Znepokojivá slova geniálního fyzika

V pořadu televizní stanice BBC zazněly velmi znepokojivé věty. Podle geniálního vědce Stephena Hawkinga má lidstvo na kahánku. A není prý nic, co by mohlo apokalypse zabránit.

Znepokojuje vás stoupající počet válečných konfliktů, dramatických událostí a násilností, které v poslední době trápí celou naši planetu? Je to prý logické, protože se lidstvo řítí do zkázy nejen podle náboženských fanatiků, jejichž mantrou je Bůh, ale i těch, jejichž myšlení vládnou čísla. Apokalypsu má obyvatelstvo planety Země nadosah i podle nejvýznamnějších fyziků a matematiků. Nyní se k nim přidal i geniální matematik a teoretický fyzik Stephen Hawking, jenž nejmodernější technologie potřebuje k tomu, aby se mohl pohybovat a komunikovat se světem. Zároveň ale před nimi důrazně varuje.

Převálcují lidstvo počítače?

Stephen Hawking vidí jako hlavní příčinu konce lidstva umělou inteligenci, tedy počítače. V současnosti již nepostradatelní pomocníci, kteří za nás pracují a v omezeném měřítku i myslí, tedy docházejí k závěrům na základě matematické logiky mnohem rychleji než člověk. Jsou stále ‘inteligentnější‘, takže je podle odborníků otázkou jen velmi krátké doby, než dojdou k závěru, že člověk je pro ně pouhá nepoužitelná přítěž.

„Jsme příliš pomalí a omezení biologickou evolucí, proto budeme nahrazeni,“ varuje britský fyzik prostřednictvím médií. Umělá inteligence je prý pro lidstvo nebezpečnější než jaderné bomby a stroje nás již ve většině činností překonají. Podle vědců se tak naplní vize spisovatelů vědockofantastické literatury, jako byli Arthur C. Clarke či Isaac Asimov.

Lékaři se ‘sekli‘ o půl století

Slavný britský vědec Stephen Hawking patří v svém oboru k nejvýznamnějším vědcům vůbec. Narodil se 8. ledna 1942, přesně 300 let po smrti Galilea Galilei. V Oxfordu byl velitelem závodního veslařského týmu, což mu prý pomáhalo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se u něj poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v Cambridge. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil Mensa test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny.

V jednadvaceti letech se od lékařů dozvěděl krutou diagnózu – amyotrofická laterální skleróza, kterou onemocněl, napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Měl tehdy krátce před první svatbou a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky. Postupně ztratil vládu nad pažemi i nohama, od roku 1968 se může pohybovat jen pomocí vozíčku a v současné době je v podstatě úplně paralyzován. Původní lékařskou prognózu však již přežil o půl století.

Zápal plic ho připravil i o hlas

V roce 1985 se během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě Hawking nakazil zápalem plic, což v jeho případě znamenalo bezprostřední ohrožení života. Postihly ho velmi vážné akutní dýchací potíže, které bylo možno vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používá ke komunikaci s okolím elektronický hlasový syntezátor.

Navzdory svému postižení o sobě Hawking mluví jako o šťastlivci nejen proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít, podle jeho vlastních slov, „velmi okouzlující rodinu“. V současnosti je podruhé ženatý, má tři děti a jedno vnouče. I přes své postižení se stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu a kombinuje rodinný život s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek.

Sci-fi mu nedá spát

Zřejmě vzhledem ke své zálibě v ironii a sarkasmu se podílel i na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde hostoval. Jako student býval horlivým čtenářem science fiction, a tak neodolal nabídce zahrát si v seriálu Star Trek. Ve svém vozíku, přestavěném na vrtulník, se objevil i v seriálu Simpsonovi, v seriálu Futurama zase představoval člena přísně tajné skupiny, starající se o zachování kontinua časoprostoru.