejnovějším technologiím těžby ropy. Přitom je výše smlouvy nižší než částka, kterou se Čínská investiční společnost chystala loni na podzim investovat do velice výnosných státních dluhopisů Itálie. Transakci tehdy zmařila hlučná politická kampaň vyprovokovaná obavami z růstu vlivu ˇCíny na ekonomiku této země.

Dohody se v Severní Americe připravovaly ještě před tím, než se objevila reálná hrozba, že Čína přijde o zdroje ropy v Íránu. Ať už je tomu ale jak chce, ale po kolapsu v Libyi a rozpadu Súdánu na dva státy byl Peking byl nucen urychleně hledat alternativní dodavatele ropy. Možná ztráta Íránu jako třetího největšího dodavatele uhlovodíků na čínský trh dělá z této situace případ, kdy nastávají okolností vyšší moci.

Zdroj: http://czech.ruvr.ru/2012_04_06/70608765/